Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Při převodu nemovitosti nebo podílu na nemovitosti předpisuje a vybírá se dávka z přírůstku hodnoty dle těchto ustanovení:

Nemovitostem jsou na roveň postavena práva, která podle občanského práva platí za věci nemovité.

Převod dle smyslu tohoto zákona nastává dnem, kdy právní jednání, byť jen ústní, převod uskutečňující, bylo pravoplatně ukončeno, pokud se týče, kdy vyvlastňovací nález nebo rozsudek nabyl mocí práva.

U písemné smlouvy rozhoduje datum po sledního na ní připojeného podpisu. Podléhá-li smlouva úřednímu schválení (souhlasu), platí den schválení (souhlasu) za den převodu.

Převodu nemovitosti (podílu na nemovitosti) rovná se její přínos do majetku společnosti společníkem, jakož i převod z majetku společnosti do majetku společníkova. Změnu v osobách veřejné obchodní společnosti nebo společnosti s omezeným ručením nebo společnosti dle práva občanského a změnu v osobách osobně ručících společníků komanditní společnosti nebo komanditní společnosti na akcie, které mají nemovitosti, rovnati jest převodu ideálního podílu na těchto nemovitostech v té výměře, která odpovídá poměru účastenství vystupujícího nebo vstupujícího společníka na jmění společnosti.

Od dávky z přírůstku hodnoty jsou jako zcizitelé nemovitostí nebo podílu na nemovitosti osvobozeny:

1.) stát, podniky státní a fondy státem spravované nebo dotované;

2.) země a fondy jimi spravované nebo dotované;

3.) župy, municipia a fondy jimi spravované nebo dotované;

4.) okresy, jakožto samosprávné subjekty právní a jejich fondy, obce (osady) a jejich fondy, pokud jde o nemovitosti, které leží v jejich obvodu; dále okresní a místní školní fondy, školní okresy a obce, jakož i veřejné školy, pokud jsou zvláštními právními osobami;

5.) nadace a fondy pro vyučování, chudinské fondy a nadace pro všeužitečné, dobročinné a lidumilné účely;

6.) dobročinné nadace a obecně užitečná stavební sdružení, která mají podle stanov opatřiti laciné byty, nevyplácejí-li členům většího zisku než 5% a při zrušení věnují podle stanov čistý zisk, který zbyl při zaplacení všech dluhů a realisaci jmění, obecně užitečným účelům bytovým;

7.) veřejnoprávní ústavy sociálního pojištění;

8.) osoby, jimž toto osvobození přísluší na základě státních smluv nebo podle zásad mezinárodního práva.

Osoby, uvedené pod čís. 1. až 8., jsou jako nabyvatelé nemovitostí (podílů na nemovitostech) osvobozeny od ručení za dávku z přírůstku hodnoty.

Od dávky z přírůstku hodnoty jsou dále osvobozeny:

1.) převody, pokud nepřevyšuje přírůstek hodnoty 10% hodnoty nabývací;

2.) převody nucenou dražbou;

3.) převody a směny nemovitostí uskutečněné na základě zákona ze dne 16. dubna 1919, čís. 215 Sb. z. a n. (zákona záborového) a zákonů tento zákon provádějících a doplňujících.

Dávce z přírůstku hodnoty nejsou podrobeny:

1.) převody na případ smrti na dědice a legatáře a převody zcela neúplatným nebo částečně neplatným právním jednáním mezi živými, tyto (částečně neúplatné) jen tehdy, jedná-li se o převody mezi pobočnými příbuznými do IV. stupně včetně a pozůstává-li částečná úplata v dávkách výminkových neb v služebnostech práva užívání neb požívání pro postupující stranu neb jejího manžela zadržených neb v převzatých knihovních břemenech až do čtvrtiny obecné hodnoty postoupené nemovitosti;

2.) převody pozůstalostních nemovitostí na dědice, legatáře a osoby, které mají nárok na povinný díl, za projednávání pozůstalosti, t.j. před odevzdáním neb převzetím pozůstalosti;

3.) úplně s částečně bezúplatné převody s rodičů na děti, též nevlastní, přisvojené a nemanželské, nebo jejich potomky, jakož i osoby s nimi svazkem manželským spojené neb manželství uzavírající aneb naopak, dále úplatné převody mezi manžely a snoubenci pod podmínkou, že sňatek bude uzavřen;

4.) směna zemědělských pozemků za účelem zaokrouhlen, pokud jest od poplatků osvobozena nebo poplatky za ní sníženy;

5.) převody za účelem zcelení zemědělských pozemků a očištění lesů od cizích enklav a zaokrouhlení lesních hranic směnou pozemků zemědělských a lesních a za účelem dělení společných pozemků, pokud jsou tyto převody od státních poplatků z převodu majetku osvobozeny;

6.) dobrovolná směna pozemků za účelem vhodnější úpravy stavenišť, je-li tato skutečnost potvrzena příslušným stavebním úřadem a nepřevyšuje-li kromě toho případný příplatek 50% obecné hodnoty pozemku cennějšího;

7.) úplatná směna nemovitostí stejné hodnoty, po případě nepřevyšuje-li případný příplatek 50% obecné hodnoty pozemku cennějšího;

8.) převody mezi spoluvlastníky za účelem fysického rozdělení nemovitostí připsaných do ideálního spoluvlastnictví, pokud spoluvlastníci tito jsou osobami fysickými a to i když ten neb onen spoluvlastník obdrží svůj podíl vyplacený v penězích;

9.) převody poplatků prosté dle zákona ze dne 4. ledna 1909 č. 4 ř. z. a dle zákona ze dne 11. května 1894 č. 126 ř. z.

