Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Prvá část zákona platí pro pragmatikální státní úředníky a zřízence ve státních úřadech, v ústavech, fondech a podnicích státních a státem spravovaných,

druhá část pro soudce a konceptní pragmatikální úředníky státních zastupitelstev, vrchních státních zastupitelstev a generální prokuratury (soudci),

třetí část pro státní osoby učitelské, a to:

1. profesory vysokých škol,

2. státní profesory středních škol a učitelských ústavů a státní profesory a státní učitele umělecko-průmyslových škol, hudebních konservatoří, obchodních, průmyslových, zemědělských a ostatních odborných škol (státní profesoři a učitelé),

3. asistenty a konstruktéry vysokoškolské asistenty a dílovedoucí na uměleckoprůmyslových, průmyslových, zemědělských a jiných odborných školách,

čtvrtá část pro vojenské a četnické gážisty a

pátá až sedmá část pro všechny zaměstnance, na které se vztahuji ustanovení předchozích částí, pokud se ze zákona jinak nepodává.

Pro předsedu Nejvyššího účetního kontrolního úřadu platí obdobně ustanoveni § 14, 11 odst. 1., § 12 odst. 8., §§ 13, 139, 144, 144 odst. 1 až 6, §§ 146, 147, 150, 151, 152 odst. 1 A, §§ 153, 154, 159, 160 odst. 1, 2 a 4, §§ 161, 162, 164, 165, 172 a 196.

(1) Kde se v zákoně užívá slov "úředníci" a "zřízenci", jest tím rozuměti státní pragmatikální úředníky a zřízence, na něž se vztahují ustanovení části prvé.,

(2) Pokud se v ustanoveních části páté až sedmé užívá slova "zaměstnanec", rozumějí se tím osoby, pro něž platí ustanovení části prvé až čtvrté.

(3) Zákon ze dne 25. ledna 1914, č. 15 ř. z., o služebním poměru státních úředníků a státních zřízenců, uváděn jest v tomto zákoně slovy "služební pragmatika", zákon ze dne 28. července 1917, č. 319 ř. z., o služebním poměr u učitelstva státních středních a nižších učilišť, slovy "služební pragmatika učitelská".

(1) Služební místa úřednická se roztřiďují ve čtyři služební třídy podle toho, jaké předběžné vzděláni jest v zásadě předepsáno pro ustanovení na služební místo v příslušné úřednické kategorii, takto:

(2) Vládní nařízení určí ústavy, které se považují za střední školy a za odborné školy ve smyslu předchozího odstavce.

(3) K téže úřednické kategorii patří všechna služební místa téže služební třídy v témž nebo v různých oborech státní správy (resortech), jež byla zřízena k obstarávání stejných nebo v podstatě stejnorodých výkonů služeb nich. Vládní nařízení určí úřednické kategorie v jednotlivých oborech státní správy (resortech) a zařadí je do služebních tříd.

(4) Ustanovení § 3, odst. 4. služební pragmatiky se zrušuje, kde dosavadní předpisy platné pro pragmatikální úředníky mluví o služebním odvětví, nahrazuje se pojem služebního odvětví pojmem úřednické kategorie ve smyslu předchozího odstavce.

(1) Služební místa úřednická se systemisují podle svého významu se zřetelem na způsob služby v rámci stanovené normální potřeby sil v sedmi platových stupnicích, a to:

místa I. služební třídy v 1, až 6. platové stupnici,

místa II. služební třídy v 3. až 7. platové,. stupnici,

místa III. a IV. služební třídy ve 4. až 7. platové stupnici.

(2) Systemisace služebních míst se provede podle osobních stavů odděleně pro každou jednotlivou úřednickou kategorii a vyžaduje schválení vlády.

(3) Mimo platové stupnice se systemisují služební místa kancléře presidenta republiky a předsedy státního pozemkového úřadu.

Úředníci mohou býti ustanoveni pouze na systemisovaná služební místa. Propůjčiti služební místo, jež není řádně systemisováno nebo není uprázdněno, nebo propůjčiti služební místo systemisované v jiném osobním stavu nebo pro jinou úřednickou kategorii bez současného přestupu úředníka do tohoto osobního stavu nebo kategorie jest nepřípustno.

(1) Úřednickým čekatelem může býti ustanoven jen, kdo splnil všeobecné zákonné podmínky předepsané pro ustanovení úředníkem a případné zvláštní podmínky stanovené vládním nařízením pro ustanovení čekatelem v příslušné úřednické kategorii a služebním oboru.

