Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Národní shromáždění republiky Československé, račiž se usnésti na tomto zákoně:

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Úřednická a zřízenecká komora zřizuje se společně pro úředníky a zřízence soukromé a úředníky a zřízence veřejné, aby zastupován byl stav úřednický a zřízenecký, aby bylo napomáháno jeho zájmům a aby byla chráněna stavovská čest tohoto povolání.

Úřednická a zřízenecká komora dělí se ve dvě samostatná oddělení úředníků a zřízenců soukromých a úředníků a zřízenců veřejných, při čemž zaručuje se zákonem naprostá jednotnost při řešení určitých přesně vytčených zájmů prostřednictvím orgánů oběma oddělením společných.

Členy úřednických a zřízeneckých komor jsou všichni za úplatu pracující a pensijními příspěvky povinní úředníci, učitelé a zřízenci ve službách veřejných, t. j. státu a správních celků v něm (země, krajů, župy, stolice, okresy, obce atd.), jakož i ústavů, fondů a podniků jimi spravovaných; dále úředníci a zřízenci v soukromých službách, kteří podle zákonů a nařízení podléhají povinnému pensijnímu pojištění. Úředníci a zřízenci požívající odpočivného a pensijních rent, jsou v tomto zákoně na roveň postaveni úředníkům a zřízencům v činné službě.

Úředníkem jest každý občan republiky bez rozdílu pohlaví, pracující za pevnou, předem sjednanou odměnu, vyplácenou z prostředků osoby druhé, bez rozdílu, zda fysické či právnické v oboru, ke kterému jest nutna převážná činnost duševní, získaná buď přesně vyhraněnou předchozí výchovou přípravnou nebo pokud to přítomné zákony, nařízení a zvyklosti připouštějí nebo v budoucnosti připustí, výchovu tuto nahrazující praksí.

Zřízencem jest každý občan republiky bez rozdílu pohlaví, pracující za pevnou, předem stanovenou odměnu, vyplácenou z prostředků osoby druhé ať fysické nebo právnické v oboru, ke kterému jest nutna jistou dobu trvající činnost praktická za podobory činnosti duševní, a jest spojena z části nebo plně se samostatným rozhodováním.

Zda jest kdo úředníkem či zřízencem soukromým nebo veřejným, řídí se přesně dle osoby ať fysické či právnické, pevně a předem stanovenou odměnu vyplácející.

Úřednické a zřízenecké komoře jest vyhrazeno:

A. 1. aby prostřednictvím orgánů společných podle zákonů a nařízení týkajících se všech odborů úřednictva a zřízenectva starala se o to, aby vymizel nejen rozdíl mezi úřednictvem soukromým a veřejným, ale i rozdíl mezi jednotlivými skupinami za účelem postavení úředníků a zřízenců na jednotnou, přesně vymezenou základnu, při čemž buď brán zřetel na předchozí školní vzdělání, skutečnou výkonnost, důležitost a zodpovědnost práce;

2. aby spolupůsobila při úpravě a vybudování služby i práv úředníků a zřízenců, při zřizování nových úřadů nebo ústavů a podniků veřejných a soukromých, při úpravě odborného školství a přípravy k povolání a také aby při změnách v organisaci všeho toho podávala buď na vyzvání nebo z vlastního popudu dobrozdání a návrhy vládě, veřejné správě, úřadům a zaměstnavatelům.

Zákony a nařízení pod 1 a 2 spadající nebuďtež vydány bez předchozího dobrého zdání úřednické a zřízenecké komory;

3. aby zřídila osobní, kvalifikační, disciplinární a jiné podobné komise z řad členstva a vysílala odborné znalce nebo zástupce do správních, dozorčích a jiných sborů.

Komise shora jmenované nastupují v práva a povinnosti komisí dosud zřízených. O působnosti jich, jakož i jednacím řádě bude vydáno nařízení zvláštní;

4. aby si upravovala úřadování a vnitřní jednání zvláštními statuty, jednacími řády, řádem o smírčím a čestném soudu pro členy komory, služebním a pensijním řádem pro vlastní zaměstnance;

5. aby měla v patrnosti své členstvo a opatřovala si soustavně o všech jeho sociálních poměrech informace. Sem náleží vedení členského katastru, statistická šetření, ankety, publikace atd.

B. Prostřednictvím orgánů oddělení samostatných:

1. aby hájila a zastupovala zájmy, práva, vážnost i čest úřadu a stavu úřednického a zřízeneckého své skupiny navenek, bděla nad plněním povinností úředníků a zřízenců a prováděla vnitřní stavovskou kázeňskou moc ve věcech, které vyhrazeny nejsou soudnímu řízení nebo nepodléhají disciplinární komisi zřízené dle odst. 3. sub A. tohoto paragrafu;

2. aby dle řádů sprostředkovala při umísťování úředníků a zřízenců svého oddělení.

Zaměstnavatelé jsou povinni sprostředkování toto uznati. Oddělení komorní vede v patrnosti nezaměstnané úředníky a zřízence, jakož i čekatele pro službu počáteční a žadatele o místa uprázdněná nebo nově zřízená;

3. aby činila vlastní opatření ku zlepšení sociálních poměrů svého členstva; sem náleží řešení všech otázek, týkajících se pensijního, nemocenského, úrazového pojištění i pojištění pro případ nezaměstnanosti, služba organisační a poradní, organisace úvěru, zásobování v družstevnictví atd.;

4. aby zřídila smírčí soudy ku řešení sporů, vzniklých mezi soukromými zaměstnavateli a zaměstnanci.

Sídlem komory jest hlavní město Praha.

Společná valná hromada delegátů určuje sídla a obvody svých odboček (župních komor) dle zásad uvedených v § 14. tohoto zákona.

