Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Důvodová zpráva obsažená ve vládním návrhu poznamenává celou podstatu uvedené smlouvy v 10 částech a 83 článcích, k nimž se připojuje Závěrečný protokol z téhož dne. Smlouva obsahuje dohodu v Opavě ze dne 16. června 1922 mezi oběma státy uzavřenou, opírající se o rozhodnutí konference velvyslanců ze dne 28, června 1920. Druhá část pojednává o amnestii pro činy spáchané v době plebiscitní na Těšínsku, ve Spiši a Oravě. Třetí část týká se ochrany menšin a úpravy školství. Čtvrtá část obsahuje ustanovení o rozluce spisové, pátá část týká se likvidace majetku země slezské býv. župy oravské a Spišské, jakož i jiných korporací, šestá část upravuje pensijní závazky autonomních korporací pro rozdělení státních hranic, sedmá část týká se slezských úvěrních ústavů a osmá upravuje staré pohledávky a závazky peněžní, jakož i úpravu o vydání deposit. Část devátá jedná o řízení ve sporných případech a desátá obsahuje ustanovení závěrečná. Smlouva tato sjednána byla mezi zástupci republiky Československé ve Varšavě dne 23. dubna 1925 a byla při podpisu téhož dne doplněna Závěrečným protokolem, jenž tvoří podstatnou část smlouvy.

Zahraniční výbor pojednav o této smlouvě ve své schůzi dne 24. února 1926 činí tento návrh:

Poslanecká sněmovno N. S. R. Č., račiž se usnésti takto:

"Národní shromáždění republiky Československé souhlasí se smlouvou mezi republikou československou a republikou Polskou, podepsanou dne 23. dubna 1925 ve Varšavě se Závěrečným protokolem z téhož dne".

Ústavně-právní výbor pojednalo předloze a usnesl se po referátu zpravodaje posl. Ostrého na tomto návrhu:

"Národní shromáždění republiky Československé souhlasí se smlouvou mezi republikou Československou a republikou Polskou, podepsanou dne 23. dubna 1925 ve Varšavě se Závěrečným protokolem z téhož dne".

První část jedná o státním občanství. Je to pouhé provedení rozhodnutí konference velvyslanců z 28. července 1920, jímž rozděleno bylo Těšínsko, Orava a Spiš.

Druhá část jedná o amnestii, třetí část týká se ochrany menšin, čtvrtá část má ustanovení a rozluce spisové.

V páté části stanoví se zásady pro likvidaci majetku samosprávných svazků a veřejnoprávních korporací, část šestá upravuje pensijní závazky autonomních korporací vůči jich zaměstnancům včetně učitelů; sedmá část týká se slezských úvěrních ústavů, osmá jedná o úpravě starých pohledávek a závazků peněžních a o vydání deposit, devátá stanoví pravidla pro event. sporné jednání, desátá obsahuje všeobecná ustanovení závěrečná.

Rozpočtovému výboru patří ke zkoumání část 5., 6., 7. a 8. ježto tyto části jednají o hospodářské a finanční úpravě poměrů, jež vznikly rozdělením Slezska, Oravy a Spiše.

Rozpočtový výbor projednal zásady v uvedených oddílech přijaté ve schůzi dne 10. března t. r. a navrhl, aby poslanecká sněmovna N. S. usnesla se takto:

"Národní shromáždění souhlasí se smlouvou mezi republikou československou a republikou Polskou, podepsanou dne 23. dubna 1925 ve Varšavě se Závěrečným protokolem z téhož dne".