Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Podepsaní navrhují:

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Pro nastoupení živnosti hostinské a výčepnické zavádí se průkaz způsobilosti:

1. v obcích, čítajících podle posledního sčítání lidu 5000 i více obyvatelů.

2. bez ohledu na počet obyvatelstva:

a) v nádražních živnostech hostinských a výčepnických,

b) v turistických hotelích,

c) v živnostech hostinských a výčepnických v místech lázeňských a poutnických.

(1) Průkaz způsobilosti budiž podán:

a) listem výučným, vydaným příslušným společenstvem po ukončení doby učební (§ 14, odst. 4. živnostenského řádu) v živnosti hostinské a výčepnické;

b) dokladem o tříletém zaměstnání pomocnickém v téže živnosti, stvrzeným příslušným společenstvem;

c) v živnosti pivovarské vysvědčením zaměstnavatele o šestiletém zaměstnání při výrobě piva (§ 3, bod 3);

d) při sklepním hospodářství viničném vysvědčením zaměstnavatele o šestiletém zaměstnání jako sklepmistr.

(2) Absolvování dvouleté odborné školy pro živnost hostinskou a výčepnickou v Brně nahrazuje dobu učební (odst. 1., lit. a).

(3) Ministr průmyslu, obchodu a živností, vyslechna obchodní a živnostenské komory, zřízeně snad společenstevní jednoty a společenstva, ve shodě s ministrem školství a národní osvěty označí úřední vyhláškou vyučovací ústavy, jichž absolvování nahrazuje dobu učebnou, po případě zkracuje dobu zaměstnání pomocnického, potřebného pro průkaz způsobilosti.

Od průkazu způsobilostí v předchozím paragrafu uvedeného jest osvobozen:

1. kdo před účinností tohoto zákona:

a) nabyl koncese hostinské a výčepnické anebo provozoval živnost hostinskou a výčepnickou jako schválený náměstek nebo schválený pachtýř,

b) byl zaměstnán nejméně šest let v živnosti hostinské a výčepnické jako číšník, kuchař nebo sklepmistr,

c) byl zaměstnán nejméně šest let při výrobě piva jako sládek, podstarší. sklep mistr, spilečný, vařič, nadsladovník, sladovnický,

d) byl zaměstnán nejméně šest let při výrobě vína jako sklepmistr;

2. majitel obchodní živnosti podle § 38, odst. 5. živnostenského řádu který žádá za koncesi obmezenou na výčep vína v časové i místní spojitosti s vlastní živnosti obchodní;

3. cukrář, který žádá za koncesi obmezenou na podávání kakaa a čokolády v časově i místní spojitosti s vlastní živností cukrářskou; 4. právnické osoby, pokud jde o provozování živnosti hostinské a výčepnické ve vlastních spolkových domech v místech do 10.000 obyvatelů podle posledního sčítání lidu.

(1) Průkaz způsobilosti vytčený v § 2, odst. 1. může býti prominut při provozování živnosti hostinské v pensionátech nebo domech v místech lázeňských, jeli živnost hostinská omezena na podávání pokrmů v nich ubytovaným hostům a neslouží-li tyto pensionáty nebo domy k veřejné a všeobecné návštěvě.

(2) Rovněž může býti průkaz způsobilosti prominut ústavům a podnikům, které provozují živnost hostinskou a výčepnickou v zájmu veřejném pouze jako činnost vedlejší.

(3) O prominutí průkazu způsobilosti v případech v předchozích odstavcích u vedených rozhoduje živnostenský úřad I. stolice.

(1) Tomu, kdo chce zříditi nebo převzíti význačný hotelový podnik (se všemi nebo některými oprávněními podle § 16, odst. 1. lit. a)-g) živnostenského řádu), jehož provozování má význam pro povznesení ruchu turistického a cizineckého. může býti prominut průkaz způsobilosti přede psaný v § 2, odst. 1., prokáže-li, že svým rozhledem neb zkušenostmi a znalostmi podává záruku odborného vedení takové ho podniku.

(2) O tomto prominutí průkazu způsobilosti rozhoduje ministerstvo průmyslu, ob chodu a živností.

Ustanovení § 23, odst. 3. a 4. živnostenského rádu se zrušují.

(1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

(2) Jeho platnost nevztahuje se na území Slovenska a Podkarpatské Rusi.

(3) Provésti jej přísluší ministru průmyslu, obchodu a živností ve shodě s ministry vnitra, školství a národní osvěty.

Přes třicet roků domáhají se hostinští, aby byl zaveden průkaz způsobilosti v živnosti hostinské a výčepnické. Poslanec Ignát Hořica, redaktor ťHostimilaŤ, podal dne 1. prosince 1899 v poslanecké sněmovně rakouské pilný návrh na zavedení průkazu způsobilosti při živnosti hostinské a rozšíření pravomoci hostinských společenstev. Kromě Ignáta Hořici podepsalo návrh 24 českých poslanců, aby mu byl dán charakter pilnosti.