Při pozdějších převodech jest k převodům pod čís. 1. až 9. uvedeným při vyšetřování přírůstku hodnoty a délky držby hleděti, jako by jimi změna držby vůbec nebyla nastala.

Přírůstek hodnoty jest rozdíl mezi zcizovací hodnotou nemovitosti (podílu na nemovitosti), t. j. hodnotou při převodu, který jest podnětem k vyměření dávky a mezi hodnotou nabývací; za tuto hodnotu nabývací jest pokládati hodnotu při posledním převodu dávce podrobeném nebo ve smyslu §§ 2 a 3 od dávky osvobozeném. Při zcizení, jemuž předcházel některý z převodů v § 4. č. 4. až 6. vyznačených, jest podle toho rozhodnou hodnota pozemku v jeho původní podobě.

Za přírůstek dávce podléhající považuje se jen onen, který přesahuje číselné zvýšení ceny plynoucí ze změny hodnot měny v době zdanitelného převodu u srovnání s posledním převodem předchozím.

Za zcizovací a nabývací hodnoty platí zpravidla zjištěné zcizovací a nabývací ceny, k nimž jest připočísti užitky zcizitelem vyhrazené a břemena, nabyvatelem převzatá, jakož i hodnotu ostatních vedlejších plnění mimo kupní cenu smluvených.

Je-li jedné ze smluvních stran vyhrazeno právo, aby volila nebo aby v určitých mezích určila objem vzájemného plnění, rozhoduje pro vyměření dávky nejvyšší možná částka jako plnění vzájemné.

Hodnota plnění nebo užitků se opakujících stanoví se obdobně podle ustanovení platných pro vyměření poplatků státních.

Kde to zákon výslovně uvádí, nastupuje na místo těchto cen obecná hodnota v době nabytí nebo zcizení.

K ceně (hodnotě) příslušenství se při vyměřování dávky z přírůstku hodnoty nehledí.

Při směnných smlouvách o nemovitostech (podílech na nemovitostech) - § 4. bod 6 a 7 -, vyměřuje se dávka z přírůstku hodnoty toliko z ceny převyšující 50% dávky prostý příplatek pro obec, kde ta cennější nemovitost leží. K přírůstku hodnoty nemovitosti, jež leží mimo území platnosti tohoto řádu se nehledí.

Při převodu za účelem dělení nemovitostí, jež jsou ve spoluvlastnictví, jest, pokud se nepoužije § 4., použíti obdobně ustanovení § 1. odst. 6. a 7.

Nedá-li se nabývací cena bezpečně zjistiti, nebo jsou-li pochybnosti o tom, odpovídá-li zjištěná nabývací cena obecné hodnotě nemovitosti (podílu na nemovitosti) v době nabytí, může vyměřující úřad vzíti za základ výpočtu přírůstku hodnoty vyšetřenou obecnou hodnotu v době nabytí. O tom, jsou-li v daném případě podmínky pro to, aby byla vzata za základ obecná hodnota v dohě nabytí, rozhoduje vyměřující úřad dle volného uvážení.

Bylo-li nabyto nemovitosti nucenou dražbou, platí za nabývací cenu nejvyšší docílené podání. Vydražil-li nemovitost hypotekární věřitel a vyšel-li na prázdno s celou svou pohledávkou nebo s její částí a nebere-li se za základ obecná hodnota v době nabytí, jest k nabývací hodnotě připočísti prokazatelný schodek, avšak nejvýše do odhadní hodnoty, která při projednávání nucené dražby byla zjištěna.

Prodá-li se nemovitost, která byla zavázána pro hypotekární pohledávku vydražitelovu jako vložka hlavní nebo vedlejší, počítá se část nekryté pohledávky, kterou lze připočísti k nejvyššímu podání, dle poměru odhadních hodnot v řízení dražebním zjištěných, po případě dle poměru berních odhadních hodnot nemovitostí simultánně ručících.

Při prvním převodu nemovitosti po nabytí platnosti těchto pravidel, platí za její nabývací cenu (hodnotu) cena (hodnota) v době posledního před počátkem platnosti tohoto řádu uskutečněného převodu, jenž nenáleží do třídy převodů uvedených v § 4.

Stal-li se poslední převod před 1. lednem 1914, platí za nabývací cenu obecná (prodejní) cena v den 1. ledna 1914 pro převody v r. 1924, pro převody v letech následujících a sice v roce 1925 v den 1. ledna 1915, v roce 1926 v den 1. ledna 1916, v roce 1927 v den 1. ledna 1917 atd., neprokáže-li strana, že sama nabyla nemovitosti úplatně za cenu vyšší; v tomto případě béře se za základ tato cena.

