Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

I. min. spravedlnosti na interp. posl. Josefa Stivína, Jana Koudelky a soudruhů o tiskové praxi (tisk 464),

II. min. spravedlnosti na interp. posl. dra Franke, Zeminové, Stříbrného a druhů o konfiskaci ťVečerního Českého SlovaŤ č. 139 ze dne 18. června 1926 a časopisu ťHlasy státních zaměstnancůŤ č. 6 ročník III. ze dne 18. června 1926 (tisk 465).

Státní zastupitelství v Praze shledalo v místech, jež zabavilo dne 19. června 1926 v ťPrávu LiduŤ a jeho Večerníku skutkovou podstatu přečinu podle § 18 zákona na ochranu republiky. Soud potvrdil také rozhodnutím z 20. června 1926 toto zabavení a tím uznal, že státní zastupitelství užilo trestního zákona správně. Přezkoumání tohoto nálezu ve veřejném soudním přelíčení mohou způsobiti ti, již zabavením byli postiženi. Příslušíť jim proti konfiskaci právo námitek.

Pravda je, že ani když spáchán byl některou statí trestný čin, nemá státní zastupitelství stať zabavovati, leda že to žádá veřejný zájem. Státní zastupitelství v Praze mělo za to, že 18. června veřejný zájem takový tu byl. Nutno povšimnouti si i následujícího.

Okresní politická správa v Litoměřicích zabavila nepravdivé sdělení o výši nákladů na zvýšení kongruy již 14. června 1926 v neperiodickém tiskopisu (plakátu) vydaném v Třebenicích. Státní zastupitelství v Praze, jakož i ostatní úřady vykonávající tiskovou přehlídku ukládaly si přes to značnou zdrženlivost oproti listům, jež otiskly toto nepravdivé tvrzení, ač reprodukce jeho příčila se vlastně již § 24 tiskového zákona. Nezabavovaly listy obsahující ony nepravdivé cifry a přikročily ke konfiskaci teprve tehdy, když 18. června vývin poměrů dostoupil tak daleko, že bylo se báti těžkých výtržností, kdyby se trpělo další jitření veřejnosti podobnými nepravdami.

Pokud zmiňují se pp. interpelanti o zabavení periodického tiskopisu ťZářŤ ze 16. června 1926, nemám ani v tomto směru příčiny k nějakému opatření. Uvádím jen, že důvodem pro zabavení nebylo uveřejnění prosté zprávy o policejních a vojenských opatřeních, nýbrž uveřejnění zprávy pravdě neodpovídající, jež byla v krajní míře způsobilá znepokojiti veřejnost. I toto zabavení bylo soudem potvrzeno.

V Praze dne 21. června 1926.

Tiskopisy v interpelaci uvedené byly zabaveny státním zastupitelstvím v Praze, protože v místech v interpelaci naznačených shledalo skutkovou podstatu přečinu podle § 18, č. 2 zákona na ochranu republiky a mělo za to, že veřejný zájem vyžaduje, aby dalšímu rozšiřování bylo zabráněno.

Konfiskace ta byla také zemským trestním soudem potvrzena. Stalo-li se tak právem, rozhodne soud po slyšení stran, podají-li zabavením postižení proti potvrzení konfiskace námitky.

Co do otázky veřejného zájmu, jenž podle soudu státního zástupce zabavení vyžadoval, poukazuji na to, že podobná zpráva o výši nákladů na zvýšení kongruy byla zabavena okresní politickou správou v Litoměřicích v neperiodickém tiskopisu (plakátu) vydaném v Třebenicích již 14. června 1926.

Státní zastupitelství v Praze, jakož i ostatní úřady tiskovou přehlídku vykonávající, ukládaly si přes to značnou zdrženlivost oproti listům, jež otiskly toto nepravdivé tvrzení, ač reprodukce příčila se vlastně již § 24 tiskového zákona. Nezabavovaly listy obsahující ony nepravdivé cifry a přikročily ke konfiskaci teprve tehdy, když 18. června vývin poměrů dostoupil tak daleko, že bylo se báti těžkých výtržností, kdyby se trpělo další zjitření veřejnosti podobnými nepravdami. Nepokládám jejich konečné zakročení za porušení zákona a veřejných zájmů.

V Praze dne 21. června 1926.