Předseda: Malypetr.
Místopředsedové: Stivín, dr
Buday, inž. Dostálek, Horák,
Slavíček, Zierhut.
Zapisovatelé: Bečko, Vávra.
184 poslanců podle presenční listiny.
Zástupci vlády: ministři dr Labaj,
dr Mayr-Harting, dr Nosek, inž. Novák,
dr Šrámek, dr Tiso, dr Vlasák.
Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník
dr Říha; jeho zástupce Nebuška.
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Zahajuji 199. schůzi poslanecké sněmovny.
Došlo oznámení o změně v klubu.
Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
Pan posl. Skopal-Procházka oznámil současně
s klubem poslanců republ. strany zeměděl.
a malorol. lidu, že stal se členem tohoto klubu.
Místopředseda inž. Dostálek:
Došly naléhavé interpelace. Žádám
o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
Naléhavé interpelace:
posl. dr Frankeho, Zeminové, Buřívala, Špatného,
Langra a druhů předsedovi vlády o nepřípustném
projevu ministrů dr Mayr-Hartinga a dr Spiny stran řešení
otázky menšiny našeho státu,
posl. Netolického, dr Frankeho, Zeminové a druhů
předsedovi vlády o výbuchu v Semtíně
ve dnech 26. a 29. dubna t. r.,
posl. dr Klapky, Zeminové, Langra, Špatného
a druhů vládě o zárukách a
příspěvcích povolených podle
zákonů o finanční podpoře stavebního
ruchu,
posl. dr Patejdla, V. Beneše, Davida, Jaši, Vlčka
a druhů ministru nár. obrany o nepřípustném
chování některých důstojníků
čsl. vojska.
Místopředseda inž. Dostálek:
Počátkem schůze byly tiskem rozdány
zprávy.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
2268. Zpráva výborů ústavně-právního
a rozpočtového o usnesení senátu (tisk
sněm. 2194) k vládnímu návrhu zákona
(tisk sen. 865 a 877), kterým se povoluje užíti
dílčích dlužních úpisů
"Dražické 5 1/2 % investiční
půjčky elektrisační z r. 1928 v částce
Kč 30,000.000 jmenovité hodnoty se zemskou zárukou"
k ukládání nadačních, sirotčích
a podobných kapitálů.
2269. Zpráva výboru pro záležitosti
průmyslu, živností a obchodu o usnesení
senátu (tisk sněm. 2186) o vládním
návrhu zákona (tisk sen. 782 a 836), ktorým
sa zrušuje zák. čl. XXV/1899 o štátnom
dôchodku z výčapu nápojov, ďalej
§ 11 zákona zo dňa 10. decembra 1918, č.
64 Sb. z. a n.,o mimoriadnych prechodných ustanoveniach
na Slovensku, a doplňuje živnostenský zákon
pre územie Slovenska a Podkarpatskej Rusi.
2271. Zpráva výborů zahraničního,
ústavně-právního a rozpočtového
k usnesení senátu (tisk sněm. 2195) o vládním
návrhu zákona (tisk sen. 863 a 878), kterým
se provádí třetí dodatečný
zápis k úmluvě mezi Československou
republikou a republikou Rakouskou ze dne 18. června 1924,
o úpravě závazků v rakousko-uherských
korunách.
Místopředseda inž. Dostálek:
Přikazuji:
Výborům ústavně-právnímu,
zahraničnímu a rozpočtovému:
2214. Vládní návrh, kterým se předkládá
Národnímu shromáždění
republiky Československé Úmluva mezi republikou
Československou a královstvím Srbů,
Chorvatů a Slovinců o úpravě vzájemných
pohledávek a dluhů, vzniklých před
26. únorem 1919 ve starých korunách rakousko-uherských
mezi věřiteli nebo dlužníky československými
a srbochorvatskoslovinskými, podepsaná v Praze dne
7. listopadu 1928 a závěrečný zápis
k této Úmluvě.
Výborům zahraničnímu a živnostenskému:
2257. Vládní návrh, kterým se předkládá
Národnímu shromáždění
ke schválení obchodní, celní a plavební
úmluva mezi republikou Československou a Persií,
podepsaná v Teheránu dne 30. dubna 1929.
