Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Sb. z. a n. Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno. raciž se usnésti:

kterým se prohlašuje živnost fotografická ve všech svých oborech za řemeslnou.

Živnost fotografická včetně pořizování fotografických snímků při živnostenské výrobě filmů prohlašuje se ve všech svých oborech za řemeslnou s obmezeními, obsaženými v § 1 odst. 5. zákona ze dne 5. února 1907 č. 26 ř. z. a § 1 odst. 5. zákona ze dne 10. října 1924 č. 259 Sb. z. a n.

Živností fotografickou podle § 1 jest rozuměti celý po živnostensku provozovaný proces fotografický jakož i jeho jednotlivé části.

Ustanovení §§ 1 a 2 toho o zákona nevztahují se na živnostenskou výrobu filmů s obmezením vytčeným v § 1, na používání fotografie ve věcech úředních na fotografii amatérskou a na používání fotografie ve vědě umění, průmyslu a živnostech pokud toto používání má povahu činnosti pomocné anebo sleduje účely vyučovací a vzdělávací.

Nařízení ministra obchodu v dohodě s ministrem vnitra ze dne 12. prosince 1911 c. 226 ř z. a § t, odst. 3 bod 65 zákona ze dne 10. října 1924 č. 259 Sb. z. a n. se zrušuje.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Provedením jeho pověřuje se ministr průmyslu, obchodu a živností ve shodě s ministrem školství a národní osvěty.

Nařízením ministra obchodu v dohodě s ministrem vnitra ze dne 12. prosince 1911 č. 226 r.z. a na Slovensku §em 1 odst. 3 bodem 65. živnostenského zákona pre územie Slovenska a Podkarpatskej Rusi zo dňa 10. oktobra 1924 č. 259 Sb. z. a n. byla prohlášena portrétní fotografie za živnost řemeslnou. Naproti tomu všecky ostatní obory živnosti fotografické zůstaly svobodnými. Fotografie portrétní doznala od r. 1911 značného rozvoje, pokud se týká dokonalostí svých výrobků, takže důstojně representuje náš stát i na foru mezinárodním. Než i po stránce živnostensko-zvelebovací vykonali fotografové z povolání velice mnoho pro rozkvět svého stavu zakládáním odborných společenstev a péčí o vybudování odborného školství, aby tak vyučení fotografové mohli se i nadále odborně vzdělávat: a udržeti stejný krok s vědeckým pokrokem fotografie.

Tato snaha fotografů z povolání jest značně brzděna nedokonalou právní úpravou živnosti fotografické. Okolnost že pouze fotografie portrétní jest vázána průkazem způsobilosti jehož možno nabýti jedině vyučením a zaměstnáním jako pomocník při provozování portrétní fotografie způsobila, že jednotlivci odpovídají svobodnou živnost fotografickou s vyloučením fotografie portrétní, provozují však při tom ve velké většině případů i fotografii portrétní, ovšem nedovoleně a poškozují tak oprávněné fotografy z povolání. Tento nezdravý zjev nabyl v poslední době takových rozměrů, že fotografové z povolání spatřují jedinou záchranu svého stavu a jedinou podporu svých snah po zvelebení a rozkvětu své živnosti prohlášením živnosti fotografické vůbec za živnost řemeslnou.

Jak nejistý a rozvrácený právní pojen živnosti fotografické dnes jest, vysvítá z následujících dvou výnosů ministerstva obchodu:

Citujeme doslovně z výnosu ministerstva obchodu ze dne 6. července 1923 č. j. 23173/23:

ťDále buďtež živnostenské úřady poučeny, že zvětšování portrétních fotografií, prováděné podle předložených hotových fotografií i bez pořizování původních snímků, jest živností řemeslnou, poněvadž prohlášením portrétní fotografie za živnost řemeslnou stal se řemeslným celý proces fotografický. Za řemeslné živnosti nutno tudíž považovati i takové živnosti, jež se zabývají toliko částí celého procesu, na příklad kopírováním, zmenšováním, zvětšováním, retušováním a pod. portrétních fotografií.Ť

Druhý výnos téhož ministerstva ze dne 25. listopadu 1925 č. 29833 praví doslovně:

ť...záleží tato živnost (t. j. portrétní fotografie) v braní fotografických snímků osob anebo mrtvol tedy v optickém zachycování jejich na fotografickou desku Jedině tato činnost jest vyhražena řemeslné živnosti fotografické a tvoří její podstatný obsah. Veškeré další práce, jako zvětšování malování retušování může ovšem portrétní fotograf prováděti, leč z toho neplyne ještě nutný závěr, že tyto další úkony jedině on smí předsevzíti a nikdo jiný. Náhled svazu, že stal se celý proces fotografický řemeslným, není tedy správným.Ť - Tedy pravý opak prvého výnosu.

