Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Die Gefertigten stellen folgenden Antrag:

Das Abgeordnetenhaus wolle beschliessen:

Die Nationalversammlung der Čechoslovakischen Republik hat folgendes Gesetz beschlossen:

Im § 10, Abs. 1 der kaiserlichen Verordnung vom 15 September 1915, RGBl. Nr. 280, und im § 26, Abs. 1, der Ministerialverordnung vom 10. Dezember 1915 RGBl. Nr. 363, ist der Betrag ť400 KŤ zu ersetzen durch den Betrag ť2500 KčŤ.

Dieses Gesetz tritt rückwirkend ab 1. Jänner 1926 in Kraft. Mit seiner Durchführung wird der Finanzminister betraut.

Nach § 10, Abs. 1 der kaiserlichen Verordnung vom 15. September 1915, RGBl. Nr. 280 und § 26, Abs. 1 der Durchführungsverordnung vom 10. Dezember 1915, RGBl. Nr. 363, sind die auf dem Grundsatz der Wechselseitigkeit beruhenden Vereine und genossenschaftlichen Vereinigungen, wenn sie keine auf Gewinn berechnete Unternehmung betreiben und sich nicht gleichzeitig mit anderen Versicherungsgeschäften befassen, von der Entrichtung der im § 1, Abs. 1, Z. 1 und 2, ferner im § 4, Abs. 1, der erwähnten kaiserlichen Verordnung eingeführten Gebühren befreit, sofern sie die Versicherung von Krankenunterstützungen (Krankengelder, ärztliche Hilfe therapeutische Behelfe und Medikamentenbezug) und von 400 K nicht übersteigenden Begräbnisgeldern bezwecken.

Demnach sind Begräbnisgelder welche von den für die Gebührenfreiheit in Betracht kommenden Vereinigungen und Unternehmungen ausgezahlt werden, nur dann gebührenfrei, wenn sie 400 Kč nicht übersteigen.

Wenn diese Grenze im Jahre 1915 als ausreichend erscheinen konnte, muß doch heute die Verminderung der Kaufkraft des Geldes in Betracht gezogen werden. Die Begünstigung hat ihren Zweck verloren wenn sie nur bis zu 400 Kč gewährleistet ist, denn der Aufwand für eine ganz einfache Beerdigung ist heute bedeutend höher als 400 Kč und die Aushilfe welche den Hinterrbliebenen durch ein Begräbnisgeld von 400 Kč geboten wird ist vollständig ungenügend.

Viele von den in Betracht kommenden Vereinigungen haben schon längst die Absicht das Sterbegeld den heutigen Wertverhältnissen anzupassen, und sie wären durch die gemäß der Entwertung des Geldes erhöhten Leistungen der Versicherten auch in der Lage eine Erhöhung des Begräbnisbeitrages durchzuführen und den Hinterbliebenen die Möglichkeit zu geben daß sie einen angemessenen Ersatz der Begräbnisauslagen erhalten.

Der Umstand jedoch, daß die Festsetzung des Sterbegeldes mit einem 400 Kč übersteigenden Betrag den Verlust der Gebührenfreiheit bewirken würde und die zufolge der Gebührennovelle vom 7. Jänner 1920 Slg. Nr. 31 mit einem 100%igen Zuschlag bedachten Gebühren entrichtet werden müßten hält die Versicherungsträger begreiflicherweise von einer Erhöhung des Sterbegeldes zurück. Hiedurch wird der Zweck der Leistung, für welche überdies die Versicherten in der Zeit der Wertigkeit des Geldes ihre Beiträge in vollwertigem Geld geleistet haben, fast vollständig vereitelt.

Während auf verschiedenen Gebieten der Gesetzgebung des čechoslovakischen Staates den durch die Entwicklung der Valuta und durch die Preisgestaltung geschaffenen Änderungen im Wirtschaftsleben Rechnung getragen wurde ist dies im vorliegenden Fall offenbar bis jetzt übersehen worden.

Es wird beispielsweise auf folgende gesetzlichen Änderungen verwiesen:

Die Erhöhung der exekutionsfreien Bezüge von 1600 K auf 6000 Kč (bezw. bei Alimentationsansprüchen von 600 K auf 3000 Kč) durch das Gesetz vom 15. April 1920, Slg. Nr. 314,

die schrittweise Erhöhung der nach § 125 Z. 7 des P. St G. rentensteuerfreien Bezüge von 1200 K auf 6000 Kč,

des steuerfreien Einkommens nach § 155 P St. G. von 1600 K auf 6000 Kč,

der Einkommensgrenze nach § 157 des P St. G. von 4000 K auf 15.000 Kč,

der abzugsfähigen Lebensversicherungsprämien nach § 160 des P. St. G. von 300 K auf 1200 Kč bezw. von 600 K auf 2400 Kč

die Erhöhung des steuerfreien Reinertrages der nach § 85 des P. St. G. begünstigten Erwerbs- und Wirtschaftsgenossenschaften von 1200 K (vor dem Inkrafttreten des Gesetzes vom 3 Jänner 1913 RGBl. Nr. 5 600 K) auf 6000 Kč durch das Gesetz vom 14. Dezember 1922 Slg. Nr. 384.

Es erscheint nur recht und billig auch bezüglich des gebührenfreien Begräbnisgeldes in ähnlicher Weise auf den heutigen Geldwert Rücksicht zu nehmen abgesehen davon daß hier der Entgang an Gebühren für den Staatshaushalt ein minimaler sein wird bezw. ein solcher Entgang gar nicht zu erwarten ist, da bisher die Versicherungsträger mangels gesetzlicher Festlegung eines entsprechend höheren gebührenfreien Betrages das Begräbnisgeld in der ungenügenden Höhe von höchstens 400 Kč belassen haben.

