Předseda: Malypetr.
Místopředsedové: Slavíček,
dr Buday, inž. Dostálek, Horák,
Stivín, Zierhut.
Zapisovatelé: Bečko, Vávra.
185 poslanců podle presenční listiny.
Zástupci vlády: min. předseda Udržal;
ministři dr Labaj, inž. Novák,
dr Šrámek, dr Tiso, dr Vlasák.
Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník
dr Říha; jeho zástupce dr Záděra.
Předseda (zvoní): Zahajuji 190. schůzi
poslanecké sněmovny.
Dovolené dal jsem: dodatečně na 189. schůzi
dne 8. března t. r. posl. Burianovi, Dědičovi,
Elstnerovi, Jílkovi, Juranovi, Landové-Štychové,
Mikulíčkovi, Schmerdovi, dr Sternovi,
Školovi a Wünschovi pro neodkladné
záležitosti, posl. Zoufalému, z rodinných
důvodů; na dnešní schůzi posl.
dr Štefanovi pro neodkladné záležitosti.
Nemocí omluvili se: posl. dr Slávik; dodatečně
na 189. schůzi dne 8. března posl. Kršiak,
Śliwka, Štětka a Zápotocký.
Lékařská vysvědčení
předložili posl. Macháček, dr
Holota.
Došla oznámení o změnách ve výboru.
Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
Do výboru rozpočtového vyslal klub
poslanců republ. strany zeměděl. a malorol.
lidu posl. Molíka za posl. dr Hnídka a posl.
Vomelu za posl. dr Slávika; klub poslanců
"Deutsche christl.-soz. Volkspartei" posl. Kunze
za posl. Bobka; klub poslanců "Deutsche soz.-dem.
Arbeiterpartei" posl. Dietla za posl. Schustera.
Předseda: Došla sdělení ze senátu.
Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
Předseda senátu sdělil, že senát
přijal:
ve 163., 164. a 165. schůzi dne 15., 20. a 21. února
1929 zkráceným řízením podle
§u 55 jedn. řádu sen. osnovu zákona
o pensijním pojištění soukromých
zaměstnanců ve vyšších službách
(tisk 814 sen.) ve znění usneseném poslaneckou
sněmovnou (přípis ze dne 21. února
1929),
ve 166. schůzi dne 5. března 1929 zkráceným
řízením podle §u 55 jedn. řádu
sen. schvalovací usnesení o obchodní úmluvě
mezi republikou Československou a Francií, sjednané
v Paříži dne 2. července 1928 (tisk
817 sen.) (přípis ze dne 5. března 1929),
ve 163. schůzi dne 15. února 1929 resoluční
návrh sen. dr Brabce, dr Šrobára, Habrmana,
dr Reyla, dr Kloudy, dr Hellera, Thoře, Toužila, dr
Hilgenreinera, Kahlera, Prause, inž. Klimko a všech
ostatních předsedů parlamentních klubů,
aby vláda bezodkladně učinila opatření
za účelem zmírnění nouze způsobené
letošními mimořádn ými poměry
a aby k tomu účelu poskytla potřebné
peněžní prostředky [přípis
ze dne 22. února 1929 k tisku 814a) sen.].
Předseda: Došel dotaz. Žádám
o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
Dotaz posl. dr Daňka a druhů ministru školství
a nár. osvěty o jmenování Jana Kocana
definitivním profesorem na reál. gymnasiu v Králové
Poli (č. D 1381-II).
Předseda: Počátkem schůze byly
tiskem rozdány zprávy.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
2105. Zpráva I. kulturního výboru, II. soc.
politického výboru a III. rozpočtového
výboru k usnesení senátu (tisk 1938) k vládnímu
návrhu zákona (tisk sen. 700 a 760) o pomocných
školách (třídách).
2109. Zpráva výboru imunitného o žiadosti
okr. súdu vo Frýštáte, žiadajúcej
vydať k trest. stíhaniu posl. Harusa.
Předseda: Počátkem schůze byly
tiskem rozdány a současně přikázány
výboru iniciativnímu návrhy.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
2087. Návrh posl. Horpynky, inž. Junga a druhů
na všeobecný pensijní zákon. 2101. Návrh
posl. Simma, Krebse a druhů na změnu zákona
z r. 1888 a zákona č. 207/1919 Sb. z. a n. o úrazovém
pojištění dělníků.
