II. volební období. |
Podepsaní navrhují:
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
Národní shromáždění republiky
Československé usneslo se na tomto zákoně:
Na veškerých novostavbách, nástavbách a přístavbách zajišťují se stavební pohledávky podle ustanovení tohoto zákona, jedná-li se o zřízení budov určených výlučně nebo převážně k účelům obytným, živnostenským, průmyslovým a hospodářským.
Pojem novostavby určuje se předpisy všeobecného
stavebního řádu.
Stavebními pohledávkami jsou:
1. Peněžní pohledávky živnostníků a úředně oprávněných soukromých techniků súčastněných na zřizování stavby za práci na stavbě vykonanou bud jimi nebo jejich pomocným personálem a za věcí, jež k to mu dodali.
2. Peněžní pohledávky, které příslušejí stavebním živnostníkům, kteří jsou účastni na provádění staveb s použitím jiných živnostníků a jiných podnikatelů stavby nebo jejich části, jakožto náhrada za jejich námahu, nebo pro ně vznikají z uhražení pohledávek označených pod č. 1.
Nečiní se žádného rozdílu, zdali pohledávkové nároky pod čís. 1.-2. se zakládají na nějakém právním poměru k vlastníku pozemku nebo zda vznikly proti jiným osobám.
3. Peněžní pohledávky zapsané
do po zemkové knihy po poznámce stavebního
povolení (§ 4) a před poznámkou povolení
užívacího (§ 12), jakožto hypotéky
stavebního úvěru, pokud zapůjčená
částka byla půjčovatelem splacena
u stavebního peněžního úřadu
(§ 10) a tímto byla vyplacena. Z těchto částek
náleží věřiteli nárok
o 2% vyšší nežli činí normální
úroková míra stanovená státním
bankovním úřadem.
Stavební úřední povolení k
novostavbě, nástavbě či přístavbě
musí býti po nabytí právní
mocí sděleno stavebním úřadem
bez průtahu knihovnímu soudu. Při tom musí
býti uvedeno katastrální označení
a vložka pozemkové knihy dotyčné nemovitosti
a podáno dobrozdání o tom, zda se jedná
o stavbu ve smyslu tohoto zákona a o zřízení
budovy spadající pod ustanovení tohoto zákona.
Knihovní soud musí poznamenati stavební povolení
u dotyčného knihovního orgánu (stavební
záznam), jedná-li se o novo stavbu či o zřízení
stavby spadající pod tento zákon, jestliže
stavebník nenabídl složení kauce u příslušného
soudu (§ 30).
Jestliže nemovitost věnovaná novostavbě (stavební místo) tvoří jen částku knihovního celku. jest tuto odepsati a stavební poznámku učiniti ve vložce, již jest pro ni otevříti je-li třeba k tomuto knihovnímu odepsání geometrického dílčího plánu, nutno ho opatřiti na útraty vlastníka pozemku.
Od odpisu se vsak upustí na návrh vlastníka pozemku. jestliže knihovní těleso jest nezatíženo nebo jestliže všichni, pro něž jest oprávnění zapsáno, přiznají stavebním pohledávkám přednost před svými knihovními právy. Stavební úřad musí návrh na něj učiněný zároveň s prohlášeními oprávněných a zároveň se sdělením o stavebním povolení (§ 3) zaslati knihovnímu soudu.
O zapsání stavebního záznamu jest
zpraviti vlastníka a ty, pro něž bylo právo
přiznáno.
Jsou-li zapsány na stavebním místě
před stavební poznámkou závady a nebyla-li
předložena prohlášení všech
oprávněných, že poskytují stavebním
pohledávkám přednost před svými
knihovními právy na stavebním místě,
jest oprávněně vyrozuměti o zapsání
stavební poznámky s tím po dotknutím,
že jest jim volno zažádati u knihovního
soudu do 14 dnů o zjištění hodnoty stavebního
místa na útraty vlastníka pozemku a že
v nedostatku takovéto žádostí příslušelo
by stavebním věřitelům přednostní
zástavní právo ve smyslu §u 9 odst.