(2) Vládní nařízení může předepsati doplňování čekatelů z řad úřednických aspirantů a upraviti jejich služební a platové poměry.

(3) Ustanovení čekatele je přípustno jen, je-li v osobním stavu v příslušné úřednické kategorii volné systemisované služební místa. Každý čekatel váže jedno systemisované služební místo.

(4) Úředníkem může býti s výjimkami uvedenými v odst. 6. a 7. ustanoven pouze ten, kdo v témže oboru státní správy skutečně ztrávil stanovenou čekatelskou dobu v úřednické kategorii, ve které má býti ustanoven.

(5) Pro čekatele na úřednická služební místa se stanoví čekatelská doba ve služební třídě I. a) jedním rokem, ve služebních třídách I. b), I. c) a II. třemi roky, ve služební třídě III. čtyřmi roky a ve služební třídě IV. šesti roky.

(6) Ze zvláště závažných služebních důvodů může vláda. v jednotlivých výjimečných případech k souhlasnému návrhu ústředního úřadu a ministerstva financi povoliti, aby čekatelská doba byla zkrácena nebo prominuta. Toto právo přísluší ústřednímu úřadu, má-li býti úředník, který již vyhověl podmínce stanovené ve 4. odstavci, převzat do téže úřednické kategorie jiného oboru státní správy nebo do jiné úřednické kategorie téže nebo nižší služební třídy téhož nebo jiného oboru státní správy. Rovněž může ústřední úřad povoliti čekateli, aby čekatelská doba byla zkrácena o dobu ztrávenou v čekatelském poměru v téže úřednické kategorii jiného oboru státní správy nebo v jiné úřednické kategorii téže nebo vyšší služební třídy téhož nebo jiného oboru státní správy.

(7) Kategorie kancelářských úředníků IV. služební třídy se doplňují z řad kancelářských oficiantů, pokud se uprázdněné místo nepropůjčí úředníku již ustanovenému nebo úředníku na dovolené s čekatelným nebo na dočasném odpočinku. Podmínkou ustanovení kancelářského oficianta kancelářským úředníkem jest, že má nejméně šest roků služby skutečně ztrávené ve vlastnosti kancelářského oficianta, tato doba se zkracuje o dvě-třetiny služební doby skutečně ztrávené ve vlastnosti plně zaměstnaného kancelářského pomocníka, nejvýše však o dva roky. Totéž platí o kategoriích kancelářských úředníků III. služební třídy se změnou, že není-li způsobilých uchazečů z řad kancelářských oficiantů, sluší postupovati podle ustanoveni odst. 4. a 5.

(8) Ustanovení tohoto zákona o úřednících platí, pokud se jinak nestanoví, i pro úřednické čekatele.

(1) Pokud tento zákon jinak nestanoví, náleží čekateli jako služební plat adjutum a výchovné (§ 13).

(2) Adjutum se stanoví podle služebních tříd a skupin míst A, B, C, D (§ 12).

(3) Pro skupinu míst A platí tyto roční částky:

(4) Ve skupině míst B činí adjutum částku o 4%, ve skupině míst C částku o 8% a ve skupině míst D částku o 12% menší.

(5) Adjutum se zvyšuje, jakmile čekatel v témž oboru státní správy skutečně ztrávil v úřednické kategorií, ve které má býti ustanoven, polovinu stanovené čekatelské doby, do této poloviny může ústřední úřad započísti dobu, o kterou byla čekatelská doba zkrácena podle třetí věty odstavce 6. §u 7. Ustanovení §u 16 platí i pro zvýšení adjuta.

(1) Čekatel se ustanoví úředníkem, jakmile v témž oboru státní správy dovršil stanovenou čekatelskou dobu v úřednické kategorii, ve které má býti ustanoven, a vyhověl všeobecným zákonným podmínkám stanoveným pro ustanovení úředníkem, jakož i zvláštním podmínkám určeným vládním nařízením pro ustanovení úředníkem v příslušné úřednické kategorii a služebním oboru.

(2) Předpisy o vyloučení neb odkladu a době účinnosti zvýšení služného úředníka se vztahují obdobně na ustavení čekatele úředníkem.

Služební plat úřednický se skládá ze služného, činovného a výchovného.

(1) Služné úředníků na služebních místech systemisovaných mimo platové stupnice činí 100.000 Kč ročně.

