Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Die Gefertigten stellen folgenden Antrag:

Das Abgeordnetenhaus wolle beschließen:

Gesetz

vom..................,

womit einige Bestimmungen der Gesetze vom 20. Dezember 1922. Sig. d. G. u. V. Nr. 394, betreffend die Dienst, Ruhe- und Versorgungsgenüsse der Zivil- und Militärstaatsbediensteten und der Bediensteten in den staatlichen und den vom Staate verwalteten Unternehmungen, Anstalten und Fonds und vom 22. Dezember 1924, Slg. d. G. u. V. Nr. 289. betreffend Remunerationen für die Staatsbediensteten und einige andere öffentliche Bedienstete für die Jahre 1924 und 1925, abgeändert werden.

Die Nationalversammlung der Čechoslovakischen Republik hat folgendes Gesetz beschlossen:

Die Bestimmungen des § 6 II und der §§ 7 und 12 des Gesetzes vom 20. Dezember 1922, Nr. 394 Slg. d. G. u. V., werden aufgehoben.

Die Bestimmungen des § 2 des Gesetzes vom 22. Dezember 1924, Nr. 289 Slg. d. G u. V., gelten auch für das Jahr 1926.

Alle bisherigen, mit diesem Gesetze im Widerspruch stehenden Bestimmungen werden aufgehoben.

Dieses Gesetz tritt mit dem 1. Jänner 1926 in Kraft. Mit seiner sofortigen Durchführung werden alle Mitglieder der Regierung betraut.

Die wirtschaftlichen Verhältnisse der Staatsangestellten fordern dringend das sofortige Eingreifen der Regierung. Die Voraussetzungen. unter denen das Gesetz Slg. 394/22 entstand, haben sich als irrig herausgestellt. Damit sind alle diejenigen, deren Familienverhältnisse sich nach dem 31. Dezember 1922 durch Eheschließung, nach dem 31. Dezember 1923 durch Geburt von Kindern änderte. oder die nach dem 31 Dezember 1922 in den Staats dienst traten in bitterste Not geraten. Das Gesetz Slg. 394/22 hat die Staatsangestellten in eine große Zahl von Gruppen geteilt die unter sonst gleichen Verhältnissen verschiedene Bezahlung erhalten. Daß diese ungleiche Behandlung unverdiente Härte und Ungerechtigkeit bedeutet und von den Saatsangestellten auch als empfunden wird, ist nur zu sehr verständlich. Dem kann nur dadurch abgeholfen wer den. daß alle Bestimmungen des Gesetzes Slg. 394/22, die diese Härten bedingen, mit sofortiger Wirksamkeit aufgehoben werden.

Daß das Gesetz Slg. 394 22 nicht geeignet war, die Besoldung der Staatsangestellten in zufriedenstellender Weise zu regeln, wurde bald erkannt als sich die Unrichtigkeit seiner Voraussetzungen her ausstellte. Die wirtschaftliche Entwicklung hat gezeigt, daß die Bezahlung der Staats angestellten ganz unzureichend ist. Um einen vorläufigen Ausgleich zu schaffen, wurden mit dem Gesetze 289/24 den Staatsangestellten für die Jahre 1924 und 1925 Remunerationen bewilligt. Noch während des Jahres 1925 sollte ein neues Besoldungsgesetz beschlossen werden. Dies ist jedoch nicht geschehen. Ebensowenig ist es gelungen, die Schwierigkeiten aus dem Wege zu schaffen, die dem die Besoldungsreform betreffenden Regierungsantrage entgegenstehen. Darunter aber leiden die Staatsangestellten, deren Besoldung gebessent werden soll. Es erscheint daher nötig das Gesetz Slg. 289/24 auch auf das Jahr 1926 auszudehnen.

Die Bedeckung ist zu finden in den Erträgnissen der Fahrkartensteuer, der erhöhten Telefongebühren, der erhöhten Stempelgebühren und der Abgaben von Amtshandlungen, ebenso aus den Ersparnissen aus dem Abbau nach dem Gesetze Slg. 286/24 und aus dem Nichtanstellen neuer Kräfte.

In formaler Beziehung wird beantragt, dieses Gesetz dem sozialpolitischen und dem Budgetausschusse zuzuweisen und die Beratung in kürzester Frist durchzuführen.

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Ustanovení § 6 II a §§ 7 a 12 zákona ze dne 20. prosince 1922. č. 394 Sb. z. a n., se ruší.

Ustanovení § 2 zákona ze dne 22. prosince 1924, č. 289 Sb. z. a n., platí i pro rok 1926.

Všechna dosavadní ustanovení odporující tomuto zákonu se ruší.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1926. Jeho okamžitým provedením pověřují se všichni členové vlády.

Hospodářské poměry státních zaměstnanců vyžadují, aby vláda neprodleně za sáhla. Předpoklady, za nichž vznikl zákon č. 394/22 Sb. z. a n., ukázaly se klamnými. Tím octli se ve velmi krutě nouzi všichni, jejichž rodinně poměry se změnily po 31. prosinci 1922 uzavřením sňatku, po 31. prosinci 1923 zrozením dětí, a zaměstnanci, kteří vstoupili do státní služby po 31. prosinci 1922. Zákon č. 394/1922 rozdělil státní zaměstnance na velký počet skupin, které jinak za stejných poměrů, dostávají různý plat. Že toto nestejně nakládání jest nezaslouženou krutostí a nespravedlností a že to také tak státní zaměstnanci pociťují, možno jen až příliš dobře chápati. Lze to napraviti jen tím, že všechna ustanovení zákona č. 394/22 Sb. z. a n., která sou příčinou těchto krutostí, budou zrušena s okamžitou účinností.

Že zákon č 394/22 Sb. z. a n., nebyl s to, aby uspokojivě upravil platy státních zaměstnanců, poznalo se brzy, když se ukázala nesprávnost jeho předpokladů. Hospodářský vývoj ukázal, že platy státních zaměstnanců jsou naprosto nedostatečné. Aby byly prozatím vyrovnány, povolily se státním zaměstnancům zákonem č. 289/24 Sb. z. a n.. pro rok 1924 a 1925 remunerace. Ještě během roku 1925 měl býti usne sen nový platový zákon. Než to se nestalo Rovněž tak se nepodařilo odstraní ti potíže stojící v cestě vládnímu návrhu o reformě platů. Tím však trpí státní zaměstnanci, jejichž platy mají býti zlepšeny Jest tedy nutno, aby zákon č. 289/24 Sb. z. a n., byl rozšířen také na rok 1926.

Úhrada budiž opatřena z výtěžku daně z jízdenek, ze zvýšených telefonních poplatků, ze zvýšených poplatků kolkovních a dávek z úředních výkonů a také z úspor, vzniklých restrikcí podle zákona č. 286/24 Sb. z. a n., a z toho, že nebyli ustanoveni noví zaměstnanci.

Po stránce formální navrhujeme, aby ten to zákon byl přikázán výboru sociálně-politickému a rozpočtovému a aby byl v nejkratší době projednán.