Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Podepsaní navrhuji:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Za účelem sociální a hospodářské ochrany zájmů organisovaných spotřebitelů samostatně ani neprodukujících ani neobchodujících, zřizuje se komora spotřebitelů se sídlem v Praze a působností pro oblast republiky Československé.

Komorám přísluší:

1. Soustavné sledování všech zjevů v distribuci i spotřebě, pokud mají vliv na hospodářské a sociální postavení samostatně neprodukujících ani neobchodujících organisovaných spotřebitelů.

2. Všímání si poměrů zásobovacích a spotřebních a jejich přímých nebo ne přímých účinků na hospodářské a sociální postavení spotřebitelů, věnování zřetele vyživovacím poměrům vůbec, zásobování spotřebitelů předměty denních potřeb nebo oděvem a jinými. Přiblížení k poměrům ubytovacím a snaha o odstranění příčin, působících nesoulad.

3. Podporování a spolupracování na zlepšení spravedlivého zásobování a po užití všech opatření, která by poskytovala ochranu zájmům spotřebitelů a zabezpečovala běžnou spotřebu vzhledem k nákupní jejich síle.

4. Udržování úzkého styku se všemi korporacemi spotřebitelskými, zejména se svépomocnými společenstvy spotřebními, stavebními a výrobními a umožnění jim přímé spolupráce při ochraně konsumentských zájmů.

5. Působení na cenovou politiku, odstraňování zdražovacích mezičlánků, čelení kartelům a syndikátům průmyslovým a organisování přímého nákupu.

6. Zakládání a správa ústavů a institucí, které mají za účel poskytování ochrany zájmům spotřebitelů; vysílání zástupců do poradních sborů a korporací, v nichž se otázky spotřebitelské a národohospodářské projednávají.

7. Podávání dobrých zdání zákonodárným sborům a orgánům veřejné správy o zákonech, nařízeních a opa třeních, jež by sloužily veřejnému blahu a prospěchu občanstva ve věcech uvedených v odstavcích tohoto para grafu.

8. Povinné podávání každoročních zpráv ministerstvu sociální péče o činnosti.

9. Vykonávání oněch povinností v zájmu společenstev, zřízených na základě zákona ze dne 9. dubna 1873, čís. 70 ř. z., jaké vykonávají společenstva živnostenská a obchodní komory v zájmu živností soukromých, podniků průmyslových a obchodu.

10. Komoře se vyhrazuje právo zříditi podle potřeby v sídlech zemských a župních úřadu filiální ústavy jako své pobočky. Pro poměr těchto poboček k centrále směrodatný bude jednací řád.

1. Komora jest podřízena ministerstvu sociální péče. Jest povinna podávati tomuto veškeré zprávy a dobrá zdání, které jím budou žádány, ve všech směrech vyměřené působnosti komory.

Zprávy, vyžadované jinými veřejnoprávními korporacemi vyřizuje komora prostřednictvím ministerstva sociální péče.

2. Pokud ministerstva předkládají zákonodárným sborům návrhy, dotýkající se působnosti komory spotřebitelů, jsou povinna komoře k předchozímu vyjádření je předložiti.

3. Veškeré státní, samosprávné korporace, odborově organisace, společenstva spotřebitelů, stavební a výrobní, družstevní svazy, jsou povinny komoru spotřebitelů v jejím poslání všemožně podporovati.

4. Komora spotřebitelů jest oprávněna ve svém označení užívati znaku re publiky s nápisem ťKomora spotřebitelů v Praze.Ť

Komora spotřebitelů skládá se z 60 členů, z nichž dvě třetiny voleny jsou na dobu tří let ústředími svépomocných družstev, oprávněnými ve smyslu zákona ze dne 10. června 1903, čís. 133 ř. z. vykonávati revise a majícími nejméně 50 družstev ve svém členském svazku. Jednu třetinu členů jmenuje ministerstvo sociální péče z odborníků.

1. Za odborová sdružení ve smyslu tohoto zákona sluší považovati dobro volná sdružení fysických osob na podkladě zákona z 15. listopadu 1867, č. 134 ř. z., pokud se týče nařízení býv. uherského ministerstva vnitra ze dne 29. dubna 1873, čís. 1394 o kontrole spolků ze dne 1. března 1874, čís. 773, jímž se zavádí kniha spolků a ze dne 2. května 875, čís. 1508 o zakládání spolků, které podle stanov sdružují soukromé nebo veřejné zaměstnance téhož nebo několika příbuzných povolání za účelem společného hájení hospodářských nebo sociálních zájmů, majících základ ve společném neb příbuzném povolání.