2102. Návrh posl. Horpynky, Krebse a druhů na přeřazení
města Litoměřic do skupiny B činovného.
Předseda: Přikazuji výborům
ústavně-právnímu, zahraničnímu
a rozpočtovému:
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
2089. Vládní návrh, kterým se předkládá
Národnímu shromáždění
republiky Československé úmluva mezi Československou
republikou a královstvím Maďarským o
úpravě dluhů a pohledávek ve starých
korunách rakouských a uherských, podepsaná
v Budapešti dne 26. května 1928 a závěrečný
zápis k této úmluvě.
Předseda: Výboru imunitnímu přikázal
jsem tuto žádost:
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
Žádost okr. soudu v Aši ze dne 6. března
1929, č. Nt 13/29, za souhlas s trest. stíháním
posl. Wünsche pro přestupek §§ 2
a 19 zákona shromažďovacího z 15. listopadu
1867, č. 135 ř. z. (č. J 732-II).
Předseda (zvoní): Přistoupíme
k projednávání prvého odstavce pořadu,
jímž jest:
1. Zpráva výborů zemědělského
a rozpočtového o návrhu posl. Bradáče,
dr Dolanského, dr Labaje, dr Kramáře, Mlčocha,
Windirsche, dr Lusehky, Stenzla, Staňka, Dubického,
Nejezehleba-Marchy, dr inž. Botto, Adámka, Fr. Navrátila,
Šamalíka a druhů (tisk 1969) na změnu
zákona ze dne 1. července 1926, č. 139 Sb.
z. a n., o finanční podpoře elektrisace venkova
(tisk 2100).
Podle usnesení předsednictva, jež vyhovuje
projeveným přáním, navrhuji, aby se
sloučilo jednání a rozprava o osnově
této, jakož i o osnově, kteráž
jest na pořadu jako 2. odstavec pořadu, to jest:
2. Zpráva výborů zemědělského
a rozpočtového o návrhu posl. Bradáče,
dr Dolanského, dr Labaje, dr Kramáře, Mlčocha,
Windirsehe, dr Luschky, Stenzla, Staňka, Dubického,
Nejezehleba-Marehy, dr inž. Botto, Adámka, Fr. Navrátila,
Šamalíka a druhů (tisk 1968) na vydání
zákona o elektrisačním fondu (tisk 2103).
Důvodem jest, že tyto dvě osnovy úzce
spolu věcně souvisí.
Jsou snad nějaké námitky proti návrhu
na sloučené projednávání těchto
dvou odstavců? (Nebyly.)
Není jich.
Projednávání a rozprava budou tedy dle návrhu
sloučeny.
Zpravodaji k odst. 1 pořadu, totiž o osnově
tisk 2100, jsou: za výbor zemědělský
p. posl. Dubický, za výbor rozpočtový
p. posl. Adámek.
Dávám slovo prvému zpravodaji, p. posl. Dubickému.
Zpravodaj posl. Dubický: Slavná sněmovno!
Návrh zákona, kterým má býti
zvýšena finanční podpora elektrisace
venkova, dotýká se velmi významně
celého velikého problému soustavné
elektrisace, prováděného v našem státě
od r. 1919.
Zákon č. 139 z r. 1926 povolil za leta 1927 až
1931 ročně částku 10 mil. Kč.
Novela tohoto zákona, kterou dnes projednáváme,
zvyšuje tuto roční částku 10
mil. Kč na 35 mil. Kč a prodlužuje dobu pro
udělení podpor o dvě leta, t. j. do r. 1933.
Předložená osnova jest iniciativním
návrhem posl. Staňka a celé koalice.
Předseda Staněk zná dobře
onu nezdolnou touhu našeho pracovitého venkova po
opatření elektrické energie, která
i do chudých vísek přináší
nový život, možnost nových výdělků,
zvýšení domácí produkce a zlevnění
práce, a proto rychlou cestou umožňuje svým
návrhem další podporu soustavné elektrisace.
Než přejdu k meritu tohoto zákona, dovolím
si několika slovy naznačiti, v jakém stadiu
je dnes elektrisace obcí v našem státě.