O Hořicově pilném návrhu jednal vídeňský parlament dne 6. prosince 1899. Navrhovatel odůvodnil pilnost návrhu řečí velmi obšírnou. Pro návrh mimo něj mluvili čeští poslanci Holanský (za České Budějovice), dr. Stojan, pozdější olomoucký arcibiskup, Doležal (hostinský v Lomnici nad Popelkou), Karel Adámek a Václav Březnovský Při hlasování byla sice pilnost návrhu zamítnuta (čeští poslanci byli tehdy v prudké oposici proti vládě), ale Hořicův návrh byl přikázán živnostenskému výboru, aby se o něm jednalo normální cestou.

Poslanec Dr. Stojan pravil ve své řeči mimo jiné: ťHostinské sjezdy se vyslovují pro zavedení průkazu způsobilosti Ne spočetné petice předloženy v této sněmovně. Hostinští žádají o průkaz způsobilosti a jejich přání je zcela oprávněné U mnohých živností vyžaduje se průkaz způsobilosti. ačkoliv nevyžadují takových vědomostí jako živnost hostinská.Ť

Po druhé rokovala vídeňská poslanecká sněmovna o průkaze způsobilosti dne 26. listopadu 1902. Stalo se tak týden po velké vídeňské konferenci hostinstva ze všech zemí na říšské radě zastoupených. Podkladem jednání byly tři pilné návrhy poslanců Holandského. dr. Eisenkolba (Němce) a dr. Stojana. Po dlouhé debatě odkázány návrhy opětně živnostenskému výboru a tam - zůstaly.

Tehdy hlavní překážkou zavedení průkazu způsobilosti pro živnost hostinskou byly poměry hostinského stavu ve Vídni.. Ve Vídni byl ťnumerus claususŤ hostinských živností, které v důsledku toho staly se pravidelnou obchodní spekulací vídeňských hostinských, kteří postupovali je za vysoké ceny svým nástupcům. Proto byli vídeňští hostinští proti uzákonění průkazu způsobilostí z obavy před úpadkem při postupování hostinských koncesí svým nástupcům.

Požadavek hostinstva o průkazu způsobilosti byl obnoven ústředními organisacemi hostinskými a ústředními organisacemi číšnickými a kuchařskými ihned po převratu. Bylo to v roce 1919 na podzim, kdy konal se I. pracovní sjezd českého organisovaného hostinstva z republiky, na kterém aktivně zúčastnily se také ústřední organisace pomocnické. Tenkráte byla pří jata sjezdová delegace samotným p. presidentem T. G. Masarykem na hradě, která ve svém pamětním spise p. presidentovi předloženém zdůraznila jako svůj kardinální požadavek:

Pan president zaujal tehdy k tomuto požadavku stanovisko příznivé.

Stručně tím je zrekapitulována vykonaná práce v minulé době pro průkaz způsobilosti v živností hostinské jak organisacemi, tak jednotlivci. Nebylo tajno, že při projednávání kolikadesetiletého požadavku hostinského vyskytnou se četné překážky, jež jednak budou zdůvodňovány názory hospodářskými, jednak živnostensko-právními. Obě bylo považováno od začátku, kdy začalo se vážně o průkazu způsobilosti v živnosti hostinské u nás jednati, za vážné, avšak při dobré vůli a nezaujatosti vůči hostinstvu za překonatelné. Pro to po návrhu starosty komorního svazu společenstev hostinských p. V. Žáka, učiněném ve státní živnostenské radě, vždy pracováno pro dohodu s těmi živnostmi, jež dosaváde měly zájem na živnosti hostinské, a to v první řadě: obchodníci, řezníci a uzenáři a cukráři.

Bylo konáno mnoho schůzí, porad i anket v rocích 1922 a 1923, ve kterých se hledala s ostatními cesta, která by oprávnila hostinský požadavek, a dovedla k tomu cíli, jehož vyjmenované živnosti dávno do sáhly.

A tento požadavek uznávaly také protější strany, třebas byly zájmově, uzná ván byl také živnostenskými pracovníky, ať již znalými živnostenského práva bez průkazu způsobilostiŤ, nebo s ťprůkazem způsobilostiŤ, který vyžaduje pro práv nickou způsobilost 3 státní zkoušky a pro tutéž způsobilost s doktorátem 3 rigorosa.