Přistoupíme k projednávání
prvého odstavce pořadu, jímž jest:
1. Zpráva výborů ústavně-právního
a rozpočtového o usnesení senátu (tisk
posl. sněmovny 1223 a 1350) k vládnímu návrhu
zákona (tisk sen. 445 a 476) o zřízení
nucených pracovních kolonií a o změně
některých ustanovení trestního práva
(tisk 1700).
Budeme pokračovati v rozpravě započaté
ve včerejší 198. schůzi posl. sněmovny.
Přihlášeni jsou ještě tito řečníci
na straně "proti" pp. posl. Hruška a
Landová Štychová.
Uděluji slovo p. posl. Hruškovi.
Posl. Hruška: Jako v jiných místech
republiky, tak zvláště ostravské dělnictvo
je nespokojeno s dnešními hospodářskými
poměry a s kapitalistickým režimem v tomto
státě. Jest to zvláště kovodělné
a lučební dělnictvo, horníci, kteří
jsou úplně nespokojeni s tímto stavem. Mzdy
dělnictva kovodělného na Ostravsku a ostatního
dělnictva jsou téměř nejnižší
z celé republiky. Jestliže československé
dělnictvo jest až na 13. místě za dělnictvem
jiných států v platové stupnici, byl
by dělník na Ostravsku, kdyby měl představovati
československého dělníka, Mezinárodním
úřadem práce postaven až na místě
posledním. Největší a nejmodernější
Vítkovické železárny platí svému
dělnictvu nejbídnější mzdy. Pověstná
kolektivní smlouva podle tabulkového systému
je prostě unikem, která byla kdy sdělána
mezi zaměstnavatelem a dělnickou organisací.
Úprava mezd podle tabulkového systému vypadá
tak, že je v této úpravě 33 mzdových
stupnic podle stáří a 34 stupně podle
odpracovaných let v závodě. Nejnižší
mzda základní podle této tabulky jest v prvním
roce zaměstnání v tabulce "A" v
17 letech stáří 2.47 Kč za hodinu,
t. j. 19.76 Kč za 8 hod. práce a za týden
118.56 Kč. V padesáti letech a za 34 roků
práce v závodě tato mzda činí
3.46 Kč, t. j. 27.68 za den a za týden 166.08 Kč.
K této mzdě podle této famosní úpravy
přijde ještě 10% na kvalifikaci a 25% osobní
kvalifikace, t. j. u prvního případu 133.63
Kč a v druhém případě 166.08
Kč. Taková je mzda vyučeného řemeslníka,
kterému je přes padesát let a který
nepřetržitě pracuje v závodě
34 roky. To jsou královské mzdy, které jsou
placeny vyučeným dělníkům ve
Vítkovických závodech, to jsou mzdy, které
jsou placeny dělníkům nejmladším
a nejstarším.
Ale jaké mzdy se platí dělníku v nejlepších
letech a to dělníku vyučenému, kterému
je na příklad 30 let a je zaměstnán
v závodě nepřetržitě 8 let? Tento
dělník podle pověstného tabulkového
systému má plat na hodinu 3.05 Kč základní
hodinové mzdy, k tomu 10% kvalifikace a 2.5 % osobní
kvalifikace, úhrnem 3.42 Kč na hodinu, čili
za 8 hodin práce 27.36 Kč a za 6 dní 164.16
Kč. Takovýto královský plat má
vyučený řemeslník, 30letý,
který pracuje plných 8 roků v závodě,
tudíž dělník zapracovaný.
Toto jsou v závodě výdělky ještě
dosti velké, protože tito dělníci jsou
zařazeni do vyšší tabulky "A".
V tabulce "B", která platí pro obsluhovače,
řidiče, zaučené pomocníky a
hutníky, jest mzda na hodinu pro tyto dělníky
na př. taková: 30letý zkušený
dělník, který pracuje 8 let v závodě,
má základního platu na hodinu 2.74 Kč,
10% kvalifikace a 2.5% osobní kvalifikace, úhrnem
3.14 Kč na hodinu, za 8 hodin tedy 25.13 Kč a za
6 dní po 8 hodinách 150.78 Kč. To jsou úplně
žebrácké mzdy pro dělníky zaučené,
pro hutníky, kteří pracují těžkou,
odpovědnou práci.
Jest zde však ještě tabulka jiná, tabulka
C, podle které jsou placeni nevyučení pomocníci.
