Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Podepsaní navrhují: Poslanecká sněmovno N. S., račiž se usnésti:

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Stupnice služného státních zaměstnanců náležejících do kategorie podúředníků a zřízenců stanovená čl. I. § 3. zákona ze dne 7. října 1919, c. 541 Sb. z. a n. mění se takto:

Čl I. § 4. téhož zákona mění se v odstavci I. takto: postup do 2. až 12. stupně (inclusive) děje se po dvou, do 13. až 15. stupně děje se po třech, v předcházejícím stupni ztrávených, do pense započitatelných služebních letech.

Čl. III. zákona ze dne 7. října 1919 č. 541 Sb. z. a n. nahrazuje se tímto ustanovením:

Odstavec 2. § 52 zák. ze dne 25. ledna 1914. č. 15 ř. z. mění se takto:

Lhůty časového postupu jsou:

Státní úředníci, soudcové, státní učitelé s úplným vzděláním vysokoškolským s předepsanými nejméně dvěma státními zkouškami, jmenují se po odbyté čekatelské době v IX. hodnostní třídě.

Státní úředníci skupiny B s úplným středoškolským vzděláním jmenují se po odbyté čekatelské době v X. hodnostní třídě.

Úředníkům u horních úřadů skupiny A, kteří s úspěchem vykonali předepsaná studia právnická a montanistická, krátí se lhůty postupové v VIII., VII. a VI. hodnostní třídě vždy o jeden rok.

Soudcům jest započítati veškeru služební dobu od nastoupení přípravné služby soudcovské po odečtení jednoleté čekatelské doby.

Profesorům státních škol středních, obchodních, průmyslových, odborných, jakož i zemědělských jest započísti plným rozsahem bez ohledu na týdenní učební úkol veškeru služební dobu se zkouškou i beze zkoušky, ztrávenou na uvedených školách, čítajíc v to také službu bez vlastní viny přerušenou, dále veškeru dobu služby adjunktské (asistentské) na vysoké škole, nespadá-li tato doba do povinného vysokoškolského studia, jakož i formální zkušební rok, přerušený i dobrovolně prodloužený a konečně i veškeru jinou služební dobu podle dosavadních zákonů a nařízení započitatelnou.

Státním úředníkům všech skupin na něž vztahují se ustanovení tohoto zákona, kteří mimo první zkoušky odborné mají ještě druhou zkoušku odbornou (kontrolorskou, přednostenskou atd.), připočtou se od prvního dne po složení této zkoušky následujícího měsíce 3 roky pro postup do vyšších stupňů služného a pro postup časový.

V důsledku toho mění se také § 2. odstavec 2. zákona ze dne 13. července 1922 čís. 251 Sb. z. a n. takto:

Učitelé, kteří mimo zkoušku učitelské způsobilosti pro školy obecné mají ještě odbornou zkoušku způsobilosti pro školy občanské, jsou zařaděni do skupiny C časového postupu a připočtou se jím od prvního dne po složení zkoušky způsobilosti pro školy občanské následujícího měsíce 3 roky pro postup do vyšších stupňů služného a pro postup časový. Učitelé občanských škol kteří absolvovati dobrovolně vysokoškolský kurs, jsou zařaděni do skupiny B časového postupu.

Státní úředníci všech skupin, soudcové, státní učitelé a učitelé škol obecných a občanských, kteří zastávají některé samostatné (přednostenské, referentské, ředitelské a pod.) místo, nebo jsou při nejméně dobré kvalifikaci zaměstnáni v centrálních úřadech II. nebo III. instance, nebo na středních školách a vyšších školách, obdrží zvláštní činovní, do pense započitatelný přídavek, rovnající se dvěma stupňům služného té hodnostní třídy, v níž se platově nalézají. Vláda, případně dotyčný resort, vydá cestou nařizovací seznam míst (úřadů, učilišť atd.), pro která toto ustanovení o činovních přídavcích platí.

Tím ruší se odstavec 1. § 3. zákona ze dne 13. července 1922, čís. 251 Sb. z. a n. o činovních přídavcích ředitelů a správců škol.

Čl. V. § 1. zákona ze dne 7. října 1919, č. 541 Sb. z. a n. mění se takto:

Čekatelé na místa úřednická obdrží v prvním roce své služby jako adjutum požitky příslušné nejnižší hodnostní třídy, nejvýše však třídy IX. bez místního přídavku.