Ústřední organisace hostinské, v nich zorganisovaná odborná společenstva hostinských, čítající v historických zemích českých příslušníků 36 tisíc a kolem poloviny tohoto počtu zaměstnanců, a německých stavovských příslušníků se zaměstnanci přes 20 tisíc, dožadují se uzákonění průkazu způsob, z těchto hledisek

1. Uzákonění průkazu způsobilosti pro živnost hostinskou a výčepní bude míti nesporný vliv v učednictvu a pomocnictvu mravně výchovný Do dnešní doby učedník, který vstoupil do učení hostinské neb kuchařské živností, byl a je povinen sráviti v prvém 3 roky a v druhém až 4 roky. Jeho povolání je velmi těžké a vyžaduje napětí sil jak tělesných. tak duševních K němu je třeba určitého a pevného životního cíle, je třeba viditelně a dosažitelné mety, která by zajišťovala jemu státi se jednou samostatným. Bez průkazu způsobilosti je vsak naděje u mnohých čekatelů - marnou. To působí v životních etapách, a to již učednické a jistě pomocnické, způsobem deprimujícím, působí ne dobře morálně. nedobře výchovně. Je smutná zkušenost u mnohých svrchu vytčených zaměstnanců, že v beznadějnosti ve svoji budoucností stávají se omrzelými, nešetrnými ve vydání i svém zdraví. A je se tomu co divit? Není když si po myslí, že do smrtí se musí plahočit, do smrti tělesně i duševně se napínat bez nároku na osamostatnění.

Bude-li zaveden ťprůkaz způsobilostiŤ, lze pevně očekávati velký obrat v mentalitě všech kategorií pomocnictva. A jestliže dnešní náš pomocník, náležitě a odborně vzdělaný je dobrou sílou doma a hledanou v cizině, kde na první ráz návštěvník po znává pohostinství, kde je v práci náš po mocník, náš kuchař, tu jistě potom vynikne jejích zdatnost prvotřídně v důsledku právě toho vědomí. že ťprůkaz způsobilostiŤ jej konečně postavil na roven pomocnictvu ostatních tak četných oborů živnostenských, že ťprůkaz způsobilostiŤ mu skýtá nadějí na samostatně postavení.

Zde by pochybovač mohl si předložiti konečnou a jedinou otázku: Zasluhuje hostinské pomocnictvo, podléhající všem předpisům živnostenského řádu, zákonům o pojištění všeho druhu, konečného svého jediného životního cíle, ťprůkazu způsobilostiŤ, anebo ne? Odpověď je jedině možná, a to kladná: ano!

2. Průkaz způsobilosti pro živnost hostinskou a výčepní zreformuje postupem času celou živnost hostinskou ve všech jejích kategoriích.

Je přece velký rozdíl tam, kde živnost je vedena ťodborníkemŤ a pohostinstvím, vedeným ve sklepě, kuchyní, místnostech restauračních a hotelových sílami odbornými Tento posudek lze zkoumati denně. A že nastoupí potom větší konkurence ve výpravě hostinských, výčepních. kavárenských, hotelových i zahradních provozovnách, není třeba ani dosti málo pochybovati. neboť právě uvědomění větší konkurence se stránky odborně vykoná opravdu dnes ještě ani nepředvídaně změny v zlepšeném vedení živností hostinské.

A za tímto směrem postupovati kupředu je povinností i se státního hlediska. které několikráte již apelovalo na stav hostinský, kavárenský a hotelní. aby representoval stát, republiku doma i před cizinou hned při prvním východu cizince z nádraží do našich měst a turistických míst.

Je-li i tento důvod sub 2) uvedený ne stranně posuzovati musí promluviti pro uzákonění průkazu způsobilosti.

3. Hostinské místnosti slouží stále svým propůjčováním k výchově občanstva po stránce kulturní i politické. Kolik tisíců přednášek lidovýchovných a specielně od borných bylo prosloveno nositeli vzdělání lidu po venkově a hlavně městech v místnostech hostinských Kolik tisíců a tisíců bylo konáno v těchto místnostech schůzí politických. I tu je třeba spolupráce od borných sil ze stavu hostinského, aby úprava a opatření byla dobrá a stávala se lepšími po stránce zase odborově a hlav ně hygienické a bezpečnostní.

4. A uvažuje-li se o živnosti hostinské se stránky úředního dohledu, kdo lépe a větší musí nést odpovědnost v každém ohledu, nežli odborník, který musí znáti a také pozná a v důsledku tohoto po znání obdrží všecky předpisy zákonně státní, zemské, obecní a policejní?

5. Budiž zde také akcentování požadavek hostů navštěvujících hostinské místnosti všeho druhu, aby za své vydání byli nejenom rychle, nýbrž i čistě a jakostně vždy co nejlépe obslouženi. A od koho lze v první řadě požadovati takovéto pohostinství? Vždy od odborníka.

