| II. volební období. |
Tisk č. 103. - Návrh poslanců Fr. Staňka, Bradáče, Dra Ing. Botto, Mašaty a spol., aby urychleně provedeno bylo ustanovení II. hlavy zákona ze dne 15. října 1925, č. 227 Sb. z. a n., a státní pomoci při živelních pohromách 1925 a o opatření k zamezení škod při živelních pohromách v budoucnosti.
Tisk č. 105. - Návrh poslanců Ing. Jana černého, R. Chalupy, Ing. Dostálka, Ing. Nováka, Dra Uhlíře, Václava Vávry, Bolena a druhů ohledně rychlé pomoci krajům v povodí řek na českém severovýchodě, poškozeným živelními pohromami.
Tisk č. 145. - Návrh posl. Netolického, Srby, Adámka, Pekárka, Ing. Nováka a druhů ohledně rychlé pomoci krajům v povodí Labe na českém východě, živelní povodní poškozeným.
Tisk č. 186. - Návrh posl. Vojty Beneše, Ant. Remeše, Luďka Pika a soudruhů ohledně pomoci obci Zvíkovu v okrese Zbirožském, postižené živelní pohromou.
Tisk č. 297. - Návrh posl. J. J. Krejčího a druhů na zmírnění škody, způsobené živelní pohromou v obci Hlavaticích.
Tisk č. 308. - Návrh posl. Schuberta a druhů o živelních škodách, způsobených krupobitím v obcích Eisendorfu, Ruštejně, Valdsdorfě, Frančině huti, Pleši a jiných.
Tisk č. 321. - Návrh posl. Krejčího,
Adámka, Dra Nováka, Dra Noska a druhů na
zmírnění škod, způsobených
živelní pohromou v obci Sněti.
Konec roku 1925 ukázal již, že stojíme před dobou živelních pohrom. Abnormální prosincová povodeň způsobila v krajích kol toků řek v povodí Labském, Orlice, v povodí řek na Moravě, ve Slezsku a na Slovensku takové škody, že není jich pamětníka. škody tyto byly velmi značné, však přes to zdálo se, že následky jejich nebudou tak hrozné, poněvadž jednalo se o povodeň v době, kdy na pozemcích nebyla úroda, kromě ozimů. Měli jsme však příležitost viděti ohrožená obydlí lidská v řadě obcí, jež musela býti vystěhována, škody na budovách a na komunikacích byly velmi značné.
Ale rok 1926 vykazuje pokračování živelních pohrom, a to v takové míře, že jich není pamětníků. Stále trvající deště způsobily rozvodnění toků a rybníků v tak velikém rozsahu, že na mnoha a mnoha místech československé republiky vidíme hospodářské výsledky zemědělské práce úplně zničeny. Zatopením, odplavením, podemletím, zničeny tím, že v úpadech zbylá voda úrodu vyleží a zničí, takže hospodářské škody jsou nedozírné. Případ povodně Křineckých blat a Nymburských a povodně kol říčky Mrliny u Nymburska jsou dnes hrůzným typickým obrazem těchto hrozných škod.
Mnohé řeky v Československé republice rozvodnily se v tak značném rozsahu, že záplavy byly vyšší normálních a běžných záplav nastávajících vždy po jarním sněhovém tání, ku př. Jizera v Mladé Boleslavi.
Pokud došly zprávy, jsou v Čechách postiženy tyto okresy:
Mladá Boleslav, Turnov, Mělník, Král. Městec, Mnich. Hradiště, Sobotka, Jičín, Libáň, Nymburk, Poděbrady, Nové Benátky, Brandýs, Bělá pod Bezdězem, Hořice, Hradec Králové, Kolín, Kouřím, Černý Kostelec, Mimoň, česká Lípa, Beroun, Smíchov, Zbraslav, České Budějovice, Třeboň, Veselí a Vitorazsko, Pardubice, Přelouč, Chrudim, Holice, Kostelec n. Orl.
Avšak i z jiných krajů republiky docházejí podobné zprávy. Ku př. poškození hlásí z Moravy okresy Unčovský, Mohelnický, Litovelský, šternberský, Olomoucký, Hranický, Vsetínský, Přerovský, Kojetínský, Uhersko-Brodský, Hodonínský.
Stejné zprávy docházejí ze Slezska a ze Slovenska; na Slovensku postižena živelní pohromou celá župa Gemerská, nejvíce pak okresy Rimavská Sobota a Rožňava.
Také z Podk. Rusi hlásí se velké živelní katastrofy.
