Předseda: Malypetr.
Místopředsedové: Stivín, dr
Buday, inž. Dostálek, Horák,
Slavíček, Zierhut.
Zapisovatelé: Dubický, Chalupník.
216 poslanců podle presenční listiny.
Zástupci vlády: náměstek min. předsedy
dr Šrámek; ministři Černý,
dr Gažík, dr Mayr-Harting, Najman,
inž. L. Novák, dr Spina, dr Tiso,
Udržal.
Z kanceláře sněmovní: sněm.
tajemník dr Říha; jeho zástupci
Nebuška, dr Mikyška.
Předseda (zvoní): Zahajuji 173. schůzi
poslanecké sněmovny.
Dovolené dal jsem: do konce tohoto týdne posl. dr
Kubišovi a Chvojkovi; na dnešní
schůzi posl. Křížovi - pro neodkladné
záležitosti.
Nemocí se omluvil p. posl. Macháček.
Došla oznámení o změnách ve výborech.
Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška
(čte):
Do výboru zemědělského vyslal
klub poslanců čsl. nár. demokracie posl.
Kvasničku za posl. Špačka, klub poslanců
"Vereinigter parlam. Klub des Bundes der Landwirte und der
Deutschen Gewerbepartei" posl. Gläsela za posl.
Wagnera.
Do výboru kulturního vyslal klub poslanců
"Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei" posl. Schäfera
za posl. Blatnou.
Předseda: Počátkem schůze byl
tiskem rozdán a současně přikázán
výboru iniciativnímu návrh.
Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška
(čte):
1857. Návrh posl. Šamalíka, Bradáče,
dr Budaye, Hodiny, dr Kramáře, Mlčocha, dr
Luschky, Stenzla a druhů na vydání zákona,
jímž se upravuje výkon práva rybářského
na běhutých vodách v republice Československé.
Předseda: Přikazuji výboru zahraničnímu:
Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška
(čte):
1820. Vládní návrh, jímž předkládá
se Národnímu shromáždění
Smlouva mezi republikou Československou a republikou Polskou
o úpravě řeky Olše a potoka Petrůvky,
podepsaná v Katovicích dne 18. února 1928,
se závěrečným protokolem.
1840. Vládní návrh, jímž se předkládá
Národnímu shromáždění
Smlouva mezi republikou Československou a Německou
říší o hraniční Odře,
podepsaná v Praze dne 22. března 1928 se závěrečným
protokolem.
Předseda: Výboru imunitnímu přikázal
jsem žádosti.
Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška
(čte):
Žádosti:
sedrie v Nitře ze dne 23. října 1928, č.
Nt VII 144/28-6, předloženou vrch. stát. zastupitelstvím
v Bratislavě ze dne 2. listopadu 1 928, č. 8710/28,
za souhlas s trest. stíháním posl. Fedora
pro přečin pomluvy tiskem podle §u 1, §u
3, odst. II, č. 1 zák. čl. XLI z r. 1914
(č. J 671-II),
kraj. soudu v Mor. Ostravě ze dne 31. října
1928, č. Nt XIV 36/28, za souhlas s trest. stíháním
posl. Jurana a Śliwky pro přečiny
podle §u 14, č. 5 zák. na ochranu republiky
(č. J 672-II),
kraj. soudu v Jihlavě ze dne 25. října 1928,
č. Nt IX 135/28-2, za souhlas s trest. stíháním
posl. Školy pro zločin podle §u 15, č.
3 a přečiny podle §u 14, č. 5 a §u
18, č. 2 zákona na ochranu republiky (č.
J 673-II).
Předseda (zvoní): Přistoupíme
k projednávání prvého odstavce pořadu,
jímž jest:
1. Zpráva výborů soc.-politického
a rozpočtového o usnesení senátu (tisk
posl. sněm. 1821) o usnesení poslanecké sněmovny
(tisk sen. 740 a 756) k vládnímu návrhu zákona
(tisk posl. sněm. 1225 a 1777), jímž se mění
a doplňuje zákon ze dne 9. října 1924,
č. 221 Sb. z. a n., o pojištění zaměstnanců
pro případ nemoci, invalidity a stáří
(tisk 1845 a k tisku 1845).
