Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1926.
II. volební období. 2. zasedání.

262.

Návrh

poslanců Buriana, Jurana a soudruhů

na okamžité poskytnutí nejméně 5 milionů Kč na první pomoc a odškodnění obyvatel města Mikulova, postižených požárem.

V pátek, dne 30. dubna t. r. vypukl před 5. hodinou odpolední z důvodů dosud neznámých v Příční ulici č. 16 v Mikulově na Moravě požár, který neobyčejnou rychlostí nabyl katastrofálních rozměrů. Shořelo 126 přízemních nebo jednopatrových domů v ulicích: Příčné, Zámecké a Emila Schweinfurtera, dále 4 domy na Allee platze, 400 rodin úplně nemajetných bylo připraveno o veškeren svůj chudý nábytek, nářad. oděv. přístřeší. Lidská řeč nemá dostatečných výrazů, kterými bylo by možno vylíčiti neštěstí těchto ubožáků.

Ihned po prvých zprávách o neštěstí přinesly noviny zprvu, že vláda poskytla pro první pomoc postiženým obnos 100.000 Kč. Poněvadž škoda způsobená ohněm, i při mírném odhadu, činí nejméně 5 milionů korun, je obnos tento nepatrný; přes to však až do neděle dne 2. května t. r nebylo ni komu z postižených vyplaceno z této státní pomoci ani haléře. Tato skutečnost mluv o krajní bezohlednosti úřadů stejně, jako celé chování se povolaných činitelů k postiženým obyvatelům. Pobyt v celé, požárem postižené čtvrti je dosud krajně nebezpečný, poněvadž zbytky ohořelých dopadají a sesouvají se. Přes to bylo však na nátlak zástupců komunistické strany poskytnuto přístřeší pouze 16 rodinám. Ostatních 384 rodin je ponecháno na pospas osudu v rozvalinách čtvrti, ačkoliv v místě stojí zámek syna bývalého rakousko-uherského vyslance v Londýně Dietrichstein-Mensdorff-Pouillyse se 365 obytnými místnostmi! Okresní hejtman Deymal na intervenci tajemníka Mezinárodního Všeodborového Svazu Vitůrky odpověděl, že nemá zákonného oprávnění k zabírání bytů pro postižené a na upozornění, že se zde jedná o případ zcela mimořádný, odpověděl: ťTo by mohl přijít každý a žádat, abych - když mám sedmipokojový byt - taky někoho u sebe umístilŤ Toto jednání pana hejtmana je jistě pozoruhodné, stejně jako jeho rozhodnutí učiněné na další nátlak zástupců komunistické strany: pan hejtman chtěl odstěhovati postižené rodiny do trestnice pro těžké zločince v Mikulově! Zástupce zemské správy politické z Brna, který se k požáru dostavil, jednal však ještě lépe: po prohlídce vyhořelé čtvrti prohlásil radu bytů za obyvatelné Upozorňujeme zde jen na jediný případ: v bytě, kde půl stropu úplně shořelo a druhá půl hrozí sesutím a zdi jsou popraskané a prosáklé vodou, leží v koutě na otýpce slámy stará, nemocná žena. Ostatní případy stejně drastické možno vyšetřiti na místě. Postižení sedí s hromádkami posledních zbytků toho, co vyrvali plamenům, na ulicích a nikdo se o ně nestará. Pozoruhodná jest též ta okolnost, že zařízení chudých a nejvíce požárem ohrožených bytů nebyla záchrannými sbory vynášena, nýbrž v prvé řadě vyklizovány byly byty zámožných obyvatel v okolí i když požárem přímo ohroženy nebyly.

Sekretariát Mezinárodního Všeodborového Svazu ve Znojmě ihned po prvých zprávách o požáru přispěl postiženým penězi a vzal zcela na opatření 23 dětí nejvíce postižených rodin z Mikulova. Aby děti mohly býti dopraveny do Znojma, bylo telefonicky požádáno ředitelství státních drah v Brně o povolení bezplatné jízdy, což také VI. odbor tohoto ředitelství učinil a slíbil dáti příslušné informace staničnímu úřadu v Mikulově. Když však děti byly přivedeny na nádraží, sdělil přednosta stanice, že žádných pokynů ani instrukcí z Brna neobdržel a že je nutno za děti zaplatit normální jízdné.

Obec Mikulovská sama nemá žádných prostředků, z nichž by postiženým potřebnou pomoc poskytla, ani možnosti zabrati řadu volných soukromých bytů v místě.

Poněvadž neštěstí postižených je hrozné a poměry, v nichž se tito ubožáci nalézají, nadále naprosto nemožny,

podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno račiž se usnésti:

Vládě republiky Československé se ukládá:

1. aby neprodleně učinila opatření k prozatímnímu ubytování postižených občanů;

2. aby ze státních peněz všem postiženým byla ihned poskytnuta dostatečná podpora na opatření nejnutnějšího oděvu, prádla, stravy;

3. budiž nařízeno umístění dětí postižených rodin ve státních a zemských dětských ústavech;

4. bez prodlení budiž přikročeno k znovuvybudování zničených příbytků;

5. budiž na místo neštěstí ihned vyslána komise, která by zjistila všechny požárem způsobené škody;

6. podle zjištění komise budiž všem postiženým poskytnuta z prostředků státních dostatečná náhrada.

V Praze dne 4. května 1926

Burian, Juran,

Sedorjak, Hruška, Kršiak, Muna, Kolláriková, Kreibich, Schmerda, Vrtaník, Chlouba, Haiplick, Steiner, Čulen, Čermák, Zoufalý, Kopasz, Štětka, Mondok, Zápotocký, Harus, Śliwka, Neurath, Cibulka, Major, Hirschl, dr. Gáti, Vobecká, Peter, Bolen, dr. Stern.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP