| II. volební období. | 2. zasedání. |
Die Unterzeichneten stellen folgenden Antrag:
Das Abgeordnetenhaus wolle beschließen:
Die Nationalversammlung der Čechoslovakischen Republik
hat nachstehendes Gesetz beschlossen:
Zu § 6 des Gesetzes vom 9. Oktober 1924,
Nr. 221 d. Slg. d. G. u. V., der lautet:
"Von der pflichtgemäßigen Invaliditäts
und Altersversicherung nach diesem Gesetze sind ausgeschlossen:"
tritt als weiterer Punkt f) nachstehender Zusatz:
"Personen, die das sechzehnte Lebensjahr
im Zeitpunkte des Wirksamkeitsbeginnes der Bestimmungen dieses
Gesetzes noch nicht vollendet haben und in einem Lehrverhältnisse
im Sinne des § 97 der Gewerbeordnung stehen.
Mit der Durchführung dieses Gesetzes wird
der Minister für soziale Fürsorge betraut.
Schon bei der Beratung des Gesetzes vom 9.
Oktober 1924, Nr. 221 d. Slg. d. G. u. V. im. sozialpolitischen
Ausschusse des Abgeordnetenhauses sind Zweifel aufgestiegen, ob
man Lehrlinge in die pflichtgemäße Invaliditäts
und Altersversicherung einbeziehen soll.
Mit einer sehr knappen Mehrheit wurden damals
die diesbezüglichen Anträge, von dieser Versicherung
abzusehen abgelehnt.
Das Pensionsversicherungsgesetz vom 16. Dezember
1906, R.-G.-Bl. Nr. 1 kennt, mindest im Sinne mehrerer verflossenen
Entscheidungen des Obersten Verwaltungsgerichtes eine Versicherung
der kaufmännischen Lehrlinge nicht - und es ist dann begreiflich,
daß insbesondere die kleinen Gewerbetreibenden und Handwerker
in der Einbeziehung der Lehrlinge in die Alters- und Invaliditätsversicherung
eine große Härte sehen und erklären, daß
sie in der jetzigen Zeit der wirtschafllichen Not, bei dem ungeheuren
Steuerdrucke diese neuerliche Belastung nicht ertragen.
Der Lehrling im Gewerbe bekommt mindest in
den kleinen und mittleren Betrieben keine Bezahlung, so daß
der Lehrherr die ganze Prämie aus eigenem wird tragen müssen.
Wenn man hiezu die Krankenkassenbeiträge, sowie jene für
die Unfallversicherung zurechnet, so muß jedermann dem die
Verhältnisse im Gewerbestande nicht unbekannt sind, erklären,
daß eine Novellierung des Gesetzes vom 9. Oktober 1924,
Nr. 221 d. Slg. d. G. u. V. in oben ausgeführten Sinne, nicht
nur gerecht - sondern unbedingt notwendig erscheint.
| II. volební období. | 2. zasedání. |
Podepsaní navrhují:
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
Národní shromážděni republiky
Československé usneslo se na tomto zákoně:
K §u 6 zákona ze dne 9. října 1924,
čís. 221 Sb. z. a n., o pojištění
zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity
a stáří, jenž zní:
"Z povinného pojištění invalidního
a starobního podle tohoto zákona jsou vyloučeni:"
připojuje se jako další bod f) tento dodatek:
"Osoby, které v době, kdy ustanovení
tohoto zákona nabudou účinností, nedovršily
ještě 16, roku věku a jsou v učebním
poměru podle §u 97 živnostenského řádu."
Provedením tohoto zákona se pověřuje
ministr sociální péče.
Již při poradách o zákonu ze dne 9.
října 1924, č. 221 Sb. z. a n. v sociálně-politickém
výboru poslanecké sněmovny vyskytly se pochybnosti,
zda-li učňové mají býti zahrnuti
do povinného pojištění invalidního
a starobního.
Velmi nepatrnou většinou byly tehdy zamítnuty
návrhy, aby se od tohoto pojištění upustilo.
Zákon o pensijním pojištěni ze dne 16.
prosince 1906, č. 1 ř. z., aspoň podle četných
rozhodnutí nejvyššího správního
soudu, nezná pojištění kupeckých
učňů, a pak lze pochopiti, že zvláště
drobní živnostníci a řemeslníci
považují zahrnutí učňů
do starobního a invalidního pojištění
za velkou krutost a prohlašují, že v nynější
době hospodářské nouze za neslýchaného
daňového tlaku nesnesou tohoto nového zatížení.
Učeň v živnosti nedostává, aspoň
v malých a středních podnicích, žádného
platu, takže mistr musí celou premii platiti z vlastních
peněz. Připočtou-li se k tomu příspěvky
pro nemocenskou pokladnu a pro úrazové pojištění,
musí každý, jenž zná poměry
v živnostech, prohlásiti, že novelisace zákona
ze dne 9. října 1924, č. 22 Sb. z. a n. ve
výše uvedeném smyslu jest nejen spravedlivá,
nýbrž nezbytně nutná.