4. až 6., i pokud jde o hodnotu stavebního místa.
Rekursy proti stavebnímu záznamu po daně jest poznamenati v pozemkové knize.
Pravoplatně provedení stavebního záznamu musí soud vyhlásiti přibitím na stavbě a to na místě nápadném. Bylo-li o to žádáno, zjistí soud hodnotu stavebního místa, přibrav potřebně znalce. K tomu jest pozvati vlastníka nemovitosti a všechny oso by, pro něž váznou na ní knihovní práva.
Útraty spojené se zjištěním hodnoty
nese vlastník pozemku. Hodnotu po nabytí právní
moci zjišťovacího usnesení jest označiti
v pozemkově knize.
Bylo-li provedení stavebního záznamu zamítnuto,
vydá knihovní soud písemně zamítací
usnesení knihovního záznamu.
Veškerým stavebním pohledávkám přísluší na nemovitosti zástavní právo s po radím stavebního záznamu (§ 4).
Pokud se týče stavebních pohledávek mezi sebou, požívají hypotéky stavebního úvěru (§ 2, č. 3.) přednost před ostatními stavebními pohledávkami a tvoří jeden celek.
Je-li více hypoték stavebního úvěru, určuje se jejich poradí podle jejich knihovního zapsání.
Stavební pohledávky mají v případě nucené dražby nemovitosti pokud se týče částí nejvyšší nabídky, jež převyšuje hod notu stavebního místa (§ 7, odst. 4.) přednost před právy zapsanými před stavební poznámkou (záznamem).
Jsou-li stavební pohledávky již knihovně zapsány, přísluší jim tato přednost i při rozdělování výtěžků nemovitosti podrobeně vnuceně správě potud, pokud tyto obnášejí více, než 4% hodnoty stavebního místa.
Nebyla-li hodnota stavebního místa v po zemkově knize naznačena, předcházejí stavební pohledávky právům zapsaným před stavební poznámkou ohledně celé nejvyšší nabídky nebo výtěžku. v případě vnuceně správy vsak jen s tím předpokladem, že stavební pohledávky jsou již knihovně za psány.
Zcizením nemovitosti z volné ruky předsevzatém
po zapsání stavební poznámky zůstává
uplatňování stavebních pohledá
vek nedotčeno.
Aby hypotéky stavebního úvěru účastny byly výhod poskytnutých tímto zákonem, musí stavební věřitel splatiti sumu, již půjčuje u depositního stavebního oddělení knihovního soudu.
Depositnímu stavebnímu oddělení knihovního soudu přísluší, aby používal zapůjčených peněz k zapravování stavebních pohledávek naznačených v §u 2, čís. 1. a 2., je-li o nich předložen doklad opatřený visem stavby vedoucího nebo jeho zástupcem a přesvědčil-li se úřad pečlivým prozkoumáním všech dokladů a vhodnými dotazy, v nutném případě i očitým názorem o existenci a splatností pohledávky.
Po uplynutí lhůty k ohlášení nezapravených stavebních pohledávek smí býti placeno jen tehdy, byla-li stavební pohledávka včas u soudu přihlášena. Po prohlášení rozhodnutí stavebního pozemkového soudu smějí býti stavební pohledávky zapravovány jen podle tohoto rozhodnutí.
Bylo-li přihlášeno k placení více stavebních pohledávek a nestačí-li stavební peníze. jež jsou po ruce pro dotyčnou stavbu k jejich úplnému vyrovnání. nutno přikročiti u všech pohledávek k splátkám s po měrnou srážkou.
Stavební peněžní úřad musí vésti řádně knihu o přijatých stavebních penězích a vy konaných platech.
Jest povinen stavebnímu věřiteli k jeho žádosti
potvrditi obnos, jejž ze splacené zápůjční
sumy použil k zapravení stavebních pohledávek.
Zřízení depositního stavebního oddělení přísluší knihovnímu soudu.
Bližší ustanovení o vedení a činností
depositního stavebního oddělení knihovního
soudu jest stanoviti ve statutech. které podléhají
schválení ministra spravedlnosti, vnitra, obchodu
a veřejných prací a které vydány
budou cestou nařizovací.
Stavební úřední povolení k používání nově budovy musí stavební úřad sděliti bez prodlení knihovnímu soudu. Uděluje-li se povolení k používání pro jednotlivě části budovy v různých dobách, jest učiniti sdělení knihovnímu soudu, jakmile byla budova uznána za použivatelnou ve svých hlavních částech.
Povolení k používání jest poznamenati
v pozemkové knize.
Po dojití tohoto sdělení musí knihovní soud vyzvati vyhláškou přibitou na nápadném místě na stavbě a na soudní desce všechny stavební věřitele, aby do dvou měsíců přihlásili u knihovního soudu písemně neb ústně k protokolu své nezapravené stavební pohledávky s udáním doby splatnosti.
Každá přihláška stavební pohledávky druhu označeného v §u 2, čís. 1. a 2. má obsahovati co nejpřesnější seznam vykonaných prací a označiti objednatele, jakož i hodnotu jednotlivých výkonů a splátek. Listiny sloužící k doložení nároků jest přiložiti v prvopise nebo opise.
Při ohlášení hypoték stavebního úvěru (§ 2, č. 3.) jest oznámiti soudní usnesení o zápisu a přiložiti průkaz o vyplacení za půjčeného obnosu u depositního stavebního oddělení knihovního soudu a potvrzení tohoto úřadu o obnosu, jenž byl ze za půjčených peněz použit k zapravení stavebních pohledávek.
Uvedení v předešlý stav proti promeškání přihlašovací lhůty nemá místa.
Ve vyhlášce jest udati poslední den při
hlasovací lhůty s ohledem na den přibití
vyhlášky na stavbě a to podle kalendáře
a zároveň jest poučiti stavební věřitele
ve smyslu § 2 posledního odstavce a § 9, 2. až
4. odstavce tohoto zákona.
Včas podané, avšak nedostatečnými shledané přihlášky musí knihovní soud vrátiti stranám s označením formálních závad a s pokynem, aby přihlášku po od stranění formálních závad opět podaly nejpozději v poslední den zákonně přihlašovací lhůty, sice by jinak nebyl k ní brán zřetel v dalším řízení.
Má-li býti vrácena přihláška, která byla podána teprve v posledních osmi dnech přihlašovací lhůty, ustanoví soud pro opětné podání přiměřenou lhůtu, avšak ne přes osm dní po uplynutí zákonné přihlašovací lhůty.
Přihlášky podané nebo znovu podané
teprve po uplynutí zákonné nebo prodloužené
lhůty jest zamítnouti jakožto opožděné.
Přihlášky jest zapsati u knihovního
soudu ihned po dojití do přehledného seznamu.
Každý může do něho nahlédnouti
a dáti si na své útraty vyhotoviti opisy
a výtahy.
Byly-li během stanovené lhůty podány
přihlášky stavebních pohledávek
stanoví knihovní soud po uplynutí lhůty
rok u knihovního, jakožto stavebního soudu
k ústnímu projednání o existenci a
splatnosti přihlášených pohledávek.
K tomu jest přizvati přihlašující
věřitele, vlastníka pozemků a nastala-li
změna ve vlastnictví během stavby i jeho
právního předchůdce, dále podnikatele
stavbu vedoucího, objednatele práce a depositní
stavební oddělení knihovního soudu
podle předpisů o doručování
žalob.
Stavební soud sestává z jednoho soudce knihovního soudu, jakožto předsedy a čtyř přísedících.
Tyto jmenuje ministr spravedlnosti: dva z členů společenstev stavebních živností, jednoho z vlastníků domů a jednoho ze stavu úředně oprávněných architektů a to na dobu tří let; opětně jmenování není vyloučeno.
Týmž způsobem jest jmenovati pro přísedící stavebního soudu osm až dvanáct náhradníků.
