Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

I. posl. Šamalíka, Bezděka a druhů min. vnitra stran udělení rychlé a vydatné nouzové podpory pohořelým v Petrovicích, okres Boskovice na Moravě,

II. posl. Mikulíčka a soudr. min. spravedlnosti o persekuci Gustava Sýkory, správce důchodkové kontroly v. v. v Uherském Hradišti,

III. posl. Pohla, de Witte a druhů min, školství a národní osvěty o zrušení německé krajkářské školy v Hengstererben,

IV. posl. Horpynky a druhů min. vnitra o útoku českých úředníků a zaměstnanců města Jihlavy na německý národ,

V. posl. dra Keibla a druhů min. pošt a telegrafů a min. spravedlnosti, aby byla vyšetřena věc s trestním spisem Františka Kosaka a jak pošta dopravuje důležité spisy,

VI. posl. Patzela, dra Spiny, dra Luschky, inž. Junga, Stenzla a druhů vládě, jaké náhrady dostalo se obětem vojenského zakročení zbraněmi,

VII. posl. Eckerta, Stenzla, Tichiho a druhů min. financí o nepřístojnostech u berní správy v Mariánských Lázních,

VIII. posl. Tichiho, Stenzla, Eckerta a druhů min. vnitra o československém státním občanství,

IX. posl. dra Koberga, Krause a druhů min. vnitra o nezákonných jazykových nařízeních v hostinské živnosti,

X. posl. Bergmanna a spol. min. vnitra o úřední činnosti přednosty okres, politické správy Jana Barcala v Kamenici nad Lípou,

XI. posl. inž. Junga a druhů předsedovi vlády, aby bylo zakázáno košerování zvířat,

XII. posl. Krumpeho a druhů vládě, aby se výletníkům v politickém okrese děčínském ulehčil přechod přes hranice,

XIII. posl. Krebse a druhů min. financí o neslýchaném postupu jihlavské berní správy proti německým lékařům,

XIV. posl. Schuberta, Böllmanna a druhů min. financí o vybírání obecních přirážek,

XV. posl. dra Feierfeila a druhů min. vnitra, že prý francouzská cizinecká legie najímá československé státní občany,

XVI. posl. dra Mayr-Hartinga, dra Spiny, dra Luschky, inž. Junga, Stenzla a druhů min. vnitra o zatykačích na zločince,

XVII. posl. dra Czecha, Kaufmanna, de Witte a druhů min. vnitra, že ve Vejprtech byla zakázána veřejná schůze lidu,

XVIII. posl. Wünsche a druhů min. vnitra, že byly zakázány dvě schůze a to ve Falknově a Karlových Varech.

Před krátkou dobou úkladně založen byl požár u vdovy rolnice paní Mikuláškové v Petrovicích, okres Boskovice, který zničil celý její majetek. V neděli dne 21. března po 10. hodině večerní v téže obci podobným způsobem zničeny byly tři rolnické usedlosti p. Kučery, Součka a Dvořáčka. Oheň podle svědectví vypukl najednou na třech místech. Jelikož požár vznikl v noci, kdy panoval veliký vítr, zachránily nešťastné rodiny sotva holý život. Bydleti musí u svých příbuzných. Všeobecně se mluví, že požár byl založen ze stranické zaujatosti.

Jelikož všechny čtyři rodiny jsou požárem zničeny a nemají odnikud pomoci - podávají podepsaní následující interpelaci:

Jste pane ministře ochoten všem vyhořelým v Petrovicích u Boskovic poskytnouti rychlou a vydatnou státní pomoc, aby mohli své hospodářství znovu vybudovati?

Jste ochoten pane ministře finančně je podepřít, aby si mohli opatřiti živobytí, šatstva, osevu, dobytka a nářadí?

Jste ochoten jednati i se zemským výborem moravským, aby rovněž poskytl vydatnou zemskou podporu nešťastným pohořelým?

