II. volební období. |
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
Národní shromáždění republiky
Československé usneslo se na tomto zákoně:
Právo voliti do obchodních a živnostenských
komor přísluší podle zásady rovného,
přímého a tajného hlasovacího
práva s poměrným zastoupením všem
osobám bez rozdílu pohlaví, jez nejméně
po dobu jednoho roku oprávněně provozují
jakoukoli živnost, neb obchod a platí z těchto
daně. Totéž právo, jako přísluší
samostatným podnikatelům, výrobcům,
živnostníkům a obchodníkům, přísluší
také družstvům, konsumům i sdruženým
podnikům, jakéhokoliv druhu. Volební právo
přísluší i těm, kdož v době
voleb konají vojenskou povinnost když současně
provozují obchod neb živnost, jakož i nájemci
místo pronajímatelů.
Volební právo podle podmínek § 1 t.
z. přísluší každému občanu
jen jedno a jen v jedné obchodní a živnostenské
komoře. Kdo by měl více podniků buď
v jednom komorním obvodě neb i v jiných obvodech,
vykoná volební právo tam, kde je centrální
závod a není-li tohoto, pak v místě
svého bydliště. Byl-li někdo přes
to zapsán do více voličských seznamů,
smí konati toliko jedno volební právo. Voličově
komor se rozdělují ve dvě sekce a sice: na
obchodní a živnostenskou. Každý, ať
vyrábí cokoliv, patří do sekce živnostenské,
kdo obchoduje a nevyrábí, do sekce obchodní.
Ti, kdož jsou výrobci a obchodníci zároveň,
musí sami prohlásiti, do které sekce chtějí
býti zařaděni a nestane-li se tak do vyložení
seznamů voličských, rozhodne o tom sama přípravná
volební komise, zvolená podle § 13. Kdo prodává
na základě výrobního práva
živnostenského, § 37. živn. řádu,
náleží do sekce živnostenské. Živnosti,
jež svoji povahou, třeba že nevyrábějí
a spadají více mezi živnosti výrobní,
buďtež mezi tyto zařaděny. To týká
se hlavně dolování uhlí a jiných
nerostů. Každý smí voliti jen v té
sekci, do níž náleží. Stane-li
se opak, pozbývá hlas i volba platnosti. Právnické
osoby volí prostřednictvím plnomocníků
a tito mají, jak aktivní, tak i pasivní volební
právo. Čekací lhůta ku nabytí
aktivního a tím i pasivního práva
volebního ustanovuje se na dobu jednoho roku, jak v §
1 uvedeno a rozhodným dnem pro tuto čekací
dobu jest prvý den vyložení voličských
seznamů.
Z práva voliti do komor jsou vyloučeni:
1. Kdož pravoplatným rozsudkem soudu byli zbaveni práva volně nakládati svým majetkem.
2. Kdož upadli v konkurs, pokud řízení konkursní trvá, jakož i ti. na jejichž žádost se provádí řízení vyrovnávací, pokud ne bylo prohlášeno za skončené.
3. Kdož povinni jsou skládati účty ze správy komor a jejich jmění a neučinili tak ve lhůtě jednacím řádem ustanovené, ještě ani tehdy, když nebyla dodržena lhůta plenární a schůzí nadpoloviční většinou hlasů stanovená.
4. Kdož pravoplatným rozsudkem soudu trestního byli odsouzeni pro takový zlo čin, přečin nebo přestupek, pro který po dle platných ustanovení ztrácí volební právo těž do obcí. Výrok, zda ztráta volebního práva nastává, musí vysloviti soud v rozsudku, a jde-li o výrok poroty, přísluší o volebním právu rozhodovati porotě. Ztráta volebního práva může býti vyslovena jen tehdy, když byl trestný čin spáchán z pohnutek nízkých a nečestných. U přestupků a přečinů kromě toho teprve při druhém pravoplatném odsouzení pro čin, pro který občan může býti vyloučen z volebního práva. Ztráta volebního práva pomíjí, pokud podle platných předpisů ne pomíjí dříve u zločinů po třech letech, u přečinů a přestupků po roce, počínajíc ode dne ukončení trestu.
5. Nastane-li nebo vyjde-li najevo ně která z okolností uvedených podle § 3 sub 1-4, po skončené lhůtě reklamační a předloží-li se volební komisi o tom úřední doklad, nesmí občan hlasovati přesto, že je zapsán ve voličských seznamech.
6. Dnem, kdy byla živnost, obchod neb výroba zastavena. ztrácí se volební právo. Průkaz o tom je potvrzení příslušného živnostenského úřadu.