Úřad přísedících a náhradníků stavebního soudu jest úřadem čestným. K témuž jsou způsobilí pouze zachovalí, obzvláštní důvěry hodní a věci znalí mužově, kteří dokončili třicátý rok života a nejsou v po žívání občanských práv nebo v nakládání svým majetkem omezení zákonem nebo soudcovským nařízením.
Přísedící a náhradníci stavebního soudu musejí před nastoupením svého úřadu přísežně přislíbiti svědomité a nestranně vy konávání svého úřadu. Tento slib přijímá přednosta knihovního soudu; při opětném jmenování dostačí poukaz na slib složený.
Ohledně postavení přísedících a náhradníků stavebního soudu jest obdobně po užíti ustanovení §u 21, odst. 2 zákona o soudní organisaci z 27. listopadu 1896, r. z. č. 217.
Bližší organisační předpisy
jest vydati nařízením.
Při řízení má stavební soud podle možnosti působiti k smírně dohodě mezi stranami, jinak vsak postupovati podle zásad sporného soudnictví.
Na přihlášky nedostavivších se stran jest potud bráti zřetel, pokud jsou nesporné.
Uvedení případu v předešlý
stav proti zmeškání soudního roku nemá
místa.
Jednání o stavebních pohledávkách druhu označeného v §u 2, č. 1. a 2. musí se vztahovati i na to, kdo za stavební pohledávku osobně ručí; při pohledávkách ze stavebního úvěru (§ 2, č. 3.) odpadá tato část projednávání.
Je-li o některé přihlášené pohledávce docíleno dohody všech súčastněných, má to účinek soudního smíru.
O přihlášených stavebních pohledávkách, jimž se odporuje vzhledem k jich jsoucnosti nebo splatnosti nebo některým súčastněným ohledně jejich osobního ruče ní, rozhodne stavební soud na základě důkazních prostředků stranami předložených a na základě výsledku konaných šetření v případě potřeby po slyšení znalců a předsevzetí ohledání rozsudkem.
Je-li uloženo placení, jest pro něj stanoviti
lhůtu 14denní.
V rozhodnutích stavebního soudu jest rozhodnouti zároveň o náhradě soudních útrat podle následujícího ustanovení:
Výlohy spojeně s podáním přihlášek dále útraty súčastněných stran a jejich zástupců na projednávání, jakož i výlohy za doručení, připadají k tíži dotyčným stranám.
Ostatní výlohy s projednáváním
spojené zapraví vlastník pozemku. Pokud však
ně jaká přihláška byla shledána
zcela nebo částečně neodůvodněnou
nebo vyšší útraty byly zaviněny
neodůvodněným podáním, musí
nésti dotyčné útraty projednávání
dotyčný věřitel.
Opravné prostředky proti rozhodnutí stavebního
soudu nejsou přípustny.
Na základě předsevzatých zjištění stavebních pohledávek zařídí knihovní soud po uplynutí 14 dnů z mocí úřední knihovní provedení tímto způsobem:
Při hypotékách stavebního úvěru jest zapsati, jaký obnos byl zjištěn jakožto stavební pohledávka.
Pro jiné stavební pohledávky, není-li prokázáno jejich zapravení, jest vtěliti zástavní právo na nemovitost.při čemž každou stavební pohledávku jest jako takovou označiti.
Kromě toho musí býti vyznačeno poradí příslušející jednotlivým stavebním pohledávkám podle § 9, odst. 1. až 3. s poukazem na ustanovení § 9, odst. 4. až 6.
Zároveň jest vymazati stavební poznám ku (záznam) a poznámku o povolení k po užívání.
Opisy nutné pro sbírku listin jest zhotoviti z moci
úřední.
Jestliže během stanovené lhůty (§§ 13, 14) nebyly přihlášeny žádné stavební pohledávky nebo veškeré podané přihlášky byly zpět vzaty, vymaže knihovní soud z. moci úřední stavební poznámku, poznámku hodnoty stavebního místa a poznámku o povolení k používání.
Vlastníkovi pozemku jest vydati na jeho žádost peníze ležící u depositního stavebního oddělení knihovního soudu příslušného pro dotyčnou stavbu.