Gustav Sýkora, jako úředník důchodkové kontroly zjistil, že někteří úředníci finanční správy na účet Čsl. republiky se obohacují. Učinil proto na tyto úředníky oznámení přednostovi XIII. odboru v Brně v tom předpokladu, že jeho oznámení bude řádně vyšetřeno a vinníci potrestáni. Místo řádného a přísného vyšetření byla však na Gustava Sýkoru podána žaloba pro utrhání na cti a rozsudkem ze dne 14. září 1925 č. j. Tk IX 1598/24 byl sedrií v Bratislavě uznán vinným přečinem utrhání na cti a odsouzen do vězení na dobu 14 dnů a mimo to k pokutě 200.- Kč; v nedobytnosti k dalšímu 10dennímu vězení nepodmínečně, ačkoliv byl Gustav Sýkora dotud úplně zachovalý. Samy ťRobotnické NovinyŤ, tedy orgán strany bývalé vládní koalice, napsaly, č. 211 z r. 1925, že jeden člen senátu sedriálního soudu se vůči G. Sýkorovi vyslovil:

ťČo móžete, člověče, udělat preti poriadku, vy jediný. Pamätujte sa, že vy neprevrátíte dnešný svet.Ť

Právní zástupce G. Sýkory si stěžuje, že pří přelíčení nepřipustil soud důkazů pravdy. Odsouzený G. Sýkora podal žádost za obnovu trestního řízení, předpokládaje, že při novém řízení důkaz pravdy připuštěn bude.

Případ G. Sýkory je podobný, jako případ vrchního oficiála Trojky, přednosty odbočky státního nakladatelství v Brně, o kterém přinášejí obsáhlý článek ťLidové NovinyŤ v Brně, který rovněž za to, že odkryl korupci ve státním nakladatelství, má býti potrestán disciplinárně.

Podepsaní se táží:

Co hodlá pan ministr spravedlností učiniti, aby trestní řízení s Gustavem Sýkorou bylo obnoveno a v novém líčení byl připuštěn důkaz pravdy?

Nařídí pan ministr, aby byl Gustavu Sýkorovi povolen odklad trestu až do doby, kdy obnovené řízení bude skončeno?

Ministerstvo školství a národní osvěty výnosem ze dne 20. listopadu 1925, č. 135,997 zrušilo státní německou krajkářskou školu v Hengstererben, za důvod udávajíc nedostatečnou docházku. Tímto opatřením bylo zrušeno učiliště trvající 24 let, které podstatně přispělo, že se zdokonalovalo a udržovalo paličkování krajek, které poskytovalo obyvatelstvu této osady skrovný zdroj příjmů, Připouštíme, že docházka do krajkářského kursu jako školní docházka vůbec poklesla. Než u krajkářských škol jest tím do jisté míry vinna státní správa sama.

Žákyně, docházející do krajkářského kursu, jsou již ve věku, kdy musí přispívati k výdělku svých rodičů. Jest tedy nutno, aby při pracích ve škole dostaly odměnu přiměřenou ostatním mzdám, poněvadž touto odměnou musí přispívati na své živobytí, Mzda (žákovská podpora) ve státních kursech značně však pokulhává za ostatními mzdami. Dalším důvodem pro úbytek žákyň bylo, že onemocněla německá učitelka. Náhradní učitelka, kterou opatřila státní vyučovací správa, nedovedla tolik německy, aby mohla skutečně prakticky vyučovati, Později byla vůbec odvolána, takže tam nebyla vůbec žádná učitelka. A pak byl kurs prostě zrušen, Ostatně do německé krajkářské školy v Hengstererben docházelo ještě ve školním roce 1924/1925 mnohem více žaček (36) než do většiny českých krajkářských kursů.

V krušnohorských osadách, chudých na jiné výdělečné zdroje, jest paličkování krajek hlavním výdělkem obyvatelstva a tedy také obyvatelů Hengstererben. Do nejbližší takové školy nelze děti posílati, poněvadž jest to přes hodinu cesty a poněvadž při nesmírně obtížných komunikačních a povětrnostních poměrech jest ohroženo zdraví dětí docházejících do školy. Zrušením kursu jest tedy pro budoucnost ohrožena skrovná výživa obyvatelů kolem Hengstererben, poněvadž pro špatný výcvik se již nedocílí, aby paličkované krajky mohly soutěžiti.