Zpravodajem výboru soc.-politického jest p. posl.
Malík, zpravodajem výboru rozpočtového
p. posl. Adámek.
Dávám slovo prvému zpravodaji, p. posl. Malíkovi.
Zpravodaj posl. Malík: Slavná sněmovno!
Při tisku zprávy výboru soc.-politického
o předloze novely zák. o soc. pojištění
staly se četné chyby. Byly vynechány celé
věty, celé odstavce, ba dokonce celé paragrafy.
Zpráva výborová tiskla se po celou noc z
úterka na středu, z 18. na 19. září.
A 19. září hned dopoledne zahájeno
bylo jednání v plenu sněmovny o zprávě
výborové. Ve svém úvodním referátě
ve 162. schůzi dne 19. září poznamenal
jsem, že ve zprávě výborové jsou
četné chyby. Tyto chyby byly opraveny jednak mnou,
jak při prvém, tak i při druhém čtení,
jednak usnesením koaliční majority.
Tyto opravy a opravné návrhy vztahovaly se k §§ům
1, 4, 6, 7, 8, 10, 12, 16, 19, 20, 21, 22, 23, 27, 28, 36, 39,
40, 41, 44, 46, 53, 56, 58, 61, 62, 63, 70, 71, 94, 121, 125,
131, 136 a 138 novely.
V tisku usnesení sněmovny octly se však bohužel
opětně chyby, a poněvadž na korekturu
nebylo vlastně mnoho času, dostal senát do
rukou dílo vadné. Vady tyto jsou však tak zřejmé,
že s čistým svědomím mohu je
považovati za obvyklé chyby tiskové. Chyby
tyto byly však denním tiskem zbytečně
zveličovány a agitačně zneužívány.
Senát tyto chyby opravil s plným vědomím
a s plným souhlasem zástupců sněmovny,
referentů ministerských a - abych tak řekl
- pod kontrolou celé veřejnosti a vrátil
předlohu posl. sněmovně ke konečnému
schválení.
O jaké chyby jde? Předně stala se chyba v
§u 6 novely, který se vztahuje k §u 12 pův.
zákona.
V §u 6 škrtá se ve 2. sloupci tabulky mzdová
číslice "37,50", ve 4. sloupci číslice
"225", v 6. sloupci číslice "937,50".
Místo těchto číslic vytiskne se "-
- - ".
Platný zákon o sociálním pojištění
počítá s 10 mzdovými třídami.
Též vládní návrh novely trvá
na těchto 10 mzdových třídách.
Rovněž návrh odborné komice zůstal
při 10 mzdových třídách. Soc.-politický
výbor se v poslední své schůzi, která
trvala nepřetržitě asi 25 hodin, usnesl, aby
byla zavedena XI. mzdová třída. Plénum
sněmovny však tento návrh zamítlo, což
znamená, že mělo zůstati při
dosavadním stavu. V tisku usnesení posl. sněmovny
byl proveden důsledek tohoto zamítnutí XI.
mzdové třídy. Nestalo se však tak, bohužel,
úplně. XI. mzdová třída byla
v §u 6 v tabulce škrtnuta, byla škrtnuta v odst.
7 tohoto §u 6 na konci, kde se praví, že třída
VIII. až X. tvoří třídu D invalidního
a starobního pojištění. Konečně
byla škrtnuta třída XI v §u 95, kde se
mluví o nemocenském. Pouhým opominutím
zapomněly se škrtnouti v tabulce číslice,
jež jsem už uvedl, totiž 37,50, 225 a 937,50. V
každém pojišťění tam, kde
se mluví o třídách, podle nichž
se pojistné vyměřuje, poslední třída
nemůže býti uzavřena konečnou
číslicí, nýbrž hranice musí
býti otevřena. To máme v každém
pojišťování, máme to také
v předloze o pojištění soukromých
zaměstnanců, kde se mluví o třídách
služného. I tu poslední třída
XI. počítá s cifrou od 42.000 Kč do
nekonečna. Tedy v každém pojištění
poslední třída musí míti konečnou
hranici otevřenou a nemůže býti uzavřena
definitivní cifrou.
Další chyba je v §u 35 novely, který se
vztahuje k §u 59 platného zákona. Tam se škrtají
v 1. řádce slova "odst. 1".
V §u 41: Uvozovací věta "Za § 67...
výboru" budiž vložena věta: "Za
§ 67 zákona čís. 221/1924 Sb. z. a n.
se vsunuje nové ustanovení jako § 67 a) s nadpisem
"Společná schůze představenstva
a dozorčího výboru", jež zní:
§ 67 a) atd. Ustanovení samotné, tedy meritum
§u 67 a) zůstává úplně
beze změny.
V §u 58 buďtež místo §§ 86 a 88
uvedeny §§ 86 a) a 88.
V § 62 D, pátý řádek od zdola,
škrtá se výraz "v době" a
nahrazuje se slovy "ve lhůtě". V původním
zákonu i ve vládním návrhu novely
užívá se termínu "ochranná
lhůta" a nikoliv "ochranná doba".
Nedopatřením se zde dalo slovo "doba"
místo správného "lhůta".
V §u 63, ve 4. řádku od shora: "Nárok
na pomoc v nemoci (§ 95, 1....." škrtá se
arabská "1" a nahrazuje se římskou
"I".
V §u 93 škrtají se v prvých dvou řádcích
slova "Za § 144" a "se vsune § 144 a)
tohoto znění" a nahrazují se slovy:
"§ 147 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n.
se mění takto:". Ustanovení samo zůstává
beze změny tak, jak se na něm výbor soc.-politický
usnesl.
Sluší poznamenati, vážení pánové,
že právě v těch návrzích,
jež pocházejí od odborné komise, staly
se ony chyby, jež senát opravil. Odborná komise
na př. navrhuje v tomto případě, aby
se vsunul za § 144 nový § 144 a). Tento §
144 a) však obsahuje skoro totéž ustanovení,
o němž mluví § 147 platného zákona.
V důvěře, že návrhy odborné
komise jsou naprosto bezvadné a správné,
nevěnovala se jim náležitá pozornost
a nyní nutno dodatečně opravovat. Tudíž:
"§ 147 zákona č. 221/ 1924 Sb. z. a n.
se mění takto:". Ustanovení pak samo
zůstává beze změny tak, jak se na
něm usnesl soc.-politický výbor.
V §u 95 nahrazují se v 6., 8. a 13. řádku
slova: "středního denního výdělku"
slovy "střední denní mzdy". Zase
je to návrh odborné komise, přijatý
výborem soc.-politickým, a je mně samému
ku podivu, jak se mohla tato chyba vůbec státi,
když výbor soc. politický přijal tento
návrh odborné komise s výhradou, kterou jsem
zcela jasně a výslovně prohlásil,
že návrh tento se přijímá jen
s tím, když se zůstane při terminologii
platného zákona, že místo slova "výdělek"
zůstane při slově "mzda". Elaborát
odborné komise dává přednost slovu
"výdělek", kdežto platný zákon
a také vládní návrh novely zůstává
při slově "mzda", už také
z toho důvodu, že už § 10 platného
zákona obsahuje jasnou definici pojmu "mzda".
