Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Zahraniční výbor pojednal o této předloze ve schůzi dne 3. března 1926 a po referátu poslance V. Myslivce usnesl se projeviti s předlohou souhlas a doporučuje poslanecké sněmovně schválení vládního návrhu v tomto znění:

Národní shromáždění republiky československé souhlasí s obchodní smlouvou mezí republikou československou a Hospodářskou Unií belgo-lucemburskou, podepsanou v Praze dne 28. prosince 1925 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 30. prosince 1925, č. 262 Sb. z. a n.

Hospodářská Unie belgo-lucemburská je v hospodářském životě Evropy velmi důležitým činitelem a proto lze právem vítat ujednání obchodní smlouvy mezi republikou československou a Hospodářskou Unií belgo-lucomburskou, podepsanou v Praze dne 28. prosince 1925. Obchodní smlouva obsahuje 19 článků, závěrečný protokol, obsahující IX odstavců, jakož i příslušné seznamy celní při dovozu do území československého (A) seznam, dovozního cla do území Hospodářské Unie belgo-lucemburské (B), dále zvláštní seznam zboží, na něž při dovozu do území Hospodářské Unie belgo-lucemburské nevztahuje se ustanovení článku 5. po dobu lhůt stanovených závěrečným protokolem a Zvláštní seznam zboží, na něž se při dovozu do území československého nevztahuje ustanovení čl. 5. po dobu lhůt stanovených závěrečným protokolem. Konečná příloha týká se povolovacího řízení, jemuž jsou podrobeny plodiny zemské a výrobky, pocházející a přicházející z Hospodářské Unie belgo-lucemburské, o nichž jest zmínka v závěrečném protokolu.

Ujednání zmíněné obchodní smlouvy neznamená však jen navázání normálního styku mezi zúčastněnými státy, nýbrž odstraňuje celní diference, vyplývající z bezesmluvního stavu s Belgií, neboť československé výrobky na základě nového celního sazebníku Hospodářské Unie Belgo-lucemburské s platnosti ode dne 10. listopadu 1924 byly zatíženy při dovozu vyššími sazbami než výrobky ze zemí, s nimiž Unie smlouvy ujednala. Ovšem stejná nevýhoda dotýkala se dovozu výrobků belgických do našeho území. Poněvadž obchodní smlouva je sjednána na principu neobmezených nejvyšších výhod, lze se právem nadíti, že vzájemné obchodní styky přinesou značné oživení vývozního a dovozního ruchu interesovaných států.

K článku 14. obchodní smlouvy zdůrazňuje výbor, aby dosud v platnosti stávající formality spojené s přechodem hranic a akvisiční činností podnikatelů i obchodních cestujících na území druhého státu byly zjednodušeny. Jedná se hlavně o odstranění pasových vis a o rychlé vyřizování celních manipulací se vzorkovnicemi obchodních zástupců. Mezinárodní kongresy, jednající o těchto otázkách, vyslovily se o jednotném mezinárodním typu cestovních pasů, zrušení vis a o mezinárodní legitimaci pro obchodní zástupce, jež by požadované hladké odbavování vzorkovnic umožnily. Resoluce výborem přijatá a poslanecké sněmovně doporučená žádá vládu, by v tomto smyslu mezinárodně působila.

Obchodní smlouva vstoupila 1. ledna 1926 prozatímně v platnost vládní vyhláškou ze dne 30. prosince 1925, č. 262 Sb. z. a n. a možno ji vypověděti jen se lhůtou 6měsíční.

Výhody, které plynou pro náš hospodářský život z uvedené obchodní smlouvy, rozhodly, aby výbor pro obchod, průmysl a živnosti navrhnut poslanecké sněmovně schválení vládního návrhu, v tomto znění:

"Národní shromáždění republiky Československé souhlasí s obchodní smlouvou mezi republikou československou a Hospodářskou Unií belgo-lucemburskou, podepsanou v Praze dne 28. prosince 1925 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 30. prosince 1925, č. 262 Sb. z. a n."