| II. volební období. |
Aby umožněny byly styky mezi obyvatelstvem ležícím v pohraničních obcích Těšínska jak na straně Československé, tak i na straně Polské, které v denním životě objevují se nezbytnými a aby toto obyvatelstvo v pohraničním pásmu snáze mohlo hranice přestupovati, když toho žádá jeho materielní zájem pro nerušené provozování živnosti, pro výkon hospodářských prací na hospodářstvích hranicí přeťatých a rozdělených, při provozování praxe lékařů, zvěrolékařů, poradních asistentek, dále, aby umožněn byl přestup žáků k návštěvě škol na druhé straně hranice, jakož aby i duchovní mohli bez překážek obstarávati duchovní správu za hranicemi anebo aby i hasičským sborům byla dána možnost v případu požáru poskytnouti záchranné práce blízkým sousedům na druhé straně hranic, uzavřena byla 30, května 1925 mezi zástupci vlády Československé republiky ministrem J. Dvořáčkem, drem Gust. Schönbachem na straně jedné a zástupci republiky Polské drem Walery Goetelem a Jerzym Bogoryam Kurzenieckim na straně druhé tato prozatímní smlouva, jejíž ratifikace má nastati 14 dnů ode dne výměny ratifikačních listin.
Úmluva tato obsahuje 34 články, pojednávající o celé této materii.
§ 1 mluví o pohraničním pásmu okresů po obou stranách hranice, kterážto šíře nemá přesahovati 15 km na každé straně, může však přesahovati i těchto 15 km. O které obce tohoto pohraničního pásma leží, má býti nejvhodnějším způsobem oznámeno.
§ 2 mluví o osobách usedlých v pohraničním pásmu, jimž mohou býti propustky ať již jednorázové anebo propustky trvalé nebo dokonce propustky hospodářské vystaveny.
§ 4 vytyčuje, k čemu opravňuje přepustka majitele, t. j. k přestupu hranice na ustanovených přechodných místech pěšky nebo koňmo, v povozech neb automobilu. Úřad vydávající propustku, je povinen zpraviti o tom úřady druhé smluvní strany.
Dle článku 5. propustky vydávají se se strany polské správními úřady prvé stolice, se strany české správními úřady I. stolice nebo bezpečnostními úřady I. stolice.
§ 6 pojednává o jednorázových propustkách s platností nejvýše 14tidenní, kdežto § 7 vytyčuje, za jakých podmínek vydávají se propustky s platností 6timěsíční určitým osobám.
§§ 8-13 pojednávají o propustkách hospodářských, t. j. o oněch, které se vystavují osobám, majícím pozemky na druhé straně za hranicemi, anebo jejich zaměstnancům a jiným lidem v jejich hospodářství zaměstnaným.
§ 15 pojednává o možnostech přejíždění hasičů a důlní stráže v určitých potřebách za hranice.
Paragrafy další 17tým počínaje mluví o úlevách, jež mohou býti poskytovány v malém styku při překročení hranic. Vypočítávají možnost přenášení předmětů jsou-li zachovávány celní předpisy aneb běží-li o pícniny pro dobytek sklízené na polnostech dotyčného majitele za hranicí.
Přiznání zvláštních úlev osobních neb věcných v pohraničním pásmu jest vyhrazeno dohodě příslušných úřadů obou smluvních stran.
Zahraniční výbor činí tento návrh:
Národní shromáždění republiky
Československé souhlasí s Úmluvou
mezi Československem a Polskem o usnadnění
pohraničního styku, sjednanou v Praze dne 30. května
1925 a uvedenou v prozatímní platnost vládní
vyhláškou ze dne 14. listopadu 1925, č. 238
Sb. z. a n.
Úmluvou sjednanou dne 30. května 1925 mezi Československem a Polskem má se usnadniti pohraniční styk obyvatelstva obou států a umožniti hospodářský život na území, nově stanovenými hranicemi rozděleném.
Pro přestup hranic na místo pasu budou vydávány propustky k tomu účelu zvlášť upravené, aby zabezpečeno bylo obyvatelstvu v pohraničním pásmu nerušené provozování živnosti, výkon hospodářských prací na hospodářstvích hranicí přeťatých a rozdělených, provozování pralese lékařů, zvěrolékařů a porodních asistentek; dále umožňuj e se přestup žákům k návštěvě škol atd.
Pamatováno jest i na případy požárů a jiných nehod tím, že se dává možnost rychlého zásahu záchranným sborům.
Živnostenský výbor ve schůzi dne 25.
února projednal tuto sjednanou úmluvu a doporučuje
poslanecké sněmovně její schválení.
Vláda se vybízí, aby působila mezistátními dohodami k dalšímu zjednodušení mezinárodního obchodního styku. Pasová visa možno zejména zrušiti v těch případech, kdy obchodní cestující a jiní činitelé obchodu a průmyslu zprostředkují vzájemný hospodářský život.
Pasy nechť mají stejný mezinárodní
typ a jsou vydávány nejméně na dobu
2 let. Dosavadní předpisy o vydávání
pasů buďtež revidovány. Předkládání
spousty dokumentů a požadavek stvrzenky berních
úřadů jsou zařízení,
neodpovídající výše vytčeným
zásadám, a je třeba je odstraniti. Celní
formality, spojené s odbavováním vzorkovnic
obchodních zástupců, zatěžuje
zbytečně rychlý postup na hranicích.
Mezinárodní legitimace pro obchodní zástupce
mohly by nahraditi přežité formality.