2. Za spotřebitelská družstva sluší považovati sdružení fysických osob na podkladě zákona z 9. dubna 1873, č. 70 ř. z. o hospodářských a výdělkových společenstvech, pokud se týče §§ 223 až 257 zákonného článku XXXVII/1875 obchodního zákona a titulu prvního zákonného článku XXIII/1898 o hospodářských, živnostenských, stavebních a výrobních družstvech, které podle stanov jako hlavní cíl sledují nejhospodárnější zásobování svých členů potravinami, předměty oděvními, zabývají se otázkami ubytovacími, jakož i jinými předměty denní spotřeby nebo domácího hospodaření.

1. Právo volební mají revisní svazy, které jsou vybaveny pravomocí podle zákona ze dne 10. června 1903, čís. 133 ř. z., pokud mají nejméně 50 činně působících družstev ve svém členském svazku.

2. Podrobná ustanovení o volbách, které se dějí na základě poměrného zastoupení podle počtu ve svazech organisovaných družstev, budou určena prováděcím nařízením.

Orgány komory spotřebitelů jsou:

a) zastupitelstvo,

b) představenstvo,

c) předseda komory.

Zastupitelstvo sestává ze všech zvolených a jmenovaných členů. Svolává jej k prvé schůzi ministr sociální péče. Další schůze svolává předseda komory na základě usnesení představenstva.

Představenstvo tvoří 15 členů komory, jež volí zastupitelstvo poměrným hlasováním na dobu tří roků.

Předsedu komory volí ze svého středu představenstvo v ustavující schůzi prostou většinou hlasů na dobu tří roků. Zvolený předseda komory musí býti potvrzen ministrem sociální péče.

1. Členové komory jsou povinni zúčastňovati se schůzí komory a sekcí, jakož i představenstva a výboru, do nichž byli zvoleni a konati povinnosti jim svěřené bez nároku na jakoukoliv odměnu.

2. Hotové výlohy, jež jim při vykonávání funkce vzniknou, nahradí komora způsobem a měrou upravenou jednacím řádem.

3. Představenstvo ustanoví, s ohledem na povinnosti, předsedovi odměnu po čas jeho úřadování.

1. Zastupitelstvo komory musí býti svoláno, jak toho potřeba vyžaduje, nejméně však jednou za tři měsíce.

2. Oznámení svolávací musí býti písemně zasláno všem členům zastupitelstva. Konání schůze s označením místa, dne a hodiny, jakož i předmětu jednání nutno vyhlásiti v úředním listě komory.

3. Předseda je povinen zastupitelstvo svolati, když si toho přeje alespoň jedna třetina členů zastupitelstva.

4. Další působnost zastupitelstva bude ustanovena jednacím řádem.

Úřední řečí komory, jakož i všech jejích orgánů jest jazyk československý. Tohoto jazyka užívá se při vnitřním jednání orgánů komory, jakož i ve sty ku se soudy, úřady, ústavy, podniky a orgány státními, nebo samosprávnými.

Bližší předpisy o jednání orgánů komory bude obsahovati jednací řád, vypracovaný představenstvem komory a schválený zastupitelstvem, se zřetelem na ustanovení tohoto zákona a prováděcí nařízení. Jednací řád po schválení ministerstva sociální péče stane se závazným.

Komora jest právnickou osobou a může tudíž samostatně nabývati práv a samostatně se zavazovati.

Na uhrazení výloh komorních přispívá 2/3 stát a 1/3 družstevní organisace (§ 5 odst. 2. tohoto zákona). Příspěvek, při padající na společenstva, rozvrhne se poměrně podle průměru částek hrubého příjmu, dosaženého v posledních tří letech.

1. Komora předpisuje a vybírá příspěvky svými orgány. Každý komorní poplatník je oprávněn proti předpisu příspěvku, jejž komora jest povinna mu doručiti, podati námitky ve lhůtě 10tidenní ode dne doručení platebního rozkazu, k představenstvu komornímu. Příspěvky jsou splatny do 10 dnů po doručení platebního rozkazu.

2. Bližší ustanovení o příspěvkovém řízení, jakož i řízení opravném, určí prováděcí nařízení.

Kdo jakýmkoliv způsobem úmyslně působí k poškození komorního zřízení, dopouští se přestupku a trestá se soudem peněžitou pokutou do 10.000 Kč.

1. Komorní zastupitelstvo může býti rozhodnutím ministerstva sociální péče rozpuštěno, když trvale:

a) porušuje zákony,

b) překročuje meze své působností,

c) nevyvíjí náležitě činnost.

2. V případě rozpuštění dlužno vypsati nové volby a provésti nově jmenování nejdéle do 3 měsíců.

3. Záležitosti rozpuštěného zastupitelstva až do provedení nových voleb obstarává zvláštní komisař, ustanovený ministerstvem sociální péče.

4. Jednací řád určí, jak naloženo bude se jměním v případě zrušení komory.

Náklady prvních komorních voleb nese zcela státní pokladna.

Provedením tohoto zákona pověřuje se ministr sociální péče.

Návrh zákona sleduje účel chrániti hospodářské zájmy spotřebitelů. Příčiny nutnosti ochrany spotřebitelů spočívají ve skutečnosti, že doposud žádný mi trvalými opatřeními nejsou specielní interesy konsumentů chráněny. Ministerstvo pro zásobování lidu během posledních let, jako zařízení nouzové ztratilo na svém významu. Podle všech známek dojde k definitivnímu zrušení tohoto ministerstva. Nynější hospodářské poměry, hlavně okolnosti, z nichž tvoří se politika cenová, opravňují spotřebitele, aby do otázek hospodářských, na nichž jest přímo interesován, zasahoval institucí, jež representuje jeho zájmy a jest nadána určitou pravomocí.

Až do přítomné doby hájili se spotřebitelé svépomocnou organisací družstevní. Poněvadž tyto organisace (družstva), prokázaly, že jsou schopny účinně v otázkách spotřebitelských se uplatňovati, navrhujeme v této osnově, aby společenstvům spotřebním také i na příště na zákonitém podkladě v této působnosti bylo možno pokračovati.

Nedostatek řádně vybavené oficielní organisace spotřebitelů zvláště ostře vynikl v kritických zásobovacích dobách válečných a v prvých letech re publiky. Veřejné orgány již za starého Rakouska s povděkem přijaly význačnou pomoc v družstevních organisacích, zejména v otázkách distribučních. Zákonem ze dne 24. června 1917, čís. 307 ř. z. a nařízením ze dne 20. března 1918, čís. 100 ř. z. zřídila vláda rakouská spotřebitelské organisace, především z korporací družstevních, jež dohlížely na provádění a dodržování předpisů zásobovacích.

Hospodářské rady byly však likvido vány krátce po převratu a nahrazeny stálou anketou spotřebitelů při ministerstvu pro zásobování lidu. Klesáním významu tohoto ministerstva poklesl i význam posledního zbytku konsumentské oficielní organisace. Neutěšené hospodářské poměry ukazují však, že podobné organisace jest nezbytně třeba. Tak jako jsou na zákonitém podkladě chráněny zájmy výrobců a soukromých podnikatelů, tak v protikladu jest nezbytně nutna zákonitá ochrana spotřebitelů. Tato účinně dá se dosíci na zákonném podkladě vybudovanou trvalou institucí, jakou ve smyslu tohoto návrhu má býti komora spotřebitelů.

V mnohých okolních státech (Rakousko, Německo) podobná zařízení jsou již provedena a uplatňují se velmi blahodárně. Německo zákonem ze dne 17. července 1920 zřídilo ťKammer der Vereinigung nichtgewerblicher VerbraucherŤ, kterážto korporace doznala v brzku značného rozšíření (Vestfálsko, Bádensko, Porýní, Pomořany, Vých. Prusko a Hessensko).

Naproti tomu spotřebitelé v republice Československé stojí téměř bez ochrany, zatím co průmyslová výroba, živnosti, obchod a zemědělství dokonale jsou chráněny řadou důkladně vybudovaných institucí. Poněvadž se nejúčelněji ochraně spotřebitelů vyhoví tím, že po nechána bude v rukou zkušených centrálních družstevních svazů, vkládá se provádění zákona a vedení komory spotřebitelů do rukou zástupců svazů. Aby všechny otázky s ochranou spotřebitelů související mohly býti řešeny, vybavuje se komora spotřebitelů obdobnou pravomocí, jaká je přikázána obchodním komorám a živnostenským společenstvům pokud se týče zastupování zájmů výroby soukromé.

Úhrada nákladů, má-li býti plně vy hověno intencím zákona, nemůže býti svržena výhradně jen na družstevní organisace. Zájmy spotřebitelů jsou zájmy většiny občanstva a proto má státní správa výsostnou povinnost na potřeby komory spotřebitelské přispívati. Naproti tomu dostává se státní správě třetinového zastoupení ve členstvu komory.

Po stránce formální navrhujeme, aby předloha tato byla projednána ve vy boru sociálně politickém a rozpočtovém.