K nabývací ceně (hodnotě) jest za účelem vyšetření přírůstku hodnoty, jenž dávce podléhá, připočítati:

1.) veškeré prokazatelné náklady, které zcizitel, nebo jeho právní předchůdcové učinili k zvýšení hodnoty nemovitostí v době, která jest vzata za základ k vyměření dávky (§ 11), pokud nejsou kryty subvencemi neb jinými bezplatnými věnováními a pokud se předmět tohoto nákladu ještě na nemovitosti nalézá a jen do výše jeho hodnoty v době zcizení,

2) 10% z nabývací ceny (hodnoty) jako paušální náhradu zvláštních vydání, spojených s dřívějším nabytím (za poplatky převodní, odměny za zastupování, zprostředkování atd.).

Byly-li v době rozhodné pro výpočet přírůstku hodnoty bezplatně odstoupeny pozemky pro veřejné silnice a místa, vpočítá se veškerá dřívější nabývací cena na zbývající část pozemků. Zavázal-li se nabyvatel dávku z přírůstku hodnoty zaplatiti, nepřipočítá se dávka tato k ceně nabývací.

Nedá-li se zcizovací cena bezpečně zjistiti, nebo jsou-li pochybnosti o tom, odpovídá-li vyšetřená zcizovací cena obecné hodnotě nemovitosti (podílu na nemovitosti) může vyměřující úřad vzíti za základ výpočtu přírůstku hodnoty vyšetřenou obecnou hodnotu v době zcizení. O tom, jsou-li v daném případě podmínky pro to, aby byla vzata za základ obecná hodnota v době zcizení, rozhoduje vyměřující úřad dle volného uvážení. Při smlouvách trhových platí za cenu nabývací smluvená cena trhová, včetně ceny vedlejších plnění. Vyšší cenu (obecnou hodnotu) může vyměřující úřad jen tenkráte za základ výpočtu přírůstku hodnoty vzíti, pakli dávkou povinnému prokáže zamlčení trhové ceny.

K ceně zcizovací budiž připočteno odškodnění za zmenšení hodnoty, kterého se majiteli dostalo v době pro výpočet přírůstku hodnoty rozhodné, pokud nelze prokázati, že ho bylo použito k nápravě škody, v kterémže případě se odškodnění toto srazí z nákladů dle § 8., čís. 1., započitatelných.

K ceně zcizovací připočte se také hodnota předmětů, které byly v rozhodné době (§ 11) z podstaty nemovitosti vybrány. Vychází-li se však od obecné hodnoty v době nabytí (§ 5, odst. 5.), budiž na místě přípočtu ke zcizovací ceně zjištěno jakou hodnotu by měla nemovitost při nabytí, kdyby byla bývala ve stavu, ve kterém jest v době zcizení a budiž tato hodnota vzata za základ vyšetření přírůstku hodnoty.

Zcizí-li se část souboru nemovitostí, nabytého v celku, vyšetří se nabývací cena (hodnota), připadající na zcizenou část podle poměru její plošné výměry k plošné výměře celého souboru nemovitostí. Stejně vyšetří se při zcizení ideálního vlastnického podílu z nabývací ceny (hodnoty) celé nemovitosti. Vpočítání v § 8. připouštěná mají se státi v poměru, který byl vzat za základ při vyšetření ceny nabývací.

Zcizí-li se v celku nemovitost, jejíchž skutečných nebo ideálních podílů bylo nabyto v různých dobách, děje se vyšetření dávkou povinného přírůstku hodnoty a vyměření dávky pro každou z těchto částí zvláště tak, že se zcizovací cena (hodnota) celé nemovitosti rozdělí na jednotlivé části podle plošné výměry a při ideálních podílech podle poměru podílů a porovná s dřívější nabývací cenou (hodnotou) jednotlivých podílů.

Obdobně jest si počínati, zcizí-li nemovitost společnost v § 1. odst. 6. uvedená a byla-i dávka z jednotlivých podílů nemovitostí již dříve vyměřena při změně osob neb o poměru podílů společníků.

Při nestejné jakosti částí souboru nemovitostí budiž zjištěna cena jednotlivých podílů místo podle plošné výměry (odst. 1. a 2.) vyšetřením jejich obecných hodnot.

Pro vyšetření přírůstku hodnoty (§§ 5 až 10) a rozhodující doby držení jest rozhodným obsah a doba zcizovacího jednání (vyvlastňovacího nálezu, rozsudku), na jehož základě se převod děje.

Od přírůstku hodnoty dle svrchu uvedených ustanovení vypočteného odečte se 10% ceny (hodnoty) nabývací (§ 7) zvětšené o přípočty dle § 8 jako část dávce nepodléhající.

Zbytek vezme se pak za základ pro vyměření dávky.

Dávka z přírůstku hodnoty činí v procentech obnosu, jenž má býti vzat za základ vyměření dávky:

Pro určení procenta dávky jest rozhodující veškerý přírost hodnoty, čítaje v to i část 10% dávce nepodléhající (§ 11).

Po srážce dávky z přírůstku hodnoty podle vyššího stupně nesmí dávkou povinnému z přírůstku hodnoty nikdy zbýti méně, než by zbylo z přírostu hodnoty, který by nepřekročil nejvyšší obnos pro nejblíže nižší stupeň ještě přípustný.

