V jednom bodu se ovšem liší návrh podstatně
od požadavků hostinských; oni chtějí
vyloučiti obce z osob oprávněných
k dosažení koncese, návrh chce právě
naopak obec dosaditi na první místo jako koncesionáře,
také jen ona má býti oprávněna
nabýti více než jednu koncesí. Zavedením
poměrného čísla, - které lze,
jak ještě později bude probráno, ještě
dále zmenšiti - klesne počet výčepů
a prodejen na jednu třetinu a ještě níže.
Která z platných povolení mají býti
povolena znovu a jakým způsobem budou znovu udělena?
Jest jisto, že provozování zbylých koncesí
bude dobrým obchodem, proto jest naprosto správné
a sociální, aby výtěžek neplynul
pouze soukromému zájmu, nýbrž aby se
zabezpečil především veškerenstvu.
Proto se dostane obcím přednostního práva,
musí býti nejprve dotázány, chtějí-li
získati povolení a jestliže budou souhlasiti,
musí jím býti uděleno. Musíme
doufati a usilovati, aby obce pokud možno v největší
míře používaly svého práva.
Ovšem, bude to spojeno s podmínkami, především,
že povolení budou vykonávati samy, že
ho nepronajmou, poněvadž by setím účel,
o nějž se usiluje, opět zmařil, provoz
musí býti veden zřízenci, kteří
budou míti pevný plat; tantiemy, procenta a jiné
druhy podílu na zisku, kdyby se považovaly za účelně,
nesmějí se nikdy týkati výnosu z výčepu
alkoholu nebo jeho prodeje, nýbrž jen zisku z pokrmů
a líhu prostých nápojů; na odbytu
alkoholu nemá míti nikdo osobního zájmu,
aby k tomu nepovzbuzoval. Obce převezmou dále závazek,
že veškerý čistý výtěžek
vyplývající z alkoholu věnují
výhradně na takové účely, které
přivodí snížení spotřeby
alkoholu a tím povznesení lidového zdraví,
mravností a vzdělání. Toho je nezbytně
třeba jíž proto, poněvadž by se
jinak z obcí stali činitelé mající
zájem na alkoholů a snažili by se zvýšiti
jeho spotřebu; velmi brzy by finanční komise
posuzovaly alkohol jako cenný pramen příjmů
a pití by bylo měřítkem místního
vlastenectví; tomu se musí pro všechny případy
zabrániti.
Zkušeností nabyté ve Švédsku a
Švýcarsku nás poučují, že
i ustanovení, že se má čistého
výtěžku z alkoholu použíti na dobročinné
účely, chová v sobě zárodky
nebezpečí. Úřady se brzy učí
všechny možně zjevy líčiti jako
účinek alkoholu a částky potřebně
na jeho potírání účtovati na
účet alkoholu, mezi tím výdaje, které
náležejí mezi sociální povinnosti
obcí a musily by býti ve všech případech
zaplaceny, tak na příklad vydržování
ústavů pro blbé, pomocných tříd
a pod. Proto musí býti účely, na něž
se smí vynaložiti výtěžek z alkoholu,
zcela přesně v duchu zákona vyznačeny
v nařízení. Jest jimi rozuměti stavby
a vydržování lidových domů, abstinentních
jídelen, knihoven a čítáren. Jestliže
vymezíme pojem tak úzce, pak ani úbytek spotřeby
alkoholu a výtěžku nezpůsobí
poruch; naopak, jestliže toto zařízení
alkohol vytlačí a učiní jej zbytečným,
přestane potřeba peněz, plynoucích
z jeho požitku, sama sebou.
Pravidlem, o něž jest usilovati, jest, aby obce získaly
všechna povolení, která lze podle klíče
obyvatelstva a způsobu odpovědi na otázky
ustanovené v § 9 vůbec zadati. Kde to není
možno, budou ty, které zůstaly volně,
uděleny soukromníkům, kteří
vyhovují zákonitým podmínkám,
nebo také společnostem, které se zabývají
výhradně čepováním a prodejem
alkoholu a provozují je samy trvale ustanovenými
zřízenci a zaváží li se, že
čistý zisk přesahující určitě
zúročení kapitálu, odevzdají
obci ke svrchu vylíčeným účelům.
Akciové společnosti, zvláště
akciové pivovary, avšak také pivovary a sládci,
palírny, výrobci likérů jsou vyloučeni
z výčepu a prodeje alkoholu v drobném, nesmějí
dostati žádné koncese.
Dělnickým domům, lidovým domům
apod. a spolkům nebo společnostem, které
je vydržují, nesmějí býti rovněž
uděleny žádné koncese, neboť tyto
ústavy musí býti abstinentní; povolení,
která nyní mají nebo která v nich
vykonávají, zanikají po 10 letech nebo po
20 letech, podle toho, kdy byla udělena, jestliže
v době, kdy tento zákon nabyl účinnosti,
neuplynulo ještě 20 let od tě doby, kdy byla
udělena. V Anglii, Americe, Skandinávii, Finsku
jsou tyto domy odedávna abstinentní, náklady
na jejích vydržování jsou hrazeny z
nájmů za používání síní
a místností, platy za pobyt atd. Ovšem obec
nebo jmenovaná obecně prospěšná
společnost, která na jejím místě
získá povolení, dodá z výtěžku
prodeje alkoholu potřebné příspěvky
na udržování lidových domů. Lihuprostě
nápoje, káva a jídla mohou býti ovšem
tam, kde toho vyžaduje potřeba, v takovýchto
domech podávány, povolení budiž k tomu
vždy uděleno.
Nádražní restaurace buďtež vždy
spravovány abstinentně; koncese k výčepu
nebo prodeji alkoholových nápojů nebuďtež
tam více udělovány. Přímo po
propadnutí nyní vykonávaných a platných
koncesí,k němuž dojde podle toho za 10 let
po tom,kdy tento zákon nabude účinností
(vyjma poměrně nepatrný počet povolení,
která byla udělena v posledních 10 letech
před přijetím zákona a tedy budou
účinkovati o několik let déle) se
koná první hlasování lidu podle §
9. Na tom, jak bude odpověděno na otázky,
bude záviseti, budou-li uděleny všechny koncese
přípustné podle klíče obyvatelstva
nebo jen 1/4, 1/2 nebo 3/4, z toho nebo zda obec, okres nebo čtvrt
města bude úplně ťsucháŤ,
to jest, že se tam alkoholové nápoje nebudou
smětí více veřejně čepovati
ani prodávati.
Podle polského zákona musí zůstati
celý okres suchý, jestliže 2/3 obcí
zastavily prodej alkoholu, t. j. v poslední třetině
se zastavuje potě sám od sebe. Tam dochází
k hlasování buď z usnesení obecních
představenstev nebo na žádost aspoň
jedné desetiny obyvatelů starších 21
let.
Ve Škotsku bylo zavedeno usnesením anglického
parlamentu v r. 1913 místní veto (určovací
právo obcí), na němž se jíž
dolní sněmovna usnesla v r. 1912; sněmovna
lordů nejprve souhlas odpírala, odhodlala se však
potě ke kompromisu. Nejdůležitější
ustanovení zákona jsou tato:
1. Od r. 1920 jsou přípustna hlasování
podle určovacího práva obcí.
2. Jestliže aspoň 10% občanů oprávněných
hlasovati toho žádá, musí se konati
hlasování. Hlasující mají odpověděti
na tři otázky:
A) Má-li zůstati nynější stav
(no change resolution);
B) má-li se omeziti počet hostinců (limiting
resolution);
C) mají-li se zrušiti hostince (no license resolution).
Vlastnící zrušených hostinců
nedostanou žádné náhrady.
Roku 1920 byla zavedena místní volba pro Wales;
hlasování se tam však ještě nekonalo.
První hlasování provedené ve Škotsku
r. 1920 bylo překvapením, poněvadž se
ze 191 okresů vyslovilo jen 18 pro zákaz a 24 pro
omezení, kdežto 149, aby zůstal starý
stav, nepřály si tedy omezení licencí.
Avšak právě tento výsledek dokazuje
vskutku demokratický ráz soustavy; projevuje vůlí
většiny. Mimo to působí také
velmi výchovně; velmi mnoha lidem, kteří
se tímto problémem nikdy nezabývali, dostává
se hlasováním podnětu a jsou nucení,
aby o tom přemýšleli, je-li vskutku třeba,
aby se na každém rohu ulice nabízel alkohol.
V Norvéžsku bylo ještě před zavedením
zákazu všech nápojů obsahujících
přes 12% alkoholu, určovací právo
obcí. Každých 6 roků může
5% obyvatelů oprávněných hlasovati
žádati nového hlasování o tom,
má-li platný stav zůstati nebo má-li
se změniti. Výsledek byl že na venkově
jest skoro všude zákaz alkoholu, výčep
kořalek jest jen ve městech. Dlužno však
pamatovati na to, že zákonodárství se
tam vztahuje jen na pálené nápoje, které
do nedávně doby byly ve Skandinávii výhradně
lidovým nápojem.
V Holandsku byl předložen lidovému zastupitelstvu
v r. 1920 iniciativní návrh na zavedení určovacího
práva obcí. Druhou sněmovnou byl přijat,
v prvé sněmovně byl však zamítnut
18 proti 17 hlasům, tedy většinou jen jednoho
hlasu. Návrh byl nedávno opět podán
a ještě se o něm jedná.
V Dánsku se zavedení určovacího práva
obcí chystá; via facti se tam uplatnilo, ač
zákonem ještě vůbec nebylo zavedeno.
Ve velmi mnoha dánských obcích se ho při
každém povolení výčepu, které
má býti nově uděleno, vyžaduje
a také provádí, a na jeho výsledku
závisí, zda se povolení udělí.
Jíž roku 1917 bylo vládě a říšskému
sněmu odevzdáno podání, v němž
se žádalo zavedení určovacího
práva obcí. Bylo podepsáno ne méně
než 722.820 podpisy.*)
V Rakousku předložila Národní radě
v říjnu 1922 sociálně demokratická
strana návrh zákona, který rovněž
chce upraviti výčepní řád na
základě určovacího práva obcí.
Prodej alkoholových nápojů vyjma ve velkoobchodu
jest vázán koncesí. Nově udělená
povolení zanikají r. 1942, všechny dosud vykonávané,
radikované výčepní živnosti r.
1947. Na žádost desetiny občanů oprávněných
voliti do obcí nebo z usnesení obecního zastupitelstva
jest provésti hlasování, zda se má
pokračovati v čepování nebo prodeji
lihovin; aby usnesení nabylo platností, musí
bytí do r. 1942 dvou třetinová většina,
po r. 1942 prostá většina odevzdaných
hlasů pro zastavení. Zákon však nebyl
vyřízen do konce zákonodárného
období a tedy propadl; má však býti
opět podán.
V Německu vypracovalo říšské
ministerstvo hospodářství a předložilo
návrh zákona o prodejnách, který se
dostal až do výboru, avšak pro zmatené
politické poměry nebyl dále projednán.
Předpokládá nucené povolování
a průkaz potřeby. Obcím, obecním svazům
a spolkům pro potírání alkoholismu
přísluší pří udělování
povolení přednost. Podniky, které trvají
onoho dne, kdy zákon nabude účinnosti, pozbývají
svého oprávnění po 30 letech. Zemským
zákonem lze naříditi, že se na žádost
aspoň 1/10 koná hlasování členů
obce oprávněných hlasovati o tom, 1. má-li
se uděliti dovolení hostincům a výčepům,
které mají býti nově zřízeny,
aby čepovaly lihové nápoje čí
nikoliv; 2. má-li se obnoviti povolení čepovati
lihové nápoje jíž zřízeným
hostincům a výčepům, dojde-li ke změně
vlastníka či nikoliv; 3. má-li se zakázati
výčep a podávání lihových
nápojů nebo určitého druhu takových
nápojů a) jen v drobném obchodu nebo b) jen
v hostincích a výčepech nebo c) v hostincích
a výčepech v drobném obchodu.
Tedy i v tomto návrhu zákona jest ustanovení
o určovacím právu obcí, i když
jen jako eventuální případ.
*) Od té doby co byla vypracována důvodová
zpráva dánská sněmovna již určovací
právo obcí přijala.
Labour Party v Anglii stojí převážnou
většinou na stanovisku určovacího práva
obcí. Vydala agitační spis, k němuž
napsal předmluvu J. Ramsey Macdonald; praví se v
ní: ťKaždý připustí, že
otázka pití jest se stanoviska mravního a
hospodářského naléhavá. Obchod
s alkoholovými nápoji stal se nebezpečným
pro veřejnost a zemí; korumpuje politiku.Ť
Není pochybností, že určovací
právo obcí bude zavedeno jak ve Škotsku tak
také v Anglii, zůstane-li Labour Party dosti dlouho
u vesla a uvede-li do pořádku nejožehavější
otázky zahraniční a vnitřní
politiky.
Na sjezdu maďarské sociální demokracie
v prosinci 1922 se žádalo zavedení určovacího
práva obcí.
Tato soustava se totiž všude ukázala nejúčinnějším
a nejdemokratičtějším způsobem
potírání pijáckých zvyků
a jistě si prorazí cestu. Způsob, jak se
jí užívá, není ve všech
státech přesně týž, avšak
rozdíly nejsou podstatně. Spojení s poměrem
počtu obyvatelstva a komunalisací výčepnictví
jak se navrhuje v tomto návrhu, zdá se nejlepší
způsob, jím jest dán základ, z něhož
může postupovati další vývoj. Jako
náhrada za komunalisaci tam, kde bude odmítnuta,
jest učiněno opatření, upomínající
na Gotenburgskou soustavu, která právě tak
jako komunalisace směřuje k tomu, aby vymýtila
soukromě zájmy z prodeje alkoholu.
Demokratický duch v určovacím právu
obcí jest jistě největší jeho
předností. O zavedení referenda, hlasování
lidu, možno býti různého mínění,
pokud jím má býti odňato lidovým
zastupitelstvům rozhodování o zásadních
otázkách, velkých politických problémech.
Zde však jde o to,rozhodnutí z rukou byrokracie odevzdati
do rukou lidu, který nyní sám může
a má hlasovati o tom, chce-li prodej alkoholu trpěti
dále nebo chce-li jej zavrhnouti.
Omezení výčepu po nabytí účinností
tohoto zákona postupovalo by velmi zvolna. 10 let by se
prodejny rušily jen smrtí nebo vzdáním
se obchodu občana, které mu bylo uděleno
povolení. A v prvním případě,
aby se pokud možno zabránilo tvrdostem, připouštělo
by se kde třeba zabrániti hospodářským
škodám, vždy další vedení
podle vdovského práva. Z nádražních
restaurací musil by ovšem alkohol zmizeti ihned nebo
za krátkou dobu, poněvadž jej tam zákon
výslovně zakazuje; avšak finančně
to postihne jen železniční správu, která
jak lze předvídati, musí snížiti
poněkud nájemné, což není příliš
velkou újmou, jistě však učiní
přítrž mnoha nešvarům a zlořádům.
Velmi uvádí v omyl veřejné mínění,
když právě železniční správy,
tedy přece veřejně korporace, jako nápoj
k utišení žízně především
a obyčejně nabízejí výhradně
alkohol.
Jinak se mají věcí stran prodeje alkoholových
nápojů v obchodech, právě tak u koncesovaných
závodů pro stáčení piva do
lahví, které jsou spojeny s obchody se smíšeným
zbožím, hokynářstvím a pod.;
obojí se musí ihned poté, jakmile zákon
nabude účinností, přestati prodávati,
neboť § 2 to zakazuje. Avšak hospodářská
škoda s tím spojená jest snesitelná,
neboť jak obchody a konsumní spolky, tak také
smíšené obchody spojeně s prodejem lahvového
piva, mohou bez toho obstáti. V menších obcích
se sotva vyskytnou vlastní prodejny, budou spojeny s výčepy,
kde lze také koupiti nápoje, ať jíž
volně nebo v uzavřených nádobách.
Ve větších městech to nepatrný
počet prodejen vydrží;jejích počet
bude započítán s výčepy do
poměrného čísla podle § 3.