Do r. 1919 bylo zelektrisováno v území naší
republiky okrouhle 1.600 obcí. Koncem r. 1928 činil
počet eIektrisovaných obcí 5.728, z toho
v zemi České 4.238 obcí čili 52%,
v zemi Moravsko-slezské 1.300 obcí čili 38%,
v zemi Slovenské 172 obcí čili 4.9% a v zemi
Podkarpatoruské 17 obcí čili 3.5%.
Příčinou toho, že v zemích t.
zv. historických pokročila elektrisace mnohem dále
než na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, je především
ona okolnost, že u nás již před válkou
bylo zelektrisováno více než 1.400 obcí.
Mimo to dlužno vzíti na vědomí, že
již před válkou a za války byly v zemích
historických konány pilné a rozsáhlé
přípravy na provádění soustavné
elektrisace, že byly zakládány různé
svazy, které otázku elektrisace zevrubně
studovaly, a to jak po stránce technické, tak i
v otázkách finančních. Těchto
příprav na východě našeho státu
nebylo. Než dlužno konstatovati s radostí, že
i v územích těchto jeví se značný
zájem pro elektrisaci a že dosavadní 4 všeužitečné
slovenské společnosti velmi utěšeně
svou činnost rozvíjejí. Zvláště
s důrazem dlužno konstatovati, že jsou to středoslovenské
elektrárny, které byly ze všech všeužitečných
podniků tohoto státu, jichž jest dnes celkem
23, první prohlášeny za podniky všeužitečné.
Zbývá ještě zelektrisovati u nás
9.895 obcí čili 63% všech obcí našeho
státu.
Z uvedených 5.728 obcí, které dosud byly
zelektrisovány, dostalo subvenci pouze okrouhle 1.200 obcí.
Velká část obcí obstarala sobě
náklady na stavbu rozvodných sítí
a příslušných transformátorů
sama. Z toho lze si snadno vypočísti, jaké
oběti přinesl náš venkov soustavné
elektrisaci po válce, když často opatřil
potřebný náklad na stavbu sekunderních
sítí a tu a tam přispěl též
na primérky. Učinil tak zejména ve snaze,
aby zlevnil svůj výrobek a aby se stal schopnějším
konkurence s dodavateli zemědělských výrobků
z ciziny, kde práce v hospodářství
není tak namáhavá a kde půda i slunce
a tím i výroba jsou vděčnější.
Pokud šlo o elektrisaci obcí hospodářsky
silných a s hustým zalidněním, kde
poměrné náklady se stavbou sítí
na hlavu připadající byly nízké,
nebylo třeba udělovati subvencí. Když
však náklady na stavbu těchto zařízení
přesahovaly síly drobných obcí a elektrárenských
družstev, přikročilo ministerstvo zemědělství
r. 1924 k udělování podpor ze své
rozpočtové položky "hospodářské
strojnictví a elektrisace".
Nutno vřele oceniti s tohoto místa záslužnou
práci ministerstva zemědělství a zemědělských
rad, které za těžkých poměrů
stály na výši doby a učinily vše,
aby akce elektrisační na venkově byla soustavně
prováděna. Dnes má tuto akci v rukou ministerstvo
veř. prací. Vím dobře, že za
vedení p. sekčního šéfa Vaňoučka
i tu bude učiněno vše. aby další
akce, směřující k soustavnému
provádění elektrisace venkova, doznala co
nejdříve podstatných a utěšených
úspěchů.
Když se r. 1926 shledalo, že běžné
prostředky ministerstva zemědělství
nestačí, předložen byl vládou
návrh zákona na finační podporu elektrisace
venkova, který, jak jsem již řekl, byl schválen.
Ruch elektrisační však právě
v minulých letech nabyl takové intensity, že
částka 50 mil. Kč, povolená zákonem
tímto až do r. 1931, byla již koncem r. 1928
až na malý zbytek na subvencích přiřčena,
a vedle toho nashromáždilo se u zemských úřadů,
u ministerstva veř. prací a u zemědělských
rad více než 1200 nových žádostí,
které by vyžadovaly úhrnem podpory 48 mil.
Kč.