Obnos dávky podle odstavce 1. a 2. vypočtený sníží se o:

Dávku z přírůstku hodnoty platí zcizitel, je-li však zcizená nemovitost (podíl na nemovitosti) ve spoluvlastnictví, všichni spoluvlastníci rukou nerozdílnou.

Vyměřovací řízení provádí se zcizitelem a jemu se dávka předpisuje.

O předpisu tomto se uvědomuje i nabyvatel.

Zavázal-li se k placení dávky nabyvatel, provádí se vyměřovací řízení s nabyvatelem a předpisuje se dávka jemu.

Jsou-li dle smlouvy k placení dávky povinni zcizitel a nabyvatel, provádí se vyměřovací řízení s oběma a předpisuje se dávka oběma ku placení rukou společnou a nedílnou.

Při nedobytnosti dávky u zcizitele ručí za ni nabyvatel a při nedobytnosti dávky u nabyvatele ručí za ni zcizitel.

Nabyvatel může však žádati, aby vyměřující úřad výši dávky, nad kterou na něm nemůže býti ručení požadováno, nejkratší cestou a bez závazků vůči zciziteli vyšetřil a jemu oznámil. Více nabyvatelů ručí rukou nerozdílnou.

Ručení nabyvatele za dávku, kterou má platiti zcizitel, pomíjí, nebyla-li dávka během jednoho roku a pakli nabyvatel podal žádost dle odst. 7. tohoto paragrafu doloženou přiznáním zcizitele k dávce během tří měsíců od uzavření písemné smlouvy (§ 1. odst. 4.) vyměřena. Ustanovení těchto dvou odstavců platí obdobně i pro zcizitele.

Při několika po sobě jdoucích mimoknihovních převodech jest vypočtené dávky sečísti, při čemž se na převody, které jsou podle § 3. čís. 1. od dávky osvobozeny, nehledí, jako by se jimi zdržení nebylo změnilo.

V tomto případě jest za zcizitele pokládati prvního zcizitele, za nabyvatele posledního nabyvatele; s ním jsou i přechodní nabyvatelé podle svého podílu na celkové povinnosti rukou nerozdílnou k placení zavázáni.

Stejně ručí, kdo práva zcizovacím jednáním nabytá převede na třetího nebo dodatečně prohlásí, že jich pro třetího nabyl.

Vyhradí-li si kdo za účelem, aby se vyhnul dávce požitky nebo práva na nemovitostech aniž by nemovitost byla převedena, anebo převede-li se v tomto úmyslu nemovitost způsobem, který dávce nepodléhá, rovná se takové právní jednání převodu dávce podléhajícímu.

Dávku z přírůstku hodnoty předpisuje obecní starosta a vybírá ji obecními orgány, pokud není vládou podle ustanovení odst. 2. §u 37. a 4. odst. §u 35. zák. ze dne 12. srpna 1921, čís. 329 Sb. z. a n. ustanoveno jinak.

Jde-li o nemovitost, ležící v několika obcích, je předepsati dávku starostou každé jednotlivé obce z přírůstku hodnoty té části nemovitosti, která v obci leží. Při tom užíti jest ustanovení § 10. obdobně.

Dávkou povinný jest povinen oznámiti do 14 dnů písemně nebo protokolárně vyměřujícímu úřadu (§ 15) zcizovací jednání, jež jest základem převodu (§ 1.), uvésti při tom veškeré pro vyměření dávky podstatné skutečnosti a připojiti potřebné listiny v prvopise, neb ověřeném opise. Na vyzvání vyměřujícího úřadu jest povinen ve lhůtě mu určené, nejméně čtrnáctidenní, podati přiznání k dávce z přírůstku hodnoty, podle vzorce k tomu cíli vydaného. Z tohoto přiznání musejí býti zřejmy okolnosti potřebné pro vyměření dávky. Jest dále povinen, aby o určitých, pro vyměření dávky závažných skutečnostech podal vysvětlení, byl-li k tomu vyměřujícím úřadem vyzván. Nevyhoví-li vyzvání, aby podal přiznání neb vysvětlení v dané lhůtě, ačkoliv na následky nevyhovění byl výslovně upozorněn, vyměří úřad dávku na základě pomůcek, které má po ruce.

Okolnosti, na základě kterých se činí při vyměřování dávky nárok na výhody (přípočty a pod.) jest v přiznání uvésti a hodnověrně prokázati, jinak k nim při vyměřování dávky nebude hleděno. Dané lhůty může vyměřující úřad na odůvodněnou žádost prodloužiti. Podávati vysvětlení o skutečnostech s nabytím nemovitostí spojených jest povinen též nabyvatel. Spoluvlastníci nemovitostí jsou povinni uvésti již v oznámení společného zmocněnce, jinak jest úřad oprávněn pokládati kteréhokoliv spoluvlastníka za zmocněnce ostatních. Stejnou povinnost podávati oznámení a vysvětlení mají společnosti uvedené v § 1. odst. 6. o změnách v osobách a v poměru podílu společníků.