7. Podniky, osvobozené od placení daní, nemají taktéž volebního práva.
8. Ti, kdož živnost, výrobu neb obchod pronajali,
pozbývají volebního práva, poněvadž
se toto převádí podle § 1 na nájemce.
Právo voliti a volenu býti má každá
osoba, jež samostatně neb nájmem provozuje
obchod neb živnost, platí předepsané
daně, dovršila 26. rok věku svého a
není výslovně vyloučena z volitelnosti.
1. Kdož, byvše k tomu řádně vyzváni, nezaplatili po uplynutí 30 dnů povinné komorní příspěvky.
2. Kdož z důvodů neomluvitelných ne
přijali v posledních volbách, byvše
zvoleni za členy komory, funkci.
Pasivní volební právo náleží
příslušníkům stavu obchodního
a živnostenského, kteří učinili
zadost § 4 a jsou mimo to státními občany
republiky Československé, mají všechny
náležitosti aktivního práva volebního
a bydlí v obvodu komorním. Pasivní právo
volební je přesně spjato s aktivním
právem volebním podle § 2 tak, že tohoto
občan může nabýti zase jen v té
skupině, jejíž je voličem. Vylučovací
důvody při pasivním právu jsou tytéž,
jako při aktivním (§ 3).
Členy předsednictva komorního aneb presidiální
komise nesmí býti osoby spřátelené
a příbuzenské podle § 6 ob. zřízení.
Jako skutečná stavovská povinnost za vádí se povinnost volební a nevykonání téže může býti trestáno pokutou. Od povinností voliti jsou osvobozeni:
1. Kdož dovršili 70 let věku svého.
2. Osoby, které pro nemoc neb tělesnou vadu nemohou se dostaviti do volební místnosti.
3. Jsou za určitou povinností vzdáleni dále nežli 25 km.
4. Byli-li přerušením dopravy aneb jinou nehodou
bez vlastní viny zdrženi. Vojínům na
průkaz volebních listin musí býti
dána dovolená, nenachází-li se tito
v trestu, neb nějakém trestním vyšetřování.
Každý volič, byv za člena komory zvolen, je povinen volbu přijati. Od této povinnosti osvobozeni jsou:
1. Ženy.
2. Kdož překročili 55. rok věku svého.
3. Kdož byli již nejméně po dobu 6 let cleny komory.
4. Kdož pro prokázanou nemoc jsou neschopni.
5. Kdož za svým povoláním každého měsíce meškají v cizině.
6. Volení členové zákonodárných sborů.
Nepřijetí volby mimo zde uvedené výjimky
má za následek ustanovení § 5 odstavec
3.
Za každých 1000 voličů volí se
jeden člen komory. Předsednictvo komory se stává
z jedné desetiny všech členů komory
a sice tak, že musí obsahovati vždy liché
číslo, aby předseda v případě
hlasování se stejným počtem hlasů
na obou stranách, mohl svým hlasem rozhodovati.
Vedle presidia komorního budiž sestavena finanční
komise, jež řídí veškeré
finanční záležitosti komorní,
sestavuje také rozpočty i úcty, jež
pak předkládá nejen do výborů,
nýbrž i do plenárních schůzí.
Finanční komise se skládá z předsednictva
a další jedné desetiny členů
komory, tak že činí úhrnem 1/5 komorních
členů a musí míti zase, jako předsednictvo,
liché číslo. Předsedajícím
této komise je předseda komory aneb náměstek
téhož. V případě náměstkova
předsedání musí býti povolán
do komise další jeden člen z náhradníků.
Mimo uvedené se volí dva výbory a sice obchodní
a živnostenský. Do těchto výborů
mohou býti zvoleni jedině ti, kdož nejsou ani
v předsednictvu, ani ve finanční komisi.
Každý výbor mějž třetinu
členů komorních a zvolí si pro jednání
v těchto výborech svého předsedu.
Při společných schůzích obou
výborů předsedá předseda komory
aneb jeho náměstek. Podle sestavených seznamů
volebních určí se počet členů
komory. Zlomek přes číslo 1000 se počítá
také za celé číslo.
Členové komory volí se na 6 let a funkce
všech funkcionářů i ve výborech
končí jen obdobím volebním. Neprovedou-li
se nově volby do plynutí volebního období,
jmenuje ministerstvo obchodu pro mezidobí komisi.