V tomto §u 10 se praví v odst. 1: "Mzdou (pracovním
výdělkem, služným) podle tohoto zákona
je veškeren příjem za smluvenou práci,
pokud není nahodilý." V odst. 2 se praví:
"Zejména patří ke mzdě veškeré
druhy přídavků, odměn (remunerace,
novoročné, úplata za práci přes
čas a pod.), podíly na zisku, dále dávky
osob třetích, pokud obvykle poskytování
jich má vliv na vyměření mzdy, jakož
i všechny druhy naturálních požitků."
V tomto §u 10 platného zákona je vyslovena
jasně definice pojmu "mzdy", a já mám
za to, že jistě slovo "mzda" je vhodnější
než "výdělek". Je mně skutečně
ku podivu, že přes to, že v návrhu přijatém
výborem soc. politickým výslovně se
mluví o "střední denní mzdě",
do tisku zprávy výborové dostala se slova
"střední denní výdělek".
V §u 102, v řádce 17 vsune se číslice
"4" před slova "Odstavec 5 zní:"
a v témž paragrafu v odst. 1 budiž číslice
"1 písm. d) " nahrazena číslicí
"2 písm. d) ". Jsou to chyby zcela formálního
rázu, které na věci nic nemění.
Podobná chyba čistě formální
je také v §u 117, řádka 5, vsune se
před slova "Odst. 1, č. 4..." číslice
"2".
V §u 119, řádka 3. škrtá se slovo
"Usnesení" a nahrazuje se slovy "Ostatním
usnesením"...
V §u 124 budiž doprostřed pod nadpis, jímž
za § 250 zákona čís. 221/1924 se vsunuje
nový § 250 a), uveden § 250 a).
V §u 125 v 1. odst. buďtež za slova "presenční
služby" vložena slova "neb 12nedělního
vojenského výcviku", při čemž
buďtež závorky u "(12nedělní
vojenský výcvik)" a slova "(12nedělní
vojenský výcvik)" vynechány, rovněž
tak v témže odstavci na třetí řádce
od dola za slova "presenční služby"
budiž vloženo slovo "neb", při čemž
závorky u slov "(12nedělního vojenského
výcviku)" buďtež vypuštěny.
Bude tudíž odstavec tento zníti:
"(1) Za dobu zákonité presenční
služby nebo 12nedělního vojenského výcviku
osob uvedených....... uplatňující
nárok na započtení zákonité
doby presenční služby nebo 12nedělního
vojenského výcviku. Podrobné předpisy
budou vydány vládním nařízením."
V §u 129 znění tohoto paragrafu budiž
upraveno takto:
§ 278 zákona čís. 221/1924 Sb. z. a
n. mění a doplňuje se takto:
1. Odst. 4 zní:
(4) Vzorné stanovy (odst. 1) a úprava
stanov podle odst. 3 vyžadují schválení
ministerstva sociální péče.
2. Za odst. 4 vkládá se nový odst. 5 tohoto
znění:
(5) Dokud nebudou vydány vzorné stanovy,
může se představenstvo nemocenské pojišťovny
usnésti na nových stanovách nebo na změně
dosavadních stanov; usnesení to vyžaduje schválení
ministerstva sociální péče, jež
ve věci vyslechne Ústřední sociální
pojišťovnu."
Konečně v §u 131 vsunují se před
slova na konci paragrafu "této novely" - slova
"ve znění".
Konec tohoto paragrafu, odst. 4. totiž praví:
"(4) Stejně pro dobu přechodnou,
než ujmou se úřadu členové správní
komise Zemských úřadoven Ústřední
sociální pojišťovny, vyšlí
z prvních řádných voleb, jmenuje správní
komise ministr sociální péče, přihlížeje
jak co do členů, tak i co do náhradníků
k ustanovením §§ 93 a) a 93 b) této novely."
Správně tu má státi na konci: "ve
znění této novely".
Slavná sněmovno! To jsou tedy všechny chyby
(Posl. dr Winter: Ještě jsou některé,
na které jste nepřišli.) rázu čistě
formálního. Opakuji, chyby tyto možno považovati
s čistým svědomím za chyby tiskové.