Novým zákonem na letošní rok povolené
částky ve výši 35 mil. Kč bude
použito především na splátky žadatelům,
jichž žádosti do konce r. 1928 byly příznivě
vy řízeny. K úhradě toho bude zapotřebí
25 mil. Kč, takže pouze asi 10 mil. Kč zbude
letos na nové žádosti, jež v tak značném
počtu byly již předloženy.
Z úhrnné částky 175 mil. Kč,
která tímto zákonem má býti
na 5 let povolena, zbude po výplatě splátek
na žádosti již povolené okrouhle částka
150 mil. Kč na podpory venkovských sítí
a primérních přípojek. Odečteme-li
od této částky 25 mil. Kč jako pravděpodobně
očekávaný příspěvek
na stavbu primérních přípojek, zbude
tu částka 125 mil. Kč, pomocí jíž
bude možno u děliti podporu okrouhle na 3000 sekundérních
sítí. Z toho vysvítá, že po provedení
elektrisační akce na podkladě tohoto zákona
zbude nám ještě téměř
7000 obcí nezelektrisovaných, kde bude možno
provésti elektrisaci v dalších dvou pětiletích.
Nutno si předložiti otázku, zda je plně
odůvodněno, aby podpory na stavbu sekundérních
sítí byly vypláceny? Na tento dotaz nutno
odpověděti, že by venkovské obce nemohly
vůbec staveb těchto podniknouti, kdyby se jim nedostalo
náležité podpory, poněvadž ve venkovských
obcích možno zúročiti náklad
na stavbu sekundérních sítí výnosem
z prodeje energie nejvýše do 25%; zbytek nákladu
nemůže elektrárenský podnik - po úhradě
vydání na výrobu a dopravu energie až
k obci, na udržování a obsluhu sekundérní
sítě a inkaso - bez ztráty uhraditi a z toho
vzniká nezbytná potřeba podpory státní,
zvláště jde-li o obce chudé a málo
obydlené.
Stále stoupající světová soutěž
ve všech odvětvích hospodářských
nutí naše výrobce jak zemědělské,
tak i živnostenské, aby výrobu svoji zmechanisovali.
Drobný zemědělec soutěží
s velkostatkem a se zemědělskými výrobky
z cizích, úrodnějších zemí.
Venkovský živnostník musí soutěžiti
se živnostníkem v městech, kde již po
dlouhou dobu dopřáno bylo jeho kolegům dobrodiní,
provozovati výrobu svou pomocí elektromotoru. Z
příčin těchto nemůžeme
oněch 63% obcí, které nebyly dosud zelektrisovány,
ponechati bez elektrické energie, poněvadž
bychom obce ty odsoudili k pozvolnému úpadku a tím
bychom nepřímo podporovali v krajinách těch
vystěhovalectví, jehož odstranění
anebo alespoň zmírnění musí
býti jedním z nejdůležitějších
našich hospodářských úkolů.
Elektrisace znamená též decentralisaci práce
z měst, což je zajisté přáním
všech, kteří mají na mysli zdravý
hospodářský rozvoj našeho lidu.
Pravil jsem, že elektrárenský podnik může
nanejvýš zúročiti 25% nákladu
na sekunderní síť. Zbytek 75% nákladu
musí uhraditi obec ze svých přirážek
aneb z t. zv. připojovacích tax. Poněvadž
obcím jest udělována průměrně
subvence ve výši 25%, zbývá i po udělení
subvence ještě 40% nákladu na elektrisaci,
který se stane břemenem obce aneb družstva.
I chudé obce nesou rády to břemeno, jen když
jim bude dána k disposici energie za přiměřenou
cenu, aby tím mohly svým občanům vyjíti
vstříc.
Nebudu se šířeji zmiňovati, jaký
význam má soustavná elektrisace pro stát.
Upozorňuji pouze, že znamená podstatné
zlepšení naší celostátní
bilance, neboť zmírní se náklady na
dovoz minerálních olejů pro svícení
a pohon drobných motorů, že zvýší
se výroba všech producentů a tím se
i zlevní náklad na výrobky, jež jsou
naší denní potřebou.
Chci poukázati i na vynikající účast
země České v soustavné elektrisaci,
zejména po válce. Zemský výbor nebyl
jen ochráncem právních zájmů
obyvatelstva, nýbrž péče jeho směřovala
k tomu, aby elektrisace země byla provedena plánovitě.