Za 10 let poté, kdy tento zákon nabude účinnosti,
propadnou všechna povolení, trvající
20 let a déle, tedy daleko větší číslo,
ve velmi mnoha obcích, zvláště v drobných
zemědělských obcích, budou to všechna
nebo skoro všechna. Ovšem až zákon nabude
účinnosti, nebude lze uděliti novou koncesí
nikde, kde počet udělených koncesí
přesahuje poměrné číslo, což
jest jistě všude. Nyní se ihned koná
první hlasování, jež dlužno dříve
připraviti; na jeho výsledku závisí,
kolík koncesí smí býti opět
uděleno, odpoví-li se na otázku tak, že
mají býti uděleny všechny koncese, přípustně
podle poměrného čísla, což lze
očekávati ve většině obcí,
nebo odpoví-li se na otázku 2, že se má
uděliti jen 75%, 50% nebo 25% přípustných
povolení, okresní politická správa
vypočte podle posledního soupisu lidu počet
koncesí, které mají býti zadány.
Především jest se otázati obce, zda
uplatňuje nárok na všechna povolení
nebo jen část a na která; tato jí
poté mají býti udělena; jestliže
se výslovně zřekne všech povolení
nebo částí, pak ta,která zůstanou
volná, budou udělena především
společnostem, které se o to ucházejí
a převezmou závazky s tím spojeně
a teprve, kdyby nebylo lze obojího provésti, soukromým
osobám, ať jíž dosavadním vlastníkům
nebo jiným. Povolení udělují politické
správní úřady; jak při výběru
mezi uchazeči o koncesi, tak také při ustanovování
obchodvedoucích obcí a společností,
kteří musí býti úřadů
oznámení, jest zkoumati zvláště
jejích mravní vlastnosti; pravidla pro to, pokud
jíž nejsou ustanovena v živnostenském
řádu, budou vydána prováděcím
nařízením k zákonu.
V prováděcím nařízení
budou také vydány směrnice pro rozhodnutí
otázky, které ze zřízených
výčepů a prodejen mají býti
ponechány a které zrušeny. Rozhodnutí
musí býti vyneseno z praktických hledisek.
Především se bude přihlížeti
k místním poměrům, aby prodejny byly
rozděleny v obcí rovnoměrně, zvláště
je-li obec rozlehlá nebo skládá-li se z několika
částí;se stanoviska zdravotního a
estetického bude dána přednost výhodným
místnostem. Zásadou bude, že hotely a velké
restaurace, které pronajímají cizinecké
pokoje a mají velký odbyt jídel, nedostanou
více koncese k výčepu lihových nápojů,
ještě méně kavárny, cukrářství,
turistické chaty, kluby, hostinství ve veřejných
budovách jako v divadle, koncertních budovách,
sněmovně a pod. Převezme-li obec provoz všech
koncesí nebo jejích částí,
pak má po dohodě s politickým úřadem
na vůlí, které povede dále a které
mají býti zrušeny.
Je-li poměr upraven takovýmto způsobem, smějí
býti do příštího hlasování,
které jest provésti po 10 letech, koncese uděleny
jen tehdy, jestliže staré zaniknou což se může
státi jen u takových, které jsou v rukou
soukromníků, nebo jestliže přibude obyvatelstva
tak, že počet koncesí klesne pod poměrně
číslo ustanovené hlasováním.
Mají-li býti koncese udělovány dále
nebo znovu uděleny, rozhodne se odpovědí
na otázku 3, § 5; bude-li zodpověděna
záporně, povolení, která se uvolní
propadnou, a nebudou ani nová více udělována,
jestliže počet trvajících koncesí
klesne pod klíč.
Není naprosto třeba, jak dlužno zvláště
zdůrazniti, aby se pro výletní nebo lázeňská
místa a jiná obchodní střediska činily
výjimky, aby se snad připouštěl větší
číselný poměr. Počet hotelů,
hostinců, zájezdních hostinců, sanatorií,
jídelen atd., kaváren, abstinentních domů
nebude naprosto dotčen tímto zákonem, tedy
ani číselným poměrem, lze jích
zřizovati tolik, kolík jich vyžaduje potřeba,
to zůstane ponecháno jako dříve úsudku
městských a státních úřadů
udělujících koncese; jen musí býti
a budou vedeny abstinentně. Že v poutnických
místech, cílech turistů apod. možno
také nalézti jeden výčep alkoholu
vedle druhého, jest postaviti na pranýř jako
výstřelek, který nemá vůbec
nic společného se skutečnými účely
těchto zařízení. Rovněž
tak jest zneužíváním, že se při
lidových a spolkových slavnostech povolují
a zřizují přenosně alkoholově
výčepy; jestliže takovéto podniky nebudou
navštíveny a nevyplatí se, nebude-li se prodávati
alkohol, pak zaslouží, aby se od nich upustilo. Po
zavedení zákona nebude lze ovšem udělovati
takovýchto zvláštních povolení.