Mimo to musíme také poukázati, že československá vyučovací správa zrušila v Rudohoří již tři krajkářské školy. Jsou to školy v Hirschenstandu, Sauersacku a Zwittermühle. Počet německých krajkářských škol klesl tedy v Rudohoří na 14. Tážeme se pana ministra, je-li ochoten naříditi, aby německá krajkářská škola v Hengstererben byla opět otevřena tak, že bude zaručen bezvadný chod vyučování?

České úřednictvo města Jihlavy - pokládalo za nutné odevzdati odstupujícímu vládnímu komisaři Výbornému vedle pouzdra na cigarety také děkovnou adresu vázanou ve vepřové kůži, tohoto znění:

ťPanu vládnímu komisaři města Jihlavy, Josefu Výbornému vzpomínku; vděk a pochopení Vám uchovají ve svých srdcích a duších čeští úředníci a zřízenci města Jihlavy.

Úpěla česká srdce spoutaná okovy jihlavských Němců a krev česká prolitá na chladné dlažbě náměstí, leptala pouta a volala po odvetě! Staleté křivdy, páchané na českém lidu plnily pohár trpkosti a žaloby i stesky z našeho kraje rozdíraly srdce českého národa!

Nadešla chvíle, kdy osvobozen národ náš z područí cizáků! Bašty nepřátel stály však na výspách českých krajů a hrozily svou záští zbořiti dílo českým národem zbudované a jeho krví posvěcené!

Též uměle udržovaná jihlavská většina v Jihlavě - jedné z těch cizáckých bašt - šlapala naše svatá práva a zášť její vůči nám a celému českému národu halila se v černožlutá mračna, jichž průtrž měla zatopiti chudý jihozápadní kout nám drahé Moravěnky! Zklamala se však ve svých touhách a byla vyrušena ze svých velikášských snů mužem, českým člověkem, který ožehán mrazivými vichřicemi jihlavského tyranství a prodchnut národním cítěním, postavil se téměř sám v boj proti panovačným nepřátelům! Nevedl boj násilím a krví, nýbrž svou neúnavnou prací, rozhodností, pílí, vědomostí a bezpříkladnou činností zvítězil nad nepřáteli a Jihlavu vrátil českému národu! Za vítězství toto dík vřelý nejen náš - ale celého národa platí Vám - náš Nezapomenutelný!

V Jihlavě dne 1. prosince 1925.Ť

Sama tato děkovná adresa jest s to, aby vzbudila plamenné rozhořčení německého obyvatelstva tohoto státu, poněvadž jde daleko za míru politické slušnosti, již dlužno předpokládati u úřednictva sloužícího v dvojjazyčném městě.

Tím, že tato děkovná adresa byla uveřejněna ve většině českých a německých deníků, jde o adresu veřejnou, děkovná adresa má ráz veřejné, národní demonstrace proti jihlavským Němcům.

Úřednictvo města Jihlavy nejen že se vzdalo veškeré nestranností, nýbrž zničilo i poslední zbytek důvěry německého obyvatelstva, když nedbajíc mravnosti a opovrhujíc jakoukoli mravní odpovědností propůjčilo se k podání takového pamfletu, překypujícího záštím.

Čeští úředníci, mezi nimi zčásti i s vyšším vzděláním, nestyděli se podepsati se pod adresu s hesly české lůzy, jak se jich užívalo, aby byla poštvána chátra proti Němcům.

Naprosto nehledě k tomu, že české úřednictvo města Jihlavy zašlo daleko za hranice dané úředním charakterem, adresa svou formou i obsahem jest tak pobuřující a šovinistická, a nese tak zřejmý ráz nepřátelství k Němcům, že odporuje článku 14, zákona na ochranu republiky.

Podepsaní se tedy táží pana ministra vnitra:

1. Jest ochoten naříditi, aby provinilí úředníci bylí řádným způsobem pohnáni k odpovědnosti?

2. Jak zamýšlí chrániti německé obyvatelstvo města Jihlavy proti takto zaujatým úředníkům?

Asi v polovici prosince byl zatčen v Bohosudově majetník domu František Kosak pro podezření, že si sám založil oheň, který zničil trámovi jeho domu a byl dodán chabařovickému okresnímu soudu.

Trestní řízení bylo vedeno u chabařovického okresního soudu pod s. č. Tv 411/25.

