Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

(1) Služební místa profesorů vysokých, škol se systemisují v rámci stanovené normální potřeby sil pro jednotlivé vysoké školy odděleně jako místa řádných profesorů a jako místa mimořádných profesorů.

(2) Systemisace vyžaduje schválení vlády:

(1) Služební plat profesorů vysokých škol se skládá ze služného, činovného a výchovného.

(2) Ustanovení § 9 zákona ze dne 13. února 1919, č. 78 Sb. z. a n., o místním přídavku se zrušuje.

Služné mimořádných profesorů se stanoví v ročních částkách takto:

(1) Činovné mimořádných profesorů se vyměří podle skupin míst A, B, C, D (§ 12) a stanoví se pro všechny stupně služného v ročních částkách takto:

(2) Ustanovení § 12, odst. 8, platí obdobně.

Služné řádných profesorů se stanoví v ročních částkách takto:

(2) Řádným profesorům, kteří ztrávili se služným 7. stupně alespoň tři roky a kteří vykazují zvláště vynikající práce ve svém vědním oboru, může býti výjimečně vládou k souhlasnému návrhu ministerstva školství a národní osvěty a ministerstva financí po slyšení zvláštní komise vysokých škol povoleno další zvýšení služného až o částku 12.000 Kč ročně. Podrobnosti určí vládní nařízení.

(1) Činovné řádných profesorů se vyměří podle skupin míst A, B, C, D (§ 12) a stanoví se v ročních částkách takto:

(2) Ustanovení § 12, odst. 8, platí obdobně.

Výchovné činí při jednom nezaopatřeném dítěti (§ 144) 1840 Kč; při více nezaopatřených dětech 3000 Kč ročně.

(1) Služné se zvyšuje postupem do vyšších stupňů (§§ 56, 58): Zvýšení služného nastává, jakmile profesor dovršil tři roky započitatelné služební doby se služným bezprostředně předcházejícího stupně.

(2) Zvýšení služného se provádí z moci úřední.

Dosavadní předpisy o vyloučení neb odkladu postupu profesorů vysokých škol do vyššího stupně platového platí pro vyloučení; pokud se týče pro odklad zvýšení služného profesorů vysokých škol padle tohoto zákona.

(1) Jmenování mimořádným profesorem jest přípustno jen na volné systemisované služební místo mimořádného nebo řádného profesora; jmenování řádným profesorem jen na volné systemisované služební místo řádného profesora.

(2) Při jmenování mimořádného; profesora řádným profesorem platí ustanovení § 17, odst. 4 a 5, obdobně. Ustanovení § 6, odst. 2, zákona č. 78/1919 Sb. z. a n. se zrušuje.

Remunerace stanovené v § 10 zákona č. 78/1919 Sb. z. a n. příslušejí za semestr.

Ustanovení prvé věty § 7 zákona č. 78/1919 Sb. z. a n. se zrušuje. Bezplatní profesoři mohou býti jmenováni i mimo systemisovaná služební místa.

(1) Služební místa se systemisují v rámci stanovené normální potřeby sil jednak jako místa státních profesorů, jednak jako místa státních učitelů odděleně pro střední školy, pro učitelské ústavy, pro umělecko-průmyslové školy, pro hudební konservatoře, pro obchodní školy, pro průmyslové škol, pro zemědělské školy a pro ostatní odborné školy; a to s vyznačením služebních míst, s nimiž jest spojeno funkční služné (§ 75). Služební místa učitelů se systemisují též odděleně podle platových stupnic (§ 74).

(2) Systemisace vyžaduje schválení vlády.

(3) Ustanovení § 4, odst. 3 a 4, a § 6 platí obdobně.

(4) Pro případ mimořádné vyšší potřeby sil se zajistí rozpočtově úvěr, v jehož mezích lze ustanoviti zatímní nebo suplující profesory nebo zatímní učitele mimo systemisovná služební místa profesorů (učitelů).

A. Zatímní profesoři a učitelé a suplující profesoři.

(1) Zatímním profesorem (učitelem) může býti ustanoven jen, kdo splnil všeobecné zákonné podmínky předepsané pro ustanovení profesorem (učitelem) a případné zvláštní podmínky, - určené vládním nařízením pro ustanovení v příslušné kategorii a v příslušném vědním oboru.

(2) Zatímní profesoři (učitelé) se ustanovují na volná systemisovaná služební místa profesorů (učitelů) a každý zatímní profesor (učitel) váže jedno systemisované služební místo. Není-li volných systemisovaných služebních míst a byl-li zatímní profesor (učitel) ve smyslu § 66, odst. 4; ustanoven mimo systemisovaná služební místa profesorů (učitelů), zaujme první systemisované služební místo, které se uprázdní.