Podle této tabulky má dělník, kterému
jest 30 let a pracuje nepřetržitě v tomto závodě
10 let, tento plat: 245 Kč na hodinu, přirážka
na hodinu 25 hal., to jest 275 Kč za hodinu a za 8 hodin
2160 Kč, tedy za týden obdrží nevyučený
dělník, kterému jest 30 let a nepřetržitě
pracuje v závodě 8 let, 12960 Kč.
Ani v úkolu nejsou mzdy pro dělnictvo zvláště
rozdílné. V úkolových mzdách
počítá se průměrně s
20% vyšší mzdou pro dělníka pracujícího
v úkolu oproti dělníku, který pracuje
za denní mzdu. Jestliže tedy zámečník,
který nepřetržitě pracuje v závodě
8 let a je 30 roků stár, vydělá 16418
Kč, zámečník, který pracuje
v úkolu, má průměrně o 20%
vyšší mzdu, vydělá podle pověstného
tabulkového systému v úkolu 19698 Kč.
Takovýto dělník může dosáhnouti
v úkolu o 25% vyšší mzdu. Zrovna tak zaměstnaní
kováři, slevači atd. mohou docíliti
nejvýše o 25% vyšší mzdy než
druzí, řemeslní dělníci, kteří
pracují za denní mzdu to jest průměrně
asi 265 Kč týdně. Proto také pan generální
ředitel Sonnenschein může za stoletého
trvání Vítkovických závodů
pochlubiti se s tak moderně vybudovaným závodem.
Závod je vybudován na krvi a kostech proletářů,
na potu a zbídačení tisíců
a tisíců dělníků, kteří
se v desetitisících v tomto závodě
udřeli a z potu a krve jejich tento závod vyrostl.
Avšak ani ostatní kovodělné závody
v Mor. Ostravě neplatí svému dělnictvu
lépe. Tabulkový systém pro tyto závody
jest ještě horší. Zde v těchto
závodech jsou mzdy na hodinu o 10 až 15 hal. nižší
nežli ve Vítkovických železárnách,
a na základě toho Vítkovické železárny,
přesto že platí tak nízké mzdy,
mají tímto způsobem v Mor. Ostravě
zajištěno dosti dělníků, kteří
do této lidomorny jdou za pakatel zničiti svoje
zdraví. Kolektivní smlouvou jsou dělníci
tak zešněrováni, že jsou vydáni
na milost a nemilost správě závodu. Dělníci
v největším počtu jsou organisování
v soc. dem. Svazu kovodělníků. Tento Svaz
loni za největší konjunktury upravil jim mzdy
tak, aby nemohli žíti a nemohli také zemřít.
A dnes, proto že je kontrahentem kolektivní smlouvy
pověstné "tabulkové sazby", podává
"požadavky": základní mzdy zvýšit
o 10% od 1. července 1929, dělnictvu v úkolu
pracujícímu o 10% vyšší úkolové
sazby a drahotní výpomoc ve výši 72
hodin, která má býti vyplacena v průměrném
výdělku 1. červnem a druhá ve výši
64 hod., vyplacena 1. listopadu. Proč tolik diplomacie
při tom? Proč nežádati 20 % zvýšení
mezd a zrušení nemožného tabulkového
systému? I když se vyplatí za 136 hodin drahotní
výpomoc, je to pouhých 5% mzdy a při tom
se nadělá mnoho hluku, jako kdyby se bůhvíco
dělnictvu nepřineslo. Mzdy dělnictva v průmyslu
na Ostravsku jsou nejnižší v celém Československu.
Proč je tedy úměrně nezvýšit?
Proč drahotní výpomoc? Pryč se šalebnou
hrou reformistických vůdců, kteří
proto kladou požadavky o drahotní výpomoci,
aby tak pomáhali kapitalistům! Podali sice také
návrhy, aby byly zvýšeny mzdy o 10 %,
ale to dělají jen proto, aby mohli od tohoto požadavku
ustoupiti a vnutiti dělnictvu drahotní výpomoc.
Co je nutno podniknouti kovodělníkům na Ostravsku?
Kovodělníci na Ostravsku, chtějí-li
uhájiti svoji existenci, chtějí-li zvýšení
mezd, musejí bojovati. Vyjednáváním,
průmyslovým mírem toho nedosáhnou.