(2) Služné úředníků na služebních místech systemisovaných v platových stupnicích se stanoví v ročních částkách takto:

(3) U úředníků na služebních místech služební třídy I. c) předchází stupni a) šesté platové stupnice jako počáteční stupeň služného služné 10.800 Kč ročně.

(4) U úředníků na služebních místech služební třídy I. a) se zvyšuje služné o 8%.

(1) Činovné se vyměří podle služebních tříd a platových stupnic a podle obce, ve které jest trvalé úřední působiště úředníkovo.

(2) Obce se zařaďují do čtyř skupin míst (A, B, C, D).

(3) činovné se stanoví takto

(4) U úředníků na služebních místech služební třídy I. c) přísluší v platové stupnici šesté až třetí činovné ve výměře stanovené pro II. služební třídu.

(5) Do skupiny míst A náležejí. Velká Praha, Brno a Bratislava,

do skupiny míst B obce s více než 25.000 obyvateli, jakož i tyto obce. Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Slezská Ostrava a Užhorod,

do skupiny míst C obce s počtem obyvatel od 2000 do 25.000,

do skupiny míst D všechny ostatní obce.

(6) Pro zařadění podle počtu obyvatel jest rozhodným výsledek posledního sčítání lidu.

(7) Úředníkům, jejichž trvalé úřední působiště jest mimo území Československé republiky, přísluší činovné, podle skupiny míst A.

(8) úředníkům na služebních místech systemisovaných mimo platové stupnice činovné nenáleží,

Výchovné činí při jednom nezaopatřeném dítěti (§ 144) 1800 Kč, při více nezaopatřených dětech 3000 Kč ročně.

(1) Pokud se z tohoto zákona jinak nepodává, obdrží úředník při prvém neb opětném ustanovení počáteční služné příslušné nejnižší platové stupnice, jde-li o ustanovení na služebním místě služební třídy I. a), služné stupně b) šesté platové stupnice.

(2) Ze zvláště závažných služebních důvodů může vláda k souhlasnému návrhu ústředního úřadu a ministerstva financí povoliti úchylky.

(1) Služné se zvyšuje ve všech platových stupnicích postupem do vyšších stupňů a v páté až sedmé platové stupnici též o náslužné přídavky příslušné služební třídy.

(2) Zvýšení služného postupem do vyššího stupně nastáván jakmile úředník dovršil tři roky započitatelné služební doby se služným bezprostředně předcházejícího stupně téže platové stupnice.

(3) Zvýšení o první náslužný přídavek nastává, jakmile úředník dovršil tři roky započitatelné služební doby se služným nejvyššího stupně příslušné platové stupnice. Zvýšená o jednotlivé další náslužné přídavky nastane, jakmile úředník dovršil tři roky započitatelné služební doby s naposled nabytým náslužným přídavkem téže platové stupnice. Zvýšení o poslední náslužný přídavek jest vyloučeno, jestliže úředník dovršil 35 roků služební doby započitatelné pro ustanovení úředníkem a pro zvýšení služného.

(4) Na služebních místech služební třídy I. c) činí postupová lhůta pro dosažení náslužných přídavků čtyři roky.

(5) Zvýšení služného se provádí z moci úřední.

Pokud se z tohoto zákona jinak nepodává, platí dosavadní předpisy o vyloučení neb odkladu postupu úředníků do vyšších požitků (postupu do vyšších stupňů platových, časového postupu) pro vyloučení, pokud se týče odklad zvýšení. služného úředníků podle tohoto zákona.

(1) Povýšení úředníka se stane propůjčením systemisovaného služebního místa vyšší platové stropnice téže služební třídy.

(2) Pro povýšení jsou rozhodny zvláštní způsobilost pro místo, jež se propůjčuje, schopnost, upotřebitelnost a důvěryhodnost.

(3) Vládním nařízením může býti určeno, zda a pokud: se vyžaduje pro povýšení úspěšný výkon zvláštní odborné zkoušky. Připuštění ke zkoušce nesmí býti odepřeno, jsou-li splněny podmínky pro ně předepsané.

Při povýšení náleží úředníku v nové platové stupnici služné rovnající se dosavadnímu služnému, není-li pak takového služného v nové platové stupnici, služné nejblíže vyšší.

(5) Doba započitatelná v dosavadním stupni služného (s dosavadním náslužným přídavkem) se započte pro zvýšení služného, je-li nové služné nižší než příští služné, kterého by úředník dosáhl, kdyby zůstal v dosavadní platové stupnici, doba započitatelná v nejvyšším stupni služného (s posledním náslužným přídavkem) se započte až do nejvyšší výměry tří roků, je-li nové služné stejné jako služné dosavadní.

(6) U úředníků na služebních místech služební třídy I. c) se započte za předpokladů odst. 5. při povýšení doba započitatelná v dosavadním stupni služného (s dosavadním náslužným přídavkem) až do nejvyšší výměry tří roku, doba započitatelná s posledním náslužným přídavkem šesté platové stupnice a do nejvyšší výměry čtyř roků.

(1) Splnil-li úředník veškeré podmínky pro přijetí za čekatele na služební místo vyšší služební třídy a byl-li za takového čekatele přijat, podrží po čekatelskou dobu dosavadní služební plat s postupem v dosavadní platová stupnici pokud je vyšší než příslušejíci adjutum, při ustanovení úředníkem obdrží služné příslušné platové stupnice podle pravidel, platných pří povýšení (§ 17). Není-li v této platové stupnici služného, které by se rovnalo dosavadnímu jeho služnému nebo je převyšovalo obdrží služné v této platové stupnici nejvyšší.

(2) Obdobně sluší postupovati při přestupu úředníka ze služební třídy I. c) do služební třídy I. b) nebo I. a) a při přestupu úředníka ze služební třídy I. b) do služební třídy I a).

(1) Ustanovení služební pragmatiky o kvalifikaci zůstávají v platnosti se změnou, že běžné kvalifikační tabulky sluší vésti o úřednických čekatelích a o úřednících ustanovených na služebních místech I. služební třídy v platové stupnici čtvrté až šesté, na`služebních místech II. a III. služební třídy v platové stupnici páté až sedmé a na služebních místech IV. služební třídy v platové stupnici šesté a sedmé a že lze podati stížnost ve smyslu § 20, odst. 2. služební pragmatiky i, při celkovém posudku "dobrém".

(2) Určiti kvalifikaci úředníků u zastupitelských úřadů v oboru ministerstva zahraničních věcí přísluší kvalifikační komisi zřízené u tohoto ministerstva.

(1) Ustanovení služební pragmatiky o služebním pořadí platí se změnou, že se služební pořadí úředníků určuje délkou služební doby ztrávené ve vlastnosti definitivně ustanoveného úředníka v téže služební třídě na služebních místech téže platové stupnice, služební pořadí čekatelů délkou čekatelské doby v téže úřednické kategorii téhož oboru státní správy. Přestoupil-li úředník ze služební třídy I. c) do služební třídy I. b) nebo I. a) nebo ze služební třídy I. b) do služební třídy I. a), jest pro určení pořadí rozhodnou pouze služební doba ztrávená po přestupu.

(2) K době, která není započitatelna pro zvýšení služného (adjuta), se nepřihlíží.

(1) Vládní nařízení určí úřední tituly úředníků podle služebních míst se zřetelem na úřednickou kategorii a služební třídu.

(2) Tyto tituly nastoupí na místo dosavadních úředních titulů.

(3) úředník jest oprávněn a ve služebním styku povinen užívati úředního titulu spojeného se služebním místem jemu propůjčeným a má nárok na to, aby byl služebně tímto titulem jmenován. Až do nové úpravy úředních titulů podrží úředník svůj dosavadní úřední titul.

(4) Úředníci ve výslužbě mohou při všech oficielních příležitostech a ve všech podáních dále užívati úředního titulu, který jim příslušel při jejich přeložení do výslužby, musí však ke svému úřednímu titulu připojiti poznámku označující poměr ve výslužbě.

Vládním nařízením budou vydány předpisy o služebním stejnokroji a jeho užívání.

Ustanovení § 42, odst. 3. služební pragmatiky o dovolené se mění a doplňují takto:

"Nejmenší míra dovolené se určuje:

pro úřednické čekatele... dvěma týdny,

pro úředníky na služebních místech sedmé platové stupnice až včetně do druhého náslužného přídavku a na služebních místech šesté platové stupnice až včetně do stupně služného d).............. třemi týdny,

pro ostatní úředníky na služebních místech sedmé a šesté platové stupnice a pro úředníky na služebních místech páté a čtvrté platové stupnice.......... čtyřmi týdny,

pro úředníky na služebních místech třetí platové stupnice.......... pěti týdny, pro úředníky na služebních místech druhé a prvé platové stupnice a na místech mimo platové stupnice........ šesti týdny."