| II. volební období |
Národní shromáždění republiky
Československé usneslo se na tom to zákoně:
Účinnost zákona č. 50/1922 Sb. z.
a n. prodlužuje se do 31. prosince 1927.
Tento zákon nabude účinnosti 1. ledna 1926;
jeho výkon ukládá se ministru spravedlnosti.
Zákonem z 8. února 1922, č. 50 Sb. z. a n.,
byly odňaty porotám na Podkarpatské Rusi
trestní věci uvedené v § 15, odst. 1.
I. čís. 6-16 zákon. článku
XXXIV z roku 1897. Toliko v případech obžalob
pro zločin vraždy podle 278 uh. tr. z., v nichž
bylo nutno počítati s výkonem trestu smrti,
byla působnost porot zachována a upraveno řízení
pro případnou delegaci porotního soudu. Takový
případ za působnosti zákona se však
nevyskytl. Trestné činy, které byly z působnosti
porot vyňaty, jsou vesměs trestné činy
nepolitické a jde převážně o
zločiny vraždy, úmyslného zabití,
těžkého poškození na těle
se smrtelným výsledkem, žhářství
a loupeže a o některé v praxi vůbec
nepřicházející, jako: otravování
studní, opuštění dítěte
a pod.
Zákon č. 50/1922 Sb. z. a n. byl obmezen ve své
účinnosti původně do 31. prosince
1923. Zákonem z 12. prosince 1923, č. 258 Sb. z.
a n., byla však jeho účinnost prodloužena
do 31 prosince 1925.
Vláda navrhuje nyní, aby účinnost
tohoto zákona byla opět prodloužena a další
dva roky do konce roku 1927.
Ústavně-právní výbor jednal
o vládním návrhu zákona na prodloužení
účinnosti zákona č. 50/1922 ve své
schůzi dne 18. prosince 1925 a usnesl se doporučiti
poslanecké sněmovně, aby vládní
návrh zákona byl schválen z těchto
důvodů.
Zákon se v praxi velmi dobře osvědčil,
poněvadž trestní řízení
pro trestné činy směřující
proti bezpečnosti těla a majetku bylo urychleno
a tím obyvatelstvo také uklidněno. Příznivé
důsledky zákona objevily se také na číslech
statistických, vyjadřujících počet
osob obžalovaných pro zločin vraždy a
úmyslného zabití v obvodu soudní tabule
košické. V roce 1922, kdy zákon nabyl účinnosti,
bylo těchto osob ještě 132, v letech následujících
klesal tento počet v roce 1923 na 93, v roce 1924 na 77
a v první polovici 1925 na 40. 7 těchto čísel
je patrný potěšitelný vliv rázného
stíhání těchto nejtěžších
trestných činů proti lidské bezpečnosti.
Přes to však tato čísla jsou u srovnání
s ostatním územím republiky ještě
dosti nepříznivá, poněvadž dosahují
výše čísel z obvodu pražského,
co do rozlohy a počtu obyvatelstva daleko většího.
Celkem bylo v roce 1924 podle zákona č. 50/1922
5b. z. a n. odňato porotám 70 trestních věcí.
Ve většině případů šlo
o složité trestní věci s velkým
počtem účastníků, při
nichž by vleklé a formální poradní
řízení bylo s to porotcům toliko zatemniti
pravý stav věci a působiti výroky
proti objektivní pravdě na újmu zabezpečení
veřejného pořádku a osobní
bezpečnosti. Trestní řízení
v těchto věcech stalo by se vleklým a veřejnost
stěžovala by si opět na liknavost soudního
řízení.
Ke všemu tomu přistupuje i nedostatek místností,
ve kterých by se mohlo konati porotní řízení.
Před uplynutím dvou let nelze se nadíti,
že by tyto překážky byly odstraněny.
Ze všech těchto důvodů navrhuje ústavně-právní
výbor, aby poslanecká sněmovna vládní
návrh zákona schválila.