Péče země o systematické provedení
elektrisace vedla především k využitkování
vodních sil. Bylo to zcela přirozené, protože
dosavadní péče o vodní hospodářství
nashromáždila za řadu let hojně zkušeností
v tomto oboru. Za účinné podpory země
byla založena řada elektrárenských společností.
Počítáme-li, že do konce r. 1927 dá
se vyjádřiti kapitálová účast
jednotlivých činitelů částkou
270 mil. Kč, připadá na samosprávu
192 mil. Kč, z toho na zemi přes 66, na stát
38 a soukromý kapitál 23 mil. Kč. Ale zemský
výbor pracoval i v jiném směru. Převzal
jménem České země záruku za
dlužní úpisy všeužitečných
elektrárenských společností, a to
v celkové částce asi 300 mil. Kč.
Kromě toho pečoval zemský výbor o
vybudování jak tepelných, tak i vodních
zdrojů elektřiny, především zemské
východočeské elektrárny v Poříčí
u Trutnova. Vodních sil bylo využito vystavěním
vodních elektráren na Vltavě, na Jizeře
u Spálova, na Černé, na Mži a na Želivce,
a to celkovým nákladem 80 mil. Kč. Za vedení
zemského výboru vytvořeno bylo 14 společností
elektrárenských, jejichž vývoj do budoucnosti
je dobře zajištěn. Země česká
spolupůsobila také při budování
vodních elektráren, stavěných státem.
Na stavby tyto přispěla země česká
obnosem přes 12 1/2 mil. Kč. Mám za
povinnost oceniti záslužnou práci bývalého
zemského výboru a vysloviti přání,
aby i zemský úřad a zemské zastupitelstvo
mělo pro další úkoly elektrisační
plné pochopení. Doufejme, že tomu tak bude,
neboť podpora elektrifikace venkova není vydáním
jalovým.
Peníze vynaložené na elektrisaci zůstávají
doma a zlepšují naši zahraniční
bilanci. Ve spisu "Elektrisace Československa"
vypočítává se, že dosavadní
elektrisací po válce provedenou zlepšila se
zahraniční bilance jen náhradou elektřiny
za petrolej o 14 mil. Kč ročně. Částky,
kterými stát podporuje elektrisaci v chudých
zemědělských oblastech, vrátí
se mu v brzké době ve formě zlepšení
poplatnosti obyvatelstva, jehož výrobnost se elektrisací
zvýší.
Zároveň bude řešiti účelně
podporovaná elektrisace důležitý problém,
totiž vylidňování venkova. Levná
elektřina, která bude všude k disposici, zlepší
poměry a upevní naše živnosti, které
budou vyráběti levněji a budou moci lépe
konkurovati s výrobou tovární. Velká
část dělnictva, které dosud odcházelo
z venkova do měst za lehčí a lépe
placenou prací, která se omezuje jen na obsluhu
strojů a kde hlavně stroj hrubou práci vykonává,
zůstane nadále na venkově, kde elektromotory
rovněž osvobodí člověka od hrubé
práce tělesné.
Při provádění elektrisace zaměstnána
je velká řada našich domácích
firem, které jsou s to dodávati vše - žárovkou
u konsumenta počínaje a největším
turbogenerátorem konče. Tento mohutně rozvinutý
domácí průmysl živí statisíce
dělníků a úředníků.
Rozvoj tohoto průmyslu a zaměstnanost zvyšuje
jeho soutěživost též na trhu světovém.
Naši inženýři ruku v ruce s výbornými
dělníky nabývají na objednávkách,
které jim elektrisace zadala, cenných zkušeností,
snižují své výrobní náklady,
propracovávají své výrobky, zlepšují
je, zlevňují a nabývají odvahy k soutěži
v cizině. Je cenným poznatkem, že peníz,
který má vláda věnovati podle tohoto
zákona na další podporu elektrisace v chudých
zemědělských oblastech, zůstane a
bude kolovati z největší části
u nás doma, neboť dodávkami pro elektrisaci
jsou zaměstnány naše továrny a naše
dělnictvo, což jest zaručeno zejména
u podniků všeužitečných, které
jsou k tomu nejen ochotny, nýbrž podle svých
stanov i povinny.