Ostatně přesvědčení, že
turistika, sport, lidové svátky a lidové
slavností atd. se mají zdržeti alkoholu,proráží
beztoho jíž u všech rozumných lidí,
takže takovéto zákonně překážky
naprosto nemohou zraniti veřejného mínění.
Jíž dnes se velmi často toto spojování
slavností se zneužíváním alkoholu
příčí přesvědčení
pořadatelů, avšak ponechávají
je jen proto, poněvadž to právě také
ťjiníŤ dělají.
Není potřebí jistě teprve zevrubnějšího
odůvodnění, že podle § 7 ani obec,
ani ťobecně prospěšná společnostŤ
nesmí ani výčepu ani prodeje dále
pronajmouti, nýbrž musí jej sama provozovati
svými zřízenci a že výtěžku
lze použíti jen k přímému nebo
nepřímému potírání alkoholismu.
Komunalisace a soustava Gotenburgská, jichž obou má
zde býti použito vedle sebe, mají týž
účel, mají tím, že odstraní
popud, který dává zisk z alkoholisace národa,
zmenšiti pokušení a přivésti to
tak, že v hostincích právě tak rádi
budou viděti, pije-li se káva nebo ovocná
šťáva nebo zaplatí-li se vstupné,
jako pije-li se pivo nebo kořalka. Ovšem při
zřizování ťobecně prospěšných
společnostíŤ dlužno pečlivě
dbáti toho, aby se jich nezmocnil alkoholový kapitál,
třeba s nastrčenými lidmi a tím jejích
úsilí křížila jím překážel;
pokud možno, musejí v nejrozsáhlejší
míře podléhati dohledu obce a veřejností.
Kdyby se připustil pronájem, musil by se nájemce
hledět obohatiti a ani tehdy by se nedosáhlo účelu.
Na druhé straně však ani obec nesmí
svůj rozpočet budovati na příjmech
z alkoholu; fiskalismus jest právě tak nebezpečný
jako jednotlivcova touha po zisku. Jen nemá-li obecní
pokladník na tom zájmu, aby byl alkohol odbyt, poněvadž
to obcí nic nevynáší, nebude obec podporovati
požívání alkoholu. Nejpodstatnější
věcí však jest,že tímto způsobem
lze opatřiti peníze na zřízování
lidových domů knihoven a čítáren,
které jsou nejdůležitější,
první podmínkou pro osvobození lidu od nutnosti
docházeti do hostince; alkohol musí dodati peníze,
aby se sám stal zbytečným.
Snad se ustanovení § 12 zdají přehnaná
a zbytečná, avšak jest nezbytně třeba,
aby se sprovodil se světa zlořád likérového
cukroví nebo aspoň učinil neškodným.
Tato koňaková zrna a likérově bonbony
kupují téměř výhradně
děti a mladiství, kteří se tímto
způsobem jíž v útlém věku,
potřebujícím ochrany, seznamují s
docela odpornou, méně cennou kořalkou. Jestliže
se nyní v obchodech výslovně nezakáže,
že se jím takové cukroví s likéry
nesmí vydati, dostane se to jako vždy při nákupu
směsí bonbonů neb pralinek. Je prokázáno,
že mladí lidé po požití 1 kg likérových
bonbonů byli opilí. Výčepu a prodeje
nelze upravovati přísnými zákony,
aniž by se do toho nezahrnulo také toto zneužívání.
Snad by bylo nejsprávnější, kdyby se
výroba takovéhoto zbytečného cukroví
úplně zakázala; neboť jaký smysl
má míti tato kombinace sladkostí s opojnou
látkou; poněvadž by se tím však
obchod a výroba cítily velmi poškozeny, má
se přestati na omezeních vypočítaných
v § 12. Že se zakazuje prodej dětem a mladistvým
jest samozřejmě, poněvadž si nesmí
koupiti ani kořalky, bylo to jen přehlédnutí,
že tento zákaz nebyl již pojat do zákona
ze dne 17. února 1921, jímž se zakazuje prodej
alkoholových nápojů mladistvým.
