Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Ustanovení zákona č. 151/1923 Sb. z. a n., ve znění zákona č. 163/1924 Sb. z. a n., pokud jejich účinnost se končí dnem 31. prosince 1925, platí nadále jen v těch případech, kde do konce června 1926 bude u příslušného správního úřadu podá na žádost za definitivní povolení ke zřízení nové akciové společností nebo za schválení zvýšení akciového kapitálu pro fusí; v případech, kdy ku provedení těchto transakcí není třeba schválení státní správou, budou ustanovení řečeného zákona platiti, bude-li v uvedené lhůtě u příslušného úřadu podána žádost za zápis útvaru nového, nebo, není-li ho třeba, za výmaz útvaru splynuvšího. Pokud jde o přeměnu elektrárenské nebo družstevní společnosti s ručením obmezeným je společenstvo, bude rozhodným den, kdy byla podána žádost za poznámku zamýšlené přeměny podle §u 2 zákona ze dne 10, prosince 1924, č. 279 Sb. z. a n., o přeměně společností s ručením obmezeným v družstva.

Tento zákon, jehož provedení se ukládá ministru financí, působí ode dne 1. ledna 1926. Vláda republiky Československé předkládá osnovu zákona, kterým se účinnost zákona ze dne 4. července 1923, č. 151 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 2. července 1924, č. 163 Sb. z. a. n., a poplatkových a dalších daňových úlevách při fusích a přeměnách právních útvarů podniků tam uvedených prodlužuje za určitých podmínek přes 31. prosinec 1925.

Hlavním důvodem, proč se tak děje, je skutečnost, že interesenti, kteří již započali s hospodářskými transakcemi, zvýhodněnými cit zákonem, z příčin jimi nezaviněných nejsou s to, aby do konce tohoto roku přivedl celé jednání do onoho stadia, jež podle platných zákonných ustanovení je rozhodným pro zachycení úlev. Tak tomu je zejména, pokad jde o výhody poplatkové při zakcionování podniků podle ustanovení § 2 zmíněného zákona; se zřetelem na příslušná ustanovení poplatkově-právní (§ 44 popl. zák., § 16 popl. prav. a § 28 zák. čl. XI/1918) je totiž nutno, aby ustavující valná hromada nově zřizované akciové společnosti se konala nejpozději 31. prosince 1925. Poněvadž při vyřizování žádostí za schválení akciových společností je třeba upravovat současně otázky, o nichž rozhodují různé orgány státní správy - na př. jestliže se do akciové společnosti vnášejí pozemky, zabrané podle zákonů záborových, nebo je nutná dohoda stran zajištění daní; zatěžujících podnik, o jehož zakcionování běží, nebo jde o podniky důlní - je zřejmo, že stranám, které dnes již mají podány příslušné žádosti za zakcionování se zřetelem k ustanovení § 2 zák. 151/1923 Sb. z. a n., hrozí nebezpečí, že pro překážky, na jejichž odstranění samy nemohou míti ingerence, nedosáhnou včasného schválení stanov a že nebude možno odbývat ustavující valnou hromadu ještě za platnosti zmíněného zákona.

Tomuto stavu hledí vládní osnova odpomoci, umožňujíc výhody zákona č. 151/1923 Sb. z. a n. těm podnikům, které žádost za zakcionování již podaly, třebas by k ustavující valné hromadě došlo z uvedených příčin po 31. prosinci 1925; pak těm podnikům, které se rozhodly, že se přemění ve společnost akciovou, avšak nemohou svůj záměr uskutečniti pro krátkost doby tak, aby splnily veškeré podmínky poplatkových úlev.

Kromě toho jde hlavně o zakcionování společností s ručením obmezeným, tedy o transakce, které se zřetelem na zájem jak státní tak soukromý dlužno podporovat, neboť přísná kontrola společností akciových se strany správy státní je momentem, který nelze přehlížeti.

Pokud jde o Slovensko a Podkarpatskou Rus, mají se věci aspoň po dobu, co vládní nařízení ze dne 27. července 1920, č. 465 Sb. z. a n., bude platiti, právě tak, jak tomu je v ostatních oblastech Československé republiky.

Navrhované prodloužen účinnosti zákona č. 151/1923 (ve znění zákona č. 163/ 1924 Sb. z. a n., sluší vztáhnouti i na případy splynutí podle § § 6 a 8 leg. cit.

Jako termín, do kterého by bylo zákon prodloužiti, se navrhuje 30. červen 1926, protože přizpůsobení se národního hospodářství na světové je již z valné části dokonáno a jedná se jen o to, aby transakce neprovedené, ale již přichystané z důvodů, pro něž byl vydán zákon č. 151/1923 Sb. z. a n., za určitých podmínek mohly býti účastny dosavadních úlev.

Při provádění zákona zamýšlí vláda říditi se těmito směrnicemi:

1. Při přeměně veřejně účtujícího podniku, společnosti s ručením obmezeným nebo právovárečného měšťanstva ve společnost akciovou (§ 2 zák. č. 151/1923 ve znění zákona č. 163/1924 Sb. z, a n.) rozhodoval by den, kdy byla u ministerstva vnitra (zemské správy politické.) nebo u ministerstva s plnou mocí pro správu Slovenska nebo u civilní správy Podkarpatské Rusi podána žádost za definitivní povolení ke zřízení akciové společnosti.

2. Při přeměně elektrárenské nebo družstevní společnosti s ručením obmezeným ve společenstvo (§ 6 cit. zák.) rozhoduje den, kdy byla podána žádost za poznámku zamýšlené přeměny podle §u 2 zák. č. 279/ 1924 Sb. z. a n.

3. Při splynutí veřejně účtujícího podniku nebo společnosti s ručením obmezeným se společností akciovou (§§ 1 a 2 cit zák.); zvyšuje-li při tom společnost přejímající svůj akciový kapitál, den, kdy u správních úřadů, vyjmenovaných pod č. 1., byla podána žádost za schválení tohoto zvýšení. V případě, že přejímající akciová společnost dá společníkům útvaru zaniklého akcie portefeuliové, je rozhodný den, kdy byla u příslušného úřadu (rejstříkového soudu, při těžařstvech u báňského revírního úřadu, na Slovensku u báňského kapitanátu nebo komisariátu, v Podkarpatské Rusi u báňského úřadu I. instance) podána žádost za výmaz útvaru zaniklého.

4. Den podání žádostí za výmaz zaniklého útvaru je konečně rozhodným i při splynutí společností s ručením obmezeným (§ 2 cit. zák.); při splynutí společenstev (§ 6 cit. zák.) jakož i v případě §u 8 cit. zák.

Touto jednotnou úpravou docílí se zároveň, že úlevy finanční nebudou závislými od běhu úředního jednání.

V ohledu formálním se navrhuje, aby osnova byla Národním shromážděním projednána se zřetelem na to, že účinnost zákona ze dne 4. července 1923, č. 151 Sb. z, a n., ve znění zákona ze dne 2. července 1924, č. 163 Sb. z. a n., se končí dnem 31. prosince 1925, v jednání zkráceném podle §§ 55 jednacích řádů sněmovních; zároveň se doporučuje, aby osnova byla přikázána v obou sněmovnách výboru rozpočtovém.