Dne 22. prosince 1925 došel spíš ke státnímu zastupitelství v Litoměřicích s vyhledáváním, které bylo dosud provedeno a litoměřické státní zastupitelství toto vyhledávání prozkoumalo a pod s. č. 7559/25 učinilo návrh, aby trestní řízení proti Františku Kosakovi bylo podle § 90 tr. ř. zastaveno a zatčený aby byl propuštěn na svobodu.

Téhož dne byl tento návrh na zastavení s celým spisem jako obyčejný dopis odevzdán v Litoměřicích na poštu. Tento trestní spis do 2. ledna 1926 k chabařovickému okresnímu soudu nedošel a jen té okolnosti, že se žena zatčeného obrátila na jednoho advokáta, aby zakročil, aby byl propuštěn na svobodu, možno děkovati, že František Kosak aspoň 2. ledna 1926 mohl býti propuštěn na svobodu.

František Kosak utrpěl nynějšími poměry na poště, nehledě k omezená osobní svobody od 23. prosince 1925 do 2. ledna 1926, velkou škodu, poněvadž skoro dva týdny nemohl učiniti opatření na ochranu domu proti vlivům povětrnosti a poněvadž musil zaplatiti za uspíšení svého propuštění z vazby advokátní útraty.

Podepsaní táží se pana ministra pošt a telegrafů a pana ministra spravedlnosti:

1. Ví pan ministr pošt a telegrafů, kde jest nyní uvedený spis?

2. Jest pan ministr pošt a telegrafů ochoten zavésti přísné vyšetření vylíčených poměrů a potrestati provinilé poštovní úředníky?

3. Jest pan ministr spravedlnosti ochoten naříditi, aby státní zastupitelstva byla povinna zasílati návrhy na propuštění z vazby a zastavení trestního řízení okresním soudům doporučeně?

4. Jsou páni ministři pošt a telegrafů a spravedlnosti ochotni naříditi, aby poškozenému Františku Kosakovi byla nahražena škoda, kterou utrpěl?

Dne 29. listopadu 1918 vystřelil český vojenský oddíl v Moravské Třebové úplně neodůvodněně do bezbranného obyvatelstva; padlo několik mrtvých a raněných. Dne 4. března 1919 konaly se v mnoha německých městech v Čechách, na Moravě a ve Slezsku veřejné projevy německého obyvatelstva za právo sudetských Němců na sebeurčení. Kdežto ve většině míst tyto projevy uplynuly bez vážnějších událostí, v mnoha městech v Hostinném, Ústí nad Labem, Chebu, Bruntále, Kadani, Karlových Varech, Stříbru a Šternberku vojenská pohotovost použila neodůvodněně zbraně, aniž jí k tomu zavdala příčinu nějaká násilnost nebo útok obyvatelstva na bezpečnostní činitele. Mnoho mrtvých a raněných padlo za oběť těmto smutným přehmatům vojska. Pan president republiky se souhlasem vlády přislíbil tenkráte spravedlivé vyšetření těchto krvavých událostí a náhradu nevinným obětem. Týž slib učinil, když si použití zbraní vojenskou asistencí přivolanou odjinud dne 27. října 1921 v Kraslicích vyžádalo za oběť mnoho mrtvých a raněných. Jest známo, že se v jednotlivých městech konala vyjednávání podle zákona z 18. března 1920, č. 187 Sb. z. a n. a byly poskytnuty náhrady, při čemž si ovšem obyvatelstvo stěžovalo, že náhrada poskytnutá státem nebyla v žádném poměru ke škodě, způsobené postiženým rodinám rozvrácením života nebo zničením zdraví členů rodin. Veřejnost nebyla však informována o všeobecném výsledku vyšetřování a poskytnutí státní pomoci.

Podepsaní táží se tedy vlády:

1. Jaký byl výsledek vyšetřování v uvedených případech a byly místní obecní úřady přibrány k provádění vyšetřování?

2. Jakou náhradu poskytla státní správa podle zákona 187/1920 obětem těchto událostí?

Berní správa v Mariánských Lázních zaslala počátkem ledna téměř všem obchodníkům vyzvání, aby zaplatili dlužné splátky za rok 1924 a čtvrtletí za 1925, v nichž zároveň hrozila pořádkovými tresty. Ve velkém množství těchto vyzvání nebylo již k tomu důvodu, poněvadž žádané splátky byly jíž zaplaceny. Někteří poplatníci, obdaření těmito vyzváními, odebrali se k bernímu úřadu, aby zjistili, jak to přijde, že dostávají takováto vyzvání, když jíž přece zaplatili. Dostali také zprávu, že skutečně mají zaplaceno.

