| lI. volební období. |
Živnost fotografická jest jedna z těch živností, které od svého vzniku podléhaly a dosud podléhají pronikavému vývoji. V císařském patentu ze dne 20. prasince 1859 č. 227 ř. z. není zařaděna živnost fotografická mezi živnosti řemeslné a stejně tak i v pozdějších novelách živnostenského řádu.
Ponechání živnosti této mezi živnosti bez průkazu způsobilosti neodpovídalo rozvoji vyvolanému zakládáním odborných společenstev a péči odborného školství.
Odborné kruhy poukazovaly zcela oprávněně na nutnost zařadění živnosti fotografické mezi živnosti řemeslné uvedené v § 1 živnostenského řádu. Ministerstvo obchodu vyhovělo částečně nařízení ministerstva vnitra ze dne 12. prosince 1911 č. 22 6 ř. z. tomuto přání a prohlásilo díl živnosti fotografické, a sice fotografování podobizen za živnost řemeslnou, průkazu způsobilosti podrobenou.
Po patnáctileté zkušenosti přichází fotografové z povolání a oprávněně poukazují na škody vznikající z nejistého právního pojmu rozdělení živnosti.
Důvodová zpráva uvádí doslovné dva výnosy ministerstva obchodu z poslední doby a sice ze dne 6. července 1923 č. j. 23173/23 a ze dne 25. listopadu 195 č. 29833.
V prvém případě prohlašuje se při portrétní fotografii za řemeslný celý proces fotografický, oprati tomu ve výnosu druhém ministerstvo obchodu zaujalo opačné stanovisko.
Předložený zákon prohlašuje živnost fotografickou ve všech dílech za živnost řemeslnou, béře ale zřetel v § 1 na potřebu živnostenské výroby filmu, kde za řemeslnou prohlašuje pouze pořizování fotografických snímků, nikoliv však ostatní činnost vykonávanou při výrobě.
V § 2 zamezuje se obcházení zákona tvrzením o pouze částečném dílčím provozování živnosti fotografické.
V § 3 zmíněného zákona vylučuje úzkoprsé zasahování při používání fotografie ve věcech úředních, ve vědě, umění, průmyslu a v živnostech.
§ 5 vsunutý do návrhu usnesením výboru pro záležitosti obchodu, průmyslu a živnosti zabezpečí pro přechodnou dobu nastoupení živnosti těm, kdož do doby nabytí účinnosti tohoto zákona byli zaměstnáni jako učni neb pomocníci.
Výbor pro záležitosti průmyslu, obchodu
a živností navrhuje, aby návrh zákona
poslanců J. V. Najmana, Fr. Horáka, K. Anděla
a druhů, kterým se prohlašuje živnost
fotografická ve všech oborech za řemeslnou,
byl poslaneckou sněmovnou schválen.
Národní shromáždění republiky
Československé usnesla se na tomto zákoně:
Živnost fotografická včetně pořizování
fotografických snímků při živnostenské
výrobě filmů prohlašuje se ve všech
svých oborech za řemeslnou s obmezeními,
obsaženými v § 1 odst. 5 zákona ze dne
5. února 1907 č. 26 ř. z. a § 1 odst.
5 zákona ze dne 10. října 1924, č.
259 Sb. z. a n.
Živností fotografickou podle § 1 jest rozuměti
celý po živnostensku provozovaný proces fotografický,
jakož i jeho jednotlivé části.
Ustanovení §§ 1 a 2 tohoto zákona nevztahují
sena živnostenskou výrobu filmů s obmezením,
vytčeným v § 1, na používání
fotografie ve věcech úředních, na
fotografii amatérskou a na používání
fotografie ve vědě, umění, průmyslu
a živnostech, pokud toto používání
má povahu činnosti pomocné, anebo sleduje
účely vyučovací a vzdělávací.
Nařízení ministra obchodu v dohodě
s ministrem vnitra ze dne 12. prosince 1911 č. 226 ř.
z. a § 1, odst. 3; bod 65 zákona ze dne 10. října
1924, č. 259 Sb. z. a n. se zrušuje.
Od průkazu způsobilosti jsou osvobozeni ti, kdož
do doby nabytí účinnosti tohoto zákona
byli zaměstnáni jako učni neb pomocníci
v živnosti fotografické, prokáží-li
5tileté zaměstnání v této živnosti;
do tohoto pětiletí včítá se
i doba ztrávená v tomto zaměstnání
po účinnosti tohoto zákona.
Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Provedením jeho pověřuje se ministr průmyslu,
obchodu a živností, ve shodě s ministrem školství
a národní osvěty.