| II. volební období. |
Prozatímní vnucený pacht podle § 63 zákona přídělového obnoven byl (prodloužen) zákonem 'ze dne 13. července 1922, č. 214 Sb. z. a n. Důvody k citované osnově jsou obsaženy ve vládním návrhu č. t. 3695 z r. 1922 a ve zprávě výboru zemědělského č. t. 3742.
Prozatímní vnucený pacht počal nejdříve 17. února 1920. Pravomoc Státního pozemkového úřadu omezena byla zákonem přídělovým do konce r. 1920. Nařízeními vlády ze dne 19. listopadu 1920, č. 623 Sb. z. a n. a ze dne 17. prosince 1920, č. 665 Sb. z. a n. prodloužena pravomoc Státního pozemkového úřadu na rok 1921, pokud běží o legionáře a Slovensko a Podkarpatskou Rus.
V Čechách, na Moravě a ve Slezsku akce prozatímního vnuceného pachtu provedena byla již během r. 1920, na Slovensku však teprve v r. 1921.
Obnova prozatímního vnuceného pachtu podle zákona 214/1922 způsobila, že pacht prodloužený na úhrnnou dobu šesti let končí různě v době od 17. února 1926 do 31. prosince 1927.
Pozemková reforma na zabrané pudě zemědělské v Čechách, na Moravě a ve Slezsku bude z největší části již po žních 1926 dokončena a tím také likvidována otázka vnucených pachtů. Potřeba prodloužiti tyto pachty jeví se v těchto zemích u malého počtu případů, kde pacht končí na počátku r. 1926, aniž by do té doby byla provedena pozemková reforma. V těchto případech dlužno zjednati pořádek a v zájmu nerušené zemědělské výroby zajistiti pachtýře, aby mohl vykonati polní práce pro sklizeň r. 1926.
Provedení pozemkové reformy na Slovensku a Podkarpatské Rusi vyžádá si ještě nejméně doby dvou let a nutno již proto zákonné opatření, aby zavčas prozatímní vnucené pachty byly obnoveny a zajištěn byl klid, potřebný k provedení pozemkové reformy.
Při první obnově pachtu podle zákona 214/1922 počítáno bylo s půdou, již by uvolnili pachtýři z důvodu, že nehodlají pachtovaného pozemku nadále podržeti. Tohoto ustanovení bylo zapotřebí ještě r. 1922 a v letech následujících, nikoliv však nyní, kdy z velké části pozemková reforma jest již provedena nebo v nejbližší době bude dokončena.
Senát Nár. shromáždění
učinil usnášení o vládním
návrhu a zemědělský výbor
usnesl se doporučiti plenu poslanecké sněmovny
Nár. shromáždění přijetí
připojené osnovy (tisk č. 7, I. zasedání,
II. vol. období) senátu v nezměněném
textu, s připojením resoluce, která
ku konci následuje.
Národní shromáždění republiky
Československé usneslo se na tomto zákoně:
Pacht (podpacht) pozemků zabraných státem
podle zákona ze dne 16. dubna 1919, č. 215 Sb. z.
a n. (zákona táborového), uzavřený
na základě § 63 zákona ze dne 30. ledna
1920, č. 81 Sb. z. a n. (zákona přídělového),
obnovuje se na další dobu pachtovní v Čechách,
na Moravě a ve Slezsku do konce hospodářského
roku 1926, na Slovensku a v Podkarpatské Rusi do konce
hospodářského roku 1929 i proti vůli
propachtovatele (vlastníka, pachtýře).
Z obnovy pachtu jsou vyloučeny pachty (podpachty) na pozemcích,
jež podle § 11 zákona táborového
nebo § 20 zákona přídělového
propuštěny byly ze záboru.
Pro obnovený pacht platí podmínky dosavadního
pachtu.
Nehodlá-li pachtýř pachtovaného pozemku
nadále podržeti, jest povinen učiniti o tom
nejpozději dva měsíce před ukončením
pachtu oznámení propachtovateli, jinak se má
za to, že trvá na obnově pachtu podlé
tohoto zákona.
Propachtovatel jest povinen vykázati se pachtýřům
potvrzením Státního pozemkového úřadu
o tom, že obnova pachtu podle § 2 nenastává.
(1) Předpisy zákona náhradového o výpovědi osobám hospodařícím zůstávají nedotčeny i v případech obnovy pachtu podle tohoto zákona.
(2) K obnově pachtu podle § 1 není třeba
souhlasu Státního pozemkového úřadu
ani jiného dozorčího orgánu.
Tento zákon působí ode dne vyhlášení.
Provésti jej ukládá se všem členům
vlády.
Vzhledem k § 5 t. z. nechť vláda uloží
St. Pozemkovému úřadu, aby ihned zpravil
vlastníky pozemků propuštěných
ze záboru (viz § 2 t. z.) a zpráva tato budiž
pokládána za průkaz dle § 5.