Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Obvody obou okresních soudů pro věci občanské zřízených v zemském hlavním městě Brně, okresního soudu Brno-město a okresního soudu Brno-okolí, se slučují.

Pozemkové knihy o nemovitostech ležících v celém sloučeném obvodu okresního soudu v Brně (§ 1), na které se vztahují předpisy všeobecného knihovního zákona, vede zemský soud v Brně.

Tento zákon nabude účinnosti počátkem měsíce následujícího po vyhlášení. Provede jej ministr spravedlnosti.

V zemském hlavním městě Brně zřízeny jsou dva okresní soudy pro věci občanské - okresní soud Brno-město a okresní soud Brno-okolí - a jeden okresní - soud pro věci trestní, jehož působnost vztahuje se na obvody obou okresních soudů pro věci občanské.

V §u 10 zákona ze dne 16. dubna 1919, č. 213 Sb. z. a n. kterým sloučeny byly se zemským hlavním městem Brnem 23 obce z obvodu okresního soudu Brno-okolí, bylo, pokud jde o soudnictví, ustanoveno toliko, že až na další nařízení povede pozemkové knihy pro obce k Brnu připojené i nadále okresní soud Brno-okolí. Pozemkové knihy pro nemovitosti ve starých částech města Brna vede podle §u 118 j. n. zemský soud v Brně. Jest tu tedy ta zvláštnost, že agenda pozemkových knih pro nemovitosti ležící na dnešním území města Brna, tedy jediné obce, rozděleno jest mezi soudy dva, jeden sborový a druhý okresní.

Avšak nejen agenda knih pozemkových, nýbrž i agenda procesní a nesporná z nynějšího obvodu města Brna jsou rozděleny: pro staré části Brna obstarává je okresní soud Brno-město, pro obce v roce 1919 připojené okresní soud Brno-okolí.

Nesrovnalosti tyto, které mohou stranám i soudům způsobiti značné potíže i nesnáze, nutno odstraniti. A se zřetelem na místní poměry brněnské může se tak nejúčelněji státi sloučením obou okresních soudů pro věci občanské v jediný a soustředěním agendy knih pozemkových na jediném místě. Může se tak státi bez jakýchkoliv potíží i nákladů. Oba okresní soudy jsou umístěny v jediné budově (justičním paláci), takže pro obyvatelstvo nejen nevzejde ze sloučení obvodů obou okresních soudů žádné zhoršení dosavadního stavu, nýbrž vzhledem k tomu, že potíže vznikající ze snadné záměny obou okresních soudů budou v budoucnosti úplně vyloučeny, značný prospěch. Poněvadž pak správa sloučeného okresního soudu bude značně zjednodušena, znamená sloučení pro státní pokladnu úsporu nákladů osobních i věcných.

K obvodu sloučeného okresního soudu bude ovšem náležeti nejen území hlavního města Brna, nýbrž i venkovské obce brněnského okresu; bude to stav podobný, jaký již dnes zaveden jest u okresního soudu pro věci trestní v Brně a jaký jest i u okresních soudů zřízených v sídlech jiných sborových soudů první stolice, zejména také podle zák. č. 213/1925 Sb. z. a n. v hlavním městě Praze.

Obvod dnešního okresního soudu Brno-město měl podle sčítání lidu v r. 1921 celkem 140.827 obyvatel. K tomu přibude nyní jednak 80.912 obyvatel obcí sloučených s Brnem podle zákona č. 23/1919 a 52.342 obyvatel venkovských obcí okresu brněnského, takže bude míti celý sloučený obvod úhrnem 274.081 obyvatel.

Dosavadní okresní soud Brno-město má 12 soudních oddělení, okresní soud Brno-okolí pak 5 soudních oddělení, dohromady tedy 17, z nichž však po soustředění agendy knih pozemkových u zemského soudu jedno odpadne. Bude míti tedy sloučený okresní soud s počátku 16 soudních oddělení. Okresní soud pro občanské věci v Brně bude takto sice rozsahu velmi značného, při rozdělení soudní agendy podle platného jednacího řádu na jednotlivá samostatná oddělení nemůže z toho pro strany vzejíti žádná újma, zejména ne průtahy ve vyřizování.

Agendu městských knih pozemkových, které jsou již dnes umístěny v justičním paláci všechny pohromadě, bylo by možno soustřediti nejen u zemského civilního soudu - jak se to navrhuje v osnově, ale i u soudu okresního. Poněvadž ale část knihovní agendy v každém případě zůstala by u zemského soudu (zemské desky, železniční knihy) jest účelnější provésti úplné soustředění knihovní agendy u zemského soudu v Brně, stejně jako stálo se v Praze podle zák. č. 213/1925 Sb. z. a n. Zemskému soudu připadnou takto i pozemkové knihy z obcí ležících mimo obvod města Brna, tím dotčeno jest ustanovení §u 118 j. n. o příslušnosti soudní pro věci knihovní a jest proto ku provedení úpravy této zapotřebí zákona.

Státní pokladna provedením tohoto zákona zatížena nebude.

Vláda doporučuje, aby osnova tato byla přikázána v obou sněmovnách Národního shromáždění ústavně-právnímu výboru k podání zprávy v době nejkratší.