Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Die Regierung wird aufgefordert:

1.) unverzüglich die Regierungsverordnung vom 30. Jänner 1920, No. 76 Slg., soweit sie Bestimmungen über das Schulwesen enthält, außer Kraft zu setzen, und

2.) unverzüglich alle notwendigen Maßnahmen zu treffen, damit für Bevölkerung des Hultschiner Gebietes die notwendigen deutschen öffentlichen Volksschulen ehestens errichtet werden.

Der deutschen Bevölkerung des Hultschiner Gebietes wurde sofort nach der Übernahme in die Tschsl. Republik sämtliche deutschen Volksschulen mit Ausnahme jener in den rein deutschen Gemeinden Thröm und Zauditz weggenommen und ihr außerdem durch die Regierungsverordnung vom 30. Jänner 1920, No. 76 Slg. die Errichtung sowohl öffentlicher wie privater deutscher Schulen illusorisch gemacht. Durch diese Verordnung wurden die ebenfalls für das Hultschiner Gebiet in Kraft gesetzten schlesischen Gesetze sowie jene des tschsl. Staates daher auch die Verfassungsurkunde mit ihren Bestimmungen über den Minderheitenschutz verletzt (§§ 130, 131 und 132 d. V. U.).

Bereits die Volkszählung vom Jahre 1921 hat im Hultschiner Gebiet eine beträchtliche Anzahl deutscher Einwohner festgestellt. Das Ergebnis der Gemeindewahlen im Jahre 1924 hat unzweifelhaft erwiesen, daß in einem großen Teil der Gemeinden des Hultschiner Gebietes eine deutsche Majorität in anderen wieder eine sehr bedeutende Minderheit vorhanden ist. Noch klarer wurde diese Tatsache durch das Ergebnis der jüngsten Parlamentswahlen. Zum Beweis dessen seien im folgenden die Hauptgemeinden im Hultschine Gebiet und das Ergebnis der Parlamentswahlen angeführt:

Ferner haben noch nachstehende Gemeinden, die bei der ämtlichen Volkszählung im Jahre 1921 weniger als 200 deutsche Einwohner hatten, bei den jetzigen Parlamentswahlen eine bedeutende Mehrheit deutscher Stimmen erzielt:

Durch diese Tatsachen ist klar erwiesen, daß die Mehrzahl der Bevölkerung des Hultschiner Ländchens sich zum Deutschtum bekennt.

Trotzdem waren alle Versuche, staatliche Minderheitsschulen zu erhalten, vergeblich und die Errichtung der nach den allgemeinen gesetzlichen Vorschriften gebotenen Landesschulen durch die bezogene Regierungsverordnung unterbunden. Die Versuche, einen Ersatz im Wege des häuslichen Privatunterrichtes oder durch den Besuch der nächstgelegenen deutschen Schulen Schlesiens zu schaffen, wurden behördlicherseits schikanös verfolgt, um so den Kindern der deutschen Bevölkerung den Besuch der tschechischen Schule restlos aufzuzwingen. In dieser Angelegenheit wurden bereits in der 1. Session des Abgeordnetenhauses unter Druck No. 5301/V und VI Interpellationen eingebracht, auf welche wir, da sie bis heute nicht beantwortet sind, ergänzend verweisen.

Diese unerträglichen, die primitivsten Schulgrundsätze verletzenden Zustände abzustellen, bezweckt der obige Antrag, der durch die für alle Staatsbürger in gleicher Weise geltenden tschsl. Gesetze vollauf begründet ist.

Der Aufwand für die Errichtung deutscher Volksschulen ist nach den gesetzlichen Vorschriften aus den öffentlichen Voranschlägen der gesetzlichen Schulerhalter zu decken.

Vláda se vybízí:

1.) Aby neprodleně zrušila vládní nařízení ze dne 30. ledna 1920, č. 76 Sb. z. a n., pokud obsahuje ustanovení o školství, a

2.) aby ihned učinila všechna nutná opatření, aby pro hlučínské obyvatelstvo byly co nejdříve zřízeny potřebné německé veřejné obecné školy.

Německému obyvatelstvu na Hlučínsku byly ihned po připojení k Československé republice odňaty veškeré německé obecné školy s výjimkou škol v čistě německých obcích Třebomi a Sudicích a vedle toho vládním nařízením ze dne 30. ledna 1920, č. 76 Sb. z. a n. bylo mu zřizování jak veřejných tak i soukromých německých škol učiněno ilusorním. Tímto nařízením byly rovněž porušeny slezské zákony, které byly zavedeny na Hlučínsku a také zákony čsl. státu, tedy také ústavní listina a její ustanovení o ochraně menšin (§§ 130, 131 a 132 ú. 1.). Již soupisem lidu v roce 1921 byl zjištěn na Hlučínsku značný počet německých obyvatelů. Výsledek obecních voleb v roce 1924 beze vší pochybnosti prokázal, že ve většině obcí na Hlučínsku jest německá většina v jiných zase velice značná menšina. Tato skutečnost projevila se ještě zřejměji výsledkem posledních voleb do sněmoven. Na důkaz toho buďtež níže uvedeny hlavní obce na Hlučínsu a výsledek voleb do sněmoven:

Dále bylo ještě dosaženo značné většiny německých hlasů při nynějších sněmovních volbách v následujících obcích, které podle úředního soupisu lidu v roce 1921 měly méně než 200 německých obyvatelů:

Tím jest jasně dokázáno, že se většina hlučínského obyvatelstva hlásí k Němcům. Přes to všechny pokusy dosáhnouti státních menšinových škol byly marné a zřizování zemských škol přípustné podle všeobecných zákonných předpisů, znemožněno uvedeným vládním nařízením. Pokusy o náhradu domácím soukromým vyučováním nebo docházkou do nejbližších německých škol ve Slezsku, úřady pronásledovaly, aby tak bez výjimky donutily děti německého obyvatelstva docházeti do české školy. V této věci byly již v prvním zasedání poslanecké sněmovny podány interpelace tisk č. 5301/V a VI., na které odkazujeme jako na doplněk, jelikož do dneška na ně odpověď nedošla.

Tento návrh chce odstraniti nesnesitelné poměry, porušující nejprimitivnější školní zásady a jest úplně odůvodněn čsl. zákony platnými stejně pro všechny státní občany.

Náklad na zřízení německých obecných škol budiž podle zákonných předpisů uhrazen z veřejných rozpočtů zákonitých vydržovatelů škol.