V meritu neprovedl senát žádné změny,
žádné korektury, poněvadž v meritu
se skutečně žádná chyba nestala.
Soc.-politický výbor posl. sněmovny projednal
ve své schůzi, konané dne 24. října
1928, o usnesení senátu (tisk posl. sněm.
1821) a usnesl se navrhnouti posl. sněmovně, aby
posl. sněmovna toto usnesení senátu i s připojenými
3 resolucemi přijala ve znění, jak jest otištěno
ve zprávě výboru soc. politického
tisk 1845. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Dávám
slovo druhému zpravodaji, p. posl. Adámkovi.
Zpravodaj posl. Adámek: Slavná sněmovno!
Kolega referent za soc.-politický výbor vysvětlil
všecky chyby, které se staly v tisku sněmovním
a pro které senát také vrátil předlohu
posl. sněmovně k novému projednání.
Není tedy již třeba, abych se k těmto
chybám tiskovým vracel a je vysvětloval.
Snad by se zdálo, že je nutné vysvětliti
tiskovou chybu v §u 6, ve kterém u X. mzdové
třídy tři číslice nahrazují
se pomlčkami. I v tom je jen malé nedopatření,
poněvadž posl. sněmovna ve svém celku
má úplné právo změniti i to,
na čem se usnesl výbor; a jestliže sněmovna
se usnesla škrtnouti třídu XI, měla
se v důsledku toho státi oprava, kterou provedl
senát, že ony 3 číslice nahrazují
se pomlčkami.
Jinak po stránce finanční žádné
opravy nevznikly ani v senátě, a mně nezbývá,
než jménem výboru rozpočtového
doporučiti posl. sněmovně, aby předlohu
přijala i s oněmi 3 resolucemi, které ve
zprávě jsou otištěny tak, jak ji přijal
a doporučil výbor soc.-politický. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): K této věci
jsou přihlášeni řečníci,
zahájíme proto rozpravu.
Navrhuji podle usnesení předsednictva, aby lhůta
řečnická stanovena byla 30 minutami. (Námitky
nebyly.)
Námitek není. Navržená lhůta
jest přijata.
Ke slovu jsou přihlášeni řečníci
na straně "proti": pp. posl. Horpynka,
Hackenberg, Svoboda, dr Stern, Pechmanová
a Tučný.
Dávám slovo p. posl. Horpynkovi.
Posl. Horpynka (německy): Dámy a pánové!
Když v posledních dnech měsíce září
plénum poslanecké sněmovny po poradách
měsíce trvajících ukončilo
rozpravu o novele k sociálnímu pojištění,
bylo mně ctí, abych jménem své strany
zde vyložil a odůvodnil nejzávažnější
obavy stran některých ustanovení návrhu
zákona, jakož abych i vytkl ne dostatky, jakým
způsobem se při uskutečnění
této novely zákona neparlamentárně
postupovalo. Nyní našel senát v zákoně
poslaneckou sněmovnou usneseném několik ostudných
chyb a vrátil jej poslanecké sněmovně
k novému projednání a schválení.
Poněvadž změny senátem provedené
se netýkají dále stanoviska mé strany
k různým ustanovením novely sociálního
pojištění, setrvávám na svých
tehdejších vývodech v plném rozsahu
a nepotřebuji je s poukazem na těsnopiseckou zprávu
nyní opakovati. Za to musím však užíti
této příležitosti, abych svoji stranu
obhájil proti zcela nekvalifikovaným útokům
německé strany živnostenské a Svazu
zemědělců, které učinil již
během parlamentní rozpravy jakož i po odhlasování
v poslanecké sněmovně stranický tisk
obou jmenovaných stran za pomoci lží a překrucování
za účelem nejnižší volební
propagandy. První odhlasování novely sociálního
pojištění v poslanecké sněmovně
konalo se, jak známo, za současné technické
obstrukce tří marxistických a obou národně-socialistických
dělnických stran. Přes to, že předseda
posl. sněmovny dal dokonce zapnouti sesilovače,
nebylo možno mu ve sněmovně během celého
hlasování rozuměti a ani jediný z
poslanců přítomných ve sněmovně
neměl ponětí, o čem se právě
hlasovalo. Ano, když při několika pozměňovacích
návrzích oposice tato navrhla, aby se zjistil poměr
hlasů, nemohl na př. k počítání
hlasů ustanovený poslanec dr Petersilka na
dotazy vůbec udati, o kterých návrzích
nebo o kterých paragrafech se právě hlasuje.