Dělníci musejí bojovati proti kapitalistické
racionalisaci, aby si uhájili pevné mzdy, musejí
bojovati v jednotné frontě jako dělníci
ve Vratimově, kteří již týden
bojují. Dělníci z kovodílen na Ostravsku,
zvláště z železáren Vítkovických,
chtějí-li vážně vésti
svůj boj, musejí přikročiti k utvoření
akčních výborů pro přípravu
svého spravedlivého boje. Nechť tvoří
akční výbory ve všech dílnách
z dělníků komunistických, soc. demokratických
a indiferentních; jen tak mohou čeliti rafinované
správě závodů. Nechť dělníci,
zvláště z Vítkovických železáren,
vytvoří pro přípravu boje akční
výbor, složený ze zástupců všech
dílen, jak uvedeno nahoře, aby boj dělníků,
kteří jsou nejbídněji honorováni,
byl veden správně. Tyto akční výbory
dělníků z kovodílen na Ostravsku nechť
vytyčí tyto požadavky:
1. Základní mzdy i s příplatky zvýšit
o 25 % jak denní, tak úkolové, a to
proto, že v druhých průmyslových místech
republiky jsou mzdy o 30 % vyšší.
2. Odmítnouti drahotní výpomoc, která
umožňuje kapitalistům a reformistům,
aby společně mohli klamati dělnictvo, že
dělnictvu jsou mzdy zvyšovány.
3. Prosaditi pevné základní mzdy s úkolovou
zárukou, aby dělnictvu bylo zaručeno, že
mzdy mu nebudou sníženy.
4. Náhradu za práci přes čas zvýšiti
o 50 až 100 %, aby tak boj proti práci přes
čas mohl býti úspěšně
veden.
5. Zkrácení doby pracovní vzhledem na racionalisační
tempo na 7 hodin denně, bez zkrácení mzdy.
6. Zkrátiti dobu pracovní pro mládež
do 18 let na 6 hod. denně.
7. Prodloužiti dovolenou na 14 dní.
8. Rozšířiti pravomoc závodních
výborů zvláště ve věci
přijímání a propouštění
dělníků, uznání důvěrníka
mládeže a odstranění čl. 82 živn.
řádu, který dává možnost
zaměstnavatelům zbavovati se nepohodlných
dělníků.
9. Odstraniti úplně systém přijímání
dělníků na reversy.
10. Pro kovodělníky uzavříti novou
kolektivní smlouvu, která by odpovídala nynějším
drahotním poměrům a velké konjunktuře
v kovoprůmyslu.
Je nutno, aby se za tyto požadavky postavilo všechno
dělnictvo kovodělných závodů
na Ostravsku a aby tyto požadavky všude probojovalo.
Situace mezi dělnictvem lučebním není
o nic lepší. Smlouva, která platí pro
kovodělníky, platí sice pro lučební
průmysl na Ostravsku také, ale mzdy jsou daleko
nižší než v kovoprůmyslu. Na př.
ve vratimovské celulosce jsou mzdy 2.38
Kč na hodinu u dělníka, který pracuje
nepřetržitě 10 let v továrně,
t. j. na den 23.64 Kč, čili
143.04 Kč týdenní mzdy
se všemi příplatky a naturaliemi.
Toto však je mzda průměrná. Vysoce kvalifikovaní
dělníci mají nejvyšší mzdu
3.50 Kč na hodinu, t. j. nejvyšší mzdy
jsou tedy týdně 168 Kč nebo 182.40 Kč.
Toto jsou mzdy průměrné a nejvyšší.
Ale jsou zde mzdy, které vydělává
největší část dělníků
daleko pod tuto normu, a to jsou dělníci přijímaní
na revers za plat 2.05 Kč na hodinu,
t. j. 16.40 Kč denně, čili
98.40 Kč týdně. Ženy
mají na hodinu 1 Kč až nejvýše
1.77 Kč, za týden 48 Kč
až 84 Kč. Otcové rodin, kteří
přijímají práci na revers, upíší
se, že opustí práci, bude-li si toho zaměstnavatel
přáti. Tito dělníci jsou ještě
donucováni zapřít, že mají rodinu,
že mají děti, a to proto, aby dostali práci.
Na děti dostávají podle kolektivní
smlouvy příplatek asi 2 Kč. Na základě
toho dělník, který je přijímán
za otrockých podmínek do práce na revers,
zapře, že má děti. Kdyby děti
měl, nevezmou jej do práce, poněvadž
by musili vypláceti příplatek na děti.
