Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Navrhujeme, aby byla přijata tato osnova zákona:

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Ustanovení §§ 32, 53 a 59 zákona ze dne 16. dubna 1864 z. z. č. 7, doplňují se a částečně mění ustanoveními tohoto zákona.

Dále se rozšiřuje znění §§ 2, 3, 19, 21 a 24 zákona ze dne 29. května 1908, č. 55 z. z. týkajícího se úpravy poměrů úředníků při obcích v Čechách, na Moravě a ve Slezsku a v případě Slovensku.

Náležitosti všeobecné:

Samosprávnou policejní stráží ve smyslu tohoto zákona rozumějí se policejní strážníci, nadstrážníci, strážmistři, inspektoři ze stavu mužstva, pokud se na ně nevztahují zákony ze dne 29. května 1908, č. 35 z. z. a ze dne 23. července 1919, č. 444 Sb. z. a n., a všichni úředníci policejní, jimž přísluší povinnost v obci, v níž jsou službou ustanoveni, o bezpečnost se starati, službu bezpečnostní říditi a ji v případě nutném osobně vykonávati.

Takovým členem policejní stráže samosprávné v republice Československé podle § 32 a 36 zákona ze dne 16. dubna 1864, č. 7 z. z. může býti platně ustanoven toliko:

1. kdo jest státním občanem republiky Československé,

2. kdo jest mravně zachovalý,

3. kdo jest svéprávný, není přes 35 roků stár, jest úplně zdráv, má přiměřený zevnějšek, jest silné tělesné postavy a má přiměřené školské vzdělání,

4. kdo obdržel absolutorium kursu pro obecní policejní stráž. Podmínka stáří a absolvování kursu policejního odpadá, jde-li o ustanovení člena obecní policejní stráže, který již v některém sboru obecní policie v republice Československé činně slouží a z místa na místo do činné služby přestupuje.

Při těchto vlastnostech má přednost, kdo prokáže vyšší stupeň inteligence a vzdělání. Místa při obecní stráži bezpečnosti vyššího stupně lze docíliti kromě toho jen podle § 1 tohoto zákona.

Členem policejní stráže bezpečnosti podle tohoto zákona jest jenom ten, kdo vykonává výhradně službu bezpečnostní, a nesmí jemu býti žádná jiná služba přidělena. Tímto nemůže býti ustanoven:

1. kdo není podle § 6 zákona ze dne 15. listopadu 1867, č. 131 ř. z., dále podle § 6 zákona ze dne 23. května 1881, č. 47 ř. z., a podle § 2 zákona ze dne 25. května 1883, č. 78 ř. z. způsobilým k nabytí úřadu státního neb jiného úřadu veřejného, zemského neb obecního, zvláště však ten, kdo pro nějaký trestní čin proti bezpečnosti osoby aneb cizího majetku byl potrestán.

2. Kdo byl pro disciplinární přečin, spáchaný ze zištnosti propuštěn z úřadu veřejného neb ze služby veřejné.

Jakmile zákon tento nabude moci, buďtež ustanovovány při obecní policejní službě bezpečnosti jenom takové osoby, které podle ustanovení §§ 2 a 3 tohoto zákona jsou k tomuto způsobilé. Ustanovení člena samosprávné policejní stráže bezpečnosti obecním zastupitelstvem pozbývá platnosti, nemá-li ustanovený způsobilosti ve smyslu tohoto zákona.

Policejní stráž, která dosud v obcích službu vykonává, může tuto dále vykonávati, i kdyby neprokázala náležitostí ustanovených v §§ 2 a 3 tohoto zákona.

Členové samosprávné policejní stráže bezpečnostní v obcích, kteří vykonávají převážně práce kancelářské spojené s vedením policejní služby, buďtež jmenováni úředníky bez ohledu na to, v jak velké obci působí. Avšak práce kancelářské podřízenějšího druhu mohou býti vzneseny i na mužstvo.

Obecnímu výboru přísluší usnášeti se o tom, kolik míst a v jaké hodnosti pro obor policejní služby bezpečnostní má se zříditi a vydati bližší předpisy o jich ustanovení. Nynější počet obecní policejní stráže však nesmí býti zmenšen. Obce čítající do 1000 obyvatel jsou povinny nejméně jednoho strážníka ustanoviti. Člena obecní policejní stráže bezpečnosti, kromě případu povýšení, volí po provedeném veřejném konkursu obecní výbor volbou a to nadpoloviční většinou hlasů.

Povýšení na vyšší stupeň hodnosti, není-li automatické, staniž se stejnou volbou. Hlasování o ustanovení neb povýšení člena obecní policejní stráže bezpečnosti nesmí se zúčastniti člen obecního zastupitelstva, který jest s tím, o jehož ustanovení neb povýšení se jedná, příbuzen neb sešvakřen do druhého stupně.

Obecní stráž bezpečnosti buď ustanovena podle následujícího roztřídění s užitím těchto úředních titulů:

1. Strážník prozatímní.

2. strážník definitivní,

3. nadstrážník,

4. strážmistr,

5. inspektor,

6. vrchní inspektor,

7. policejní komisař,

8. vrchní policejní komisař,

9. policejní ředitel.

Po desítileté službě budiž strážník, který bezvadně sloužil, povýšen na nadstrážníka, aniž by výkon služby doznal nějakých změn.

Obor služby policejní stráže bezpečnosti vymezí služební řád a instrukce na základě tohoto zákona ministerstvem vnitra vydané.

Posud ustanovenou obecní policejní stráž bezpečnosti zařaditi jest bez újmy služebního postavení a příjmů do některé z těchto tříd služebních.

Prozatímní ustanovení člena při obecní policejní stráži nesmí trvati déle jednoho roku. Pokud ustanovení člena obecní policejní stráže není skutečným, může býti tento usnesením představenstva obce propuštěn nejvýš po měsíční výpovědi, když prokáže se jeho nezpůsobilost ke službě, k níž byl přijat.

Jde-li o člena obecní policejní stráže bezpečnosti, který byl přijat do služby obce a po přijetí proto vystoupil z téže služby u obce jiné, nemá místa prozatímní ustanovení, nýbrž skutečné.

Služební doba ve službách bezpečnosti ať u státu anebo u některé jiné obce ztrávené, započítává se do služeb, kde příslušník policie bezpečnosti nastoupil jak do pense, tak i do postupu.

Obecní policejní stráži, které v době, kdy tento zákon nabude moci, déle slouží než 1 rok, budiž přiznáno obecním zastupitelstvem trvalé ustanovení (definitiva).

Ustanovení člena obecní policejní stráže děje se doručením listiny o ustanovení, obsahující ustanovení o tom, pro který stupeň služební byl ustanoven, dále zdali jest ustanoven prozatím či trvale, jaký jest jeho úřední titul, jaké mu náležejí služební příjmy a jaký má nárok na jich zvýšení a postup služební na výslužné a jaké jsou požitky zaopatřovací pro případ jeho smrti, příslušející jeho manželce a dítkám. Jde-li o člena obecní policejní stráže, který z aktivní služby jiné obce neb státu v republice Československé přestupuje, budiž uvedeno, že služební léta ve službách obce jiné nebo státu ztrávené, do doby služební se mu započítávají.

Neustanovila-li obec výhodnějších podmínek, započítávají se válečná léta ve službách policejních ztrávená tak, jako u policie státní do postupu i pense. Jde-li o povýšení, nutno vydati povýšenému o tom novou listinu o ustanovení, která rovněž musí vše obsahovati, jak výše uvedeno.

Služební řád a instrukce, v níž uvedeny budou služební povinnosti obecní policejní stráže, jakož i předepsán způsob, jak nutno službu vykonávati, vydá ministerstvo vnitra. Není-li v listině o ustanovení jinak vysloveno, pokládá se ustanovení člena obecní policejní stráže za trvalé. Každé ustanovení člena obecní policejní stráže budiž oznámeno okresní správě politické.

V případě, ze by listinou o ustanovení (povýšení) nebo později bylo o případech služebních o nároku na jich zvýšení, o výslužném a zaopatřovacích požitcích vdov a sirotků ustanoveno příznivěji, platí o těchto směrech předpisy §§ 18 až 36 t. z.

