Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Obchodní úmluvou československo-polskou ze dne 23. dubna 1925 s dodatky k ní ze dne 3. července 1925 a 21. dubna 1926 upravuje se definitivně obchodně politický poměr mezi oběma sousedními státy a bude jí nahraženo dosavadní provisorium trvající od 16. května 1925, ve kterém si obě strany přiznávají dle Prozatímní úpravy obchodních styků ze dne 7. dubna 1925 pro dovoz a vývoz zboží zacházení jen dle zásady nejvyšších výhod.

Již toto provisorium znamenalo proti dřívějšímu bezesmluvnímu stavu velké plus, jak o tom svědčí vzrůst našeho vývozu do Polska v měsících následovavších hned po vstoupeni v platnost zmíněné prozatímní úpravy obchodních styků. Tento slibný rozvoj ovšem silně utrpěl řadou opatřeni, ke kterým Polsko sáhlo v důsledku celního konfliktu s Německem a poklesu své měny. Na obou stranách byla však stále nejlepší snaha odstraniti všechny tyto překážky a to definitivně tak, aby se poměr hospodářský mezi oběma národy vytvořil stejně příznivě, jako poměr politický. To se po několikaměsíčním jednání podařilo sjednáním dotyčných úmluv.

Úmluva ze dne 23. dubna 1925 upravuje všechny otázky, které se normálními obchodními smlouvami regulují. Nad to obsahuje celně tarifní část, ve které si obě strany přiznávají pro zboží ve vzájemném styku zvláště důležité celně tarifní slevy. K obchodní úmluvě jest připojena a tvoří s ní integrující součást veterinární úmluva s příslušným závěrečným protokolem.

S obchodní úmluvou dále nerozlučně souvisí pozdější dodatky k ní a sice:

1. dodatkový protokol ze dne 3. července 1925,

2. dodatkový protokol ze dne 21. dubna 1926 a

3. oboustranné prohlášení ze dne 21. dubna 1926 o vázání některých celních sazeb polského a některých celních sazeb československého celního sazebníku.

Ve zmíněných protokolech dostalo se československému zboží, přicházejícímu při vývozu do Polska hlavně v úvahu a postiženému z největší části zvýšením polských celních sazeb ze dne 19. května 1925 a 1. ledna 1926 nových celních slev.

Před dalším možným zvýšením polských celních sazeb zajistilo se Československo prohlášeními ze dne 21. dubna. 1926 o jich vázání pro nejdůležitější československé artikly.

Úmluva nepochybně přinese po jejím uvedení v platnost oběma stranám značné výhody a jest si proto jen přáti, aby se tak stalo co nejdříve.

Zahraniční výbor proto navrhuje toto usnesení:

Národní shromáždění republiky Československé souhlasí s obchodní úmluvou mezi republikou Československou a republikou Polskou, podepsanou ve Varšavě dne 23. dubna 1925, s dodatkovým protokolem, podepsaným v Praze dne 3. července 1925, s II. dodatkovým protokolem, podepsaným v Praze dne 21. dubna 1926 a s prohlášeními ze dne 21. dubna 1926 o vázání některých celních sazeb.

Obchodní úmluvou československo-polskou ze dne 23. dubna 1925 s dodatky k ní ze dne 3. července 1925 a 21. dub a 1926 upravuje se definitivně obchodně-politický poměr mezi oběma sousedními státy a bude jí nahraženo dosavadní provisorium trvající od 16. května 1925, ve kterém si obě strany přiznávají dle Prozatímní úpravy obchodních styků ze dne 7. dubna 1925 pro dovoz a vývoz zboží zacházení jen de zásady nejvyšších výhod.

Již toto provisorium znamenalo proti dřívějšímu bezesmluvnímu stavu velké plus, jak o tom svědčí vzrůst našeho vývozu do Polska v měsících následovavších hned po vstoupení v platnost zmíněné prozatímní úpravy obchodních styků t. j. v měsíci červnu, červenci a srpnu, kdy se pohyboval mezi 80-90 mil. Kč proti dřívějšímu měsíčnímu průměru as 50 mil. Kč. Tento slibný rozvoj ovšem silně utrpěl řadou opatření, ku kterým Polsko bylo nuceno sáhnouti v důsledku celního konfliktu s Německem a poklesu své měny. Na obou stranách byla však stále nejlepší snaha odstraniti všechny tyto překážky a to definitivně tak, aby se poměr hospodářský mezi oběma národy vytvářil stejně příznivě, jako poměr politický. To se po několikaměsíčním jednání podařilo sjednáním dodatečných úmluv.

Základní úmluva ze dne 23. dubna 1925 upravuje všechny otázky, které se normálními obchodními smlouvami regulují. Nad to obsahuje celně-tarifní část, ve které si obě strany přiznávají pro zboží ve vzájemném styku zvláště důležité celně-tarifní slevy. K obchodní úmluvě jest připojena a tvoří s ní integrující součást veterinární úmluva s příslušným závěrečným protokolem.

S obchodní úmluvou dále nerozlučně souvisí pozdější dodatky k ní a sice:

1. dodatkový protokol ze dne 3. července 1925,

2. II. dodatkový protokol ze dne 21. dubna 1926 a

3. oboustranné prohlášení ze dne 21. dubna 1926 o vázání některých celních sazeb polského a některých celních sazeb československého celního sazebníku.

Ve zmíněných protokolech dostalo se československému zboží přicházejícímu při dovozu do Polska hlavně v úvahu a postiženému z největší části zvýšením polských celních sazeb ze dne 19. května 1925 a 1. ledna 1926 nových celních slev.

Před dalším možným zvýšením polských celních sazeb zajistilo se Československo prohlášením ze dne 21. dubna 1926 o vázání cel pro nejdůležitější československé artikly.

Úmluva přinese po jejím uvedení v platnost bezesporně oběma stranám velký užitek a jest si proto jen přáti, aby se tak stalo co nejdříve.

Výbor pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností usnesl se navrhnouti poslanecké sněmovně, aby schválila tento

Návrh schvalovacího usnesení:

Národní shromáždění republiky Česko slovenské souhlasí s obchodní úmluvou mezi republikou Československou a republikou Polskou, podepsanou ve Varšavě dne 23. dubna 1925, s dodatkovým protokolem, podepsaným v Praze dne 3. července 1925, s lI. dodatkovým protokolem, podepsaným v Praze dne 21. dubna 1926 a s prohlášeními ze dne 21. dubna 1926 o vázání některých celních sazeb.