(Posl. dr Schollich [německy]: Tázal jsem se
ho, nevěděl toho!) Tak jest, sami jsme činili
tuto otázku. Za takových poměrů předseda
v tomto parlamentě bezohledně vynutil odhlasování
důležitého zákona.
Vládní strany, jež nesmějí podávati
pozměňovacích návrhů, jsou
na tom poměrně dobře, poněvadž
jsou nuceny při hlasování říditi
se velením svého zpravodaje, jenž sedí
přímo před předsedou. Koaliční
strany nemají při hlasování vlastní
vůle, nýbrž musí se bez odmluvy podrobiti
koaliční disciplině. Tomuto donucení
nepodléhá bohudík žádná
oposiční strana, která hlasuje pouze po zralém
uvážení a přezkoušení buď
pro nebo proti, jinak však není podrobena rozkazu.
Když teď technická obstrukce hlasování
o novele sociálního pojištění
vůbec znemožnila, tu učinili poslanci německé
národní strany z toho jedině správný
důsledek a neúčastnili se vůbec hlasování,
nehlasovali tedy ani pro jim neznámé zákonné
ustanovení ani proti němu, poněvadž
mohli plným právem žádati od předsednictva
sněmovny, aby plnilo svoji povinnost a umožnilo všemi
dosažitelnými prostředky bezvadné platné
hlasování. Že nyní byla německá
národní strana ve svém chování
při této hlasovací komedii úplně
volnou a nezávislou, to shledala trapným zvláště
německá strana živnostenská, jejíž
poslanci musili jako poslušní hlasovací cvičenci
koalice ihned a přesně napodobiti hlasovací
prostocviky. (Veselost na levici.) Poněvadž
se to hodilo jako předehra k nastávajícímu
volebnímu boji mezi německou stranou národní
a německou stranou živnostenskou poslednější
straně do krámu, musil se na německou národní
stranu rozhodně uplésti z jejího správného
chování při hlasování bič.
A proto vyšel v časopise "Sudetendeutsche Gewerbeund
Handelszeitung" z 29. září t. r. pod
nadpisem "Novela sociálního pojištění
a německá strana národní" pamflet
s proloženým tiskem, jehož nepravdy a lži
zde vyvrátím větu za větou, aby také
přívrženci německé strany živnostenské
seznali, jak dalece smějí věřiti svým
politickým vůdcům a jejich stranickému
tisku. Pan posl. Tichý píše v úvodníku
pod nadpisem: "Co přináší novela
sociálního pojištění živnostníkům?"
v témže čísle časopisu "Sudetendeutsche
Gewerbeund Handelszeitung" urážlivým a
potupným způsobem o "štěkotu tisku
socialistického, strany národní a nár.
socialistické", aniž vůbec pouze jedním
příkladem prokázal, které vývody
těchto oposičních časopisů
jest oprávněn označiti jako "štěkot"
- přirovnání bylo vzato ze psa. Míní,
že na jeho voliče musí vymyšlené
paušální podezřívání
působiti dosti přesvědčivě,
vychází-li z jeho autoritativního pera. (Výkřiky
posl. dr Schollicha.) Pamflet časopisu "Sudetendeutsche
Gewerbeund Handelszeitungu" proti německé národní
straně je však ještě mnohem horší
než štěkot, jest to s úmyslem konstruovaný
podvod páchaný na veřejnosti za účelem
chytání voličů. A to nyní dokáži.
