| II. volební období. |
Ministerstvo vnitra, jakmile došla první zpráva o zatčení poslance Steinera, nařídilo ihned přesné vyšetření tohoto případu zejména v tom směru, zda postupem úředních orgánů nebylo porušeno ustanovení § 24 Ústavní listiny Československé republiky.
Dle dosavadního výsledku zavedeného šetření udál se případ takto:
Dne 13. února 1926 konala se v obci Varkonyi o 7. hodině večerní v hostinské místnosti veřejná schůze komunistické strany s programem ťPolitická a hospodářská situaceŤ, na níž jako řečník vystoupil člen poslanecké sněmovny Národního shromáždění Gabriel Steiner.
Vzhledem k náladě účastníků, vyvolané některými výroky jmenovaného poslance, viděl se zástupce úřadu při schůzi intervenující nucena po opětovném napomenutí řečníka schůzi rozpustiti. Poslanec Steiner nedbaje toho, řečnil dále a snažil se účastníky schůze, chystající se k rozchodu, pohnouti k tomu, aby přes výzvu četnictva k rozchodu na místě setrvali a ve schůzi pokračovali. Chování posluchačů, vybízených tímto způsobem poslancem Steinerem k odporu, nabylo skutečně takových forem, že zakročující četnictvo v obavě, že bude nuceno použíti zbraně za zvlášť nebezpečných okolností (bylo nutno vytlačiti účastníky schůze z těsné, špatně osvětlené místnosti), přikročilo k zatčení poslance Steinera, vidouc v tomto opatření jediný prostředek, jímž bylo lze zabrániti eventuelním vážnějším důsledkům při zakročení zbraní. Poslanec Steiner byl téhož dne večer o 10. hodině noční dopraven četnictvem do vazby k okresnímu soudu v Dunajské Strede, a současné učiněno proti němu trestní oznámeni pro jeho výroky na schůzi učiněné a pro popuzování účastníků schůze proti četnictvu. Druhého dne dopoledne byl jmenovaný po výslechu z vazby propuštěn.
Vedle této skutkové podstaty je při posouzení celého případu třeba přihlédnouti také k tomu, že ustanovení § 117, odstavec VI. uherské četnické instrukce, platné dosud na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, připouští, že četník může bez rozkazu z vlastního podnětu zatknouti při činu přistiženého pachatele přečinu, jehož osoba je známa, pakli
d) kdo chce dokončiti započatý trestný čin nebo kdo vyhrožuje, že jej provede nebo, že spáchá jiný trestný skutek a jeho provedení nebo jeho pokračování nelze jinak zabrániti,
h) kdo četníku při jeho služebním zakročení ublíží nebo mu nebezpečně vyhrožuje,
i) když někdo spáchal trestný čin takové povahy, že tím vyvolána byla výtržnost a další porušení veřejného pokoje zabráněno býti může jedině zatčením pachatele nebo jeho spoluobviněného,
a dále dle odstavce VII. citovaného paragrafu v případě přestupku může četník při činu dopadeného zatknouti jen tehdy,
1. když spáchaný přestupek vyvolal výtržnost a porušení pokoje může býti zamezeno jen zatčením.
Tím dá se postup četnictva v daném
případě vysvětliti, ač je patrno,
že citované předpisy neodpovídají,
pokud jde o členy Národního shromáždění,
duchu ustanovení § 24 Ustavní listiny, pročež
se činí opatření, aby bezpečnostním
orgánům na Slovensku a v Podkarpatské Rusi
dostalo se pro výkon jich služby jasného poučení
ohledně imunity členů Národního
shromáždění.