Hospodářství komorní řídí se rozpočtem sestaveným dle nařízení pro úřady samosprávné s rubrikami potřeby a úhrady. Rozpočet tento předkládá komora po schválení společné valné hromady delegátů každoročně do konce měsíce října ministerskému předsednictvu na vědomí.

Výdaje hradí se:

a) příspěvkem členů, vyměřeným progresivním procentem ze služného, které jest základem pro vyměřování daně z příjmů. Příspěvky tyto předpisují se a vybírají se u úředníků a zřízenců soukromých prostřednictvím pojišťovacích pensijních ústavů, u úředníků a zřízenců veřejných prostřednictvím berních úřadů, od zaměstnavatele dle příslušných zákonů a nařízení o daních osobních a pensijním pojišťování,

b) příspěvkem členů, jichž služné nedosahuje nejnižšího stupně daně z příjmů,

c) příspěvkem státu, činícím jednu třetinu veškerého nákladu valnou hromadou schváleného rozpočtu,

d) pokutami, dary, odkazy atd.

Korespondence komory s úřady veřejnými, s odbočkami (župními komorami) a jednatelstvími a v záležitostech volebních mezi volební komisí a voliči jest prosta poštovného.

Komory jsou mimo to osvobozeny ode všech dávek přímo vybíraných.

Orgány komory jsou:

a) společná valná hromada delegátů,

b) valné hromady oddělení úředníků a zřízenců soukromých a úředníků a zřízenců veřejných,

c) výbory oddělení úředníků a zřízenců soukromých a úředníků a zřízenců veřejných,

d) představenstvo,

e) president,

f) představenstva sekcí,

g) odbočky (župní komory) a jednatelství se sekcemi a orgány dle stanov.

Valné hromady tvoří delegáti. Delegáty, jakož i výbory komory a jich náhradníky volí členstvo přímým, tajným, povinným a písemným hlasováním dle volebního řádu vydaného zvláštním zákonem se šetřením zásad poměrného zastoupení skupinového a některých způsobů zvláštních.

Výbory obou oddělení čítají po 50 členech a 25 náhradnících.

Volba presidenta, představenstva a představenstev sekcí podrobně jest upravena volebním řádem.

Řádná valná hromada koná se nejméně jednou do roka a sice tím způsobem, že před valnou hromadou společnou konají se v oddělených místnostech valné hromady úředníků a zřízenců veřejných.

Valným hromadám samostatných oddělení dle § 1. jest vyhrazeno:

1. schválení účtů komorního oddělení,

2. podávání návrhů ku společnému rozpočtu,

3. zkoumání zprávy o činnosti oddělení za minulý rok správní,

4. podávání návrhů pro valnou hromadu společnou,

5. jmenování členů sekcí při komoře a odbočkách (župních komorách).

Valné hromadě společné jest vyhrazeno:

1. schválení účtů komorních,

2. stanovení předběžného rozpočtu,

3. stanovení příspěvků,

4. systemisování míst úřednických a zřízeneckých při komoře,

5. schvalování změn stanov a veškerých řádů komorních,

6. vydávání řádů služebních a pensijních pro úředníky a zřízence,

7. zkoumání zprávy o činnosti komorní za uplynulý rok správní a vydávání případných nařízení v této věci,

8. zřizování odboček (župních komor) a jednatelství dle zvláštního ustanovení stanov a jednacích řádů.

9. Usnáší-li se valná hromada o změně stanov a řádů ad 5. nebo o návrhu na změnu zákona o úřednické a zřízenecké komoře a volebním řádu (ad 7.) jest třeba, by pro návrh se vyslovily 2/3 delegátů při přítomnosti nejméně 50% všech delegátů.

Zpráva o činnosti komory musí být každoročně vydána tiskem pro členstvo a předloží se ministerskému předsednictvu.

Mimořádné valné hromady svolávají se dle zvláštního ustanovení stanov.

Společný výbor a výbory samostatných oddělení projednávají všechny záležitosti v § 4. tohoto zákona uvedené a podrobně rozvedené ve stanovách a vyřizuje je dle stanov a jednacího řádu.

Představenstvo úřaduje dle ustanovení stanov a jednacího řádu.

President zastupuje komoru navenek a jest zodpovědným za veškerá její jednání. Povinnosti a práva jeho jsou uvedeny ve stanovách a jednacím řádu.

Při komoře úřednické a zřízenecké, jakož i při odbočkách (župních komorách) zřizuje se dle povahy povolání a oborů zaměstnání tolik sekcí, kolik objeví se zapotřebí dle rozvrstvení a druhů práce stavu úřednického a zřízeneckého.

Tyto sekce jsou úplně samosprávné a samostatné, ale usnesení svoje smí prováděti dle ustanovení stanov a jednacího řádu.

Členy sekce jsou:

1. členové výboru a náhradníci,

2. členové jmenovaní odborovým odvětvím odborovými organisacemi, jež slučují příslušníky téhož povolání v obvodu komory příp. odboček (župních komor), jichž počet bude stanoven jednacím řádem,

3. členové jmenovaní valnou hromadou po návrhu výboru samostatného oddělení.

Ku obstarávání prací konceptních, účetních, pokladních a kancelářských jmenuje komora odborně vzdělané, placené úředníky a potřebný placený personál pomocný. Povinnosti a práva těchto stanovena jsou v služebním, pensijním a disciplinárním řádě schváleném valnou hromadou komory.

První stanovy, které upraví pravomoc komory, složení odborů, obor působnosti komory, vzájemný poměr a činnosti orgánů komorních vydá vláda po slyšení a dobrozdání odborových ústředních organisací v sídle komory (§ 14.). Stejně vydá veškeré jednací řády, nařízení o soudu smírčím a čestném.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provede jej vláda.