Konečně ještě několik slov o
účinku, jaký bude vykonávati zákon
na podnikatelé a zaměstnance působící
v hostinské živností. Tito toho příliš
neucítí, neboť počet hotelů,
kaváren, jídelen atd. nepoklesne; drobně
výčepy zmizí, avšak v těch bylo
zaměstnáno jen málo lidí a mezi nimi
opět veliká část ženského
pohlaví a jest sociální povinností
osvoboditi je z otročení alkoholových provozoven.
Tím, že se zmenší počet výčepů,
rozšíří zbývající
obor své působností, takže budou moci
zaměstnávati více zaměstnanců
než dosud, a také obce a společností,
které budou nabývati koncese, budou potřebovati
obchodvedoucích atd. Teprve tehdy, až se obce hlasováním
stanou ťsuchýmiŤ, bude potřeba klesati;
avšak k tomu dojde teprve později a stane se to pozvolna,
takže při počtu lidí beztoho nepříliš
velkém, kteří dostávají prácí
z odbytu alkoholu, jsou vyloučeny povážlivé
účinky.
Hůře budou ovšem postižení hostinští,
výčepníci a obchodníci s alkoholem
v drobném; z nich bude již značná část
přebytečná zavedením poměrného
čísla. Nuže, jest však uvážiti,
že předně velmi značná část
hostinských, zvláště na venkovských
obcích a malých městech, má výčep
alkoholu a hostinskou živnost jen jako vedlejší
zaměstnání; jsou to řezníci
a uzenáři, rolníci, obchodníci, takže
jejich existence ohrožena nebude; a za druhé velmi
mnoho lidí, kteří se vyučili nějakému
jinému zaměstnání z důvodů,
kterých zde nelze vykládati, sahá k vábivé
hostinské živností, najímá si
hostinec a svůj život zakládá na tom,
aby pokud možno mnoho lidí svedli k požívání
lidového jedu. K oběma druhům výčepu
alkoholu třeba míti málo zřetele;
nebude-li této příležitosti, budou právě
tak dobře žíti jiným způsobem.
Majetníci koncesí jsou dnes většinou
vlastníky domů, pro něž ovšem oprávnění
k výčepu znamená podstatné zvýšení
ceny jejích objektu. Ti budou míti během
10 let,která uplynou do provedení tohoto zákona,
dosti času, aby se odpisy atd. přizpůsobili
změněným poměrům.
Konečně nejlepší díl hostinských,
kteří mají odborně vědomostí
a těší se všeobecné vážnosti,
také potě ještě nalezne svůj
chléb a zaměstnání nejen jako hoteliéři,
kavárníci, správci jídelen atd., nýbrž
i jako obchodvedoucí v obecních a společenstevních
prodejnách nebo také jako vlastnící
koncese, která zbyla ještě k volnému
použití pro soukromníky. Úbytek půjde
navrhovanou cestou právě tak pomalu a pozvolna,
že počet obětí bude nesmírně
nepatrný. Aby se pomohlo těm, jejíchž
existence jest na konec přece ohrožena, bude věcí
a sociální povinností společností.
Po stránce formální navrhujeme, aby návrh
byl přikázán výboru zdravotnickému
a výboru pro obchod, průmysl a živnosti.
Jde o problém, který znamená především
reformu živnostenského řádu, musí
tedy býti důkladně prozkoumán se stanoviska
hospodářského styku. Výše však
stojí zřetel na zdravotnictví, mravnost a
vývoj národů.Obchod jest jen prostředek
k účelu zvyšování tělesně
a duševní výkonností, lidového
zdraví, zdatností dorůstajících
pohlaví jsou cílem, k němuž musí
směřovati každá politika, musí
se tedy výbor zdravotnický do jehož oboru působnosti
spadá tento díl politiky, zabývati návrhem
zákona nejdříve. Jemu přísluší
rozhodnutí, zda cesta, jíž se ubírá
návrh, vede k cíli a má tedy býti
zvolena, úkolem živnostenského výboru
jest poté přezkoumati podrobnosti.
Státní pokladna tímto zákonem za tížena
není, není tedy třeba postarati se o úhradu.