Odstranění těchto rozporů má býti dosaženo předloženou osnovou zákona k jejímuž vysvětlení k jednotlivým ustanovením podotýkáme toto:

Živnostenská výroba filmů prohlašuje se tímto návrhem za řemeslnou pouze pokud jde o pořizování fotografických snímků, nikoliv však ostatní činnosti vykonávané při výrobě filmů. Pokud pak by živnost fotografická v konkrétním případě byla provozována po továrnicku, nevyžaduje se podle ustanovení § 1 odst. 5. bývalého rak. živn. řádu a § 1 odst. 5. živnostenského zákona pre územie Slovenska a Podkarpatskej Rusi průkazu způsobilosti.

Za živnost řemeslnou jest nutno prohlásiti nejenom celý po živnostensku provozovaný proces fotografický, nýbrž i jeho jednotlivé části, poněvadž v případě opačném mohla by snadno ustanovení tohoto zákona býti obcházena tvrzením, že není provozován celý proces fotografický, nýbrž pouze jeho určitá část, na kterou by se pak požadavek průkazu způsobilosti, vyplývající ze řemeslné povahy určité živnosti, nemohl vztahovati.

Fotografové z povolání jsou si vědomi, že bezvýhradné prohlášení živnosti fotografické ve všech jejích oborech za řemeslnou mohlo by míti v zápětí ochromení rozvoje věd, umění, průmyslu a zejména stavebních živností a proto má býti navrhované opatření provedeno s výjimkami uvedenými v § 3 osnovy jimiž jest dostatečně zaručeno, že používání fotografie ve věcech úředních (na př. v trestním řízení atd.) ve vědě a umění, průmyslu a v živnostech nebudou kladeny žádné překážky.

Bude tudíž možno pořizovati neomezeně fotografické snímky v kovoprůmyslu, fotografovati modely, hotová díla v umění sochařském, malířském a v umění vůbec, používati fotografie při vědeckých pokusech, k účelům vyučovacím zejména na vysokých školách a školách vůbec a konečně jakožto pomůcky vzdělávací na př. při pořádání různých osvětových a vlastivědných lidových přednášek a kursů k účelům propagačním, zejména ku podpoře turistiky cizineckého ruchu.

Zvláště fotografii amatérské nekladou se v tomto směru žádné meze. Osnova neklade také žádných mezí pomocnému používání fotografie v živnostech jak se prakticky vyvinulo na př. při živnosti stavitelské, různých živnostech stavebních, výrobě nábytku a pod.

Jelikož předloženým návrhem má býti prohlášena fotografie vůbec s obmezeními a výjimkami uvedenými v § 3 za řemeslnou, jest nutno zrušiti nařízení ministra obchodu v dohodě s ministrem vnitra ze dne 12. prosince 1911 č. 226 ř. z. a § 1, odst. 3 bod 65 zákona ze dne 10. října 1924 č. 259 Sb. z. a n., kterými byla prohlášena za živnost řemeslnou pouze fotografie portrétní.

Jest nutno, aby tento zákon se stal účinným dnem vyhlášení odchylkou od platných ustanovení o účinnosti vyhlášených zákonů poněvadž jest důvodná obava že v době mezi vyhlášením a účinností tohoto zákona by!a by hromadně u úřadů živnostenských odpovídána svobodná živnost fotografická čímž by účel tohoto zákona byl vážně ohrožen ne-li zmařen. Návrhem tímto státní finance zatíženy nejsou. Po stránce formální navrhují podepsaní aby návrh přikázán byl výboru iniciativnímu a živnostenskému.