Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Článek IV. zák. ze dne 19. února 1907 mění se v § 1. takto:

Do určité důstojenské třídy zařaděným civilním státním úředníkům a státním učitelům, jakož i všem státním zřízencům do důstojenských tříd nezařaděných, kteří co do výslužného nenáležejí pod normu § 1, odst. 2. zák. ze dne 9. dubna 1870 z. ř. č.47, nebo již není na základě zvláštních ustanovení po dokonané 35ti leté neb kratší služební době nemají nároku na úplný započitatelný aktivní plat, jakožto výslužné, náležejí odpočinkové platy, které po 10 letech služby, bez přerušení vykonaných, činí 40% a za každý další rok služby 2.4% započitatelného aktivního služného. Po započitatelném služebním čase 35 let rovná se tedy výslužné posledně branému započitatelnému aktivnímu platu.

Zákon tento vstupuje v platnost dnem vyhlášení.

Provedením tohoto zákona pověřuje se ministr financí.

V roce 1906 upravena byla služební doba, po níž měli býti státní zaměstnanci dáni na odpočinek, na 40 roků. V roce 1907 pak byla tato služební doba pro většinu kategorií příznivě pozměněna a zkrácena. Tak všem úředníkům státním přiznáno, že po 35leté služební době mohou jíti na odpočinek. Dále policejní stráži, četnictvu, dozorcům vězňů, finanční stráži, železničním zaměstnancům atd., přiznána služební doba 30-35ti letá, po níž mohou s plnými požitky jíti do výslužby.

Poštovním zaměstnancům, kteří vykonávají práce velmi namáhavé, jako jsou služby ve vlakových poštách, noční, překládací, doporučovací atd., při kterých trpí nervy, plíce i jinak zdraví, ponechána služební doba 40ti letá, rovněž ostatním státním zřízencům.

Přimyslíme-li k tomu ještě léta, ztrávená ve válce, tu jest jen spravedlivo, aby poštovním a ostatním zřízencům snížena byla služební doba z 40 let na 35 roků, po kteréž době mohli by odejíti s plnými požitky do pense.

Státní zřízenci, kteří dříve neměli nároku na 35letou dobu služební, platili o více jak polovinu nižší pensijní příspěvky, než oni státní zřízenci, kteří měli na tuto kratší dobu služební nárok. Nyní předepsány jsou pro všechny státní zaměstnance stejné příspěvky pensijní ve výši 8% bez ohledu, zda mají 40letou neb kratší služební dobu předepsanou.

Bylo by tedy spravedlivo, aby se všem dostalo stejných práv při stejně vysokých příspěvcích pensijních.

Provedení tohoto zákona není spojeno se žádným zvýšeným vydáním a není proto úhrady zapotřebí.

Po stránce formální navrhujeme přikázání tohoto návrhu výboru soc.-politickému k projednání.