| II. volební období. |
I.
Návrh schvalovacího usnesení.
Návrh schvalovacího usnesení.
Národní shromáždění republiky Československé projevuje souhlas s prozatímní úpravou obchodních styků mezi republikou Československou a republikou Tureckou, sjednanou v Angoře dne 11. dubna 1926 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 21. května 1926, č. 77 Sb. z. a n.
Důvodová zpráva.
Výměnou not ze dne 6. srpna 1925 byla sjednána úmluva o prozatímní úpravě obchodních styků mezi republikou Československou a Tureckem, jež byla u nás uvedena v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 19. srpna 1925, č. 180 Sb. z. a n. Turecká mininsterská rada schválila sice znění této prozatímní úmluvy, avšak schválení tureckého Národního shromáždění dosaženo nebylo, neboť toto uvedlo mezitím, dnem 20. prosince 1925 v platnost zákon ze dne 12. prosince 1925, kterým se všeobecně zvyšují nesmluvním státům celní koeficienty z 5 na 8. Toto zvýšení nebude aplikováno na zboží z oněch států, jichž definitivní obchodní smlouvy s Tureckem to vylučují, jakož i na zboží z oněch států, které mají s Tureckem prozatímní obchodní úmluvy, jichž trvání nepřevyšuje 6 měsíců.
Jelikož obsah naší prozatímní úmluvy s Tureckem neodpovídá ustanovením tohoto zákona, hrozil nám dnem 20. února okamžitý bezesmluvní stav, bez ohledu na 3měsíční výpovědní lhůtu stanovenou v úmluvě. Tím by byly bývaly zájmy našeho zahraničního obchodu s Orientem citelně poškozeny.
Okamžitým zahájením jednání o definitivní obchodní smlouvu a o úmluvu o usazování se podařilo udržeti smluvní stav dle prozatímní obchodní úmluvy ze dne 6. srpna 1925 až do dne 11. dubna 1926, kdy bylo nutno na nátlak turecké vlády nahraditi tuto úmluvu novou právě předkládanou prozatímní úmluvou, která odpovídá jednak zmíněnému tureckému zákonu, jednak má obdobné znění se smlouvami, jež Turecko právě uzavřelo s řadou jiných států (Nizozemsko, Belgie, Dánsko, Egypt). Nynější prozatímní úprava našich obchodních styků s Tureckem, jejíž text byl sdělán dle textu úmluvy nizozemské, zaručuje v oboru obchodních styků s naší strany Turecku zacházení dle zásady o nejvyšších výhodách, začež Turecko nám zaručuje, že bude nakládati s produkty zemskými a výrobky průmyslovými pocházejícími a přicházejícími z republiky Československé tak, jako nakládá s produkty zemskými a výrobky průmyslovými pocházejícími a přicházejícími z území signatárních mocností obchodní úmluvy uzavřené v Lausanne dne 24. července 1923, což dle nynějšího stavu prakticky odpovídá nejvyšším výhodám, takže tato nová úmluva na faktickém dosavadním smluvním stavu ničeho nemění.
Oba státy, Turecko i ČSR mají na vzájemné úpravě obchodních styků velký zájem. Turecko dodává nám řadu svých produktů, z nichž hlavní jaou tabák, koberce, kůže ovčí a jehněčí, duběnky, valonea, fíky, hrozinky, střeva sušená a solená. Pro ČSR jest Turecko důležitým odběratelem řady průmyslových výrobků, obzvláště cukru, bavlněného zboží, klobouků, voskovaných tkanin, obuvi, rukavic, nábytku z ohýbaného dřeva, skla a skleněného zboží, porculánu a řady dalších výrobků. Československý zahraniční obchod s Tureckem se v poslední době počíná utěšeně rozvíjeti. V roce 1924 činil náš přímý vývoz do Turecka 126,865.479 Kč a v roce 1925 167,149.694 Kč. Náš přímý dovoz z Turecka činil v r. 1924 30,778.757 Kč a v r. 1925 43,894.668 Kč.
Zahraniční výbor navrhuje přijetí svrchu uvedeného schvalovacího usnesení.
II.
Z důvodů uvedených ve zprávě výboru zahraničního doporučuje výbor pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností poslanecké sněmovně přijetí téhož návrhu schvalovacího usnesení.