V posledních dnech měsíce února a v prvých dnech březnových byla skoro všem těmto poplatníkům uložena ona pořádková pokuta až do 1000 Kč, jíž bylo pohroženo. Mezi těmito potrestanými jsou nejen poplatníci, kteří částky již zaplatili, nýbrž i ti, kteří na svrchu zmíněné vyzvání zakročili u berního úřadu a dostali potvrzení, že již zaplatili, dále poplatníci, jímž byly povoleny splátky nebo kteří o ně zažádali a nedostali ještě výměru a také poplatníci, kteří podali žádosti o odpisy nebo úlevy podle zákona ze dne 24. října 1924, č. 235 Sb. z. a n., nebo prováděcího nařízení ze dne 23. prosince 1924, č. 300 Sb. z. a n., a jejichž žádosti nejsou dosud vyřízeny.

Ode všech těchto poplatníků i od těch, kteří jíž daně za dobu uvedenou v trestním výměru skutečně zaplatili, kde tedy není ani zdání po příčině k trestu, se však ještě očekává, že proti výměru, jímž jím byl bez jakéhokoliv práva uložen trest, podají odvolání, podléhající kolku.

Podepsaní táží se tedy pana ministra financí:

1. Jest ochoten učiniti energicky přítrž tomuto zákonně neodůvodněnému postupu berní správy v Mariánských Lázních?

2. Jest dále pan ministr ochoten učiniti vhodná opatření, aby se příště neopakovaly již takové případy, které diskreditují vážnost státních úřadů?

3. Jest dále pan ministr ochoten rozkázati berní správě v Mariánských Lázních, aby předpisujíc daň z obratu podle zákonných předpisů při daňových přiznáních, která pokládá za nesprávná nebo neúplná, sdělila poplatníkovi důvody a poskytla mu přiměřenou lhůtu, aby mohl věc vysvětliti, své údaje prokázati nebo přiznání doplniti, aby poplatníci nemusili neustále podávati odvolání proti svévolným odhadům?

Podle tajného výnosu ministerstva vnitra okresní politické správy musí zasílati žádosti o přiznání československého státního občanství v každém případě místní skupině ťNárodní JednotyŤ, která jest v místě, nebo není-li v místě místní skupina, místní skupině nejbližší, aby podala posudek.

Není pochyby, že pravidelně závisí pak výhradně na rozhodnutí a vůli místní skupiny ťNárodní JednotyŤ, dostane-li žadatel československé státní občanství či nikoli.

Tímto způsobem se znemožní často zachovalým občanům, jíž desítiletí usedlým v místě, patřícím nyní do Československé republiky, kteří z nějakého důvodu zameškali opci, aby nabyli československého státního občanství, poněvadž se proti tomu staví nějaký radikál v místní skupině Národní Jednoty. Státní úřady nemají pak ani odvahy rozhodnouti proti vůlí ťNárodní JednotyŤ, aby nebyly pak napadeny tiskem. I

Vidíme, kam až dospěl právní řád v tomto státě - přes to, že již od převratu uplynulo 7 let - jestliže soukromé spolky mohou svými posudky vykonávati vliv na rozhodnutí státních úřadů, která pro postižené mají často dalekosáhlý význam. Podepsaní se táží:

1. Jest pan ministr ochoten naříditi, aby při žádostech o přiznání československého státního občanství nebyly jíž dotazovány místní skupiny ťNárodní JednotyŤ?

2. Jest pan ministr ochoten naříditi okresním politickým, správám, aby přiznávajíce československé státní občanství, rozhodovaly podle práva a zákona a nikoliv svévolně jen podle přání soukromého spolku?

3. Jest pan ministr vnitra ochoten prohlásiti, že oběžník, jímž se předpisuje při žádostech o přiznání československého státního občanství posudek ťNárodní JednotyŤ, jest zrušen?