Ke konci chtěl bych ještě poukázati,
že v naší republice máme již dosti
vyvinuté elektrisační zákonodárství.
Páteří jeho má a musí býti
soustavnost. Ale zákon není ještě všechno.
Je nutno sledovati provádění zákona
a po této stránce nutno říci, že
jeví se mnohde až úzkostlivá opatrnost,
která je na úkor cílů zákonem
stanovených. Chybí často odvaha k dílům,
jejichž rentabilita objeví se v budoucnosti - sledují
se namnoze úzké zájmy místně
hospodářské a bojíme se risika prvých
let, která podvazují podnikavost vyšších
rozmachů a cílů. Dovedeme si vytýčiti
program skutečné soustavnosti, ale často
pro zájmy lokální bojíme se za něj
postaviti. Nyní stojíme před další
etapou: schvalujeme nový zákon o podpoře
soustavné elektrisace hospodářsky slabých
krajů a elektrisačního fondu k tomu, aby
byl umožněn nejvyšší cíl -
soustavnost ve výrobě a dodávce proudu na
celém území státu.
Není hospodářsky důležitější
akce než je tato. Podpora elektrisace hospodářsky
a sociálně slabých krajů a spolupráce
na dosažení soustavné elektrisace a ekonomisace
výroby povede ke snížení a ke sjednocení
ceny výroby elektrické energie, což jest věcí
krajně žádoucí.
Z přehledu 10leté činnosti elektrisační
u nás je viděti, že jsme v elektrisaci 3 léta
za Holandskem, 4 léta za Italií, 16 let za Spojenými
státy a 20 let za Švýcarskem. To ukazuje, kolik
let musíme tyto země doháněti a kolik
je potřeba u nás další práce.
Návrh, který projednáváme, umožňuje
tuto moudrou a rozumnou práci a proto v zastoupení
zemědělského výboru prosím,
aby mu sněmovna neodepřela ústavního
schválení. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): Dávám
slovo zpravodaji rozpočtového výboru, panu
posl. Adámkovi.
Zpravodaj posl. Adámek: Slavná sněmovno!
Mým úkolem jest, jménem rozpočtového
výboru doporučiti iniciativní návrh
o podpoře soustavné elektrisace venkova v naší
republice. Mohu říci, že po stránce
odborné referent zemědělského výboru
p. kol. Dubický jasně vysvětlil pohnutky,
ukázal nutnost i potřebu, podporovati soustavnou
elektrisaci ze státních prostředků.
Myslím, že mně tudíž není
třeba odůvodňovati návrh jako takový,
nýbrž úkolem mým, jako referenta výboru
rozpočtového, jest ukázati na věc,
na kterou bude jistě také poukazováno, to
jest, že v předloženém návrhu zákona
žádáme na podporu soustavné elektrisace
35 mil. Kč ročně.
R. 1926 usnesli jsme se na zákoně, podle kterého
má býti soustavná elektrisace podporována
10 mil. Kč ročně, a stanovili jsme, že
podpora soustavné elektrisace má býti vyplácena
po 5 let za sebou jdoucích, rokem 1926 počínaje
a rokem 1931 konče. Loňského roku usnášeli
jsme zde zákon, podle kterého přenášeli
jsme působnost podpory soustavné elektrisace s ministerstva
zemědělství na ministerstvo veř. prací.
Nyní ministerstvu veř. prací máme
ústavně povoliti větší dotaci
na podporu soustavné elektrisace.
Je především otázka, zda toho je potřebí,
a druhá otázka, zda to je také možné.
Kolega referent za výbor zemědělský
odůvodnil již potřebu podpory, takže mně
zbývá jenom dodati, že na 5 roků bylo
sice stanoveno k podporování soustavné elektrisace
50 mil. Kč, ročně tedy 10 mil. Kč,
ale požadavky, kladené obcemi a elektrárenskými
družstvy, jsou daleko větší, než
pokud jsme ústavně povolili na podporu vydávati.
Už koncem r. 1928 bylo tolik žádostí,
že částka 50 mil. Kč, předběžně
povolena podle zákona čís. 139/1926, byla
aktově téměř vyčerpána.
