Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Národní shromáždění republiky Československé račiž se usnésti:

ze dne................,

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 3. zákonů ze dne 17. prosince 1919, čís. 16 a 17 Sb. z. a n. z r. 1920 mění a doplňuje se takto:

Zřízencem podle tohoto zákona jest ten, kdo jest pro ten či onen obor služební jmenován okresním výborem, okresním zastupitelstvem (okresní správní komisí), silničním výborem. Stejně tak po smyslu tohoto zákona i cestáři, zaměstnaní u okresních zastupitelstev neb okresních silničních výborů jsou okresními zřízenci.

Veškeré smlouvy, které byly uzavřeny mezi zřízenci a jich zaměstnavateli a odporují ustanovení tohoto zákona, se zrušují.

V § 4 slovo ťtrvalýmŤ zamění se slovem ťjmenovanýmŤ. Ostatní nezměněno.

V § 8 vypustí se slovo ťtrvaleŤ. Ostatní nezměněno.

V § 9 vypustí se slovo ťtrvaleŤ a na konci bude nová věta: ťZřízenec takto ustanovený jest orgánem veřejnýmŤ.

§§ 10, 11, 12 a 24 budou zníti:

Poruší-li ustanovený zřízenec své povinnosti, jež jsou mu uloženy listinou o ustanovení neb služebním řádem, budiž s ním jednáno toliko na základě disciplinárního řízení dle nařízení vlády republiky Československé ze dne 15. července 1920 č. 437, jímž se provádí tento § 10.

Zřízencům okresním, jako úředním sluhům, opatrovníkům okresních stravoven, silničním dozorcům, domovníkům okresních chorobinců, strojníkům při parních válcích, jakož i topičům, cestářům a ostatním zřízencům buďtež upraveny jejich služební požitky přesně dle zákona o státních zřízencích, v případě pak, že by těmto byly služební požitky znovu upraveny, aby tato úprava vztahovala se na veškeré zřízenectvo okresní.

Co pak se týče zřízenců s odborným vzděláním a zřízenců, kteří vykonávají kancelářské a písařské práce, buďtež dotyční zřízenci postaveni na roveň státním podúředníkům i s veškerými požitky a buďtež jmenováni podúředníky po desetileté služební době.

Všem okresním zřízencům buďtež započítána válečná léta dvojnásobně do postupu i do pense.

Povinná doba služební stanovena budiž na 35 roků.

Pensistům a vdovám po okresních zřízencích, kteří byli dáni do.pense, kdy zákon ze dne 17. prosince 1919 čís. 2. nabyl platnosti, nechť se upraví pense též dle normy pro státní zřízence platné.

Spory o příjmy služební, výslužné zřízence a zaopatřovací požitky vdov a sirotků a ostatní spory, vzešlé ze služebních poměrů, rozhodují se pořadem úřadů samosprávných.

Zákon ohledně okresních zřízenců ze dne 17. prosince 1919 č. 17 Sb. z. a n. z r. 1920 je nedostatečným a již tehdáž v revolučním Národním shromáždění bylo na to poukazováno a řečeno, že mohou svým časem podati žádost o novelisaci zákona, kterým by se poměry okresních a obecních zřízenců upravily.

Místo novelisace zákona však byly sam. zřízenectvu jak okresnímu, tak obecnímu priřknuty zákonem ze dne 12. srpna 1921 c. 289 nouzové přídavky v té výši, jak se stalo u státních zřízenců.

Zrušením však těchto přídavků dne 17. prosince 1921 ocitlo se veškeré samosprávné zřízenectvo ve velké nouzi a bídě a proto bylo by na místě, aby poměry okresních zřízenců byly upraveny dle státních zřízenců neb stav okresních zřízenců je naprosto neudržitelný a nemůže okresní zřízenectvo nadále snésti strádání, ve kterém se nalézá.

Celá řada okresů do dnešní doby neplní zákon ze dne 17. prosince 1919 č. 17 vůči svým cestářům i druhým zřízencům a jsou případy, že okres platí okresním cestářům 80-100 Kč měsíčního platu.

Přirozeně, že stav okresních silnic tím nesmírně trpí, když silnice nejsou řádně udržovány a cestáři musí si vyhledávati vedlejší zaměstnání, aby mohli uhájiti svoji existencí. Zemský správní výbor hodlá vydati v dohledné době nový silniční řád, neb v posle,dní době se uznává, že silnice okresní mají veliký význam pro celou veřejnost a representují velký národní majetek a proto, má-li býti tento národní majetek v řádném stavu udržován a vyhovovat široké veřejnosti, je nezbytno, aby okresním cestářům, kteří jsou pověřeni silnice udržovat v dobrém stavu, byly jejich existenční poměry upraveny tak, aby se mohli svému povolání plně věnovati, neboť za stávajících okolností jim toto není možno.

Proč státní cestáři a ostatní zřízenci mají své služební poměry upraveny daleko lépe, nežli je to u okresních cestářů a druhých okresních zřízenců, aniž by výkony státních zřízenců byly význačnější?

Proto jest nutno, aby otázka okresních zřízenců všech kategorií byla řádně a svědomitě rozřešena, a aby zákon byl vydán takový, aby všechny okresy bezpodmínečně tento plnily, neb není možno nadále, aby vydané zákony se obcházely na úkor těch nejubožejších, v kteréžto záležitosti musí ministerstvo vnitra k tomu působiti svým vlivem, aby zákony vydané byly všude plněny a dodržovány.

Jest rovněž nutno, aby stabilisace platů byla řádně stanovena, neboť kdyby v dohledné době mělo býti samosprávnému zřízenectvu sáhnuto na veškeré přídavky, kterých se zřízenectvu sam. dostává, pak zbylo by mu pouze služné, stanovené zákonem ze dne 17. prosince 1919, které je naprosto nedostatečné.

Nebude v samosprávném vedení dobře potud, pokud poměry samosprávného zřízenectva nebudou upraveny tak, aby to odpovídalo nynější době a lidskosti.

Uvedené požadavky zmíněných zaměstnanců jsou oprávněny a je nutno, aby otázka veškerého sam. zřízenectva byla konečně řádně rozřešena, a aby nedošlo k tak smutným zjevům, jako se stalo v prosinci 1921 v poslanecké sněmovně, kdy velké tisíce těch nejubožejších zřízenců byly přímo odkopnuty a uvrženy do největší bídy, aniž by se tak důležitá otázka řádně prozkoumala.

Jestliže samosprávnému úřednictvu byly jeho služební poměry upraveny dle státních úředníků, zajisté, že i veškeré samosprávné zřízenectvo má na to právo a nároky, aby i jeho poměry byly upraveny dle státních zřízenců.

Bylo by rovněž účelno, aby zákon ze dne 12. srpna 1921 č. 289 byl obnoven a usnesení poslanecké sněmovny ze dne 17 prosince 1921 aby bylo zrušeno, poněvadž zrušením těchto přídavků jest rozvrácen rodinný život veškerého sam. zřízenectva a drahota životních potřeb nepolevila, naopak stoupla.

Samosprávní zřízenci chtí věrně a poctivě sloužiti samosprávě a jest věcí známou, že celá desetiletí zřízenectvo okresní ne upraveností svých poměrů strádalo a zasluhují proto, aby konečně byla jejich existence zajištěna tak, aby se mohli plně svému povolání věnovati, což bude jen k rozmachu a dobru samosprávy. Po stránce formální navrhujeme přikázání tohoto návrhu výboru sociálně-politickému k projednání.