Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1925
II. volební období 1. zasedání

Původní znění.

53.

Antrag

der Abgeordneten Grünzner, Taub und Genossen

auf Aufhebung des Gesetzes vom 22. Dezember 1924, Nr. 286 Slg. d. S. u. V. betreffend Sparmaßnahmen in der öffentlichen Verwaltung.

Die Gefertigten stellen folgenden Antrag:

Das Abgeordnetenhaus wolle beschließen:

Gesetz

vom.......................................................

womit das Gesetz vom 22. Dezember 1924, Nr. 286 Slg. d. (i, u. V. betreffend Sparmaßnahmen in der öffentlichen Verwaltung aufgehoben wird.

Die Nationalversammlung der Čechoslovakischen Republik hat nachstehendes Gesetz beschlossen:

Art. I.

Das Gesetz vom 22. Dezember 1924, Nr. 286 Slg. d. G. u. V. betreffend Sparmaßnahmen in der öffentlichen Verwaltung wird aufgehoben.

Art. II.

Dieses Gesetz tritt mit der Kundmachung in Kraft. Mit seiner Durchführung ist die Regierung beauftragt.

Begründung:

Das Gesetz über die Sparmaßnahmen in der öffentlichen Verwaltung bezweckt angeblich die Einleitung einer Verwaltungsreform. Die bisherige Durchführung des Gesetzes hat aber gezeigt, daß dieser Zweck mit den angewandten Methoden keineswegs erreicht werden kann. Es ist auf dem Gebiete der Reorganisierung der öffentlichen Verwaltung bisher überhaupt nichts getan worden, wenn man von der sogenannten Kommerzialisierung der öffentlichen Betriebe absieht, die bereits vor dem Abbaugesetz eingeleitet war, lediglich eine formale Änderung in der Verwaltung bedeutet und keinerlei Ersparnis bringt. Die ganze Durchführung des Gesetzes beschränkt sich vielmehr auf die Verdrängung der Staatsangestellten aus dem Dienst, wobei nur insofern Plan und System vorhanden war, als der Abbau ausschließlich politisch und insbesondere nationalistisch geleitet war. Dadurch ist ein schreiendes soziales Unrecht gesetzt worden, dessen schleunige Beseitigung eine unbedingte Notwendigkeit ist. Es ist aber für den Staat absolut nichts gewonnen worden, da weder eine Vereinfachung der Verwaltung in Angriff genommen wurde, noch durch den Abbau selbst Ersparnisse erzielt wurden, da die Verminderungen der Ausgaben für die Bezüge der aktiven Staatsbediensteten weitaus aufgewogen werden durch Pensionen und Abfertigungen, sowie durch den Aufwand für Ersatzkräfte, welche an Stelle der wahllos Hinausgeworfenen eingestellt werden mußten schließlich hat auch die Regierung, welche die bereits versprochene Herabsetzung der Zahl der Ministerien aus rein parteipolitischen Gründen entgegen den sachlichen Bedürfnissen nicht vorgenommen hat, jedes Recht darauf verloren, einen Angestelltenabbau durchzuführen. Unter solchen Umständen ist die weitere Durchführung des Abbaugesetzes für den Staat zwecklos, für die Bevölkerung aber unerträglich. Nach dem Vorgeführten entsteht auch eine finanzielle Belastung durch diesen Antrag nicht, vielmehr kann sogar mit einer Entlastung gerechnet werden.

In formeller Beziehung beantragen wir die Zuweisung dieses Antrages an den sozial-politischen Ausschuß.

Prag, den 18. Dezember 1925.

Grünzner, Taub,

Blatny, Kirpal, Heeger, de Witte, Major, Juran, Leibl, Śliwka, Kopasz, Kaufmann, Schuster, Dietl, Hillebrand, Schweichhart, Dr. Czech, Pohl, Hackenberg, Roscher, Schäfer.


Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1925

II. volební období 1. zasedání

Překlad

53.

Návrh

poslanců Grünznera, Tauba a druhů

na zrušení zákona ze dne 22. prosince 1924, č. 286 Sb. z. a n. o úsporných opatřeních ve veřejné správě.

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Zákon

ze dne ...............................................,

jímž se ruší zákon ze dne 22. prosince 1924, č. 286 Sb. z. a n. o úsporných opatřeních ve veřejné správě.

Národní shromážděni republiky (Československé usneslo se na tomto zákoně:

Článek I.

Zákon ze dne 22. prosince 1924, č. 286 Sb. z. a n. o úsporných opatřeních ve veřejné správě se ruší.

Článek II.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Jeho provedením se pověřuje vláda.

Odůvodnění:

Účelem zákona o úsporných opatřeních ve veřejné správě jest prý zahájení správní reformy. Dosavadní provádění zákona však ukázalo, že tohoto účelu nelze naprosto dosíci metodami, jichž se používá. V oboru reorganisace veřejné správy nebylo dosud vykonáno nic, nepřihlížíme-li k tak zvané komercializaci veřejných podniků, která však byla již zahájena před restrikčním zákonem a znamená jen formální změnu ve správě, z níž však úspory neplynou. Celé provádění zákona přestává naopak na vytlačování státních zaměstnanců ze služby a jen potud je v něm patrný nějaký záměr a soustava, že restrikce byla prováděna výhradně politicky a zvláště národnostně. Tím bylo spácháno křiklavé sociální bezpráví, jež jest nezbytně třeba rychle napraviti. Avšak stát tím nezískal naprosto nic, poněvadž se ani nezačalo se zjednodušením správy, ani se restrikcí samou nedosáhlo úspor, poněvadž pokles výdajů na platy činných státních zaměstnanců jest daleko vyvážen pensemi a odbytnými a nákladem za náhradní úředníky, kteří musili býti přijati na místo úředníků vyhozených bez výběru. Konečně také vláda, která z čistě stranicko-politických důvodů, přes to, že jest toho věcně třeba, nesnížila počet ministerstev, jak již slíbila, ztratila právo prováděti restrikci zaměstnanců. Za takovýchto okolností nemá pro stát smyslu, aby se dále prováděl restrikční zákon, pro obyvatelstvo jest to však nesnesitelné. Podle toho, co jsme uvedli, tímto návrhem stát finančně zatížen nebude, naopak lze dokonce počítati, že se výdaje sníží.

Po stránce formální navrhujeme, aby tento návrh byl přikázán výboru sociálně- politickému.

V Praze dne 18. prosince 1925.

Grünzner, Taulb,

Blatny, Kirpal, Heeger, de Witte, Major, Juran, Leibl, Śliwka, Kopacz, Kaufmann, Schuster, Dietl, Hillebrand, Schweichhart, dr. Czech, Pohl, Hackenberg, Roscher, Schäfer.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP