POSLANECKÁ SNĚMOVNA N. S. R. Č. 1926.
II. volební období. 2. zasedání.

259.

Návrh

poslanců Frant. Mašaty, Frant. Staňka, J. Petroviče, Jos. Adámka, Fr. Navrátila, dra M. Mičury, A. Hlinky a spol.,

aby vládě bylo uloženo zrušiti ustanovení článku II. vládního nařízeni ze dne 4. června 1925, č. 111 Sb. z. a n., o částečné úpravě celního sazebníku pro československé celní území a urychliti práce pro brzké uzákoněni nového definitivního celního sazebníku.

Podepsaní podávají tento návrh:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

1. Vládě se ukládá, aby ihned zrušila ustanoveni článku II. vládního nařízení ze dne 4. června 1925, č. 111 Sb. z. a n. a tím uvedla v činnost celní sazby stanovené ve článku I. výše zmíněného nařízení.

2. Aby započala neprodleně s pracemi k uzákoněni nového definitivního autonomního celního tarifu tak, aby tento tarif vešel v platnost ještě před ujednáním obchodních smluv se státy zemědělskými.

Odůvodnění.

Vláda republiky Československé použila zmocnění daného jí v §§ech 2 a 3 zákona ze dne 20. února 1919, č. 97 Sb. z. a n. o celním území a vybírání cla a dále zmocnění, daného ji v čl. II. zákona ze dne 12. srpna 1921, č 349 Sb. z. a n. o prozatímní úpravě obchodních styků s cizinou a vládním nařízením ze dne 4. června 1925, č. 111 Sb. z. a n., stanovila článkem I. celní sazby autonomního celního sazebníku ze dne 13. února 1906 č. 20 ř. z. u sazebních čísel 23-29, dále 31-34, 37, 41, 45, 50, 51, 58, 63-70, 75, 79, 81, 82, 86, 88-93, 104-106, 115, 1 17, 120-122 a pro poznámku sazebníku čís. 131, celní sazby při použití autonomní základní sazby a součinitele šest.

V článku II., opírajíc se o § 3. zákona ze dne 20. února 1919, č. 97 Sb. z. a n. a o čl. II. zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 349 Sb. z. a n., upravila zároveň dočasně cla pro sazebník č. 23-26 a pro mouku a mlýnské výrobky ex saz. č. 33 a č. 89 ve formě pohyblivých cel. Pokud šlo o cla u ostatních sazebních čísel vypočítaných v čl. I., zůstala až na další v platnosti dosavadní úprava provedená vládním nařízením ze dne 19. prosince 1921, č. 460 Sb. z. a n.

Stav této celní ochrany nevyhovuje dnešním hospodářským potřebám a jest jednou z podstatných příčin současné těžké zemědělské krise.

Pokud jde o zboží zemědělské uvedené v čl. 1., práce rolníkova směřuje k tomu, aby intensivní výrobou bylo dosaženo hospodářské soběstačnosti v úhradě nezbytných životních potřeb obyvatelstva, tedy, výživa našeho obyvatelstva byla vymaněna z odvislosti na cizině; ochranářské snahy, uplatňované v cizině, musí nalézti pochopení i v našem státě, nemá-li se proměniti intensivní činnost zemědělská v hospodaření extensivní a nemá-li býti v nejbližší budoucnosti nebezpečně zatížena obchodní a platební bilance státní. Nezadatelný požadavek zemědělského stavu, požadavek po rentabilitě práce zemědělské, nutno vyplniti tím spíše, že zemědělská cla jsou ne bytnou sou částí souboru celních sazeb, prostředku to neobyčejně významného pro dojednávání chystaných obchodních smluv s cizími agrárními státy.

Ve stejně těžké výrobní krisi nachází se naše mlynářství, které následkem bezcelného dovozu cizí mouky není zaměstnáno ani jednou třetinou své výkonnosti a které nutně potřebuje ochrany proti konkurenci cizího mlynářského průmyslu který může vyráběti levněji vzhledem k nižšímu zatížení daňovému a sociálnímu a velkým výhodám a úlevám exportním.

Rovněž u ostatních sazebních čísel článku 1. jest nutno, aby byla uvedena v účinnost z důvodů hospodářsko-politických cla ve výši stanovené článkem I vládního nařízení. ze dne 4. června 1925, č. 111 Sb. z. a n.

Těžká situace našeho zemědělství zaviňuje, že zemědělci jsou nuceni zdržovati se nákupů i nutných hospodářských potřeb, takže krise přenáší se i na živnosti, obchod a průmysl a dotýká se i průmyslového dělnictva a stává se krisí celostátní a sociální. Rozumné vyřešení zemědělských cel zachrání naše zemědělství před dosavadními velkými ztrátami a neohrozí zájmy konsumentů.

Jest zajisté příznačným pro vývoj našich poměrů národohospodářských a obchodně-politických, však nikoliv prospěšným a lichotivým zjevem, že dnes v osmém roce trvání samostatného státu nemátne dosud vlastního celního autonomního tarifu a že podkladem pro úpravu cel jest dosud zastaralý, v systematice nevyhovující celní tarif rakouský z r. 1906. Praktické potřeby i důstojnost republiky vyžadují proto, aby neodkladně zahájeny byly práce s v budováním nového celního autonomního tarifu, jenž pro obchodně-politické a celně-tarifní smlouvy, které stát náš v krátké době s několika státy uzavírati míní, jest nevyhnutelně nezbytným.

Jest příkazem hospodářské nutnosti, aby bez vyčkání zákonné úpravy příštím autonomním novým celním tarifem, nařizovací cestou došlo k plnému obnovení celních sazeb stanovených v čl. 1. citovaného vládního nařízení.

Finanční zatížení tímto návrhem nevznikne; po stránce formální budiž návrh tento přikázán výboru iniciativnímu a pak zemědělskému a rozpočtovému.

V Praze dne 6. května 1926.

Mašata, Staněk, Petrovič, Adámek, Fr. Navrátil, dr. Mičura, Hlinka,

Anděl, Najman, Pechman, Pekárek, Vávra, Al. Beneš, Jiráček, Hýbner, Horák, Beran, Malík, Molík, Chlebounová, Zoch, dr. Slávik, dr. Halla, Šoltys, Bistřický, Macek, Žalobin, Branecký, dr. Hodža, Nejezchleb-Marcha, Prokůpek, Dubický, dr. Viškovský, Udržal, Vencl, Machník, dr. inž. Botto, inž. Černý, Křemen, dr. Hnídek, dr. Králík, dr. Černý, Mach, dr. Zadina, Bradáč, dr. Štefánek, Honzl, dr. Spina, Böllmann, Zierhut, Heller, Mayer, Halke, Fischer, Piatzer, Weisser, Hodina, Koczor, Böhm, Windirsch, Tománek, Paviačka, Onderčo, Hvozdzík, Grebáč-Orlov, Hancko, Pázmán, Čillík, Szent-Ivány, dr. Holota, dr. Korláth, Füssy, Stenzl, Eckert, Nitsch, Schubert, Wagner, dr. Gažík, dr. Buday, Sivák, dr. Polyák, dr. Kubiš, Macháček, dr. Fritz, dr. Tiso, dr. Tuka, Matík, Surovjak, dr. Ravasz, dr. Juriga, Šrámek, Janalík, Krejčí, Vološin, Čančara, Košek, Kaňourek, dr. Novák, dr. Nosek, Rýpar, dr. Labaj, Sedláček, Hintermüller, Stanislav, Vičánek, Roudnický, Bayer, dr. Dolanský, Myslivec, Fr. Matoušek, inž. Dostálek.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP