Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1926.

II. volební období.
1. zasedání.

105.

Návrh

poslanců inž. J. Černého, R. Chalupy, inž. Dostálka, inž. Nováka, dra Uhlíře, Václava Vávry, Bolena a druhů

ohledně rychlé pomoci krajům v povodí řek na českém severovýchodě postiženým živelními pohromami.

I.

Zemědělské kraje v povodí řek na českém severovýchodě byly postiženy velikými povodněmi do takové míry, že pode psaným jest povinností, aby vládu Česko slovenské republiky na tuto událost upozornili.

Řeka Labe s přítoky Úpou a Metují rozlila se do té míry, že průtok na jezu josefovském byl skorem 390 m3, t. j. tak vysoký, že od roku 1897 není tak vysokého stavu vody pamětníka Zrovna tak i řeka Orlice se svými přítoky přinášela veliké množství vody o kterém se tvrdilo, že v tomto povodí nebylo od let jednadevadesátých. Na územích. kterými reky tyto protékají. jsou toky jich z části regulovány, regulace tato vsak provedena je tím způsobem, že nestačí na pojmutí veškeré ho množství vody při takovéto katastrofální povodni. Parcielní úpravy nejsou do sud spojovány, takže v některých místech jsou toky ty v takovém stavu že miliony m vody vylévaly se z břehů a zaplavovaly přilehlé osady a města. Provedení částečně regulační úpravy způsobilo pak naprosté změny povodňových vln a záplav, tak že tím vznikla neočekávaně nová situace, která způsobila škody, jež nemohly býti nijakým způsobem předpokládány a jimž proto také nemohlo býti čeleno.

Tak nad Smiřicemi - na t. zv. Vyhnálkově strži - byla tím způsobena taková prorva, že ornice a z části i spodina byly o veliké plose strženy na přiléhající louky. Tok řeky Labe změnil svůj směr a řítil se přímo k obci Holohlavy a městu Smiřicím. Prudký tento tok přerval několik silnic, ohrozil několik mostů, odplavil půdu z veliké plochy pozemků a pod Smiřicemi. kde za doby války postavena byla drážní vlečka do továrny firmy Malburg a syn, s malými, takovémuto ohromnému přívalu neodpovídajícími propustky, strhal tyto a za plavil skoro celé město Smiřice Řadu týdnů zastavena byla veškerá frekvence na silnicích, poněvadž na těchto byly výmoly až 1 a půl m hluboké. Nově vzniklé proudy reky způsobily strhání břehů pod Smiřice mi tak, že reka proudí úplně novým, prorvaným řečištěm, čímž veliké množství pozemků zničeno, a i práce zemědělců v několika katastrálních obcích zničena na radu let. Úprava pozemků novým rovnáním, odvážením štěrku a povážením hlínou bude vyžadovati velikých nákladů.

Mimo těchto případů i jinde, zejména nad Josefovem, pak dále u Lochenic, objevily se podobně případy, bohudík, ne tak strašného rozsahu, jako právě popsaný. Jest jistě známo příslušným úřadům, jak jevil se průběh povodňové vlny, ze zpráv, které jest možno zjistiti na jezu josefovském a na nádrží. postavené v Lese Království nad Králové Dvorem. Tato, ačkoliv vykazuje veliký retenční prostor, byla naplněna během několika málo hodin a na to radu dní přelévala se voda pres samotnou hráz o hloubce vlny 43 cm.

Na řece Orlíci nad Hradcem Králové provádí se regulace a staví se nový pevný jez. Tím ovsem byly do určité míry po změněny vodní poměry, které do nají ze jména v budoucnosti další změny tím, že část území má býti ochrannými hrázemi od zátopy uchráněna. Tento zásah do běžné situace vodní v tomto místě toku Orlice způsobil, že v obcích Svinarech, Blešně a Nepasicích bylo stoupání vody letošního roku tak katastrofální, že jedině veliké námaze hasičských sborů. které podjaly se záchranných prací, lze děkovati, zachráněn mobilní majetek obyvatelů obce, zejména ve Svinarech, a že nebyly způsobeny ztráty životů lidských. Škody ale, které vznikly na pozemcích vyplavením rybníků, zamočením obytných a hospodářských stavení, jsou tak veliké, že není podobné katastrofy pamětníka.

Také obyvatelstvo Třebechovic, města Týniště, Častolovic nad Orlicí, Kostelce nad Orlicí, Ústí nad Orlicí a Jablonného, i obcí přilehlých k řece Orlici, jakož i obcí na Zdobnici a Dědině, bylo velice postiženo a je třeba, aby byla zařízena příslušná záchranná akce.

Řeka Labe pod Hradcem Králové byla regulována, avšak u Opatovic zůstává stále pevný jez, který působí vzdutí při velké vodě až do Hradce Králové, kde letošního roku při povodni vyrovnána byla spodní hladina vodní až do výše vzdutí hladiny vrchní. Veškeré sklepy domů, jakož i sklepní byty v Hradci Králové, Pražském Předměstí, Farářství a Březhradě byly zatopeny vodou. Vznikly škody dosahu nedozírného.

Spojené povodně Labe a Orlice způsobily ohromné záplavy na Pardubicku, Přeloučsku, Chlumecku, Poděbradsku a všude dále po toku řek.

Žádáme vládu Československé republiky, aby zařídila ihned příslušné vyšetření škod a aby poškozenému obyvatelstvu těchto krajů dostalo se náhrady.

II.

Povodně z 31. prosince 1925 na řekách českého severovýchodu jasně ukazují, že dosavadní způsob provádění říčních úprav nemůže vyhovovati obyvatelstvu, sídlícímu v přilehlých obcích. Parcielní úpravy, poněvadž pro nedostatek prostředků není možno prováděti je rychlejším tempem nejsou příslušnou ochranou proti katastrofálním vodám. Vidíme v poslední době, že povodně takové způsobují stále větší a větší škody při intensivním hospodaření na území v okolí rek Jest jistě na místě, upozorníme-li, že by zároveň s provede ním běžných regulací toků mělo býti pracováno k tomu, aby byly postaveny v horních tocích těchto řek příslušné nádrže, které by v případě katastrofálních vod byly s to ohromné přívaly vodní zadržeti.

Jest nám známo, že připravuje se stavba nádrže na Rozkoši, která je s to ovládnouti přítok vody v povodí na řece Úpě i Metuji. Víme, že připravuje se i brzké zřízení nádrží na řece Orlicí a přítocích. a o v Pastvinách nad Orlicí, v Pěčíně nad Zdobnicí, ve Hvězdě na Tiché Orlíci a ve Skalce na Dědině.

Katastrofa, kterou právě obyvatelstvo při řekách na českém severovýchodě prožilo, nutí nás upozorniti, že zřízení těchto nádrží jest akcí velice akutní a že je tře ba, aby vláda Československé republiky věnovala jich zřízené svojí příslušnou péči.

Také pod Hradcem Králové je třeba studovati otázku nádrží, aby povodí středního Labe bylo před katastrofálními povodněmi více chráněno. Tyto práce nebylo by možno vykonati, kdyby mělo býti používáno k příslušné stavbě prostředků běžných ve smyslu II. hlavy zákona ze dne 15. října 1925, č. 222 Sb. z. a n. takovým způsobem, že by z roční dotace 50,000.000 Kč měly býti provedeny příslušné práce vodohospodářské.

Žádáme, aby vláda Československé re publiky vyslovila souhlas s tím, aby příslušná resortní ministerstva mohla se v rámci vodohospodářského programu starati o uzavření půjčky do té výše, aby na její zamortisování a zúročení stačila roční dotace, citovaným zákonem ve výší 50,000.000 Kč povoleně, a aby výnosu této půjčky bylo použito rychlejším tempem k provádění příslušných prací vodohospodářských, v rámci programu pro celou Československou republiku stanovených, tedy i prací, na které zde v severovýchodních Čechách upozorňujeme.

Navrhujeme tudíž, aby poslanecká sněmovna se usnesla:

1. Vládě se ukládá, aby hned provedla vyšetření katastrofálních škod na českém severovýchodě, způsobených novoroční povodní a povolila příslušné prostředky na náhradu poškozeným.

2. Vládě se ukládá, aby starala se o rychlejší provedení vodohospodářských prací ve smyslu zákona č 227 z r. 1925 tím způsobem, že bude uzavřena co nejvyšší zápůjčka, jejíhož výnosu se k pro vedení vodohospodářských prací použije, a z položky ročních 50,000000 Kč, citovaným zákonem povolené, se výpůjčka ta to zamortisuje a zúročí.

Finanční zatížení návrhem tímto nevznikne. Po stránce formální budiž návrh tento přikázán výboru iniciativnímu, pak zemědělskému a rozpočtovému.

V Praze dne 15. února 1926.

Inž. Černý, R. Chalupa, inž. Dostálek, inž. Novák, dr. Uhlíř, Vávra, Bolen, Tomášek, Buříval, dr. Černý, Udržal, Chlebounová, dr. Hnídek, Staněk, inž. Hrdina, Mašata, dr. inž. Botto, Beran, Bradáč, dr. Chvalkovský, Prokůpek, Dubický.



Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP