Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

V soustavě našich obchodně politických smluv, jimiž si nás stát zabezpečuje hospodářsky korektní a právně jisté vztahy se státy ostatními, naše obchodní smlouva s Japonskem je článkem zcela normálním a pravidelným. Je pravda, že při stále rostoucí hospodářské koncentraci světové i smlouva se státem geograficky tak nás vzdáleným má svůj positivní význam. Ostatně naše styky s Japonskem nedatují se teprve od světové války a tím tedy tato smlouva 30. října 1925 sjednaná jest i historicky zdůvodněna. Japonský textil vyráběl koncem války i bezprostředně po ní sukna pro naši armádu sibiřskou a co Japonsko jako dohodová velmoc znamenalo v boji o naši politickou samostatnost, nemusí býti znova a zvlášť vyličováno.

Daná obchodní smlouva s Japonskem materiálně se týká našeho vývozu i dovozu dosti značně; lze konstatovati, že na př. v období 1922-1924 nás celkový export do Japonska dosáhl průměrné výše 130 milionů Kč. Československy chmel a slad, pak různé textilie, příze, tkaniny, pletené rukavice a pod., výrobky sklářské, železářské, drát, hřebíky, roury atd., papír klobouky, knoflíky, pak různé chemikálie jsou předměty našeho vývozu do Japonska. Naopak importujeme z Japonska všeliké zboží koloniální, ryži, konopné semeno, rostlinný vosk, bambus, kafr, eterické oleje, brom a jod, hedvábí a jiné typicky japonské exportní předměty.

Po stránce formální nevymyká se tato smlouva z rámce obchodních smluv s výhodnostní klausulí. Obě smluvní strany si zaručují, že jejich poddaní nebo občané budou moci zcela volně vstupovati a prodlévati na území druhé strany a ovsem podrobovati se příslušným zákonům, že budou ve všem, co se týče cestování nebo pobytu, postaveni v každém ohledu na roveň s poddanými nebo občany státu požívajícího nejvyšších výhod. Mohou tam stejnoprávně provozovati obchod i výrobu (v mezích místních zákonu) a to ať osobně, ať zástupci, jednotlivě anebo společensky. Mohou vykonávati svoje povolání jako každý jiný příslušník státu požívajícího nejvyšší výhody. Mohou míti ve vlastnictví, v nájmu (nebo i v pronájmu) domy, továrny, krámy, pozemky a vůbec jakýkoli majetek movitý i nemovitý, pokud to nevybočuje z mezi zákonných. Stejně budou požívati stálé a úplné ochrany a bezpečnosti pro svou osobu a majetek a budou nuceni platiti daně, poplatky, dávky nebo platy jen takové, které platí příslušníci domácí nebo příslušníci státu s nejvyšší výhodou.

Obě smluvní strany se dále zavazují, že jejich příslušníci nebudou podléhati povinné vojenské službě v druhém státě ani vojenské taxe. Domácí prohlídky a jiná pátrání mohou se díti jen ve shodě se zákony domácími.

Dále si obě smluvní strany zaručují vzájemnou svobodu obchodu a plavby a nejnižší celní sazby, s výjimkou předmětů státem monopolisovaných nebo hygienicky a jinak závadných.

Krátce, všecky výhody platné v obchodně politickém poměru mezi Japonskem a státem jiným uplatniti se mají i v poměru Japonska k Československu, a obráceně. Výjimky platí jen při tarifních úlevách, které ta či ona smluvní strana poskytuje svému sousednímu státu pro usnadnění pohraničních styků, jak je to samozřejmé z důvodů zeměpisných.

V závěrečném protokole Japonsko prohlašuje, že se nebude dovolávati výhod, které by budoucně byly poskytnuty republikou Československou republice Rakouské v důsledku čl. 222 mírové smlouvy saint-germainské, ani výhod poskytnutých Maďarsku podle čl. 205 mírové smlouvy trianonské. A ještě si obě strany zaručují, že nebudou bránit zavedení nebo zachovávání povolovacího řízení pro dovoz nebo vyvoz, bylo-li by třeba uspokojiti naléhavé hospodářské potřeby země.

Dva průvodní listy vyměněné mezi plnomocníky obou stran posléze precisují výklad některých odstavců článku I. a X.

Výbor zahraniční doporučuje poslanecké sněmovně, aby tuto obchodní smlouvu schválila touto formulí:

Národní shromáždění republiky Československé schvaluje obchodní smlouvu mezi republikou Československou a Japonskem, sjednanou v Praze dne 30. října 1925.

Živnostenský výbor zabýval se ve schůzi konané dne 23. dubna 1926 předlohou vládního návrhu zákona č. 223 ťObchodní smlouva s JaponskemŤ a po provedené debatě zaujal shodné stanovisko s usnesením výboru zahraničního, a dovoluje si uvedenou předlohu zákona doporučiti Národnímu shromáždění ku schválení.