Okresní politická správa v sídle komory rozepíše volby s konečnou platností tak, aby přípravy k volbě mohly býti včas skončeny a aby volba byla provedena před uplynutím období starých funkcionářů komor. Provedení prvních voleb po uzákonění tohoto nového volebního řádu nařídí ministerstvo obchodu. Volba vyhlásí se v prvé radě v místnostech komory, pak vyhláškami ve všech místech, kde se nacházejí voličov0 do komor a sice tím způsobem, že na každých 100 voličů připadá jedna vyhláška. Zlomek přes 100 se počítá za druhé sto.
Vyhlášky tyto, zejména ve městech, musí
býti pokud možno vylepeny na nejfrekventovanějších
místech a ve všech čtvrtích, aby každý
vědomosti o nich na byl. Vyhlášky musí
býti vyvěšeny po dobu 14 dnů a kdyby
se během této doby ztratily, buďtež nahrazeny
jinými. Mimo toto vyhlášení budiž
vyhláška publikována u každého
obecního a městského úřadu,
dále okresní politické správy neb
okresního soudu, v němž bude se nacházeti
volební místnost. Tvoří-li obec několik
osad dohromady, budiž vyhláška umístěna
v každé osadě. Volby budou se konati v sídle
okresního soudu pro každý okres a tam, kde
v okresu je politická správa, u okresní správy
politické. Vyhlášky pro volební místa
dodá okresní politická správa v sídle
komory. Vyhláška musí obsahovati, která
mís ta jsou do určeného volebního
místa pojata, v který den a ho dinu volba započíná,
jakož i vyzvání, aby strany do zákonné
lhůty navrhly zástupce do komise u státního,
k tomu účelu jmenovaného komisaře
volebního. Vyhláška musí dále
obsahovati počet osob, jež mají býti
voleny, lhůtu, do které možno žádati
za vydání seznamů voličských,
lhůtu ku předložení kandidátních
listin s udáním posledního dne, do kterého
se přijímají, dále ustanovení
o formě a obsahu kandidátních listin současně
se lhůtou ku jmenování členů
komise. Každá skupina volební současně
při předkládání kandidát
ní listiny musí jmenovati jednoho člena reklamační
komise, což budiž ve vyhlášce výslovně
připomenuto.
Každá obchodní a živnostenská komora
za spolupůsobení okresních politických
správ v jejím obvodu se nalézajících.
musí sestaviti pro každé volební místo
pokud možno nejpřesnější seznamy.
Komora mu si dáti k tomuto sestavení nejen vhodné
místnosti, nýbrž i patřičný
počet úřednictva. Sestavení těchto
seznamů děje se za dozoru komise, jež pozůstává
ze zástupce vlády ministerstvem obchodu jmenovaným,
dále z presidenta komory a mimo to zástupců
obchodnictva a živnostnictva. Za zástupce takového
budiž považován ten, jehož jmenuje také
výbor politické strany v sídle komory Před
sedajícím této komise je úředník
vládou jmenovaný. Každá politická
strana jmenuje jen jednoho člena komise a možno-li,
budiž to člen komory, jenž bydlí v místě
sídla komory aneb v nejbližším jejím
okolí, aby byl v každém případě
potřeby k disposici. Nemá-li politická strana
zastoupení v komoře, nechť navrhne jakoukoliv
vhodnou osobu. Za každého člena komise je nutno
jmenovati též náhradníka. Do rozhodnutí
této komise může si stěžovati každý
člen u zemské politické správy, jež
má povinnost takovou stížnost vyříditi
do pěti dnů. Stížnost taková
se podává prostřednictvím předsedy
této komise, jako zástupce vlády, jež
za urychlené vyřízení musí
pečovati. Komise se může usnášeti
je-li přítomna aspoň polovina všech
vždy řádně obeslaných členů,
nadpoloviční většinou hlasů Předsedající
nehlasuje a při rovnosti hlasů rozhoduje svým
hlasem. Takto náležitě sestaveně a připravené
volební seznamy se rozešlou na všechna volební
místa. Jeden stejnopis všech těchto seznamů
musí býti uložen u předsedy komise a
ku přání členů komise musí
taktéž jeden čistopis všech těchto
seznamů býti pořízen a sice tak, aby
všem členům společně v určitém
dnu i hodině byly předány. Pro každou
sekci zvlášť vypracují se seznamy. Předseda
komise uloží seznamy u místní okresní
politické správy náležitě ověřené,
v Praze u magistrátu.
Když si předsedající přípravné
volební komise vyžádal seznam všech funkcionářů,
taktéž vládou jmenovaných v jednotlivých
volebních místech okresních, zašle každému
z nich příslušně volební seznamy
s poukazem na zahájení volebních prací
na základě těchto volebních seznamů.