(3) Definitivním profesorem (učitelem) může býti s výjimkami uvedenými v odstavci 5 a 6 ustanoven pouze ten; kdo jako zatímní profesor (učitel) skutečně ztrávil v kategorii, ve které má býti ustanoven, předepsanou čekatelskou dobu.

(4) Čekatelská doba činí u profesorů a u učitelů s I. a II. stupněm předběžného vzdělání (§ 74, odst. 2) tři roky, u učitelů s III. stupněm předběžného vzdělání čtyři roky, u ostatních učitelů šest roků.

(5) Ze zvláště závažných služebních důvodů může vláda k souhlasnému návrhu středního úřadu a ministerstva financí povoliti, aby čekatelská doba byla zkrácena nebo prominuta.

(6) Ta umělecko-průmyslových, průmyslových zemědělských a jiných odborných školách se zatímní profesoři (učitelé) neustanovují. Podmínkou definitivního ustanovení však jest, jde-li o uchazeče na místo profesorské nebo o uchazeče na místo učitelské, vykazujícího I. nebo II. stupeň předběžného vzdělání, aspoň tříletá praxe nebo vyučovací činnost v příslušném oboru, jde-li o uchazeče vykazujícího III. stupeň předběžného vzdělání aspoň čtyřletá a u ostatních uchazečů aspoň šestiletá praxe v příslušném oboru.

(7) Služební poměr profesorů (učitelů) ustanovených podle předchozího odstavce, kteří nevykazují aspoň jednoroční uspokojivé předběžné vyučovací činnosti na státní nebo veřejné škole, může býti během prvního služebního roku po ustanovení bez dalšího rozvázán, jestliže nevyhověli ve výkonu svého úřadu a v ostatním chování nadějím do nich kladeným nebo svému úkolu.

(8) I pro školy uvedené v odstavci 6 může býti stanovena vládním nařízením čekatelská doba. Až do této úpravy se pokládá praxe (vyučovací činnost) - požadovaná podle odstavce 6 za stanovenou čekatelskou dobu.

(9) Ustanovení tohoto zákona a profesorech (učitelích) platí, pokud se jinak nestanoví, i pro zatímní profesory (učitele).

(1) Není-li kandidáta vyhovujícího podmínkám pro ustanovení zatímním profesorem; může býti výjimečně ustanoven kandidát středoškolského učitelství nevyhovující těmto podmínkám jako suplující profesor, při čemž ustanovení S 67, odst. 2, platí obdobně.

(2) Ustanovení tohoto zákona o profesorech platí, pokud se jinak nestanoví, i pro suplující profesory.

(1) Zatímním profesorům a učitelům, jakož i suplujícím profesorům náleží jako služební plat adjutum a výchovné (§ 77).

(2) Adjutum zatímních profesorů činí v prvé polovici stanovené čekatelské doby (§ 67, odst. 4) ročně 15.600 Kč, v druhé polovici 17.400 Kč.

(3) Adjutum suplujících profesorů činí ročně 12.600 Kč.

(4) Adjutum zatímních učitelů se stanoví podle stupně předběžného vzdělání (§ 74) v ročních částkách takto:

(5) Částky adjuta stanovené v odstavci 2 až 4 platí pro skupinu míst A (§ 12); ve skupině míst B činí adjutum částku o 4%, ve skupině míst C částku a 8% a ve skupině míst D částku o 12% menší.

(6) Ustanovení § 12 odst. 8, platí obdobně.

(7) Adjutum se zvyšuje, jakmile zatímní profesor (učitel) skutečně ztrávil v kategorii, ve které má býti definitivně ustanoven, polovinu stanovené čekatelské doby. Ustanovení § 80 platí i pro zvýšení adjuta.

Ustanovení § 9 platí obdobně.

Služební plat profesorský a učitelský se skládá ze služného, činovného a výchovného.

Služné profesorů a učitelů tvoří základní služné a případně funkční služné.

Základní služné profesorů se stanoví v ročních částkách takto:

(1) Základní služné učitelů se stanoví v ročních částkách takto:

(2) Počet a výše náslužných přídavků v jednotlivých platových stupnicích se řídí podle stupně předběžného vzdělání učitelová. Stupně předběžného vzděláni se stanoví takto:

(3) Ustanovení § 4, odst. 2, platí obdobně.

(4) Jako počáteční služné obdrží učitelé s I. stupněm předběžného vzdělání služné stupně b) třetí platové stupnice, po třech rocích započitatelné služební doby služné stupně d) této platové stupnice.

(1) Ředitelé škol uvedených v § 66 a přednostové odboru na státních průmyslových školách, obdrží kromě základního služného, které jim přísluší jako profesorům neb učitelům, ještě funkční služné, které se stanoví v ročních částkách takto:

(2) Vládním nařízením se provede zařadění míst ředitelů a zařadění míst přednostů odboru na státních průmyslových školách do stupnic funkčního služného. Při tom buďtež zásadně zařaděna do I. stupnice funkčního služného místa ředitelů vyšších průmyslových škol a ústavů jim na roveň postavených, jakož i vyšších zemědělských škol; do II. stupnice funkčního služného místa ředitelů středních škol a učitelských ústavů, ředitelů obchodních akademií, ostatních průmyslových škol; mistrovských škol odborných, jakož i zemědělských škol rolnických, speciálních a jim na roveň postavených, do III. stupnice funkčního služného místa ostatních ředitelů; jakož i míst přednostů odborů na státních školách průmyslových. Je-li to odůvodněno zvláštními okolnostmi a rozsahem ústavu, mohou býti u jednotlivých ústavů stanoveny úchylky.

(1) Činovné profesorů a učitelů se vyměří podle skupin míst A, B, C, D (§ 12) a stanoví se v ročních částkách takto:

(2) Ustanovení 12, odst. 8 platí obdobně.

Výchovné činí při jednom nedopatřeném dítěti (§ 144) 1800 Kč, při více nezaopatřených dětech 3000 Kč ročně.

(1) Pokud se z tohoto zákona jinak nepodává, obdrží profesor při prvém neb opětném ustanovení počáteční základní služné (§ 73), učitel počáteční základní služné třetí platové stupnice (§ 74; odst. 1); bylo-li profesoru (učiteli) zároveň propůjčeno některé z míst uvedených v § 75, obdrží kromě základního služného také počáteční funkční služné příslušné stupnice.

(2) Ze zvláště závažných služebních důvodů může vláda k souhlasnému návrhu ústředního úřadu a ministerstva financí povoliti úchylky.

(1) Služné profesorů a učitelů se zvyšuje postupem do vyšších stupňů, základní služné učitelů též o náslužné přídavky.

(2) Ustanovená odstavce 2, 3 a 5 § 15 platí obdobně.

Pokud se z tohoto zákona jinak nepodává, platí dosavadní předpisy o vyloučení neb odkladu postupu státních profesorů (učitelů) do vyšších požitků (postupu do vyšších stupňů platových, časového postupu) pro vyloučení pokud se týče odklad zvýšení služného státních profesorů (učitelů) podle tohoto zákona.

(1) Povýšení profesora neb učitele, který má pouze základní služné, stane se propůjčením místa ředitele nebo přednosty odboru (§ 75), povýšení ředitele nebo přednosty odboru propůjčením místa ředitele zařaděného do vyšší stupnice funkčního služného; povýšení učitele pak kromě toho též propůjčením služebního místa systemisovaného ve vyšší stupnici základního služného.

(2) Při prvém ustanovení ředitelem nebo přednostou odboru obdrží profesor (učitel) počáteční funkční služné příslušné stupnice; v ostatních případech povýšení platí obdobně § 17, odst. 4 a 5.

(3) Pro povýšení jsou rozhodny zvláštní schopnost pro místo, jež se propůjčuje, pedagogická způsobilost, úspěchy ve vyučování a výchově, jakož i upotřebitelnost a důvěryhodnost.

(4) Ustanovení § 17, odst. 3, platí obdobně.

Ustanovení služební pragmatiky učitelské o kvalifikaci zůstávají v platnosti se změnou, že běžné kvalifikační tabulky sluší vésti o zatímních a suplujících profesorech a zatímních učitelích, o profesorech se služným až včetně do 8. stupně základního služného a o všech učitelích a že lze podati stížnost ve smyslu § 21, odst. 3, služební pragmatiky učitelské i při celkovém posudku "dobrém".

(1) Vládni nařízení urči tituly státních profesorů a učitelů se zřetelem k jednotlivým kategoriím:

(2) Ustanovení § 21, odst. 2 až 4, platí obdobně:

Ustanovení služební pragmatiky učitelské o stejnokroji se zrušují,

(1) Bylo-li profesoru propůjčeno služební místo služební třídy I b) (§ 4) nebo učiteli služební místo úřednické kategorie; ve které jest pro ustanovení předepsáno předběžné vzdělání odpovídající stupni jeho předběžného vzdělání, obdrží v platové stupnici, ve které jest systemisováno služební místo jemu propůjčené; služné rovnající se co do výše dosavadnímu jeho služnému. Není-li v této platové stupnici takového služného, obdrží služné nejblíže vyšší; není-li ani takovéto služné v této stupnici nejvyšší.

(2) Vrátí-li se úředník, jemuž byl plat vyměřen podle předchozího odstavce, do služby profesorské (učitelské), vyměří se mu služné; jako kdyby byl služby profesorské (učitelské) vůbec neopustil.

Vládní nařízení určí nejvyšší výměru učební povinnosti a výši odměn za hodiny ji převyšující.