Vedle toho v poslední době správa továrny
přijímá na revers dělníky,
kteří se zaváží, že budou
pracovati 12 hod. denně, to znamená, že je
porušen úplně zákon o osmihodinové
době pracovní. Postup této firmy je úplně
otrokářský. Takovýto neslýchaný
postup firmy je prováděn dosud snad jedině
v Indii nebo v Číně proti koloniálním
národům. Zatím co by firma měla platiti
dvojnásobně za tuto práci, poněvadž
je to práce na určitý čas, klade takovéto
otrokářské požadavky na dělníky.
Správa továrny administrativním úředníkem
Bienenfeldem provádí takto racionalisaci po způsobu
koloniálních vykořisťovatelů.
Ku stávce v této čisté společnosti
došlo proto, že firma propustila 16 dělníků,
kteří byli déle než 4 týdny nemocni,
podle nemožného dnes §u 82 živn. řádu.
Pověstný prosazovatel racionalisace Bienenfeld prohlásil:
"Podle ustanovení zákona je to správné.
V zákoně toto ustanovení stojí, a
hotovo". Je viděti, že tento zákon, který
sdělávala rakouská monarchie, velice prospívá
nynější buržoasní a fašistické
diktatuře. Pomocí tohoto reakčního
zákona prosazují se racionalisační
methody. Správa továrny propouští staré
dělníky, přijímá za ně
nové mladé síly na revers za malý
plat a provádí za pomoci tohoto "blahodárného"
zákona svoje vykořisťovatelské a racionalisační
methody.
1. Správa továrny chce propouštěním
dělníků znemožniti, aby dělníci
se hlásili nemocnými, aby nebyli simulanti, protože
dělníci se prý budou báti, aby nebyli
propuštěni ze zaměstnání, a tím
také závodní nemocenská pokladna,
která je pasivní, se prý finančně
ozdraví.
2. Zbaví se tím starších dělníků,
kteří byli zmrzačeni a nemohou tak pracovati
jako mladí dělníci, a získá
tím mladé levné, lepší pracovní
síly za malý plat, které bude držeti
na uzdě reversy, aby se jich mohla každou chvíli
zbaviti, když by organisovali nějaký odpor
proti správě závodu.
Dělníci mají prý soc. pojištění,
tedy nebudou zkráceni, prohlašuje správa továrny.
Ejhle, jak nedostatečné soc. pojištění
stává se zaměstnavatelům prostředkem,
aby za jeho pomoci mohli prováděti racionalisaci
na účet tohoto úplně nedostatečného
soc. pojištění. Proti tomuto postupu kapitalistů
musí se postaviti všechno dělnictvo na Ostravsku.
Racionalisační methody provádějí
se ve všech závodech na Ostravsku všemi prostředky.
Reversní systém, podle kterého se dělníci
přibírají do práce za nejhorších
podmínek a s okamžitou výpovědí,
je zaveden na všech závodech a jamách na Ostravsku.
Ve Vítkovických železárnách pracuje
na 6000 dělníků, kteří jsou
přijati na reversy a kteří mohou býti
vyhozeni z práce každou chvíli. To je hrozný
systém. Soc. demokratičtí zástupci
odborových organisací i v závodních
výborech krčí rameny nad těmito dělníky
a říkají: já tě nemohu hájiti,
tys byl přijat na revers. (Posl. Chalupník: Vždyť
tomu vy nerozumíte!) Ano. Našli jsme tam tolik
hnoje, který vy jste tam úplně zavedli; vy
jste tam nic nedělali. (Posl. Chalupník: Nic
neumíte vytvořit!) Ještě jiné
věci vám budu povídati a budou vás
mrzeti. (Hluk.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Prosím o klid. (Posl. Chalupník: Sněmovna
vám nic nepomůže!)
Posl. Hruška (pokračuje): Vy se na sněmovnu
spoléháte, my ne. (Hluk.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Prosím o klid.