Durch Annahme des vorstehenden Antrages wird ein Wohlfahrtszweck von großer Bedeutung gefördert werden ohne daß der Fiskus ein Opfer zu bringen braucht.

Die rückwirkende Kraft des Gesetzes ab 1. Jänner 1926 erscheint notwendig um den in Betracht kommenden Unternehmungen die Möglichkeit zu geben die Sterbegelder schon für das Jahr 1926 einheitlich festzusetzen damit die Hinterbliebenen der zwischen dem 1. Jänner 1926 und dem Zeitpunkt der Erlassung des Gesetzes verstorbenen Versicherten nachträglich noch günstiger bedacht werden können.

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

V §u 10, odst. 1 císařského nařízeni ze dne 15. září 1915 č. 280 ř. z. a v §u 26, odst. 1 ministerského nařízení ze dne 10. prosince 1915, č. 363 ř. z. budiž částka ť400 KŤ nahrazena částkou ť2500 KčŤ.

Tento zákon nabývá účinnosti se zpětnou platností od 1 ledna 1926. Provedením jeho se pověřuje ministr financí.

Podle §u 10. odst. 1 císařského nařízení ze dne 15 září 1915 č. 280 r. z a podle §u 26 odst. 1 prováděcího nařízení ze dne 10 prosince 1915 č. 363 r. z. jsou spolky a společenstevní sdružení zakládající se na zásadě vzájemnosti neprovozují-li žádného podniku na zisk a nezabývají-li se zároveň jinými pojišťovacími obchody osvobozeny od poplatků uvedených v §u 1 odstavec 1, č. 2 pak v §u 4 odst. 1 pokud jejich účelem jest pojištění nemocenských podpor (nemocenské lékařská pomoc, therapeutické pomůcky a léky) a pohřebné jež nepřevyšuje 400 K.

Podle toho jest pohřebné které vyplácejí sdružení a podniky na něž se vztahuje osvobození od poplatků jen tehdy osvobozeno od poplatků nepřevyšuje-li 400 Kč.

Stačila-li tato hranice v r. 1915 musíme přece pomysliti že dnes kupní síla peněz klesla Úleva poskytuje-li se jen do 400 Kč minula se svým účelem, neboť náklad na docela jednoduchý pohřeb činí dnes daleko pres 400 Kč a 400 Kč výpomoci které dostávají pozůstalí jako pohřebné naprosto nedostačuje.

Mnoho takových sdružení zabývá se již dávno úmyslem přizpůsobiti pohřebné dnešním poměrům a poněvadž zvýšila příspěvky pojištěnců podle znehodnocení peněz byla by také s to zvýšiti pohřebné a umožniti pozůstalým aby jim pohřební výdaje byly přiměřeně nahrazeny

Od zvýšení pohřebného zdržuje nositele pojištění jak lze pochopiti to že kdyby bylo pohřebné ustanoveno částkou převyšující 400 Kč ztratilo by se osvobození od poplatků a podle poplatkové novely ze dne 7. ledna 1920 č. 31 Sb. z. a n. musily by se platiti poplatky se 100%ní přirážkou. Tím jest téměř úplně zmařen účel pohřebného, na něž si pojištěnci vedle toho platili ještě v době kdy peníze měly plnou hodnotu penězi hodnotnými.

Kdežto v různých oborech zákonodárství československého státu ke změnám v hospodářském životě které nastaly vývojem valuty a tvořením cen, bylo již přihlíženo tento případ byl zřejmě až dosud přehlédnut.

Poukazujeme na příklad na tyto zákonné změny:

Zvýšení požitků nepodléhajících exekuci ze 1600 K na 6000 Kč (nebo při nárocích na výživné ze 600 K na 3000 Kč) které bylo provedeno zákonem ze dne 15 dubna 1920 č. 314 Sb z. a n.

postupné zvyšování požitků osvobozených od daně důchodové podle §u 125 č. 7 zákona o osobních daních z 1200 K na 6000 Kč,

příjmu osvobozeného od daně podle §u 155 zákona o osobních daních z 1600 K na 6000 Kč,

hranice příjmu podle §u 157 zákona o osobních daních ze 4000 K na 15.000 Kč životního pojistného jež lze odečísti podle §u 160 zákona o osobních daních ze 300 K na 1200 Kč resp. ze 600 K na 2400 Kč

zvýšení ryzího výtěžku výdělkových a hospodářských družstev požívajících výhod §u 85 zákona o osobních daních osvobozeného od daně z 1200 K (než nabyl účinností zákon ze dne 3 ledna 1913 č 5 r. z 600 K) na 6000 Kč které bylo provedeno zákonem ze dne 14 prosince 1922 č 384 Sb. z. a n.

Jest tedy jen spravedlivé a slušné aby se také pří pohřebném osvobozeném od poplatků podobně přihlíželo k dnešní hodnotě peněz, nehledě k tomu že tím státnímu hospodářství unikne jen nepatrná část poplatků, vlastně ani nelze očekávati takového úbytku, neboť nositelé pojištění poněvadž zákonem nebylo dosud ustanoveno přiměřené vyšší pohřebné osvobozené od poplatků ponechali nedostatečné pohřebné nejvýše 400 Kč.

Bude-li tento návrh přijat, dostane se tím podpory dobročinnému účelu velkého významu a státní pokladna nebude musit přinésti žádnou oběť.

Aby zákon nabyl účinnosti se zpětnou platností od 1. ledna 1926 jest proto nutné, aby příslušné podniky mohly pohřebné jednotně ustanoviti již pro rok 1926 aby pozůstalým pojištěnců kteří zemřeli mezí 1 lednem 1926 a dobou než bude vydán tento zákon mohly dodatečně poskytnouti ještě příznivější podporu.