| II. volební období. |
Rozsudkem krajského soudu v Liberci ze dne 7. října 1925, č. j. Tk 341/25-24 odsouzen byl poslanec Rudolf Wünsch pro přečin podle citovaného zákona na ochranu republiky. Deliktu dopustil se prý tím, že na táboru lidu dne 15. února 1925 v Liberci konaném, pravil mezi jiným toto: ť... na místě parlamentu musí u nás zavládnouti bezohledná vláda potlačených a vykořisťovaných, vláda sovětůŤ a končil provoláním vyzývajícím k boji za vládu dělníků a sedláků.
Rozsudek zněl na tuhé vězení v trvání jednoho měsíce a bezpodmínečně.
Proti rozsudku provedeno bylo odvolání a zmateční stížnost, v níž obžalovaný, který zatím byl zvolen poslancem, hájí se tím, že to, co řekl, jest všeobecně známým programem strany komunistické, která nebyla rozpuštěna, ani zakázána a že proto propaganda jejího programu trestná není.
Není pochyby o tom, že delikt, k vůli němuž měl by poslanec Rudolf Wünsch býti vydán, jest charakterisován a odůvodněn jeho politickým přesvědčením, které měl již dříve, než poslancem se stal, a musil si býti i tehdy vědom, že politická propaganda ve státě jest přípustna jen potud, pokud nesahá přímo na kořeny ústavy a samostatnosti státu.
Vzhledem k tomu vsak, že delikt, z jehož trestnosti
se poslanec Wünsch ještě dříve,
než se stal členem naší sněmovny,
odvolal, jest jen nepatrným článkem veřejně
známé agitace komunistické strany, navrhuje
imunitní výbor poslanecké sněmovně,
aby poslanec Rudolf Wünsch k dalšímu trestnímu
stíhání v tomto případě
vydán nebyl.