Nemají-li se dle ustanovení tohoto řádu vzíti za základ pro vyměření dávky udané ceny, buďtež hodnoty na jejich místo nastupující určeny takto:

Neuvede-li strana ničeho o obecných hodnotách, vyzve ji vyměřující úřad, aby tak do 14 dnů učinila. Má-li úřad vyměřující za to, že udání strany jest správné, vyměří dávku. Není-li tomu tak, oznámí straně, jakou částku míní při vyšetření přírůstku vzíti za základ a zároveň vyzve ji, urče lhůtu, aby se vyjádřila, s tím, že bude považováno za souhlas, nedojde-li její vyjádření ve lhůtě určené.

Nepodá-li strana ani po vyzvání (§ 16) přiznání k dávce, nebo nevyhoví-li ve lhůtě stanovené vyzvání, aby udala obecné hodnoty, nebo neprojeví-li ve stanovené lhůtě, že s oceněním hodnoty, které jí bylo úřadem vyměřujícím oznámeno, nesouhlasí, budiž dávka vyměřena na základě hodnot úředně předpokládaných.

Projeví-li strana ve lhůtě jí dané nesouhlas s výší jí sdělené hodnoty, dá vyměřující úřad vyšetřiti hodnotu, nebylo-li docíleno dohody, soudním odhadem.

Konal-li se v roce před dobou, pro niž se má hodnota zjistiti, nebo v roce po tom soudní odhad, může vyměřující úřad vzíti za základ odhadní hodnotu při tom zjištěnou.

Výlohy soudního odhadu hradí ten, kdo jest povinen dávku platiti, je-li podle výsledku odhadu buď nabývací hodnota více než o 12.5% nižší, nebo zcizovací hodnota více než o 12.5% vyšší, než jak bylo stranou udáno.

O vyměření dávky jest vyrozuměti toho, kdo jest povinen ji platiti, platebním rozkazem, z něhož musí býti zřejmým podklad vyměření (nabývací cena, zcizovací hodnota, co bylo vpočítáno, jak co bylo rozděleno, zjištěný přírůstek hodnoty, poměr přírůstku hodnoty k nabývací hodnotě, doba držby) a výpočet dávky.

Stejně uvědomiti jest ručitele, že na něj došlo.

Platební (záruční) rozkaz doručiti jest způsobem nařízeným pro doručování v záležitostech dávky z majetku - § 63 zák. ze dne 6. dubna 1920, čís. 309 Sb. z. a n. (§§ 267 a 268 zák. ze dne 25. října 1896, čís. 220 ř. z. o přímých daních osobních, změněného zákonem ze dne 23. ledna 1914, čís. 13. ř. z.).

Do platebního (záručního) rozkazu lze dodati ve 14denní lhůtě po jeho doručení odvolání, které jest podati u úřadu, který vydal platební rozkaz. Odvolání nemá účinku odkládacího.

O odvolání rozhoduje, byla-li dávka vyměřena obecním starostou, obecní zastupitelstvo, jinde orgán, který nařízením vlády (§ 15) jest k tomu určen.

Do rozhodnutí obecního zastupitelstva lze si stěžovati ve lhůtě 14denní po jeho doručení k bezprostřednímu úřadu dohlédacímu, v dalším postupu instancí k vyššímu dohlédacímu úřadu.

Rozhodnutím a příkazům vydaným před vyměřením dávky nelze, vyjímaje případ § 25 odst. 2. odporovati zvláštním prostředkem opravným, nýbrz teprve odvoláním proti vyměření dávky.

Ukáže-li se udání, učiněné v odvolání o cenách a nákladech po šetření zvláště nařízeném buď zcela, nebo z největší části nesprávným, nese zvláštní útraty tohoto šetření odvolatel.

Nepřevyšuje-li dávka, jež má býti předepsána, částku 100 korun, může vyměřující úřad vyměřiti dávku, aniž by provedl řízení předepsané v předchozích paragrafech. Dávkou povinný může do 14 dnů po doručení platebního (záručního) rozkazu u vyměřujícího úřadu odporovati. Odporem pozbývá platební (záruční) rozkaz platnosti a jest zavésti řádné řízení.

Při počítání lhůt, uvedených v těchto pravidlech, nečítají se dny, po které pošta podání dopravuje bylo-li poště dodáno na úřední potvrzení. Připadá-li poslední den lhůty na neděli nebo všeobecný svátek, končí lhůta následujícím všedním dnem.

Dávku jest zaplatiti do 30 dnů po doručení platebního (záručního) rozkazu u pokladny úřadu, který dávku vyměřil. Nebyla-li dávka v této lhůtě zaplacena, vybírá se 5% úrok z prodlení ode dne splatnosti.

Bylo-li odvolání podanému proti platebnímu rozkazu vyhověno, vrátí se částka neprávem zaplacená s připočtením 5% ročních náhradních úroků ode dne zaplacení do dne, kterého byla strana o vyřízení odvolání zpravena.

Dávka se nevybírá a zaplacená se vrací bez náhradních úroků, bylo-li právní jednání, které je základem převodu, pravoplatným soudním nálezem zrušeno, nebo bylo-li od něho upuštěno a prokáže-li strana, že státní poplatek převodní z právního jednání předepsaný byl odepsán, protože jednání nebylo uskutečněno.

Nevybere-li se, nebo vrátí-li se dávka z těchto důvodů, jest zcizení ve smyslu tohoto řádu míti za nevykonané.