Posl. Hruška (pokračuje): Vy jste podepsáni
na kolektivní smlouvě. (Posl. Chalupník:
Kterou dělal s námi Pergel!) Naši soudruzi
na kolektivní smlouvě podepsáni nejsou. V
kovoprůmyslu a u lučebníků jste trpěli
reversní smlouvy po několik let a dělníci
jsou zotročováni. Vy jste k tomu mlčeli a
nebojovali jste. (Posl. Chalupník: A co jste vy tam
dělali? Nic!) Teprve uděláme, až
půjdou dělníci s námi. Smetou vaši
politiku reformistickou. (Posl. Chalupník: Oni s vámi
nepůjdou!) Půjdou. - Budeme dělati jednotnou
frontu s dělníky, ale s vámi ne. S dělníky
vždy budeme dělati jednotnou frontu. To je viděti
ve Vratimově. Ano, s námi vaši dělníci
tvoří jednotnou frontu ve Vratimově, protože
byli postižen: a vy jste tam vůbec nepáchli.
Báli jste se toho boje (Posl. Chalupník: Nebojíme
se!) Bojíte se jíti před dělníky
a bojíte se bojovati za jeho spravedlivé požadavky.
To je viděti právě ve Vratimově, jak
se vy chováte. (Posl. Chalupník: Tak teď
z toho budete dělati nějaké mravní
úspěchy!) My z toho budeme dělati jen
to, co je nutno dělati z toho boje proti vám a proti
zaměstnavatelům. Nic jiného.
Mezi dělnictvem na Ostravsku musí jíti jen
jeden jediný hlas "Pryč s reversy, za větší
pravomoc závodních výborů, nechť
jsou dělníci přijímáni na podkladě
kolektivní smlouvy a za součinnosti závodních
výborů." Dále. Ve všech továrnách
na Ostravsku musí si dělníci položiti
vážně otázku: "Dělníci
ve Vratimově bojují proti propuštění
16 dělníků ze zaměstnání,
kteří byli propuštěni podle §u
82 živn. řádu. Tito dělníci bojují
ostrý boj proti nemožnému zákonu z r.
1865, bojují nejen za všechny dělníky
v Ostravě, nýbrž i za všechny dělníky
v Československu. Dělníci ve Vratimově
bojují nerovný boj proti reversům, a tento
boj opět vedou za všechny dělníky v
Ostravě, kteří jsou anebo mohou ještě
býti postiženi tímto zlem. Proto boj dělníků
ve Vratimově je bojem dělníků všech.
Ale v boji vratimovských dělníků,
který se zdá býti lokálním,
bojem v menším místě a v nevelkém
závodě, jde o více nežli o nějaký
lokální boj. Jde o boj proti neudržitelnému
kapitalistickému systému a jeho zákonům,
které jsou namířeny proti dělnictvu,
které vyhovují kapitalistické třídě.
Vratimovští dělníci jsou ve stávce
politické, aniž by si toho byli vědomi. Jsou
ve stávce politické, protože narážejí
na zákon buržoasního státu. Bojujíce
proti tomuto zákonu, bojují proti buržoasnímu
režimu, který se o takovéto protidělnické
zákony opírá. Zde v tomto případě
dělníci česko-socialističtí
a soc. demokratičtí společně s dělníky
komunistickými a indiferentními byli postaveni správou
továrny proti státu. Správa továrny
se opírá o zákon, dělníci nemohou
si dáti líbiti nesmyslnost tohoto zákona,
bojují proti němu, jiného jim nezbývá,
protože správa továrny, když nebude nyní
odmítnuta, bude příště uplatňovati
tytéž metody jako nyní.
To je neúprosná logika nynějšího
vývoje kapitalistického režimu v tomto období,
kdy zaměstnavatelé, provádějíce
zrychleným tempem vykořisťování
dělnické třídy ať již snižováním
mezd nebo uplatňováním racionalisačních
metod, opírají se o zákony buržoasního
státu a donucují tak dělnictvo, které
se brání tomuto zvýšenému vykořisťování,
aby nebojovalo jenom proti zaměstnavatelům, nýbrž
aby bojovalo také proti kapitalistickému státu.
Zde v tomto případě je potvrzena správná
politika komunistické strany, že je nutné,
boj proti buržoasnímu režimu vésti až
do úplného zničení kapitalistického
režimu a nastolení diktatury proletariátu.