Čl. VI. odst. 3 (lit. c) téhož zákona se mění takto:

Čekatelé soudcovští obdrží v prvním roce služebním služné IX. hodnostní třídy bez místního přídavku, počátkem druhého roku služebního veškery požitky IX. hodnostní třídy jako adjutum.

Čl. VII. § 13 zákona ze dne 7. října 1919 č. 541 Sb. z. a n. mění se takto:

Ředitelé státních škol středních, vyšších obchodních a průmyslových, jakož i středních zemědělských jmenují se v V. hodn. třídě. Ředitelé státních škol obchodních (dvoutřídních), odborných a nižších zemědělských, správcové (trvalí) škol středních a přednostové odborů státních škol průmyslových jmenují se v VI. hodnostní třídě a mohou býti povýšeni do V. hodnostní třídy.

Správcové (trvalí) škol odborných a nižších zemědělských jmenují se v VII. hodnostní třídě.

Místa zemských školních inspektorů budou systemisována ve IV. hodnostní třídě. (Změna zákona ze dne 6. dubna 1872, č. 67 ř. z.)

Čl. VII. § 18. téhož zákona mění se takto:

Asistenti a konstruktéři vysokoškolští, ustanovení s plnou kvalifikací podle § 1 min, nařízení ze dne 1. ledna 1897, cís. 9 ř. z. mají remuneraci, která se rovná nejnižšímu platovému stupni státních úředníků IX. hodnostní třídy a zvyšuje se o 400 Kč po druhém, o 500 Kč po čtvrtém a vždy o 600 Kč po šestém a osmém roce služebním a místnímu přídavku, který se vyměřuje podle celkové výše částek shora uvedených.

Státní úředníci, soudcové, profesoři, učitelé a ostatní zaměstnanci, na něž se vztahuje ustanovení tohoto zákona, zařadí se do požitků příslušné hodnostní třídy a příslušného stupně služného podle lhůt časového postupu stanovených §§ 1. 2. a 3. tohoto zákona na základě propočítání celkové služební doby, započitatelné pro zařadění a postup v dosavadním služebním poměru.

Ustanovení § 51 odst. 5. zákona ze dne 25. ledna 1914, č. 15 ř. z., podle něhož jsou úředníci, kteří dosáhli 60 roků věku a 35 služebních let, vyloučeni z časového postupu, neplatí přechodně pro provedení tohoto zákona. Rovněž neplatí přechodně stejné obmezení podle čl. VII. § 7 zákona ze dne 7. října 1919, č. 541 Sb. z. a n.

V důsledku tohoto zákona upraví se poměry a požitky veškerých státních zaměstnanců ve státních úřadech a podnicích a fondech státem spravovaných, kteří nespadají pod zákon ze dne 25. ledna 1914. č. 15 ř. z., podle zásad, na nichž jest vybudován tento zákon.

Ustanovení všech dosavadních zákonů, nařízení a předpisů, která odporují tomuto zákonu nebo by byla při aplikaci na dotyčnou úřednickou (soudcovskou, profesorskou atd.) kategorii nepříznivější, pozbývají platnosti.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Provedením tohoto zákona pověřují se všichni ministři.

Hořejší zákon má za účel vyhověti přání úředníků s vysokoškolským a středoškolským vzděláním, aniž by tím byly odstrčeny a opominuty kategorie ostatních státních zaměstnanců, tohoto vzdělání postrádajících a přes to státu dobré služby konajících.

Úředníkům a učitelům, toužícím po prohloubení svého odborného vzdělání, poskytují se určité výhody za složené kvalifikovanější zkoušky odborné, aby tím byly ambice těchto zaměstnanců pokud možno nejvíce podporovány a podněcovány. Předloha sleduje také hodnocení kvalifikovanějších výkonů a proto přiznává činovní přídavky těm, kteří konají službu na exponovaných místech.

Náklad spojený s touto předlohou, vrátí se státu zpět zvýšeným a hodnotnějším výkonem služebním.

Výlohy, s touto úpravou spojené jsou celkem nepatrné a lze je krýti v rámci rozpočtu neb úvěrovými operacemi.

Návrh tento budiž přikázán výborům sociálně-politickému a rozpočtovému k projednání.