6. Konečně příklad z jiných ještě oborů živnostenských i továrenských Nepožaduje se i tu průkaz způsobilosti dělnictva řemeslného i továrního, z něhož právě ťprůkazně způsobilýmŤ svěřují se v dílnách práce lepší, stroje a přístroje všeho druhu?

Je analogicky nutno, aby pro hostinské pomocnictvo platily stejně zásady.

Jistě jíž ve starém Rakousku bylo i po stránce právní velmi důkladně uvažováno, zdali přísluší hostinstvu právo volatí po průkazu způsobilostí. Nebyla to jenom chvilková snaha a práce, jež tehdy hostinské organisace vyvinuly ve prospěch tohoto svého požadavku Také dlouho jistě bylo uvažováno v živnostensko-právním oddělení ministerstva obchodu ve starém Rakousku nežli byl v § 23 ž ř vložen pasus o zavedení průkazu způsobilosti v živnosti hostinské a výčepní způsobem nařizovacím, vyžadujícím těž odborně společenstevní zařízení a odborně učiliště v oborech, o něž jde aby tak bylo postará no o úplné vzdělání dorostu v příslušných živnostech. I tomuto požadavku bylo v mezích možností do krajností vyhověno našimi odbornými společenstvy vybudováním odborného pokračovacího školství. Ovšem odborné školy hostinské s celodenním vyučováním nemohly dosud v našem státě vyrůsti, aspoň podle jednotlivých zemí, tvořících náš stát, ježto této snaze samo ministerstvo vyučování nepřálo, a sice jenom z důvodů finančních, jež po této stránce bylo a je dodnes skromně dotováno státním rozpočtem. Tenkráte ťpříznivciŤ průkazu způsobilostí v živnosti hostinské dokazovali, že by snad bylo možno zavést ťprůkazŤ pro obvod brněnské župy. ježto v republice Československé je toliko v Brně odborná škola hostinská. I toto tvrzeni bylo na velkém omylu, říkalo-li, že osnova tehdy pouze vládního nařízení překročuje zřejmě meze citovaného zákona. I výklad tehdejšího slova ťobvodŤ mění také individuelní názor. Nepředpojatý k této otázce dozná jistě, že i vláda vídenská a sám dr. Fort dříve vyslechli příslušné instituce, v tomto případě obchodní a živnostenské komory, zemské jednoty, pokud zde byly. jež podaly dobrozdání, vypracovaně v obchodních a živnostenských komorách také znalci živnostenského práva, o jejichž nestranností nelze pochybovati Tedy již tenkráte znalci živnostenského práva vyjádřili se pro průkaz způsobilosti v živnosti hostinské a výčepní, jehož uskutečnění zůstává stejně oprávněno v našem státě. jako bylo oprávněno ve starém Rakousku.

Ústředna komor potvrzuje, že živnost hostinská vyhovuje podmínkám, plynoucím z §u 23. ž. ř., že živnost hostinská je nejlépe zorganisována a má také dostatečně postaráno o odborné školství Ústředna komor dokazuje, že právním předpisům živnost hostinská vyhovuje Potom rozebírá povahu živnosti hostinské, která se jeví ve třech směrech. a to jako živnost výrobní, živnost poskytující osobních služeb a jako živnost obchodní Ústředna vyznačuje přechody jedné ke druhé a také označuje požadavky na živnost hostinskou a výčepní těch živností řemeslných a obchodních dle dosavadních předpisů živnostenského rádu a z nich plynoucí prakse.

To všechno přiznaly hostinské organisace jakmile vyslovily svůj požadavek na průkaz způsobilosti v naší Čsl. republice. Nechtěly přezírati živnostenské stavy, které živnost hostinskou provozovaly jako vedlejší vedle své hlavní živnosti. Nemůže nikdo činiti výtky hostinským organisacím, že by samy iniciativně nenastoupily cestu k dohodování. A jistě v dohodování šly na nejkrajnější meze, jak svědčí o tom protokoly z porad se zástupci organisací cukrářských, řeznických a obchodnických, konaných v r. 1922 v Brně, jichž pokračování dělo se potom několikráte v Praze. Tyto porady byly jednak mimo nadřízeně úřady a jednak před nimi a jejích vedením. To samotná Ústředna komor ve svém projevu přiznává a byla toho názoru, že zavedení průkazu způsobilostí nenaráží na námitky ani z důvodů národohospodářských.

Na konec zmiňujeme se o tom, že návrh zákona byl uspůsoben jak dle přání zástupců jednotlivých politických stran pří jeho meritorním projednávání a odhlasování v živnostenském výboru N. S. dne 15. července 1925, tak i navrhovaným zněním se strany ministerstva obchodu.

Návrh tento budiž přikázán výboru pro záležitostí obchodu, živností a průmyslu k nejrychlejšímu projednání.