Hypotéky stavebního úvěru zůstávají
ve svém trvání zástavním právem
pro pohledávky z poskytnutého úvěru
ve smyslu § 14, odst. 2. všeobecného knihovního
zákona a ve svém pořadí nabytém
zápisem (§ 29 všeob. kn. z.) nedotčeny.
Jestliže stavební povolení zaniklo před započetím stavby, oznámí to stavební úřad bez průtahu knihovnímu soudu.
Soud nařídí vymazání stavební poznámky a poznámky hodnoty stavebního místa.
Vlastníkovi pozemku jest vydati na jeho žádost peníze ležící u depositního stavebního oddělení knihovního soudu příslušného pro dotyčnou stavbu.
Ve příčině zapsaných hypoték
stavebního úvěru platí předpis
§u 23.
Rovněž učiní stavební úřad neprodleně oznámení knihovnímu soudu, jestliže za počatá stavba se dále neprovádí nebo jestliže stavební povolení bylo pravoplatně prohlášeno za bezúčelné.
Po dojití oznámení vydá soud §em
13 nařízené vyzvání stavebních
věřitelů k prohlášení
jejich nezapravených stavebních pohledávek.
Další řízení zajištění
stavebních pohledávek řídí
se dle §§ 14 až 23.
Pokud není v tomto zákoně ničeho jiné ho stanoveno, jest v řízení, jež toto upravuje, použíti zásad nesporného soudnictví.
Zejména platí to ohledně braní v odpor naříkaných soudních usnesení ustanovení § 9 až 11, pak 14 a 15 císařského patentu z 9 srpna 1854 ř z. č. 208. Proti potvrzujícímu rozhodnutí druhé stolíce není však dalšího opravného prostředku.
Je-li knihovním soudem soudní dvůr, obstarává povinnosti tímto zákonem knihovnímu soudu přikázané jeden člen soudního dvoru jako samosoudce.
Co se týče vyrozumívání o knihovních usneseních jest použíti předpisů všeobecného knihovního zákona.
Proti knihovním usnesením vydaným na základě
tohoto zákona jest připuštěn pouze opravný
prostředek rekursu do 14 dnů po doručení.
Povinnosti soudů, o nichž tento zákon jedná,
jest považovati za záležitosti feriální.
Při zavedení nucené dražby nemovitosti, na níž jest zapsána stavební poznámka, připadá provedení, nebo pokračování v řízení upraveném v §§ 13 až 27 soudu exekučnímu; tento zůstává příslušným bez ohledu na okolnost, bylo-li pak exekuční řízení zastaveno. Knihovnímu soudu zůstává vyhrazeno pouze provedení knihovních zápisů.
Spisy s rozhodnutím knihovního soudu a stavebního soudu, jez se staly před zavedením nucené dražby, pozdržují platnost i v řízení před exekučním soudem.
Jakožto předseda stavebního soudu na stupuje
po zavedení nucené dražby exekuční
soudce na místo knihovního soudce.
Při zavedení nucené dražby odstoupí knihovní soud, bylo-li již vydáno vyzvání k přihlášení stavebních pohledávek (§ 13), dotyčné spisy i s přihláškami u něho po danými ihned exekučnímu soudu. Rovněž tak jest předati neprodleně exekučnímu soudu přihlášky, které později dojdou knihovnímu soudu.
Jestliže při zavedení dražebního řízení vyzvání ještě učiněno nebylo, musí exekuční soud, jakmile povolí dražbu nebo jest požádán o výkon povolené dražby, uveřejniti příslušnou vyhlášku dle § 13. Poslední den přihlašovací lhůty se počítá podle dne přibití vyhlášky na stavbě; exekuční soud označí se jako přihlašovací místo.
Až do uplynutí přihlašovací lhůty jest přibití na staveništi na nápadném místě považovati za jedno vyhotovení všech usnesení vydávaných v řízení dražebním, jichž doručení zapsaným hypotekárním věřitelům jest zákonně předepsáno. Mimo to jest vyhotovení dražebního ediktu do ručiti těm stavebním věřitelům, kteří podali přihlášky; dále jest tyto věřitele pozvati k jednání o rozdělení nejvyšší nabídky.