Živelní katastrofy zničily obilí, seno, řepu, brambory, takže situace zemědělců je v postižených krajích opravdu zoufalá. Na některých místech zničily přívaly i obytná stavení.
Nezměrných škod způsobeno bylo na státních, okresních a obecních silnicích. Celá řada mostů byla strhána, silnice vymlety a rozervány, tak že komunikace na mnohých místech přerušeny.
Podané návrhy, které mají býti projednávány, nevypočítávají plně všecky kraje a všecky škody živelními pohromami způsobené. Je jasno, že jedná se o pohromy ohromných rozsahů, kde jeví s jasnou povinnost státu co nejrychleji k odstranění vzniklých škod zakročiti.
Bohužel však, že dosavadní interes vlády neodpovídá rozsahu katastrofy. Nevidíme příslušný zájem u státních úřadů, aby nezaviněné škody byly nahraženy aspoň tam, kde existence řady rodin je ohrožena.
Národním shromážděním republiky československé schválen byl loňského roku zákon o státní pomoci při živelních pohromách a o opatření k omezování jich v budoucnosti. (Zákon ze dne 15. října 1925, č. 227 Sb. z. a n.) K zákonu tomu vydáno prováděcí nařízení již v prosinci minulého roku (vládní nařízení ze dne 22. prosince 1925, č. 266 Sb. z. a n.), ale skutečné provádění tohoto zákona, mimo několika šetření loňských škod, nepokročilo ze stadia příprav.
Zejména provádění II. hlavy tohoto zákona vůbec začato nebylo. Zákonem tímto povolené prostředky finanční umožní provedení řady technicky příslušnými resortními ministerstvy a pomocnými úřady připravených projektů úprav říčních i zařízení retenčních, ale nevidíme dosud ani v jediném případě, že by intence zákona měly býti splněny.
Povolené prostředky ročních 50,000.000 Kč umožňují uzavření půjček, že by mohlo býti provedeno úpravních prací za obnos více než půl miliardy. Nestalo se dosud nic. Nikde nevidíme ani náběh, aby intence zákona došly plnění. A přece je jisto, že k tak velkým věcem jest značného času třeba na přípravy.
Ve smyslu zákona měla býti zřízena státní vodohospodářská rada. Bylo by jistě dnes na místě, aby sbor tento co nejrychleji se sešel a po zjištění katastrof dnešních vydal stanovisko a program postupu úpravních prací. Zatím však nedošlo dosud ještě ani k jmenovaní ani ustavení tohoto důležitého zákonem stanoveného poradního sboru.
Abnormální katastrofy vodní přímo jako vykřičník volají po odstranění tohoto liknavého postupu.
Jak snáze bylo by možno překonávati následky katastrof, kdyby již znám byl program úprav říčních, program, kde a jaké ochranné nádrže budou zřizovány, kdyby svítala naděje, že tak strašné katastrofy se více opakovati nebudou, že jim technickými zákroky důmyslu lidského bude čeleno.
Situace zemědělců je zoufalá. Úroda zničena, obydlí poškozena, komunikace přervány a pomoci a ochrany nikde.
Zemědělský výbor projednával předložené návrhy velmi svědomitě. Skorem všichni členové zúčastnili se debaty, jejíž výsledek vyzněl v naprostý souhlas o nejrychlejší pomoci.
Po návrhu posl. Dubického schválen doplněk resoluce o škodách vzniklých nabyvatelům pozemků z pozemkové reformy. Pan posl. Knejzlík zdůrazňoval nutnost správného vyšetřování škod a účtování rozdělovaného osiva, což opět přineslo zdůraznění řešení těchto úkolů ve smyslu znění zákona č. 227 a nařízení vlády č. 266.
Po návrhu posl. Koudelky zdůrazňuje se dále, aby ku zkrácení řízení rozhodování o udělení podpor rozhodovala zvláštní komise. Zemědělský výbor uznává správnost tohoto stanoviska a žádá otázku tuto řešiti prováděním 10 vládního nařízení č. 266 ze dne 22. prosince 1925.
Jednotlivé resoluce o škodách, týkajících se určitých menších territorií, na př. posl. Hýbnera o škodách na Brandýssku, odkázány na specielní řešení při projednávání dalších návrhů na podpory, které jsou již podány.