V místech do 1500 voličů stačí
jedna volební místnost a přes tento počet
nutno zříditi tolik místností volebních,
kolikráte je 1500 voličů, při čemž
bude dbáno toho, aby byli voličově co do
počtu pro každou volební místnost přiměřeně
rozděleni. Seznamy voličské všech druhů
se pořizují analogicky dle seznamů do obcí
dle § 13 ob. vol. řádu. Veškeré
seznamy vyhotoví se v pěti stejnopisech, které
i s případný mi dodatky podepíší
členově přípravné volební
komise. Místní reklamační komise sestává
z předsedy, jímž je jmenován státní
úředník místní vládou
a pak z tolika členů, mnoho-li je předloženo
kandidátních listin. Každá strana kandidátku
předkládající má zároveň
jmenovati člena reklamační komise. To platí
pro řízení reklamační. Pro
volby je třeba tolik členů komisí
ustanoviti za každou volební skupinu, mnoho-li je
volebních místností.
Po uložení všech stejnopisů volebních
seznamů vyloží předseda místní
volební komise na dobu 14 dnů všechny stejnopisy
volebních seznamů k veřejnému nahlédnutí.
Veřejnou vyhláškou, jež nejméně
po dobu reklamační musí býti vyvěšena
a způsobem v místě obvyklým oznámí
alespoň den před počátkem lhůty
reklamační, že seznamy jsou vyloženy na
14 dnů k veřejnému nahlédnutí
a že možno ve lhůtě té podávati
námitky proti nim. Ve vyhlášce budiž přesně
uvedeno počátečný a konečný
den této lhůty, jakož i místo a úřední
hodiny v nichž možno ve voličské seznamy
nahlédnouti a námitky podati. Seznamy tyto musí
býti vyloženy nejméně po dobu tří
hodin denně v obcích do 3000 obyvatel a po dobu
6 hodin denně v ostatních místech, a to po
dva sobotní dny i v hodinách poledních. Do
seznamů má každý volič a příslušník
stavu obchodního a živnostenského právo
nahlížeti, činiti si opisy a výpisy,
pokud tím nevylučuje jiných osob z výkonu
téhož práva. Na správné dodržení
těchto ustanovení dohlíží předseda
komise s ostatními členy. Seznamy volební,
jak pro skupinu živnostenskou, tak i pro obchodní,
musí býti tak oddělené aby každý
z nich byl samostatným celkem.
V místech více jak 1500 voličů budiž
včas rozmnožen seznam voličů, jenž
na požádání od počátku
reklamační lhůty budiž každému
za náhradu výrobních nákladů
vydán. Přihlášky přijímají
se nejpozději osmý den před prováděním
voleb. Požadovanou zálohu na opis seznamů volebních
nutno složiti hned.
Námitky proti vyloženým seznamům voličským
dlužno ve lhůtě v § 15 uvedené
podati u předsedy místní reklamační
komise a to písemné. S osobami neumějícími
psáti, aneb nemohoucími psáti, je povinen
předseda místní volební komise sepsati
námitky protokolárně a ověřiti
je dvěma svědky. Právo podati námitky
náleží těm, kteří jsou
již v seznamech za psáni anebo se o zapsání
do seznamů teprve ucházejí Námitky
mohou býti po dány proto, že občan byl
buďto zapsán ne oprávněně. nebo
zapsán vůbec nebyl, aneb že snad je nesprávně
označen. Jedny námitky smějí se týkati
toliko jedné osoby a ustanovení tomuto nevyhovující
se vrátí k opravě. Strana je povinna uvésti
v námitkách skutečnosti k jejich odůvodnění
a má podle možnosti osvědčiti správnost
skutečných tvrzení.
O námitkách proti seznamům voličským
rozhodne reklamační komise (§ 14) a vy rozumí
o svém rozhodnutí osobu, která námitky
podala a voliče, jehož se námitky týkají.
Předseda reklamační komise je po vinen provésti
šetření, jež mu komise uloží.
Předseda komise vyznačí rozhodnutí
komise ihned v seznamech voličských a vyrozumí
o něm osobu, která námitky podala a osobu,
o jejíž zápis šlo. Každá osoba,
která má právo podati námitky, může
si do rozhodnutí komise stěžovati. Stížnost
možno podati u předsedy místní reklamační
komise do 3 dnů ode dne vyrozumění a když
stěžovatel neměl býti podle ustanovení
tohoto paragrafu vyrozuměn, ode dne, kdy rozhodnutí
komise bylo zapsáno do voličských seznamů.
Za tím účelem zůstanou voličské
seznamy vyloženy k veřejnému nahlédnutí
až do uplynutí lhůty ke stížnosti.
