Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Národní shromáždění republiky Československé, račiž se usnésti na tomto zákoně

Národní shromážděni republiky Československé usneslo se na tomto zákoně

§ 29. zákonů ze dne 23. července 1919, čís. 443 a 444 Sb. z. a n. se zrušuje a nahrazuje těmito ustanoveními

Vdovský plat vyměřuje se v této výměře:

1. Neměl-li manžel ještě nároku na pensi (§ 21.) a zemřel-li za trvání služebního poměru, ve výši 40% pensijního základu.

2. Jinak ve výši dvou třetin pense, jíž požíval manžel anebo na kterou by měl právo, nejméně však 40% a nejvýše 50% pensijního základu. Vdovská pense nesmí však býti nižší, než 1500 Kč.

Není-li oprávněné vdovy, náleží zaopatřovati požitek ve výši vdovské pense nemajetné družce až do jiného zaopatření, žila-li s úředníkem ve společné domácnosti až do jeho smrti nepřetržitě nejméně po dobu pěti let, z nich aspoň po dvě léta za jeho činné služby a měla-li s ním v této nepřetržité době dítě.

Ostatně platí pro vznik a trvání tohoto práva stejné předpisy, jako pro vdovy.

Za okolností, hodných zvláštního zřetele, může se povoliti zaopatřovací požitek zcela nebo z části vdově, se kterou vstoupil úředník do manželství teprve ve výslužbě, anebo v činné službě po 60. roce věku.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Ministrovi vnitra se ukládá, aby tento zákon provedl.

Podle §u 29. zákonů ze dne 23. července 1919, čís. 443 a 444 Sb. z. a n. vyměřuje se vdovský plat podle služebních požitků, které by byly vpočitatelny pro vyměření výslužného manželova, tím způsobem, že náleží vdově jako vdovský plat z platu manželova včetně do 6.000 Kč 40% a z toho, co nad to bral, 15%. Naproti tomu vdovám po státních úřednících a učitelích, zařaděných do určité hodnostní třídy, patří pense ve výměře ad 1. a 2. uvedené, jak bylo stanoveno §em 5., zákona ze dne 17. prosince 1919, č. 2. Sb. z. a n. z roku 1920 o změně některých ustanoveni, upravujících pensijní nároky a vstup do výslužby, jakož i o některých výhodách pro státní zaměstnance.

§ 1. zákona ze dne 20. prosince 1922, čís. 394 Sb. z. a n. ustanovuje, že se služné státních úředníků zvyšuje od 1. ledna 1923 0 75%. Následek toho jest, že se ve smyslu čl. XIV., odst. 1. prov. předpisů k zákonům ze dne 3. října 1907, čís. 63 a ze dne 29. května 1908, čís. 35 z. z. o úpravě služebních poměrů úředníků při okresních výborech a při obcích, pozměněných a doplněných zákony ze dne 23. července 1919, čís. 443 a 444 Sb. z. a nař. zvyšuje o 75% i. služné úřednictva samosprávného.

Toto zvýšení má přirozeně vliv i na pense a vdovské platy. Vdovy po úřednících samosprávných byly by v poměru ke vdovám po úřednících státních velmi citelně poškozeny, kdyby zůstalo při dosavadním ustanovení §§ 29. zákona ze dne 23. července 1919, čís. 443 a 444 Sb. z. a n. Na důkaz toho uvádíme tři příklady:

A) Vdova po úředníku státním, který odsloužil 10 let a měl tudíž plat VIII. hodn. třídy, 1. stupeň, v obnosu 10.152 Kč ročně, a vpočitatelný místní přídavek 1452 Kč roč

ně, obdrží jako pensi 4641'60 Kč. Vdova po úředníku samosprávném, který měl tutéž dobu služební, tentýž plat a příbytečné 30%, tedy 3045.60 Kč, obdrží jako pensi 3.479.64 Kč.

B) Vdova po úředníku státním, odslouživším 20 let, obdrží vdovskou pensi 7521.60 Kč. Vdova po úředníku samosprávném obdrží pouze 4708.14 Kč.

C) Vdova po úředníku státním, který sloužil 35 let a dosáhl hodnostní třídy V., stupně I., obdrží pensi 14.202 Kč. Vdova po úředníku samosprávném obdrží však toliko 6.346.14 Kč.

Poněvadž směřuje zákon ze dne 20. prosince 1922, čís. 394 k docílení parity mezi úřednictvem státním a samosprávným, činí se návrh, aby byly §§ 29. zákonů ze dne 23. července 1919, čís. 443 a 444 Sb. z. a n. zrušeny a nahrazeny zněním §u 5. zákona ze dne 17. prosince 1919, čís. 2 Sb. z. a n. jak jest svrchu označeno.

Po stránce formální navrhujeme přikázáni tohoto návrhu výboru sociálně-politickému k projednání.