Proto boj vratimovských dělníků, třebas
se odehrává v malém místě a
v malé továrně, je bojem dělníků
všech, protože je to boj zásadní proti
zákonům buržoasního státu. Správa
továrny a státní aparát uvědomují
si důležitost tohoto zápasu a signují
také velikou část četnictva na místo
stávky. Na 30 četníků je ubytováno
v malém místě, kde byli dříve
četníci dva, spousta špiclů hemží
se denně okolo továrny a ve vesnici, aby podávali
okamžitě zprávu o náladě dělníků
a případně i zakročili. Dělnictvo
však je jednotné a umínilo si, že do práce
nepůjde, dokud propuštění dělníci
nebudou přijati do práce zpět a dokud nebudou
splněny požadavky, které dodatečně
dělníci předložili, kdyby se desetkrát
aranžér racionalisace Bienenfeld opíral o zákon
a státní aparát. Dělnictvo následkem
neústupnosti správy závodu a se zřetelem,
že konjunktura v tomto závodě je výborná,
vytyčuje další požadavky, a to zvýšení
mezd, protože v tomto závodě jsou mzdy dělnictva
téměř nejmenší. Proto požadavek
zvýšení mezd je úplně oprávněný,
zvláště pro ženy a mladé dělnictvo.
Všechny socialistické kluby a vláda dostaly
od dělnictva žádost, aby byl odstraněn
§ 82 živn. řádu. Určitá
část dělníků i některých
sekretářů socialistických si myslí,
že vláda odstraní § 82 živn. řádu
jenom nějakým apelem. My však jsme přesvědčeni,
že vláda tento paragraf nezruší, že
jen síla dělníků zlomí odpor
buržoasní vlády, která rozmetá
buržoasní vládu, a teprve pak si vytvoří
zákony své. Čím více dostává
se buržoasie do větších rozporů
ať již v mezinárodním měřítku
nebo v měřítku státu, tím více
se projevuje persekuční nápor zaměstnavatelů
i státního aparátu proti dělnické
třídě. Zvláště na Ostravsku
je to zřejmě vidět. Po stránce politické
je strana a organisace strany persekvována se strany policejního
ředitele v Mor. Ostravě tak, jak toho nikde v druhém
kraji není. "Dělnický Denník"
nevychází z konfiskace, censura se provádí
opožděně, aby se list dostal pozdě do
rukou čtenářů a tím byl poškozen.
Veřejné schůze nebo projevy jsou šmahem
zakazovány. Rozpouštěny jsou dokonce závodní
schůze, na které jsou po síláni policejní
komisaři. Na veřejné schůze strany
je posílán ožralý policejní komisař
Dvořák, jak bylo již několikráte
zjištěno, aby úmyslně provokoval tento
povedený policejní komisař dělnictvo.
Je systematicky posílán na všechny schůze
a projevy, které strana pořádá, aby
svým nenormálním počínáním
pobuřoval dělnictvo. Hospodářský
teror a persekuce není menší, nežli politická
persekuce. Na závodech, zvláště jamách,
zaměstnávají nebo přibírají
do práce jenom dělníky, kteří
si přinesou fašistickou legitimaci. Na jamách,
kde mají fašisté slabé posice, každou
chvíli si volají dělníka, který
je odborově organisován v M. V. S. do kanceláře,
aby jej donutili k přestupu k fašistům, hrozbami
a donucováním činí nátlak na
dělníky, aby přestoupili do fašistické
organisace. V samých fašistických organisacích
donucují vedoucí těchto organisací,
kteří ponejvíce sestávají z
úřednictva a popohaněčů, členy
těchto organisací terorem k určitým
úkolům. (Předsednictví převzal
místopředseda Stivín.) Na 1. máje
na závodech ženatí členové fašistických
organisací musili se na oběžníku zavázati,
že do fašistického průvodu na 1. máje
přivedou své ženy a děti. Když
dělníci vzeprou se hrozbám závodních
inženýrů, jsou persekvováni nejhorším
způsobem. Nedostávají správně
vyplacenou mzdu, jsou přesazováni na horší
práci a daleko na práci, naposled se jim odeberou
známky a jsou voláni do kanceláří,
kde jsou donucováni, aby vstoupili do fašistické
organisace. Když nevstoupí, jsou propouštěni.
Vedle tohoto šikanování používají
inženýři k persekuci také racionalisační
metody. Donucují zvláště nepohodlné
dělníky k nemožným výkonům
pracovním. Na základě tohoto systému
nemine dne, aby v ostravských dolech nebyl zabit jeden
nebo více dělníků. Zajišťovací
práce nejsou prováděny. Šílenou
racionalisací jsou doháněni horníci
k tomu, aby stále méně dbali své bezpečnosti.
A důsledek: každodenní smrtelné úrazy
na jamách.