Předseda komise je povinen stížnost s příslušnými
spisy předložiti do 48 hodin dohlédacímu
úřadu, jímž je okres ní politická
správa v sídle komory. O stížnosti s
konečnou platností rozhoduje přípravná
volební komise za spolučinnosti jmenovaných
vládou 3 úředníků státních.
Byl-li při rozhodování tomto zřejmě
porušen zákon, má předseda přípravné
komise právo, odvolati se k úřadu dohlédacímu
druhé stolice. Žádný clen místní
komise nesmí býti členem přípravné
komise volební. Komise místní podle výsledku
řízení s konečnou platností
provede v seznamech nutně opravy a doplňky, vyrozumí
o svém rozhodnutí osobu, která námitky
podala a voliče, jehož se námitky týkají.
Na voličských seznamech, podle výsledku reklamačního
řízení upravených, nesmí býti
nikým nic měněno. Pravoplatné seznamy
buďtež znovu po dobu osmi dnů až do dne
volby k veřejnému nahlédnutí vyloženy.
O právu nahlížeti, činiti si opisy a
o hodinách, po které seznamy musí býti
vyloženy, platí obdobné ustanovení §
15.
Volby do obchodních a živnostenských komor
provádí se podle zásady poměrného
zastoupení a volí se za každých 1000
hlasů jeden člen komory. Zlomek hlasů, nedosahující
čísla 1, připočte se té kandidátní
listině k dobru, jež měla početně
největší číslo zlomkově.
Kdyby pak po započítání jednoho tisíce
hlasů byl další zlomek, připadne tento
zbytek kandidátce největšího zlomkového
čísla a event. další zlomek třetí
kandidátce. Každá sekce volí samostatně
a sice volí napřed živnostenská a po
úplném skončení započne teprve
voliti skupina obchodní.
Nejpozději čtrnáctý den přede
dnem volby do 12. hodiny polední mají volební
skupiny (strany) předložiti předsedovi místní
volební komise kandidátní listiny ve dvojím
stejnopise. Předseda volební komise je povinen příjem
těchto kandidátních li stín potvrditi,
zejména dobu, kdy byly předloženy. Žadatel
je oprávněn předložiti ještě
další opis kandidátní listiny, jehož
souhlas s předloženou kandidátní listinou
je povinen předseda komise potvrditi. Kandidátní
listina musí býti ověřena nejméně
50 podpisy voličů a sice pro každou volební
sekci příslušníky a voliči těže
sekce. Nesmí tudíž obchodník podpisovati
kandidátní listinu živnostenskou a naopak.
Ovsem, že to musí býti voliči v seznamech
volebních zanešení. Úmrtí, odvolání
podpisu nebo ztráta volebního práva podpisovatelova
nepůsobí na platnost kandidátní listiny.
Kandidátní listiny jsou vázány a nesmí
tudíž na nich býti škrtáno aneb
přepisováno.
Kandidátní listina musí obsahovati:
1. Osvědčení skupiny volební (strany) a pro kterou sekci je kandidátka určena.
2. Seznam kandidátů, jichž počet nesmí býti větší, nežli je počet členů, kteří mají býti voleni. Pořadí každého kandidáta budiž vyznačeno arabskými ciframi. Náhradníků se volí polovina skutečných členů.
3. Označení zmocněnce volební skupiny
(strany), t. j. osoby, která skupinu volební zastupuje
a stává se tím členem volební
komise Mimo to dlužno uvésti jméno náhradníka,
jenž by měl v případě potřeby
na místo zmocněnce nastoupiti. Oprávnění
zastupovati skupinu i kandidátní listinu a zasedati
ve volební komisi se ztrácí, pakli že
zmocněnec byl ze seznamů voličských
vyškrtnut aneb ztratil volební právo. Ku kandidátní
listině musí býti připojeno písemně
vlastnoručně podepsané prohlášení
všech kandidátů, že kandidaturu přijímají.
Příslušník jedné skupiny může
kandidovati v příslušné jemu sekci ve
všech volebních místech. Hlasy kandidátů
ze všech volebních míst se pak sečtou.
Proto bude nutno zřejmě označiti, kterou
skupinu volební (stranu) v jiných volebních
místech dlužno pokládati za společnou,
aby se mohly všechny hlasy jedné kandidátky
náležitě soustřediti a sečísti.
Taktéž může býti jedna kandidátka
určitě volební skupiny stejná, pokud
se kandidátů týká, pro všechna
volební místa. V tomto případě
jedině přípravná volební komise
může zjistiti náležitosti předepsané
v § 21 tohoto volebního řádu a správnost
neb závady oznámiti místní příslušné
volební komisi. Podpisy všech 50 voličů
na kandidátní listině musí býti
úředně ověřeny.
Předseda místní volební komise označí
kandidátky řadovým číslem tak,
jak došly. Je-li kandidát na více listinách,
dotáže se jej předseda komise písemně,
kterou kandidaturu přijímá. Neodpoví-li
do 3 dnů, škrtne jej komise v kandidátních
listinách všech.
Do tří dnů po předložení
kandidátních listin svolá předseda
všechny zmocněnce volebních skupin (stran),
aby do kandidátních listin nahlédli a přednesli
své námitky. Má-li kandidátní
listina jen formální vady aneb nedostatky, vyzve
komise zmocněnce, aby ihned opravu provedl, je li přítomen,
a není-li, uloží se mu písemně,
aby učinil tak do 48 hodin. Je-li několik skupin
volebních označeno stejným neb velmi podobným,
snadno nerozeznatelným označením, jež
by mohlo uvésti v omyl, vyzve komise zmocněnce,
aby do 48 hodin po vzájemné dohodě názvy
svých kandidátek odlišně upravili a
nestane-li se tak, učiní po uvedené lhůtě
komise volební opravu sama. Není-li kandidátní
listina označena určitým pojmenováním
skupiny, označí ji komise jménem zmocněncovým
Kandidátní listina. která ani po tomto řízení
nemá nařízeného počtu podpisů,
jest neplatná a rovněž i hlasy, které
přes to na sebe soustředila. Komise rozhodne o tom
s platností konečnou, s výhradou námitek
proti volbě. O kandidátních listinách
rozhoduje jen ta volební komise, u níž byly
předloženy.
Když se kandidát vzdá, zemře, ztratí
volitelnost nebo je škrtnut (§ 3), může
zmocněnec volební skupiny doplniti kandidátní
listinu jmenováním jiného kandidáta,
což se musí státi nejméně osmý
den před volbou. Po konečně úpravě
kandidátních listin, nejméně 5 dní
před volbou, není dovoleno, aby na kandidátních
listinách byly prováděny změny.
Nejméně 8 dní přede dnem volby předseda
místní komise volební vyvěsí
v místnostech, ve kterých jsou voličské
seznamy k nahlédnutí vyloženy, všechny
platné kandidátní listiny podle označení
skupin, podle čísla řadového, s plným
a přesným uvedením všech kandidátů
a zašle jeden stejnopis kandidátních listin
volebními skupinami podaný okresní správě
politické v sídle komory. Z kandidátních
listin budiž mimo uvedené také zřejmo,
které sekci, zda živnostenské či obchodní,
kandidátní listina náleží. Přípravná
volební komise musí obstarati kandidátní
listiny, na něž volební skupiny složí
předem zálohu touto komisí určenou
- a sice tak, aby jich počet byl o pětinu větší,
nežli je počet voličů. Předložená
kandidátka bez složení zmíněného
obnosu nemá platnosti. Každá kandidátka
budiž ve formě hlasovacího lístku zvlášť
rozmnožena. Je nutno, aby rozmnožené kandidátky
se barvou papíru, pokud se týká nápadného
rozdílu mezi živnostenskou a obchodní valně
lišily. Tutéž barvu jako kandidátní
listiny, resp. hlasovací lístky, mějtež
i legitimace, aby volební komise případný
omyl voličův mohla ihned konstatovati. Kandidátní
listiny všech volebních skupin (stran) musí
býti tištěny na papíru stejné
barvy i stejného formátu a stejným písmem
bez jakýchkoliv odlišných značek neb
znamení. Legitimace i kandidátní listiny
se ověří razítkem příslušné
obchodní a živnostenské komory s podpisem presidenta
a předsedy přípravné volební
komise. Kandidátní listiny sdružovati, jak
přípustno je v obec. vol. radě, se nepřipouští.
Volba do komory by odpadla tehdy, když by byla předložena
jen jedna kandidátní listina aneb kdyby na předložených
kandidátních listinách nebylo celkem více
kandidátů, nežli je mandátů.
V takových případech by se považovali
navržení bez volby za zvoleně.
Volba do komor koná se v neděli počínajíc
8. hodinou ranní. Hodinu konečnou určí
okresní politická správa v sídle komory.
Místnost volební opatří místní
volební komise s předsedou. Počet volebních
místností stanoví se podle počtu voličů
děleno číslem 1500 jako základní
jednotkou pro jednu volební místnost.
Nejméně osmý den před volbou vyhlásí
předseda místní volební komise veřejnou
vyhláškou a způsobem obvyklým, den,
počáteční hodinu i konečnou,
místnost volby, jakož i zásady, podle nichž
se volba bude konati a kolik členů v každé
sekci má býti voleno. Ve vyhlášce, která
musí býti až do dne volby vyvěšena,
buďtež voliči vy zváni, aby si na určeném
místě vyzvedli legitimace a případně
kandidátní listiny, nebyly-li jim tyto pro jakoukoliv
překážku včas dodány. Při
tom je zapotřebí před loziti listiny, průkaz
svědčící o totožnosti. (Na př.
dom. list, křestní, rodný, živn. atd.)
Předseda místní volební komise dá
prostřednictvím obecních úřadů
nejdéle do 5 dnů před volbou dodati každému
voliči do bytu platné kandidátní listiny
všech volebních skupin s legitimačními
lístky. V legitimačním lístku budiž
uvedeno: Sekce, v níž volič volí, pořadové
číslo volebního seznamu, jméno voličovo,
den, hodina a místnost volební, jakož i pod
statné ustanovení o volební povinností,
o způsobu hlasování a o trestních
ustanoveních. Legitimace buďtež opatřeny
pečetí obchodní a živn. komory s podpisy
presidenta a předsedy přípravné volební
komise (§ 25.). Za ztracený nebo poškozený
legitimační lístek budiž vydán
voliči jiný, na průkaz v § 29 uvedený,
jako duplikát zřejmě označený
Nedodané legitimační lístky odevzdá
obecní úřad za vlastní odpovědnosti
místní volební komisi, u které může
volič žádati v den volby vydání
legitimačního lístku, předloživ
průkazní listinu v § 29 uvedenou. O doručených
legitimacích musí býti pořízena
konsignace, v níž každý volič musí
vlastnoručně potvrditi svým podpisem, kdy
řádně veškeré volební
listiny mu byly doručeny. Tuto konsignaci dodá každý
obecní úřad po doručení všech
volebních listin předsedovi místní
volební komise do uschování a přiložení
ku veškerým volebním spisům. Za ztracené
neb poškozené kandidátní listiny vydá
v den voleb předseda komise jiné.
Volbu řídí volební komise ses tavená
po dle § 14. Tato volební komise je komisí
ústřední; pří více místech
volebních je nutno poříditi tolik komisí
volebních, mnoho-li je míst volebních Tím
každá skupina volební musí dodati potřebný
počet členů do všech potřebných
komisí. Ku každé z těchto komisí
musí býti také ustanoven jako předseda
státní úředník. Návrhy
na jmenování členů komisí musí
býti nejdéle do 8 dnů před volbou
podány. Ne učiní li tak skupina volební,
jmenuje ústřední volební komise sama
členy této.
Volební komise m že se platně usnášeli,
je-li přítomna polovina členů k hlasování
oprávněných a rozhoduje nadpoloviční
většinou hlasů, k hlasování oprávněných.
Předseda nehlasuje, při rovnosti hlasů rozhoduje.
Do rozhodnutí volební komise lze si stěžovati
toliko v námitkách proti volbě.
O průběhu volby vede se zápis, do něhož
se zaznamenají jmenovitě členové volební
komise s předsedou, počátek i konec, po případě
i přerušení volby, veškerá usnesení
komise se stručným odůvodněním,
jakož i důležitější události
průběhu volby se týkající,
pak výsledek volby a způsob, jakým se provedlo
skrutinium. Zápis vede buďto některý
schopný člen komise, nebo za tím účelem
přibraná síla písařská.
Zápis ten, jakož i seznamy voličské
a seznamy hlasovací buďtež všemi členy
komise podepsány Všechny volební listiny zašlou
se pak neprodleně přípravně komisi
volební do sídla komory, jež v budově
komorní za tím účelem úřaduje,
aby po dojití všech volebních listin mohla
pro hlásiti konečný volební výsledek.
Volební komise musí k návrhu volebních
skupin připustiti z každé volební strany
dva voliče za důvěrníky, kteří
mají právo býti přítomni celému
volebnímu aktu, až do prohlášení
výsledku skrutinia. Návrh musí býti
učiněn předsedovi komise ústně
nebo písemně před zahájením
volby. Důvěrnící stran mohou vznášeti
námitky co do totožností voličovy nebo
proto, že volič v den volby není oprávněn
podle § 3 sub. 5) hlasovati. Jinak do řízení
volebního nemají práva zasahovati.
Do volební místnosti mají přístup
jenom voličově, kteří jsou zapsání
ve voličských seznamech dotčeného
obvodu volebního. Odevzdav hlasovací lístek,
musí volič místnost volební ihned
opustiti. Agitovati ve volební místností
mezi voliči není dovoleno. Rovněž není
dovoleno žádné volební skupině
zříditi agitační kancelář
v těmž domě, kde se nalézá volební
místnost.
Volební komise prohlédne před početím
volby osudí. Za volební osudí smí
se použíti jen schránky neprůhledné,
kterou lze uzamknouti. Potom se přikročí
ku ode vzdávání lístků. Volební
komise vezme od voliče volební lístek a vydá
mu úřední obálku, do které
volič sám vloží hlasovací lístek
v prostoru tak odděleném. aby nemohl býti
pozorován a hodí obálku do osudí.
Všechny obálky musí býti stejné
velikosti, jakostí a barvy a musí býti opa
třeny razítkem volební komise na stejném
místě a nesmějí míti žádného
odlišného znamení. Tímto způsobem
odevzdají nejprve hlasy své členové
komise, pokud do které volební sekce náležejí
a pak ostatní voličově v pořádku,
jak se do volební místnosti dostavili. Volební
komise dohlíží na správné odevzdávání
hlasovacích lístků a bdí nad udržováním
pořádku ve volební místnosti. Členům
komise není dovoleno nahlížeti do hlasovacích
lístků před započetím skrutinia,
ani opravovati neb doplňovati hlasovací lístky,
byť i za to voličem byli požádáni.
Odevzdání hlasovacího lístku budiž
vyznačeno ve dvou stejnopisech voličských
seznamů.
Volební komise rozhoduje o tom, zda volič má býti připuštěn odevzdati lístek jen tehdy, když
1. jest pochybnost o jeho totožnosti,
2. když se namítá, že podle § 3 sub. 5) nesmí při volbě hlasovati.
Námitky tyto mohou býti podány členy
volební komise a důvěrníky stran (§
36) a to potud, pokud hlasovací lístek občana,
jehož právo se popírá, nebyl ještě
vložen do osudí. Rozhodnutí komise musí
se státi v každém jednotlivém případě
dříve, nežli se připustí další
volič, aby odevzdal hlasovací lístek.
Volič smí odevzdati kandidátní listinu
jen jedné strany, vyhovující ustanovení
§ 25, nesmí v ní škrtat ani měnit
nebo přepisovati jmen, vyjímajíc případ,
že skupina změnila kandidáta podle § 24.
Nastanou-li okolnosti, jež znemožňují
zahájiti volební jednání, pokračovati
v něm nebo je dokončiti, může volební
komise prodloužiti dobu volební nebo provedení
voleb odročiti na den následující.
Opatření takové musí však ihned
býti vyhlášeno veřejně způsobem
v místě obvyklým. Jde li o přerušení
volby již zahájené, buďtež volební
spisy i volební osudí s odevzdaný mi již
hlasovacími lístky volební komisí
zapečetěny a neporušenost pečetí
proto kolárně zjištěna při nově
zahájené volbě.
Když volební doba uplyne pro první volební
sekci, uzavře se volební místnost, avšak
odvolí ještě všichni voličově,
kteří před ukončením jsou ve
volební místnosti neb čekárně,
volební komisí pro voliče určeně,
nebo před volební místností, načež
prohlásí předseda volební komise hlasování
za skončené. Po provedeném skrutiniu a sepsání
protokolu započne v určenou hodinu volba sekce druhé,
jejíž konec hlasování je tyž, jak
v tomto paragrafu ustanoveno.
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem vyhlášení.
Provedením tohoto zákona pověřuje
se ministr obchodu.
Osamostatněním demokratického státu československého vzaly všechny veřejně zákonodárně a autonomní sbory a korporace na sebe ráz odpovídající poměrům a duchu doby. Proto uzákoněn byl nový volební řád do obcí a Národního shromáždě ní, ve svém duchu veskrze demokratický.
Jen dosavadní volební řád do obchodních a živnostenských komor zůstal až dosud nezměněn, ač příčí se zásadám demokratičnosti a rovnosti občanské.
Jeví se býti příkazem doby, aby i do korporací, jakými jsou obchodní a živnostenské komory, vnikl pokrok a zásady spravedlivého zastoupení všech vrstev, přináležejících těmto autonomním sborům.
Nutno zastaralý volební řád nahraditi zákonem, který odpovídá zásadám systému volebnímu do obcí a Národního shromáždění.
Návrhem tímto nekladou se požadavky na státní finance, nejde tudíž o otázku úhrady.
Po stránce formální navrhujeme, aby tento
návrh přikázán byl výboru ústavněprávnímu
a výboru pro záležitosti průmyslu,
živností a obchodu.