Nepodá-li strana dávkou povinná, nebo její zmocněnec oznámení podle § 16 předepsané, nebo činí-li za ukládacího řízení udání, která mohou způsobiti zkrácení dávky, nebo zamlčí-li při podávání vysvětlení podstatné skutečnosti, může jí býti bez trestního řízení zvýšena dávka až do trojnásobné částky, o kterou dávka byla nebo mohla býti zkrácena.

Prokáže-li však strana, že předepsaného oznámení nepodala, nebo nesprávná udání učinila, nebo skutečnosti zamlčela v omluvitelném omylu, nebo aspoň bez úmyslu zkrátiti dávku, možno dávku zvýšiti nejvýše o 10%.

Zvýšenou dávku jest předepsati osobě dávkou povinné, která její zvýšení zavinila; bylo-li zvýšení dávky zaviněno zmocněncem několika osob, povinných platiti rukou nerozdílnou, jest předepsati zvýšenou dávku všem zmocnitelům společně.

Ustanovení §§ 18 až 23 platí obdobně o řízení při zvýšení dávky.

Nepředloží-li ten, kdo jest povinen dávku platiti, na vyzvání přiznání k dávce, nebo odepře-li podati vysvětlení nebo nepodala-li jiných oznámení podle ustanovení tohoto zákona osoba k tomu povinná, nebo podá-li oznámení nebo vysvětlení nesprávná vědomě a v úmyslu vyhnouti se placení dávky, může mu býti uložena pokuta až do 100 korun, pokud nejde o činy, spadající do pravomoci řádných soudů. Trestní řízení provede příslušný finanční úřad (§ 43 zák. ze dne 12. srpna 1921, čís. 329 Sb. z. a n.).

Mimo to jest dávkou povinnému uložiti výlohy šetření vzešlé tím, že odepřel podati vysvětlení.

Dopustí-li se osoba dávkou povinná činů neb opomenutí v odst. 1 zmíněných bez úmyslu vyhnouti se dávce, bude potrestána pokutou pořádkovou ukládanou obcí ve vlastním oboru působnosti.

Dávku nebo pokutu včas nezapravenou vymáhá úřad, který dávku předepsal.

Tímto úřadem potvrzený výkaz o nedoplatcích tvoří exekuční titul. O vymáhání a řízení exekučním platí táž ustanovení jako pro vymáhání daní přímých.

Dávka se promlčí během tří roků ode dne, kdy došlo oznámení o převodu dávkou povinného vyměřujícímu úřadu.

Z výnosu dávky předepsané a skutečně vybrané jinými než obecními orgány (§ 15) patří orgánu, jenž dávku předepsal a vybral odškodné, jehož výše se řídí podle skutečného správního nákladu a podle výnosu dávky, nesmí však nikdy činiti více než 15% výnosu dávky. Při výpočtu výnosu dávky jest dovoleno odpočítati jen zpětné náhrady, náhradní úroky, výlohy soudního odhadu a exekuce.

Jinak plyne výnos dávky zcela do pokladny obce k úhradě vydání rozpočtu.

Pokuty plynou do chudinského fondu obce, v níž leží nemovitost, která jest předmětem dávky.

Vyměřovací úřad jest oprávněn požadovati od soudů a finančních úřadů data, týkající se převodů nemovitostí neb změn v osobách a v poměru podílů společníků, kupní resp. soudní cenu odhadní a úřady jsou povinny dožádání tomu vyhověti.

Tento zákon o dávce z přírůstku hodnoty nemovitostí nabývá účinnosti ode dne vyhlášení a platí pro převody nastalé od tohoto dne. Provedením pověřují se ministr vnitra a financí.

Dnešní předpisy o dávce z přírůstku hodnoty zakládají se na nařízení vlády čsl. ze dne 27. dubna 1922 č. 143 Sb. z. a n., kteréžto nařízení se kryje v podstatě s nařízením ze dne 25. září 1920, č. 545.

Toto nařízení znamenalo zhoršení původních zákonů zemských o dávce z přírůstku hodnoty nemovitosti a to: pro Čechy ze dne 2 prosince 1915, č. 83 z. z., pro Moravu ze dne 26. prosince 1914, č. 18 z roku 1915 z. z., pro Slezsko ze dne 2. května 1913, čís. 35 z. z. slez. Předpisy tyto dotýkají se tak hluboce hospodářského života jak lidu městského, tak zvláště lidu venkovského a všech tříd obyvatelstva zámožných i chudých zvláště i lidu dělnického, že je třeba, by upraveny byly cestou zákonnou.

Nejlepší řešení by bylo, kdyby se dávka z přírůstku stanovila jistou přirážkou ku převodnímu poplatku státnímu, vyměřovala a předpisovala vždy přímo prodavateli berními úřady současně se státním převodním poplatkem.

Ušetřil by se nákladný aparát vyměřovací u zemských výběrčích úřadů a u různých úřadů obecních.

Podáváme návrh zákona, který v pod statě zachovává směrnice všech uvedených dosavadních předpisů o dávce z přírůstku hodnoty.

Účelem navržených změn je:

1. rozšířiti okruh dávkou prostých právních jednání a osob;

2. snížiti dávku;

3. změniti dosavadní způsob předpisování a vymáhání dávky.