Dříve než člen obecní policejní stráže bezpečnosti nově ustanovený úřad nastoupí, budiž vzat do služební přísahy, kterou vykonal do rukou obecního starosty, za nepřítomnosti do rukou náměstka obecního starosty ve schůzi představenstva obecního a kterou slíbí, ze bude přesně plniti povinnosti listinou o ustanovení služebním řádem jemu uložené. Přísežní formule obsažena bude v řádu služebním.

O přísaze služební, vykonané do rukou starosty nebo jeho náměstka, vyhotoven budiž zápis, který ten, jehož se týče, podepíše vedle starosty neb jeho náměstka. Zápis tento spolu s dekretem o služební přísaze, budiž uložen při spisech jmenovacích toho, jehož se týče, ve spisovně obecního úřadu, a budiž o výkonu přísahy této dotyčným obecním úřadem podána zpráva okresní správě politické.

Když pak okresní správa politická takového člena do přísahy vezme, poznamenáno budiž obecním starostou neb jeho náměstkem na listině jmenovací toho, jehož se týče, že se obě přísahy staly s udáním všech dat, a příslušným číslem.

Výkonem přísahy této nabývá člen obecní policejní stráže charakteru veřejné osoby ve smyslu § 68 tr. z.

Porušil-li člen obecní policejní stráže bezpečnosti své povinnosti, jež jsou mu uloženy listinou o ustanovení aneb služebním řádem, budiž disciplinárně potrestán.

Které jednání dlužno pokládati za porušení povinností, jež disciplinárním řádem mělo by býti stíháno, stanoví blíže služební řád.

Tresty disciplinární jsou:

1. Domluva.

2. Písemní důtka.

3. Pokuta na penězích, která může se vyměřiti až do Kč 20.-.

4. Odejmutí nároku na jedno nejblíže příští zvýšení příjmů služebních.

5. Sesazení do nižší třídy.

6. Nucené přeložení do výslužby.

7. Propuštění ze služby bez nároku na služné, výslužné neb odbytné.

Lhůta, ve které má býti pokuta sražena, musí býti v trestním výměru přesně stanovena a nesmí jednotlivá splátka přesahovati částku Kč 5.-. Propuštění ze služby nastane, když člen obecní policejní stráže bezpečnosti stal se podle § 3, čl. 1. tohoto zákona nezpůsobilým k nabytí úřadu.

Kromě toho může trest nuceného dání do výslužby a propuštění ze služby uložen býti jen tehdy:

a) odepře-li člen obecní policejní stráže bezpečnosti i po písemném vyzvání konati povinnosti svého úřadu na dobu delší 8 dnů;

b) porušil-li by zúmyslně hrubým způsobem své povinnosti ke značné škodě obce.

Domluvu a písemní důtku obecní policejní stráži uděluje obecní starosta. Ostatní tresty disciplinární mohou býti uloženy jen po provedeném disciplinárním řízení podl. §§ 13-15 t. z.

Byl-li člen obecní policejní stráže obviněn, že porušil svoje služební povinnosti a nebyl-li potrestán podle § 12, náleží obecnímu zastupitelstvu, neshledá-li obvinění zřejmě nespravedlivým, svolati disciplinární komisi a obviněného o tom zpraviti. disciplinární komise vyšetří, zdali obvinění jest odůvodněno čili nic. Za tím účelem vyslechne obviněného a, pokud toho potřebí, svědky a znalce a prozkoumá listiny věci se týkající. Obecní starosta jest povinen předložiti komisi k její žádosti své jistiny úřední. Členové obecního zastupitelstva a úředníci obce jsou povinni před disciplinární komisí vypovídati jako svědci. Po skončeném vyšetřování, které musí býti provedeno nejdéle v šesti týdnech, předloží disciplinární komise výsledky vyšetřování obecnímu zastupitelstvu a podá mu zároveň písemný odůvodněný návrh, má-li obviněný býti uznán vinným čili nic a jaký má býti vinníkovi uložen trest. komise může též učiniti návrh, aby řízení bylo zastaveno, aneb proti obviněnému postupováno dle § 11, odst. 1. t. z.

Návrh komisí učiněný budiž v opisu sdělen obviněnému. Shledá-li obecní zastupitelstvo, že vyšetřování komise jest neúplné, vrátí návrh a vyšetřovací spisy komisi k doplnění. K okolnostem jiným, než které vyšetřovány byly disciplinární komisí, budiž v řízení před obecním zastupitelstvem § 16, přihlíženo. Obviněnému musí býti dovoleno nahlédnouti do protokolu, sepsaného o řízení vyšetřovacím, a do spisů vyšetřovacích.

Členy disciplinární komise I. stolice jmenuje předseda zemského (správního) výboru, resp. zemské správní komise na dobu 3 let, a to po 3 z řady členů obecního zastupitelstva neb vrchní správy společného zařízení, ústavu nebo podniku, a to k návrhu těchto korporací, a po 3 z řady obecních zřízenců této obce neb tohoto společného zařízení, ústavu nebo podniku, a to k návrhu organisací samosprávných zřízenců. Za každého člena komise jmenuje se náhradník.

Jestliže by počet zřízenců obce, společného zařízení, ústavu neb podniku byl 6 neb menší, jmenují se členy disciplinární komise zřízenci největší bližší obce zaměstnávající zřízence, a při společném zařízení, ústavu nebo podniku zřízenci obcí, které mají společné zařízení, ústav nebo podnik.

Provede-li se reforma správy před uplynutím tříletí, na které byli členové disciplinární komise jmenováni, nebo zavede-li se disciplinární řízení se členy komise z řady zřízenců, přestane ustavením se nových politických správ, nebo zavedením disciplinárního řízení funkce členů těchto disciplinárních komisí; v těchto případech jmenují se na zbytek období noví členové komise podle předpisů tohoto paragrafu.

Členy vrchní disciplinární komise skládá se ze 6 členů, kteří ze sebe volí za předsednictví nejstaršího člena, většinou hlasů předsedu a náměstka; při rovnosti hlasů rozhoduje los.

K návrhu, jejž podává disciplinární komise podle § 13 t. z., vydá obecní zastupitelstvo nález disciplinární , vyslechnouce dle potřeby referenta disciplinární komisí vyslaného a poskytnouc prve obviněnému příležitost, aby před obecním zastupitelstvem osobně neb zástupcem svým se hájil. Z disciplinárního nálezu, vyneseného dle § 12 neb § 15 t. z., lze se odvolati dle ustanovení § 99 zákona ze dne 16. dubna 1864, č. 7 z. z. Shledá-li okresní výbor, pokud se týče zemský výbor toho potřebu, může dáti znovu provésti nebo doplniti vyšetřování disciplinární. Peněžité pokuty disciplinárním nálezem uložené plynou do pensijního fondu obecních zřízenců a, kde takového fondu není, do fondu chudinského. Následky trestu mohou vejíti v platnost, když nález disciplinární nabyl moci práva. Nové disciplinární řízení musí býti provedeno nejdéle do 1 měsíce.

Člen obecní policejní stráže budiž dočasně zbaven úřadu (suspendován):

1. uvalí-li se na jeho jmění konkurs jeho vlastním zaviněním;

2. bylo-li zahájeno proti němu řízení trestní pro takový přestupek trestný, pro který nemohl by dle § 3, č. 1 t. z. se státi členem policejní stráže u obce;

3. bylo-li zahájeno proti němu svolání disciplinární komise § 13, řízení disciplinární, přestupek, který má za následek propuštění. S dočasným zbavením služby nemůže býti zastavena výplata příjmů služebních. Zbaviti člena obecní policejní stráže bezpečnosti dočasné služby náleží obecnímu starostovi proti dodatečnému schválení obecního zastupitelstva.

Přestupky disciplinární nebuďtež stíhány po uplynutí tří měsíců ode dne, kdy čin se stal.

Zastupitelstvu obecnímu přísluší ustanoviti, jaké příjmy služební má míti člen obecní policejní stráže bezpečnosti. Neustanovilo-li obecní zastupitelstvo služného vyššího, budiž toto upraveno podle zákona ze dne 7. říjny 1919, čís. 541 Sb. z. a nař., jakož i podle zákonaze dne 9. dubna 1920, čís. 214 Sb. z. a nař., jakož i v budoucnu budiž vždy upravováno podle norem platných pro zaměstnance státní.

U úředníků a samosprávné stráže se nečiní rozdílu v platové stupnici, ať působí v obci kterékoliv, a předpokládá se, že bude se počet úřednictva a mužstva policejní stráže říditi podle počtu obyvatelstva obce.

Pro podúředníky budiž užíváno titulu ťinspektorŤ a pro úředníky budiž užíváno titulu ťkomisařŤ.

Pokud se týče úpravy služebních požitků policejních podúředníků a úředníků buďtež tyto upraveny podle vzoru policie státní dle zákonů svrchu citovaných.

Drahotní a nákupní přídavek vyměřuje se pro všechny příslušníky obecní policejní stráže bezpečnosti (úředníky i mužstvo) dle norem pro státní policii nyní i v budoucnu platných.

Povýšení obecní policejní stráže nálež obecnímu zastupitelstvu po návrhu obecního starosty dle zákona ze dne 24. března 1920, čís. 221 Sb. z. a nař., a sice:

Všichni strážníci, kteří dovršili 20 let služebních, jmenují se podúředníky, konají-li práce výše kvalifikované a prokáží-li způsobilost zvláštní zkouškou, zařadí se do platových stupnic podúřednických podle ustanovení zákona ze dne 20. července 1919, čís. 456 Sb. z a n.

Povýšení na stupeň strážmistra může se státi nejdříve po předchozí 10leté službě při obecní stráži bezpečnosti. když se toho jeví potřeba.

Je-li způsobilost k nabytí hodnosti úřednické, může se státi povýšení na strážmistra i dříve.

Úředníkem obecní policejní stráže může se státi, nemá-li studií právnických i ten, kdo vedle náležitostí zákonem ze dne 29. května 1908, čís. 35 z. z. stanovených prokáže, že absolvoval s dostatečným prospěchem učiliště, pro příslušníky obecní stráže bezpečnosti předepsané a vykázati se může víceletou odbornou praksí.

Každý příslušník samosprávné policejní stráže bezpečnosti má mimo to nárok na stejnokroj in natura z látky a dle vzoru pro státní policii předepsaných a obdrží každého roku: 1 čapku, dva páry bot, dvoje kalhoty, dvě bluzy, dva páry rukavic (1 zimní a 1 letní), 1 zimní a 1 letní prádlo, dva páry podrážek a 1 za 3 leta plášť. Přilbici zbraň (revolver a obušek) a armaturu obdrží podle potřeby.

Součástky stejnokroje jsou majetkem dotyčného strážníka, jakmile je převzal, kdežto přilbice, zbraně a armatura majetkem obce a musí je dotyčný příslušník policejní stráže při svém vystoupení ze služby odevzdati.

Zastupitelstvu obecnímu přísluší ustanoviti, jaké výslužné náleží policejní stráži skutečně ustanovené a jaké požitky zaopatřovací náleží vdovám a sirotkům po jednotlivých členech. Výslužné jednotlivých členů stráže, jakož i zaopatřovací požitky pro vdovy a sirotky nebuďtež vyřízeny méně příznivě nežli jak je stanoví §§ 20 až 36 t. z.

Nárok na výslužné má trvale ustanovený člen obecní policejní stráže po 10leté nepřetržité službě, když se stal bez vlastního zavinění ke službě neschopným.

Bez průkazu neschopnosti k službě mají nárok na výslužné členové obecní policejní stráže, když dosáhli roku 60. věku svého po 30leté službě.

Provisorní léta služební, jakož i léta ve službách jiné obce v republice Československé jako i ve službách státu ztrávené, započítají se do pense (§§ 7 a 8).

Stane-li se člen obecní policejní stráže neschopným ke službě, který aspoň 5 let sloužil, bez vlastního zavinění pro nemoc, poranění neb jinou pohromu, budiž mu vyměřena pense, jako by sloužil plných 10 let.

Jde-li ale o poranění ve službě utrpěné takového rozsahu, ze činí člena obecní policejní stráže ku dalšímu výdělku neschopným, sluší mu připočítati do pense 10 roků více, nežli vysloužil a dle toho budiž pak obnos výslužného vyměřen.

V ohleduplných případech, když utrpěl člen obecní policejní stráže následkem naň učiněného útoku takové poranění, že se stal ku dalšímu výdělku neschopným, budiž mu vyměřena pense, jakoby sloužil 30 let.

Nároku na výslužné pozbude:

1. Člen obecní policejní stráže, který se vzdá policejní služby dobrovolně, aneb vystoupí z ní o své vůli, neprokázav neschopnosti ke službě podle § 20 t. z. Pokud není jiného ustanovení, může se clen obecní policejní stráže vzdáti služby teprve po čtvrtletní výpovědi.

2. Člen obecní policejní stráže, který disciplinárním nálezem byl ze služby propuštěn, a bylo zřejmě vysloveno, že ztratil nárok na výslužné.

Stane-li se člen obecní policejní stráže neschopným ke službě bez vlastního zavinění a trvá-li jeho neschopnost ke službě déle jednoho roku, není však vyloučeno, že neschopnost tato pomine, může býti, má-li nárok již na výslužné, dán jen na dočasný odpočinek.

Trvalé i dočasné výslužné vyměřuje se členu policejní stráže tím způsobem, že z prvních 10 let ve službě ztrávených připadá mu kvota 50% platu ročního, který ve službě posléze bral, čítaje v to i příbytečné, a za další rok 2 ¹/₂%.

Drahotní a nákupní přídavek se mu započítává do výslužby podle norem pro státní policii nyní i v budoucnosti platných.

Kvota tato rovnati se musí, má-li člen obecní policejní stráže nezaopatřené dítky, nejméně platu vdovskému, který by vdově po něm pozůstalé v téže době příslušel, počítajíc v tom i příspěvky na vychování dítek.

Byl-li člen obecní policejní stráže dán na odpočinek a vstoupil-li pak do služby a přijde později na trvalý odpočinek, počínají se při vyměření definitivního výslužného ta léta, která v činné službě ztrávil a nikoliv doba, po kterou byl na dočasném odpočinku.

Členu obecní policejní stráže trvale ustanovenému, který byl propuštěn pro nezaviněnou neschopnost ke službě, aniž nárok na výslužné má, přísluší odbytné, jež se rovná platu dvou roků, který v aktivní službě posledně bral.

Vdově po členu obecní policejní stráže přísluší vdovský plat, když

a) zemřelý již v době smrti měl nárok na výslužné neb tam již výslužné požíval (§ 20),

b) sňatek uzavřen byl před vstoupením do služby, aneb po čas služby zemřelý v době sňatku nepřekročil 55 roků věku svého,

c) vdova v čase kdy člen obecní policejní stráže zemřel, nebyla z vlastního provinění rozvedena.

Vdova má podati za plat vdovský žádost obecnímu zastupitelstvu, opatřiti ji svým listem oddacím a úmrtním listem manželovým. Dále bylo-li manželství rozvedeno, budiž připojen soudní rozsudek aneb usnesení o rozvodu.

Výbor jest povinen žádost vdovy do 24 dnů vyříditi a v téže době zákonnou pensi k výplatě poukázati.

Vdovský plat vyměřuje se dle platu, který zemřelý manžel v činné službě posléze bral, včetně příbytečného, tím způsobem, že vdově náleží jako plat vdovský 40% z platu manželova včetně do Kč 3000u mužstva, do Kč 6000.- u úředníků, a z toho, co bral nad 15%. Plat vdovský vyplácí se měsíčně předem.

Zemřel-li člen obecní policejní stráže následkem poranění ve službě utrpěného, náleží vdově, potažmo osiřelým dítkám takové výslužné, jako by byl zemřelý sloužil 30 let.

Vdovský plat přestává, jakmile se vdova opětně provdá.

Každému manželskému jakož i nemanželskému dítěti člena obecní policejní stráže, který měl právo na výslužné, přísluší po smrti otcově příspěvek na vychování. Příspěvek na vychování přísluší dítěti, pokud nedovršilo 20. rok věku svého, pomine však, nastane-li dříve zaopatření. V případech zvláštních ohledů hodných může obec povoliti příspěvky výchovné do 24. roku. Navštěvuje-li dítě školy vysoké, náleží mu příspěvek do 24. roku.

Příspěvek na vychování jednoho dítěte vyměřuje se sumou rovnající se jedné pětině vdovského platu, který náleží jeho ovdovělé matce nebo který jí byl dle § 27 t. z. náležel. Nikdy však nemá příspěvek na vychování dohromady převyšovati výměru vdovského platu, a to ani tehdy, když pozůstalé dítky pocházejí z více manželstev.

Není-li matka na živu nebo byl-li její plat vdovský zastaven, buďtež příspěvky na vychování zvýšeny, avšak takové zvýšení nemá přesahovati vdovské pense.

Všechny platy zaopatřovací poukáží se ode dne, když se zastavil plat neb výslužné, dle něhož se vyměření dělo, a vyplácejí se ve lhůtách měsíčních, napřed jdoucích.

Pozůstalé vdově a dítkám po členu obecní policejní stráže, nechť zemřel v činné službě nebo ve výslužbě, přísluší mimo výslužné na zapravení útrat nemoci a pohřbu čtvrtletní úmrtné, rovnající se čtvrtletnímu platu nebožtíkovu.

Vdova po členu policejní stráže, který ještě neměl práva na výslužné, má kromě čtvrtletního úmrtného nárok na odbytné, rovnající se 50% ročního služného platu zemřelého manžela. Není-li manželka na živu, náleží týž nárok nezaopatřeným dítkám, které nedovršily 24. rok věku svého.

Nároky vdov a sirotků nejsou nikterak dotčeny tím, skončil-li jich manžel potažmo otec sebevraždou.

Policejní zřízenci u obce, ustanovení dříve, než tento zákon nabyl platnosti, zůstanou, jsou-li státními občany republiky Československé, ve svém služebním postavení. Zvláštní výhody, přiznané policejní stráži jednotlivými obcemi, zůstávají nadále v platnosti.

Pokud strážníci ti nebyli již dříve ustanoveni definitivně, náleží obecnímu zastupitelstvu učiniti opatření, aby prozatímní ustanovení jich netrvalo déle než po dobu jednoho roku ode dne, kdy zákon tento nabyl účinnosti, ač-li podle dřívější úmluvy nenabývají nároku na trvalé ustanovení již dříve. Strážník bezpečnostní, sloužící déle 1 roku, budiž ustanoven definitivním dnem vyhlášení tohoto zákona, pokud se již tak dříve nestalo započtením let v provisorní službě ztrávených.

Onemocní-li členové obecní policejní stráže nebo členové jejich rodin v tomto zákoně jmenovaní z jakékoliv příčiny, náleží jim léčení a léky na útraty obce.

Lékaře, který onemocnělého má léčiti a lékárnu, z níž mají býti brány léky, určí starosta. Na léky jiným lékařem předepsané má nárok jen po potvrzení lékařského předpisu starostou obce.

Prohlásí-li lékař starostou obce určený, že jest pro nemocného nutno ošetřování v některé nemocnici nebo léčení v speciálních lázních, jest onemocnělému členu obecní policejní stráže bezpečnostní rozhodnutí tomuto se podrobiti, nechce-li pozbýti nároku na bezplatné léčení a léky.

Nároky na jakékoliv služební příjmy po dobu lékařského ošetřování nemocného nemohou býti zastaveny.

Lékařské ošetřování nemocného člena policejní stráže potrvejž nepřetržitě až do úplného uzdravení a schopnosti ke službě nebo přestoupení do pense.

Obecní stráž bezpečnosti má za účel, konati hlavně službu bezpečnostní a policejní, jak to § 28 a 29 zákona ze dne 16. dubna 1864. čís. 7 z. z., v samostatné a přenesené působnosti obci ukládá.

Vrchním představeným obecní policejní stráže bezpečnosti jest podle § 63 ob. z., vždycky jen starosta obce, aneb jeho úřadující náměstek a nemá nikdo jiný právo stráži nějaké rozkazy udělovati. Starosta obce neb jeho úřadující náměstek disponují obecní policejní stráží své obce a bdí nad konáním služby této stráže ve smyslu služebního řádu a platných instrukcí.

Práce a služby soukromého rázu nemohou býti nikomu z členstva obecní policejní stráže přidělovány, vyjma služby asistenční, zvláště honorované.

Práce nižšího druhu, jako poklízení strážnice, dovážení opilých, zraněných, doručování spisů a pod, nenáleží členstvu obecní policejní stráže konati.

Členům obecní policejní stráže nesmí býti více služby ukládáno, nežli průměrně 8 hodin denně, čítaje v to i pohotovost na strážnici.

V případě velké vody, ohně, nepokojů a pod., lze hodiny služby zvýšiti podle potřeby, avšak i tu popřáti jest obecní policejní stráži odpočinku.

Za takovouto mimořádnou službu, náleží každému členu obecní policejní stráže dvojnásobný plat služební z pokladny obecní, jestliže zastupitelstvo obecní neustanovilo za to plat vyšší.

Za jakékoliv cesty konané ve službě, na příklad k dopravě osob neb věcí za hranice obecní, náleží vedle cestovních výloh dvojnásobný plat za dobu zaměstnání tohoto jako dieta, ač-li obecní zastupitelstvo neustanovilo za to plat vyšší.

Ve volném čase může býti člen obecní policejní stráže kdykoliv k opakovacím hodinám instruktivním přidržen, vyžaduje-li toho nevyhnutelně zájem veřejný.

Členové obecní policejní stráže bezpečnosti mají nárok na dovolenou, slouží-li méně než 10 roků, na 14 dní, slouží-li více a ne celých 20 roků na 3nedělní, slouží-li déle než 20 roků, na 4nedělní. Kromě toho v nepředvídaných případech má právo úředník výkonný jako velitel stráže uděliti dovolenou členu obecní policejní stráže nejdéle do 48 hodin, starosta obce na 8 dní, delší dovolenou uděluje městská rada. Člen na dovolené se nacházející není povinen dávati za sebe náhradu ve službě.

Policejní stráži přísluší jako všem samosprávným zřízencům i den náhradního odpočinku v týdnu. Vyžaduje-li toho služba, může býti strážník povolán do služby také v tento den, za čež musí dostati také zvláštní odměnu, jejíž výši stanoví obecní rada tak, aby obnášela nejméně tolik, kolik připadá z požitků strážníka na normální hodiny pracovní.

Za účelem frekventace kursu pro samosprávnou policejní stráž, který zemský výbor řídí, jest členu obecní policejní stráže bezpečnostní uděliti dovolenou na dobu trvání kursu bez újmy požitků. Po dobu jakékoliv dovolené náleží policejní stráži plat, jako by službu konala.

Spory z jakýchkoliv příčin vzešlé ze služebních poměrů člena obecní policejní stráže, rozhodují se pořadem úřadů samosprávných (§ 99 zákona ze dne 25. dubna 1864, čís. 7. z. z., pokud se týče § 77 zákona ze dne 25. července 1864, čís. 27 z. z., respekt. ze dne 21. října 1868, čís. 36 z. z.) a rozhodnutí lze v případu potřeby provésti prostředky donucovacími.

V žádném případě, a to ani z moci úřední, ani ku stížnosti není však zemský výbor oprávněn člena obecní policejní stráže ve smyslu tohoto zákona ustanoviti nebo povýšiti.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem svého vyhlášení.

Provede jej ministr vnitra v dohodě s ostatními zúčastněnými ministry.

Úhrada finanční, které bude třeba ku pro vedení tohoto návrhu, budiž opatřena, pokud není pro ni v rozpočtech příslušných korporací samosprávných jiných příjmových zdrojů, zvýšením přirážek k přímým daním.

Návrh budiž k projednání přikázán výboru sociálně-politickému.