Časopis "Sudetendeutsche Gewerbeund Handelszeitung"
musí sice skřípaje zuby doznávati
ke svému největšímu zármutku,
že se poslanci německé strany národní
při hlasování o novele - cituji - nezúčastnili
"bohapusté" obstrukce socialistických
stran, což by byl tento časopis tuze rád viděl,
aby mohl na německou národní stranu ještě
hůře štěkati a nadávati. Potom
se však ihned tvrdí, že poslanci německé
strany národní nehlasovali pro návrh zákona,
který přinášel především
veliké výhody stavu živnostenskému.
Poněvadž tedy znemožnila technická obstrukce
ve sněmovně, jež, mimochodem řečeno,
byla vyvolána věrolomným chováním
vládních stran samých, hlasování,
takže se německá strana národní
hlasování vůbec nemohla účastniti,
tak se činí s logikou, uznanou pravděpodobně
pouze u německé strany živnostenské,
z toho závěr, že německá strana
národní hlasovala proti zákonu.
Ve své řeči k novele sociálního
pojištění jsem s tohoto místa prohlásil
jménem své strany, že německá
strana národní bude v prvním čtení
hlasovati pro některá ustanovení novely.
Mým vývodům byl pan posl. Tichý
ve sněmovně přítomen, mimo to
jsou pro parlamentního zpravodaje zřejmy z těsnopisecké
zprávy. Tento způsob psaní časopisu
"Sudetendeutsche Gewerbeund Handels-Zeitung" jest tudíž
úmyslným zkroucením skutečností,
jest naprosto smyšlenou nepravdou, proto nečestným
bojovým prostředkem, dostatečně charakterisujícím
německou stranu živnostenskou. Dal jsem zde ve sněmovně
toto prohlášení na základě usnesení
klubovní schůze německé strany národní,
v níž moji kolegové ze strany na základě
mého referátu se usnesli hlasovati pro tyto paragrafy
novely: 1, 3, 4, 6, 19, 20, 21, 35, 39, 62, 63, 70, 75, 78, 79,
83, 84, 89, 94, 123 a 125. Na základě tohoto klubovního
usnesení jsem hlasoval již jako zástupce strany
v sociálně politickém a rozpočtovém
výboru, při čemž byl v prvém
přítomen pan posl. Tichý, ve druhém
pan posl. Stenzl, takže oba páni by byli mohli
svůj stranický tisk informovati a ušetřiti
mu takovou ostudnou lež.
Kdo zná obsah paragrafů, jež jsem uvedl, nebo
si jej dodatečně pročte, bude moci posouditi,
zda předhůzka časopisu "Sudetendeutsche
Gewerbeund Handelszeitung" jest oprávněnou
nebo je-li udržitelné, že německá
národní strana hraje vůči živnostenskému
stavu a vůči zemědělství dvojí
úlohu, nebo je-li proti spravedlivému požadavku
stavu živnostenského a obchodnického a zemědělstva,
jak se výslovně tvrdí v čísle
jmenovaného časopisu z 29. září.
Německá národní strana nikdy nepopírala,
že novela k zákonu o sociálním pojištění
přináší živnostnictvu určité
hospodářské úlevy a hlasovala tudíž
ve výborech pro paragrafy, jež jsem výše
uvedl, a byla by i při hlasování ve sněmovním
plenu hlasovala pro tyto paragrafy, kdyby bylo bývalo hlasování
vůbec možným. V rozporu však s touto skutečností
vynajde žurnalista německé strany živnostenské
tvrzení, že poslanci německé národní
strany "neučinili nic pro to, nýbrž všecko
proti". Důkaz pro toto paušální
obvinění zůstane tento pán ovšem
veřejnosti dlužen a nebude moci jej nikdy provésti,
poněvadž lži se ovšem nedají dokázati.