Ustanovení § 171. odst. 2. exekučního rádu nelze použíti na stavební věřitele označené v § 2. č. 1. a 2.
Při odhadu nemovitosti jest stavební náklad
až dotud učiněný odděleně
zjistiti. Tento zastupuje při předběžném
zjištění stavu břemen úhrn stavebních
pohledávek zástavně krytých. Jeho
výši musí soudce udati v dražebním
termínu.
Zapsání stavební poznámky a tím uskutečňovaná hypotekární jistota pro staveb ní pohledávky neslouží ku krytí stavebních pohledávek, označených v § 2. č. 1. a 2. a jest složena u knihovního soudu jako kauce ve výši čtvrtiny stavebního nákladu uvedeného ve 3. a 4. odst. v penězích, ve vkladních knížkách spořitelen státně schválených nebo ve veřejných cenných papírech s jistotou sirotci.
Stavebník musí u stavebního úřadu v řízení týkajícím se povolení ke stavbě prohlásiti, že jest schopen ihned kaucí složiti.
Stavební úřad zjistí nejvyšší obnos stavebního nákladu, jenž pravděpodobně vzejde na základě pomůcek, jež má po ruce a oznámí ho stavebníkovi současně s doručením stavebního povolení a knihovnímu soudu při sdělení právní moci stavebního povolení (§ 3).
Proti stanovení nejvyššího obnosu stavebního
nákladu stavebním úřadem není
opravného prostředku, avšak stavebník
může do 14 dnů po doručení usnesení
o stavebním povolení navrhnouti u knihovního
soudu, aby stavební náklad za účelem
stanovení kauce byl určen znalci soudním
řízením na jeho útraty (§ 26).
Proti soudnímu usnesení, jímž se stanoví
výše stavebního nákladu, není
opravného prostředku.
Knihovní soud ustanoví, v případech v § 30. uvedených, jedná-li se o novostavbu a zřízení budovy spadající pod tento zákon, lhůtu k soudnímu složení kauce a to do pěti dnů.
Není-li kauce včas složena, jest postupovati dle ustanovení druhého oddílu. Bylo-li použití zákona nařízením omezeno na zajištění stavebních pohledávek kaucí, nesmí býti se stavbou započato před složením kauce. Na to jest stavebníka při udělení lhůty ke složení kauce zvláště upozorniti.
V případě složení kauce jest
použíti ustanovení §§ 12. odst. 1.
a 2. 13. až 21., 24. odst. 1., 25. odst. 1., 26. odst. 1.
až 3. a 27. s příslušnými odchylkami
a doplňky (§§ 32. - 35.).
Pohledávky stavebního úvěru netvoří
předmět přihlášky a projednávání.
Vyzvání, jež jest učiniti dle §
13, jest omeziti na stavební pohledávky naznačené
v § 2. č. 1. a 2.
Na základě zjištění stavebních pohledávek přikáže soud kauci stavebním věřitelům k úplnému nebo poměrnému uspokojení stavebních pohledávek.
Bylo-li uznáno zaplacení (§ 19), přikáže
se vypadající částka kauce na místě
placení, jinak však se zadrží jako zástava
pro dotyčnou stavební pohledávku.
Nebyly-li během přihlašovací lhůty
(§ 13., 14.) přihlášeny rádně
stavební pohledávky, nebo byly-li podané
přihlášky zpět vzaty, nebo zaniklo-li
stavební povolení před započetím
stavby, vydá soud kaucí složiteli na jeho žádost.
Jestliže se v započatě stavbě nepokračuje,
nebo stavební povolení jest za bezúčelně
prohlášeno, vydá soud vyzvání
k přihlášení stavebních pohledávek
naznačených v § 2., č. 1. a 2. (§§
13. a 32.) a nastane další řízení
ke zjištění těchto stavebních
pohledávek a přikázání kauce
dle hořejších předpisů.
Výhod přiznaných tímto zákonem
stavebním pohledávkám nelze se předem
účinné zříci.
Ustanoveními tohoto zákona se ničeho nemění na jinakém uplatňování nároků stavebních věřitelů. pro jichž zajištění ten to zákon nemá žádného opatření nebo na něž nebylo pojmuto řízení v něm upravené.
To platí zejména o nároku na úroky
ze stavebních pohledávek, naznačených
v § 2, č. 1. a 2., jakož i nároku stavebních
věřitelů při opomenutí včasně
přihlášky.
Stavební peníze ležící u depositního
stavebního oddělení knihovního soudu
ne podléhají exekuci.
Útraty dílčího plánu (§ 5., odst. 1.) a vyšetření hodnoty stavebního místa (§ 7., odst. 3.) určí knihovní soud a vymáhají se dle ustanovení předpisů. platných pro vymáhání soudních výloh komisních.
Knihovní soud, jenž zřídil depositní stavební oddělení (§ 11), má naproti vlastníkovi pozemků nárok na přiměřené odškodnění za výkony, obstarávané depositním s tavebním oddělením knihovního soudu dle tarifu statutárně stanoveného podle schválení ministrů spravedlnosti, vnitra, obchodu a veřejných prací. Náhrada nesmí převyšovati jedno procento peněz odvedených depositnímu stavebnímu oddělení knihovního soudu.
Vymáhání tohoto poplatku staniž se ve smyslu platných zákonných ustanovení nebo cestou soudní exekuce; mimo to přísluší soudu knihovnímu k zajištění poplatku právo zadržovací na penězích jsoucích k disposici depositnímu stavebnímu oddělení knihovního soudu.
Útraty a poplatky (odst. 1. a 2.). které nejsou
zadrženy déle tří let a které
při exekuci na nemovitosti, pro niž vznikly, váznou,
jest uhraditi dle poradí stavební poznámky
před stavebními pohledávkami.
Ustanovení tohoto zákona jest obdobné použíti
i v území, kde jsou zavedeny po zemkové knihy
závad.
Nařízením ministrů spravedlnosti, vnitra obchodu a veřejných prací po slyšení dotyčných obchodních a živnostenských komor a zem. správních výborů. určí se, ve kterých obcích nebo částech obcí tento zákon buď ve svém celém obsahu, nebo s vyloučením ustanovení vztahujících se na hypotekární zajištění stavebních pohledá vek má býti použit.
Nařízení jest zrušiti po slyšení míst zmíněných v 1. odst., jakmile odpadla nutnost použití tohoto zákona v dotyčném obvodě.
Je-li nařízení zrušeno, bude zákon
v dotyčných obcích nebo v částech
obcí použit jen ještě na ty nemovitosti,
ohledně nichž se již stalo knihovní vtělení
stavební poznámky, nebo soudní složení
kauce.
Z ustanovení tohoto zákona jsou vyňaty stavby
státu, zemí, okresů a obcí, jakož
i veřejných fondů jimi spravovaných,
dále stavby na železničních pozemcích
a železnicích sloužících veřejné
dopravě.
Provedením tohoto zákona jsou pověřeni
ministři spravedlnosti, vnitra, obchodu a veřejných
prací a platnost jeho na stává měsíc
po jeho vyhlášení.
Návrhem zákona o zajištění stavebních pohledávek má býti zajištěna právní ochrana pohledávek živnostníků, súčastněných na vytvoření stavebního díla, pořizovaného na účet a z prostředků soukromých. Vyjímají se tudíž z působnosti tohoto zákona stavby veřejné, prováděné na účet a z prostředků státu, zemí, okresů a obcí, dále veřejných fondů, jakož i stavby na pozemcích železničních a k účelům dopravním budovaně.
