| II. volební období. |
Zemský trestní soud v Praze žádá o vydání poslance Aloise Muny k trestnímu stíhání pro zločin podle § 15, čís. 3 zákona na ochranu republiky, proto, že podle hlášení policejního komisařství na Kladně ze dne 30. listopadu 1925 na schůzi komunistické strany tamtéž ťdoporučoval cesty, po kterých za účelem odstranění buržoasie kráčel ruský proletariát a že tak podněcoval k násilné změně ústavy republiky, pokud jde o její demokraticko-republikánskou formu státu.Ť
Dle policejní relace ku spisům přiložené, mluvil poslanec Muna na této schůzi způsobem, jakým zpravidla komunističtí agitátoři na veřejných projevech vystupují. Vychvaloval taktiku, jakou došlo k převratu v Rusku, kde prý dnes dělnictvo jest privilegovaným držitelem vsí moci, a příčinu hospodářské krise u nás vidí jen v tom, že nebyla u nás provedena socialisace průmyslu. Cesta parlamentní demokracie nepovede k zlepšení poměrů dělnické třídy a chce-li dělnická třída u nás požívati tytéž vymoženosti, které má dělnická třída v Rusku, musí jíti jen oněmi cestami, po kterých kráčel ruský proletariát. Ani resoluce po řeči Munově přijatá, nevybočuje z obvyklé komunistické frázeologie, nevyzývá také k činům, které by vedly ku kolisi se zákonem ta ochranu republiky. Policejní referát o schůzi pak výslovně konstatuje, že ťprůběh schůze byl naprosto klidnýŤ...
Imunitní výbor neshledává proto důvodů,
které by vedly k tomu, aby v tomto případě
bylo žádosti zemského trestního soudu
vyhověno a navrhuje poslanecké sněmovně,
aby poslanec Alois Muna k trestnímu stíhání
vydán nebyl.