Na rok 1929 zůstalo nevyřízeno na 700 žádostí,
ale k disposici zbývalo toliko 3 mil. Kč.
Bylo jasno, že není možno, aby stát, resp.
ministerstvo spravující tuto položku, danou
mu Národním shromážděním
k disposici, vystačily s podporami pro všecky žadately,
kteří se o podporu ucházejí. Chceme-li
se dostati do stadia soustavné elektrisace, musíme
povoliti větší dotaci ze státních
prostředků těmto hospodářsky
slabším, chudším a přírodou
odstrkovaným krajinám, aby mohly použíti
tohoto dobrodiní moderní techniky a vynálezů.
V rozpočtu na letošní rok je pro ministerstvo
veř. prací pro tento účel preliminováno
pouze 10 mil. Kč. Poněvadž, jak již jsem
uvedl, částka tato jest aktově téměř
vyčerpána, přicházíme s iniciativním
návrhem, aby položka 10 mil. Kč byla zvýšena
na 35 mil. Kč.
Je možno namítnouti, že je to ústavně
nemožné, poněvadž podle našeho ústavního
zákona není dovoleno prováděti virement,
totiž přesuny z jedné položky do druhé,
jsou-li větší, bez schválení
Národního shromáždění.
Ale máme také zajištění, že
podle finančního zákona máme v rozpočtu
na rok 1929 rozpočtový přebytek 35 1/2
mil. Kč. Podle čl. XXII finančního
zákona usnesli jsme se, vydati z tohoto státního
přebytku 20 mil. Kč napřed, a to 10 mil.
Kč na podporu věcí kulturních a 10
mil. Kč na podporu věcí sociálních,
jako na oslavu 10letého trvání našeho
státu. Zbývá nám tudíž
v rozpočtu pouze 15 1/2 mil. Kč. Proto navrhujeme
v projednávané předloze, aby především
těchto 15 1/2 mil. Kč státního
přebytku jsoucího k disposici mohlo býti
dáno na podporu soustavné elektrisace.
Pokud se týče nedostávající
se částky 9 1/2 mil. Kč, navrhujeme,
aby uhrazena byla z úspor v rozpočtu vykázaných.
Neomezujeme nikterak vládu, že musí tyto úspory
najíti v ministerstvu veř. prací. Vláda
má možnost, tyto úspory nalézti kdekoliv.
Víme, že býv. ministr financí propagoval
zásadu, aby z daně obratové, která
vynese daleko více, než v rozpočtu je preliminováno,
bylo obnosem půl miliardy Kč pamatováno na
t. zv. konsolidační fond pro ministerstvo financí.
Dále však také víme, že daň
obratová jako daň výnosová vynese
ještě více, než kolik bude do toho konsolidačního
fondu potřebí, a jsme pevně přesvědčeni,
že i z této položky bude možno poskytnouti
na podporu soustavné elektrisace nějaký obnos.
Když jsme v rozpočtovém výboru tuto
věc probrali, mohli jsme také klidně přijíti
před Národní shromáždění
s návrhem, aby projednávaný iniciativní
návrh sněmovna ústavně schválila.
Poněvadž však známe obce, kde se elektrisace
v posledních dobách provádí nebo bude
prováděti, i tempo, jakým elektrisace postupuje,
a víme, že to bude trvati nejméně 20
roků, než bude elektrisace provedena, vidíme,
že obce, které se chtějí připojiti
na elektrickou síť, musejí přinášeti
velké finanční oběti a že je
nutno těmto obcím přispěti i jinou
formou než jen podporou k soustavné elektrisaci. Proto
také jménem rozpočtového výboru
doporučuji ku přijetí všechny resoluce
otištěné ve zprávě výborové,
jmenovitě resoluci čtvrtou, podle které po
dohodě s ministerstvem financí osvobodí se
obce, když o to požádají, od placení
kolků na dluhopisy, když si vypůjčí
obnos na elektrisaci z peněžního ústavu
a když rozvodná síť není majetkem
dotčené obce, nýbrž elektrárenského
všeužitečného svazu, ke kterémužto
celku jedna každá obec se připojuje.
Opakuji: Doporučuji jménem výboru rozpočtového
projednávanou předlohu i všechny 4 resoluce
k ústavnímu schválení. (Souhlas.).