Zákonem má se předem čeliti znemravňujícím a ve většině případů hospodářsky katastrofálním následkům nesvědomité spekulace se stavebními pozemky, jakož i nedostatečnými finančními prostředky podloženému podnikání staveb. Ov3em, s touto ochranou pohledávek stavebních živnostníků a řemeslníků nutno zároveň rozřešiti problém, jak nedotknouti se při tom zájmů i všech ostatních interesentů, zvláště těch, jichž nároky po řadě jsou vtěleny v knihách pozemkových. Padají tedy také na váhu ustanovení našich dosud platných zákonů, předem zákona knihovního. Zvláště pak ustanovení:
a) že stavba jest příslušenstvím půdy a že se tudíž stává tím okamžikem součástkou půdy, kdy s ní byla spojena. Tak pozbývá tudíž řemeslník a dodavatel každého práva na dodaný materiál a dodané řemeslné výrobky, jež stávají se vlastnictvím toho, komu patří půda,
b) že pro posuzování dluhu jest směrodatnou pozemková kniha, na níž se zakládá jistota a spolehlivost nemovitostního obchodu. Dluhy v pozemkové knize zanesené dojdou zaplacení v tom pořadí, jak byly do knih vtěleny, vyčerpá-li se pak těmito pohledávkami cena nemovitosti, nelze více přihlížeti k pohledávkám ne knihovním.
Za tohoto stavu zákonodárství jest tudíž nejvíce ohrožen zájem těch stavebních živnostníků a řemeslníků, již jsou nejpozději povoláváni ke spolupráci na vytvoření stavebního díla, vykonávající tedy tak zvané práce dokončující, jako na př. pokrývači, klempíři, truhláři, zámečníci, sklenáři, štukatéři, instalatéři atd., neboť kdežto přednější stavební živnostníci a dodavatelé. stavitelé, zedničtí, tesařští a kameničtí mistři, dodavatelé kamene, cihel, dříví, železa atd., bývají zaplaceni ze stavebního úvěru, přicházejí řemeslníci a živnostníci, vykonávající tyto tak řečeně dokončující práce, zkrátka. I když svoje pohledávky dali knihovně poznamenati, nedostanou se ke svým penězům, ježto je jich poznámka se řadí teprve za všemi dříve poznamenanými právy, zejména pravidlem za vtěleným nedoplatkem kupní ceny pozemku, daleko přeplaceného. A tak se stává, že právě ti, kdož nejvíce přispěli ke zhodnocení pozemku, jsou nuceni přihlížeti k tomu, jak se nesvědomití spekulanti - s pozemky a s lidskou prací - nesolventní podnikatelé - dělí o výtěžek jejich snažení.
Účelem navrhovaného zákona jest tudíž také opatření, jímž by se zamezilo, aby ze zhodnocení pozemku, docíleného novo stavbou, těžily jiné osoby, nežli ty, jež to ho to zhodnocení docílily svou prací. aniž by se ovsem, jak již řečeno, zasahovalo do pevného poradí práv, zajištěných pozemkovou knihou, resp., aby zůstaly nedotčeny zásady, na nichž jest vybudováno hypotekární úvěrnictví.
Návrh zákona, založený na bývalé osnově rakouské a na platné již ochraně pohledávek stavebních živnostníků a řemeslníků v Americe a hlavně v Německu, řeší daný problém takto:
1. Povinností stavebního úřadu zpraviti knihovní soud o vydaném povolení ke stavbě a povinností knihovního soudu k hypotekárnímu zajištění pohledávek stavebních živnostníků a řemeslníků, pakli stavebník nenabídl složení kauce stavební, činící jednu čtvrtinu stavebního nákladu a určenou výhradně ku zajištění pohledávek, jichž normální hypotékou zajistiti ne lze. Dále tím, že se všem těmto pohledávkám zajišťuje stejné poradí a umožňuje v nejhorším případě poměrné uspokojení jejich nároků.
2. Kontrolou, jak se nakládá se stavebním úvěrem.
Praktickým prováděním zákona ne vzniknou státu podstatné výlohy, úřady určené k obstarávání úkonů ze zákona plynoucích jsou pouhými orgány stávají cích již článků veřejné správy a soudnictví, za úkony předepisují a vybírají se poplatky.
Ve formálním směru navrhujeme, aby návrh
přikázán byl výboru iniciativnímu,
pro záležitosti průmyslu, živností
a obchodu a sociálně-politickému.