Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 25 zákona ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb. z. a n. doplňuje se odst. 3., který bude zníti následovně:

(3) Zaměstnanci obchodní a živnostenští, kteří nejsou pojištění u žádné z nemocenských pojišťoven uvedených v §§ 26-29, jsou pojištění u živnostenské nemocenské pojišťovny, v jejímž obvodě vykonávají práce, nebo služby uvedené v §u 2.

Ustanovení § 27 zákona ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb. z. a n. mění se a bude nadále zníti takto:

Osoby povinně pojištěné, zaměstnané u povinných členů živnostenského společenstva neb gremia jsou povinně pojištěny u společenstevní neb gremiální nemocenské pojišťovny, ve kterou se přeměňuje společenstevní neb gremiální nemocenská pokladna, měla-li tato dne 1. července 1924 aspoň 1.000 členů, zaměstnaných u povinných členů společenstva neb gremia.

§ 28 zákona ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb. z. a n. mění se a bude nadále zníti takto:

Spolková nemocenská pojišťovna, ve kterou se přeměňuje spolková nemocenská pokladna, zřízená podle ustanovení spolčovacího zákona ze dne 26. listopadu 1852, č. 253 ř. z., měla-li dne 1. července 1924 aspoň 1.000 členů povinně pojištěných pro případ nemoci, může pojišťovati i nadále s účinkem, že členové její nemusí býti pojištění u příslušné okresní nebo zemědělské nebo závodní nemocenské pojišťovny.

§ 29, zákona ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb. z. a n. mění se a bude nadále zníti takto:

(1) Zapsaná pokladna pomocná, zřízená podle zákona ze dne 16. července 1892, č. 202 ř. z., které bylo před 1. červencem 1919 uděleno osvědčení podle § 7, uvedeného zákona, může rovněž i nadále pojišťovati osoby povinně pojištěné pro případ nemocí s účinkem, že osoby ty nemusí býti pojištěny u příslušné okresní nebo zemědělské nebo závodní nemocenské pojišťovny, měla-li dne 1. července 1924 alespoň 1.000 členů povinně pojištěných pro případ nemoci.

(2) Zapsaná pokladna pomocná, která podle svých stanov před 1, lednem 1924 pojišťovala pro případ nemoci pouze osoby podrobené zákonu o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců, může však zůstati i nadále v činnosti, měla-li 1. července 1924 aspoň 1000 členů povinně pojištěných pro případ nemocí, pokud omezí svoji působnost na pojišťování těchto zaměstnanců. U těchto pokladen nemohou však býti pojištěny osoby, na něž rozšířena byla pensijní pojistná povinnost zákonem ze dne 5. února 1920, č. 89 Sb. z. a n.

(3) Zapsaná pokladna pomocná se napříště nazývá zapsanou pojišťovnou pomocnou.

Působnost vládního nařízení ze dne 9. října 1925, č. 200 Sb. z. a n. vztahuje se na zákon ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb. z. a n. tímto zákonem novelisovaný.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministru sociální péče se ukládá, aby tento zákon provedl, dohodna se se zúčastněnými ministry.

Vládním nařízením ze dne 9. října 1925, č. 200 Sb. z. a n., kterým se provádějí §§ 267, 274, 275 a 276 zákona ze dne 9. října 1924 č. 221, zrušeny býti mají dle odst. 3. § 1, společenstevní a gremiální nemocenské pokladny, které nevyhovují ustanovení § 27, zákona č. 221/1924 Sb. z. a n.

Dle tohoto §u zrušiti se mají veškeré dosud stávající společenstevní a gremiální nemocenské pokladny, které neměly ku 1. lednu 1924 aspoň 4,000 - resp. 2.000 členů, zaměstnaných u povinných členů společenstva neb gremia. Zákonem rozlišovány jsou gremiální a živnostenské nemocenské pokladny, ač povaha obou jest stejná. Tím, že 1. leden 1924 zvolen byl za rozhodný den, propadly by mnohé velké a hospodářsky silné společenstevní nemocenské pokladny likvidací, ačkoliv měly netoliko v sezoně, nýbrž vůbec v ročním průměru daleko více než 4.000, pokud se týče 2.000 členů. Oproti tomu zůstaly by uchovány jiné značně menší a hospodářsky slabší nemocenské pokladny, poněvadž k 1. lednu 1924 náhodou mohou vykázati předepsaný stav členstva.

Jelikož mnohá průmyslová a obchodní odvětví jsou sezonní, vykazuje větší část společenstevních a gremiálních nemocenských pokladen každoročně k 1. lednu nejnižší stav členstva, pročež pro posouzení otázky velikostí nemocenských pokladen vzat měl býti za základ průměrný stav členstva posledních tří let.

Navrhovaná novelisace zákona má za účel odstraniti tuto sociální nespravedlnost a sleduje v prvé řadě zájmy pojištěnců, t, j. zájmy hospodářsky slabých, neboť, jak jest všeobecně známo, pokladny tyto při malých příspěvcích věnovaly tu největší všestrannou péči všem svým pojištěncům.

Neudržitelnost zákona a nutnost novelisace námi navrhované vysvítá nejlépe z následujícího případu:

Nemocenská pokladna živností stavebních v Brně, existující již po řadu desítiletí, přesídlila na jaře 1925 do vlastní novostavby v ulici na Ponávce č. 20, moderně zařízené s vlastními lékařskými ordinačními místnostmi, která jest nezatížena a representuje hodnotu...... Kč 1,200.000.-,

Tato pokladna se jměním kol tří milionů Kč má býti zrušena!

Přes notorickou stagnaci ve stavebním průmyslu obnášel průměrný stav členstva

v roce 1923....... 4424

v roce 1924....... 4753

v roce 1925....... 4004

Úbytek proti roku 1924 jest jen následkem neobnovení zákona o podpoře stavebního ruchu v roce 1925.

Nejvyšší stav členstva měla pokladna

v roce 1923 20. června........ 5939

v roce 1924 17. července..... 7180

v roce 1925 26. září.......... 5955

Ještě 1. listopadu 1925 byl počet členstva 5400, který klesl s dostavivšími se mrazy, což samo sebou se rozumí.

Při posuzování uvedených číslic nesmí býti opomenuto, že v důsledku poválečných poměrů a neodpovídajícímu podporování stavebních živností jest tento stav v abnormálním stavu, jako žádný druhý.

Počet členstva bude opětně samozřejmě v letních měsících značně stoupati a jest-li že stavební činnost vstoupí do normálních kolejí, pak pokladna ještě rychle rozkvete, neboť materielní podklad u této pokladny jest.

Podobně jest tomu u nemocenské pokladny pomocnictva při společenstvu hostinských a kavárníků v Brně, jejíž průměrný počet členstva byl v roce 1923, 2,071, 1924 2,310 a v roce 1925 2,440. Reservní fondy této pokladny činily Kč 260,000,-.

Z uvedeného jest zřejmo, že navrhovaná novelisace jest nejen oprávněná, ale nutna v zájmu tisíců pojištěnců, kterým tyto pokladny v každém směru co nejlépe vyhovují.

Jelikož zrušení těchto pokladen státi se má k 1. červenci 1926, žádají podepsaní předložení tohoto návrhu výboru sociálně-politickému k podání zprávy v době nejkratší.

Návrhem tímto státní finance zatíženy nejsou, pročež návrh na úhradu dle § 41. ústavní listiny odpadá.