Dnešní předpisy o dávce z přírůstku hodnoty jsou neudržitelné, podvazují obchod s realitami a jsou často základem finanční zkázy jednotlivců.

Význačnější změny oproti dosavadním předpisům jsou tyto:

§ 3. zvýšení dávkou prostého minima přírůstku z 5% na 10%, jak zákon ze dne 26. prosince 1914. č. 18 z. z. předpisoval.

1. § 4. Úplně bezplatné převody mezi živými vyjímaje manžely a příbuzné v přímé linii jsou zjevem řídkým, obyčejně zadržuje si postupitel i při tak zv. bezúplatném postupu buď nějaká výminková práva nebo práva užívací a požívací, podle lidového názoru je takový převod bezúplatný. Nepatrné břemeno, na př. udržování kříže neb božích muk na darované nemovitosti váznoucí a obdarovaným nolens volens ku plnění převzaté má za následek ztrátu výhody § 4/1 v dnešním znění. Naznačené o,nezení částečné úplaty má chrániti proti zneužívání této výhody předstíráním částečně bezúplatných právních jednání místo úplatných.

2. § 4/3. Poukazujeme na zákony ze dne 7. ledna 1920, č. 31 Sb. z. a n. a 12. srpna 1921, č. 337 Sb. z. a n., z nichž onen výslovně přiznává úlevy poplatkové při převodech nemovitostí z rodičů na manželské nebo nemanželské děti a jejich potomky a opačně, tento stanoví nižší poplatky z obohacení v přímé linii vůbec. Bezúplatné převody mezi osobami v § 4/3 uvedenými jsou dávky prosté dle § 4/1 úplatné dle § 4/3, ohledně částečně bezúplatných převodů mezi těmito osobami chybí ustanovení. Považujeme je však na základě § 4/1 a 4/3 za dávky prosté. Vsunutí slova částečně bezúplatné do § 4/3 je jen logickým důsledkem navržené změny § 4/1. Co se pak týče slov - aneb naopak - a tím rozšíření dávky prostých převodů, poukazujeme na tyto praktické případy: Stává se často, že rodiče postoupí dítěti neb i s ním sňatek uzavírající osobě nemovitosti a vymíní si výměnek, neb učiní tak i bez výměnku. V prvém případě dojde k neshodám mezi postupiteli a nastupiteli a rozejdou se strany dobrovolně, při čemž nastupitelé vrátí odevzdanou nemovitost postupitelům. Ve druhém případě najde dítě lepší výživu jinde a postoupí odevzdanou nemovitost rodičům zpět. V obou případech odškodní rodiče dotyčné dítě jiným způsobem. První převod jest podle § 4/3 dávky prostý, druhý převod podléhá dávce, ač přihlížíme-li k podstatě dávky z přírůstku hodnoty a jejímu účelu, totiž že má zdaniti zvýšení ceny nemovitosti okolnostmi mimo osobu majitele vyvolané, není proto důvodu, ani v těchto případech, ani v případech pod 1. uvedených.

3. § 4/7. Body 4., 5. a 6. § 4 stanoví osvobození dávky z přírůstku hodnoty při směně za účelem zaokrouhlení, zcelení a vhodnější úpravy stavenišť a není důvodu, proč by nesměly od dávky osvobozeny býti stejně i směny nemovitostí stejných, případně téměř stejných cen. Neboť téměř každá směna děje se z důvodů hospodářských a schází i tu pro vyměření dávky z přírůstku hodnoty účel této dávky.

4. § 4/8. Za války i po válce byly při projednávání pozůstalostí odevzdány nemovitosti vzhledem na pokles ceny peněz více dědicům, zvláště jednalo-li se o nezletilé děti neb osoby nepřítomné do spoluvlastnictví. Tyto do spoluvlastnictví odevzdané nemovitosti dělí si a budou si děliti dědicové fysicky a právní jednání tato podléhají dávce z přírůstku hodnoty. Kdyby byly z pozůstalosti ihned původně jednotlivým dědicům přikázány určité nemovitosti, byl převod tento podle § 4/1 dávky prostý. Rozdělí-li si spoluvlastníci pozemek fysicky, podléhá toto právní jednání dávce. V obou případech není, přihlížíme-li k podstatě a účelu této dávky, důvodu k vyměření, poněvadž není tu obohacení z důvodu vzestupu ceny nemovitosti; spoluvlastník dostává svému spoluvlastnictví odpovídající podíl na společné nemovitosti do samovlastnictví.

5. § 4/9. Nazařadění převodů těchto, pak převodů k účelům stavby, drah a vodních kanálů do § 4., po případě do § 3. bylo zapomenuto a dá se jejich osvobození od dávky z přírůstku hodnoty usuzovati za dnešního stavu a minore ad maius na základě bodů 4. a 5.

§ 4. Převody tyto jsou nucené, podléhají dotyčné zabrané části vyvlastnění a proto jsou dávky prosté jako prodej v dražbě nucené.

§ 5. Dosavadní předpisy zdaňovaly vlastně přírůstek fiktivní, proto se přesněji definuje, co jako přírůstek dávce podléhati má.

Připočtení dávky k ceně zcizovací v těch případech, kdy dávku platí kupitel, je ve skutečnosti dvojím zdaněním, a proto jest spravedlivo, aby dávka připočtena nebyla.