Aby následky škod byly pokud možno aspoň v případech nejkřiklavějších zmírněny, navrhuje zemědělský výbor:
Slavná poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
Vládě republiky Československé se ukládá:
1. aby ihned provedeno bylo, pokud se tak již nestalo, příslušné vyšetření škod povstalých způsobem v zákoně č. 227 stanoveným a aby poškozeným, jichž výživa je ohrožena, byla dána okamžitá podpora nouzová;
2. aby na osetí ploch, katastrofálními pohromami poškozených, bylo dáno k disposici pokud možno zdarma potřebné množství osiva takových plodin, aby tam ještě tohoto roku alespoň nějaká úroda a sklizeň docílena býti mohla, aby tak hospodářské škody, živelní pohromou způsobené, byly co možná sníženy;
3. aby, pokud stalo se ji vyšetření příslušných škod katastrofálními povodněmi způsobených r. 1925, ve smyslu zák. z 1. října, 1925, I. jeho hlavy, příslušné rozhodnutí o podporách provedeno bylo co nejrychleji;
4. aby vláda nařídila příslušným, berním správám, by vyžádaly si od okresních politických správ úřední zprávy o vyšetřených škodách a podle nich aby proveden byli u poplatníků v postižených krajích odpis daní, zvláště též daně z obratu a poskytnuty byly všemožné úlevy při placení daní, případně též dávky z majetku a přírůstku na majetku; zvláště buďtež postiženým obcím povoleny daňové úlevy na generální žádost, jakož i buďtež postižení osvobozeni od podávání výkazů berní správě o stavu úrody ku 31. prosinci t. r.; při daňových úlevách budiž hlavně pamatováno též na osvobození od přirážek vybíraných k dani pozemkové, jakož i na prominutí úroků z prodlení po čas úlevy v placení daní;
5. aby nařídila, aby zahájena byla akce na opatření osiva, steliva, krmiva a hnojiv pro postižené kraje. K účelu tomu buďtež povoleny co největší slevy na železnicích pro dovoz těchto potřeb;
6. aby nařídila, by event. v dohodě se zeměmi podporována byla výstavba zničených a poškozených budov, jakož i cest obecních, silnic okresních a vůbec komunikací, dále regulací a meliorací;
7. aby v krajinách živelní katastrofou postižených, kde byl proveden příděl půdy drobným zemědělcům, posečkal St. Pozem. úřad splátky na příděl a to bezúročně, po případě aby po nové bonitaci snížil ceny přidělených pozemků;
8. aby ustanovení II. hlavy zákona ze dne 15. října 1925 č. 227 Sb. z. a n. o státní pomoci při živelních pohromách 1925 a o opatření k zamezení škod při živelních pohromách v budoucnosti, bylo co nejrychleji provedeno, aby tak intence zákona přišla skutečně k platnosti. - Ustanovení zákona tohoto dává k disposici ročních 50,000.000 Kč na provádění úpravných prací vodohospodářských v tom smyslu, aby prováděním těchto prací byly pokud možno škody při živelních pohromách do budoucnosti co možná nejvíce odstraněny. žádáme vládu Československé republiky, aby ihned zařídila příslušné jednání, aby na účet této dotace byla opatřena půjčka do té výše, aby na její zamortisování a zúročení stačila tato roční dotace, cit. zákonem ve výši 50,000.000 Kč povolená a aby obnosu této půjčky bylo použito nejrychlejším tempem k provádění příslušných prací vodohospodářských v rámci programu pro celou Československou republiku stanoveného;
9. aby ve smyslu II. hlavy tohoto cit. zákona č. 227 byla zřízena co nejdříve státní vodohospodářská rada, která by o postupu prováděných prací poradně spolurozhodovala. Ačkoliv již od schválení zákona uběhlo 3/4 roku, přece tato státní vodohospodářská rada zřízena nebyla, žádáme proto, aby zřízení její bylo provedeno co nejrychleji.
Finanční zatížení návrhem tímto vzniklé budiž hrazeno z položek jednotlivých resortů k účelu tomu v rozpočtu určených, po případě z úspor rozpočtu vůbec.
Zemědělský výbor schválil dále
resoluci posl. J. Krejčího jak následuje:
Nepříznivé deštivé počasí
působí zhoubně na snůšku medu
u včelstev, takže včelstva vymírají
hladem a trpí různými nemocemi, a nebude-li
zavčas pomoženo, vymrou docela, což bude míti
v zápětí nejen zničení příjmů
celé řady malých lidí různých
stavů, nýbrž i škodlivý vliv na
oplozování zemědělských plodin
a ovocného stromoví. Navrhuje proto podepsaný,
aby co nejrychleji poskytnuto bylo včelařům
náležité množství nezdaněného
cukru k přikrmování včel, prostřednictvím
včelařských spolků.