Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Národní shromáždění republiky Československé račiž se usnésti:

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Odstavec 1. § 1. zákona ze dne 12. srpna 1921 č. 330 Sb. z. a n. mění se takto:

Závodní výbor zřizuje se pro každý samostatný závod, výdělečně činný, v němž je trvale (celoročně) zaměstnáno aspoň 30 zaměstnanců a jenž trvá aspoň 1/2 roku od zahájení provozu.

Odstavec 7. § 6. mění se takto:

Mimořádné schůze správní rady podniků, na něž se vztahují předchozí odstavce, ale v nichž se jedná pouze o osobních otázkách správy závodu, netřeba oznamovati závodnímu výboru, ježto se mohou konati bez jeho delegátů.

Dle vládního návrhu zákona o závodních výborech, podaného vládou v I. volebním období 3. zasedání čís. tisku 2177 v poslanecké sněmovně měly závodní výbory nesporně zřizovány býti též v podnicích nevýrobních, pokud by splnily ostatní podmínky zákona. Ze závodní výbory měly býti zřizovány též v podnicích i peněžních, jest zřejmo z odůvodnění zprávy k § 3. odst. 3. vládního návrhu č. tisku 2177 str. 20, kde přímo se poznamenává:

ťAby zaměstnanci byli pokud možno nejpřesněji zasvěceni do hospodářského stavu podniku, navrhuje osnova (§ 3. odst. 3.), aby ve větších podnicích, u nichž lze předpokládati, že překonaly již obtížné počáteční fase svého vývoje anebo byly hned od počátku ve větším stylu založeny, tedy v podnicích, které vedou obchodní knihy a zaměstnávají aspoň 300 zaměstnanců nebo 50 zřízenců (počet 50 zřízenců jest pojat se zřetelem na obchodní a hlavně peněžní podniky) závodní rada měla právo žádati, aby jí byl každoročně předložen opis účetní uzávěrky podniku za minulý obchodní rok, účet rozvážný podniku, účet zisku a ztráty a to nejpozději do 6 měsíců po uplynutí obchodního roku.Ť

Výbory sociálně-politický i socialisační předložily poslanecké sněmovně zprávu (tisk 2836), obsahující návrh zákona, jehož § 1. zněl takto:

Závodní výbor zřizuje se pro každý samostatný závod, výdělečně činný, v němž je trvale (celoročně) zaměstnáno aspoň 30 zaměstnanců a jenž trvá aspoň půl roku od zahájení výrobyŤ. - V tomto znění byl také § 1. zákona schválen.

Jest známo, že oběma výborům k projednání osnovy zákona ponecháno bylo málo času a jenom tím možno si vysvětliti, že v § 1. odst. 1. zákona očividným nedopatřením vsunuto bylo slovo ťvýrobaŤ. Jako doklad dovolujeme si uvésti zejména:

a) že zmíněný § 3. odst. 3. vládního návrhu byl doslovně pojat jakožto § 5, schváleného zákona,

b) že zpravodaj poslanecké sněmovny poslanec Tayerle ve své řeči, pronesené v 85. schůzi ze dne 6. srpna 1921, jak patrno z těsnopiseckého protokolu str. 1254 doslovně o zřizování závodních výborů uvedl toto:

ťZávodní výbory mají býti podle § 1. zřízeny ve všech podnicích výdělečných bez výjimky, běží-li o soukromé či veřejné, průmyslové, obchodní, peněžní čí zemědělské, (s výjimkou hornických podniků) podniky, v nichž zavedeny závodní rady zvláštním zákonem, a podniků železničních, v nichž prozatím ponechány dosavadní důvěrnické sboryŤ,

c) že by v tak důležité změně zákona, jako jest nade vší pochybnost vyloučení nevýrobních podniků ze zákona o závodních výborech, nebylo vůbec jednáno ani hlasováno,

d) naopak, vládní nařízení ze dne 29. prosince 1921 čís. 2/1922 Sb. z. a n. ve snaze, aby tato nejasnost ve znění zákona byla vysvětlena a zamezeno případné nedopatření, uvádí v § 1., odst. 2. toto:

ťVolba může býti vypsána 1. lednem 1922 počínaje v závodě, jenž trvá aspoň půl roku od zahájení výroby nebo provozu, a ve kterém 30 trvalých (celoročních) zaměstnanců pracuje nejméně 3 měsíce před vyhláškou volebŤ,

e) dále poukazujeme na nález Nejvyššího správního soudu ze dne 28. června 1923 č. 5252, jímž uznáno bylo právem a to pouze vzhledem k této textaci § 1, že zákon o závodních výborech neplatí pro nevýrobní podniky, při čemž v nálezu bylo výslovně zdůrazněno, že ťnení zcela snadno dopátrati se legislativního důvodu, proč v otázce zřízení výborů závodních činí se rozdíl mezi závody výrobními a nevýrobními. Než soud, jemuž náleží jen zákony se říditi a jich na konkrétní případ používati, nikoliv vsak je měniti a snad, dle svého uznání zdokonalovati, překročil by meze svého poslání, kdyby nedbal znění zákonaŤ,

f) aniž bychom měli v úmyslu uváděti veškeré důvody, které vyžadují novelisaci § 1 ve smyslu nového návrhu, dovolujeme si upozorniti na to, že zajisté nemohlo býti úmyslem vlády ani Národnímu shromáždění, aby zaměstnanci nevýrobních podniků, následkem omylu při textaci zákona, byli výhod tohoto zákona zbaveni. Naopak, Národní shromáždění zvýšilo platnost zákona na zaměstnance domáckého průmyslu zeměděl. a stavebního oboru, kteří vládním návrhem měli býti vyloučeni.

Mají-li závodní výbory vyhověti všem svým úkolům, jest nevyhnutelně nutno změny § 6 odst. 7. zákona. Právě následky hospodářské krise a zjevy z ní vyplývající, vyžadují toho, aby též v nevýrobních podnicích bylo závodním výborům přiznáno právo, aby súčastnily se též mimořádných schůzí správních rad, v nichž projednávány jsou pouze záležitosti rázu finančního. Ony mimořádné schůze správní rady, kde jedná se pouze o osobních otázkách závadu, netřeba oznamovati závodnímu výboru.

Po stránce formální navrhujeme přikázání tohoto návrhu výboru sociálně-politickému k projednání.