§ 7. Nejvyšší podání docílené při veřejné dražbě nemovitostí musí zůstati podkladem pro vyměření dávka nemůže se dovoliti, by v tomto případě byla cena zvýšena.

Desítileté rozpětí mezi cenou nabývací a zcizovací voleno proto by toto rozpětí nemuselo býti opětně určováno.

§ 9. Poukazujeme na § 50 popl. zákona, který pro vyměření poplatků státních při smlouvách trhových stanoví stejnou zásadu. Ustanovení toto má ochrániti strany proti libovolnému zvyšování zcizovací ceny se strany výběrčího úřadu. Známe případy, kdy strany v kupních smlouvách kupní ceny správně udaly a výběrčí úřad prostě toto neuznal a tvrdil, že kupní cena neodpovídá obecné hodnotě nemovitosti v době prodeje. Tak na příklad kupní cena zněla na 10.000 Kč, vzala se však za základ obecní hodnota 20.000 Kč. Jednalo se tehdy o chudou prodavatelku, která měla na domě dluh a dům prodala s výminkou doživotního používání, aby dluh zaplatila a měla z čeho žíti; kdyby byla musela zaplatiti dávku ze zcizovací ceny 20.000 Kč. nezůstalo by jí z kupní ceny ničeho.

§ 11. zvyšuje dávky prosté minimum z 5% na 10%.

§ 12. snižuje % dávky na míru snesitelnější. Snížení dávky stanovením nižšího procenta a snížením při delší držbě jest sociálně spravedlivým, prodávají se obyčejně nemovitosti buď z nouze, by se zaplatily dluhy, neb by se prodávající jinde zakoupil a nemůže zůstati při dnešním stavu, kdy dávka z přírůstku hodnoty znamená konfiskaci čtvrtiny kupní ceny.

§ 13. Výběrčí úřad (na př. na Moravě) vyměřuje dnes dávku z přírůstku hodnoty v nejlepším případě po uplynutí jednoho až 2 roků, ale známe případy, kdy strany dostávají letos platební příkazy o dávce z převodů v letech 1916 až 1920 provedených, ba dokonce byla v roce 1922 vyměřena dávka z převodu z roku 1914. Řízení provádí se výlučně se zcizitelem, na žádost podle odst. 4. § 13. výběrčí úřad ve mnohých případech nereaguje.

Je zřejmo, že při dnešních hospodářských poměrech, kdy lidé náhle bohatnou i chudnou, za dobu 3-4 roků majetkový stav dávkou povinnému často se změní tak, že týž stává se neschopným ku placení dávky a dávku tu o musí zaplatiti nabyvatel. Ku krytí dávky zadržeti přiměřený obnos, není vždy dobře možno, prodavatel je dobře situován, neb potřebuje peněz ku zakoupení jiné reality, po případě sám kupitel, znaje majetkové poměry prodavatele, považuje zadržení kauce na dávku za zbytečné.

Zavázal-li se kupitel ku zaplacení dávky, nemá prodavatel žádného zájmu na tom, aby tato dávka vyměřena byla obnosem skutečnému přírůstku hodnoty přiměřeným, naopak dnes, kdy ještě jsme ovládáni válečnou a poválečnou mentalitou, je nepřátelství mezi prodavatelem a kupitelem, v němž onen často vidí dobyvatele a uchvatitele, na denním pořádku (na př. vystěhování z prodaného domu), a je prodavatel mnohdy rád, může-li kupitele poškoditi. Neodpovídá na vyzvání výběrčího úřadu neb neúplně a nesprávně. A výběrčí úřad provádí i v tomto případě celé řízení s prodavatelem, jemuž doručí platební rozkaz, od něho vymáhá dávku a kupitel dávkou povinný doví se o výši dávky teprve, když prodavatel žádá na něm podle smlouvy zaplacení dávky, neb když je mu doručen záručný platební rozkaz, tedy, kdy předpis je pravoplatný a kupitel nemá opravných prostředků.

Přejde-li některá realita během 1-2 roků do více rukou, jest celé řízení teprve komplikovanější.

Navržené změny mají nabyvatele pokud možno ochrániti; do třech měsíců, po případě do jednoho roku může dávka v každém případě býti vyměřena, zvláště nyní, kdy výběrčí úřady opisy nabývacích listin po 28. únoru 1914 mají a platí přece obecně uznaná zásada: audiatur et altera pars, zvláště si eius res agitur (budiž slyšena i druhá strana, zvláště když jde o její zájem).

K § 13. podotýkáme ještě, že nelze uzákoniti zásadu, že dávku platí prodavatel, ač by to spravedlivým bylo. Prodavatel bude vždy hleděti dávku přesunouti na kupitele, a uzákonění uvedené zásady by mělo za následek jen časté spory. V tomto ohledu musí býti ponechána smluvním stranám volnost.

§ 27. má pobádati úřady k rychlému vyměřování dávky a chránit strany dávkou povinné před dlouholetým ručením a tím spojeným nebezpečím majetkových ztrát.

Finanční zatížení návrhem tímto nevznikne; po stránce formální navrhujeme, aby tento návrh zákona přikázán byl výboru iniciativnímu a ústavně-právnímu.