Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Již několik měsíců velmi vážně projevuje se nezaměstnanost téměř ve všech průmyslových odvětvích, z nichž v některých nabyla povážlivého rozsahu. Obmezuje se pracovní doba, zaměstnanci se propouštějí, podle šetření, které provedly odborové organisace, sdružené v odborovém sdružení československém, nabývá nezaměstnanost stupně velmi nebezpečného. V průmyslu kovovém, textilním, sklářském i jiných odborech zastavuje se mnoho podniků, zaměstnávajících sta, ano tisíce dělníků. Jen v Praze zastaveny byly v poslední době 4 závody kovoprůmyslové, které zaměstnávaly na 1300 dělníků. Svaz kovodělníků, který má na 60.000 členů, vykazoval v celém roce 1925 4835 nezaměstnaných, od 1. ledna 31. srpna 1926 však již 6576 nezaměstnaných. U kovoprůmyslové sprostředkovatelny v Plzni bylo hlášeno 1. ledna t. r. 663 nezaměstnaných, 31. srpna 1302. Poměry v textilním průmyslu jsou obecně známy. I když v poslední době v bavlnářském průmyslu pozoruje se určité, zatím nikoliv významné zlepšení, stále ještě pracuje se obmezeně a odhaduje se zaměstnanost tohoto průmyslu sotva na 50%.

V hornictví bylo zaměstnáno v r. 1924 113.577 dělníků, v r. 1925 101.381 a v červnu 1926 91.867. Jeví se tudíž stálý pokles zaměstnanců a pokud v posledních dnech se projevilo určité zlepšení, možno pouze hovořiti o tom, že zaměstnaní dělníci pracují opět více směn v týdnu a případně celý týden, kdežto před tím i při obmezeném počtu zaměstnanců pracovalo se na dolech už po měsíce 3-4 dny v týdnu. Katastrofální přímo je situace ve sklářském průmyslu. V červenci 1926 bylo ve sklářském průmyslu zaměstnáno na 114 sklářských pecí pouze 22.877 dělníků, z toho však 21 pecí pracovala obmezeně 3-4 dny v týdnu.

V srpnu 1926 byl tento stav:

Na 111 pecích se vůbec nepracuje několik let, takže celkem možno tvrditi, že výrobní činnost klesla o 50% a pohříchu stále klesá. V domáckém průmyslu sklářském nejsou poměry o nic lepší, naopak horší. A jde tu opět o tisíce dělníků.

K této situací sklářského průmyslu ještě dodáváme: Z Kyjova na Moravě se hlásí propuštění 120 dělníků. V Utěkáči na Slovensku nepracuje 300 dělníků již 7 měsíců. V Radnicích u Rokyčan zastavena v posledních dnech výroba v závodě se 250 dělníky. V Dubňanech a Jaroňovicích u Hodonína zastaveny sklárny již od roku 1923, které zaměstnávaly 430 dělníků.

Ne lepší poměry jsou také v ostatních průmyslech, zejména stavebním, dřevodělném, kožedělném i grafickém.

Přirozeně, že za tohoto stavu trpí i duševní pracovníci, úředníci a zřízenci obchodní a průmysloví; úředníci bankovní právě tak jako technické síly pracovní, a to tím více, čím obtížněji lze je umístiti. Podle údajů Jednotného svazu soukromých zaměstnanců jest bez zaměstnání obchodních úředníků a zřízenců na 4000, průmyslových úředníků na 3700, pojišťovacích, bankovních, advokátních a jiných 3500, technických úředníků a dílovedoucích 1500, celkem 12.700.

V hlavních oborech průmyslových jako v kovoprůmyslu, textilním průmyslu, sklářství pracuje se řadu měsíců obmezeně 3-4 dny v týdnu. Také data státního úřadu statistického potvrzují vzrůst nezaměstnanosti neboť v dubnu 1926 bylo vykazováno 66.098 přihlášených uchazečů, v červenci 71.548. Při tom dlužno míti na mysli, že úřední statistice uniká stále ještě převážná část nezaměstnaných. Všude nalézáme nebezpečné stopy hospodářské krise a nezaměstnanosti, tím nebezpečnější, že dochází současně k zdražování potravin a nezbytných životních potřeb, jak svědčí také postup srovnávacích čísel Státního statistického úřadu. Tento neblahý stav, který se projevuje v našem hospodářském životě, má různé příčiny. Tendence, která se projevila v posledním roce pro uzavření, nebo aspoň pro zvýšení našich hranic dovozu zemědělských výrobků, přinesla zhoršení našeho vývozu průmyslového a zdražila nám potraviny. Neupravené obchodní vztahy s jednotlivými státy, s nimiž scházejí nám obchodní smlouvy, nebo nebyly dosud dojednány zhoršily značně stav našeho zahraničního obchodu, jak se projevuje také v jeho výkazech. Podle úředních dat náš vývoz v prvých 7 měsících t. r. klesl o 1144,4 mil. Kč, čili okrouhle a 11% srovnán se stejným obdobím r. m. Hlavní pokles připadá na vývoz dříví, uhlí, rašeliny, bavlny, cukru a vlny. Velmi významným je pokles skla skleněného zboží, který činí 33 mil. Kč.

V důsledku těchto hospodářských poměrů a vzestupu drahoty, klesá spotřební síla širokých vrstev obyvatelstva, zejména osob, odkázaných na příjem z práce, čímž současně klesá spotřeba a zvyšuje se nezaměstnanost. Zaslouží proto pozornosti tím spíše vzestup srovnávacích čísel Státního statistického úřadu, pokud jde o ceny zboží. Od dubna do září t. r. stoupla tak zv. indexní čísla z 923 bodů na 973. U potravin dokonce ze 763 na 941. Naproti tomu průmyslové výrobky klesly s 1032 bodů na 1025. Tento stav bude nyní zhoršen ještě ohlášeným zdražením cukru, které má činiti 62 hal. na 1 kg. Tyto poměry musí vyvolávati tím spíše roztrpčení, když na druhé straně možno konstatovati, že zisky velkých průmyslových podniků, zvláště však peněžních akciových společností jsou mimořádné. Živnostenská banka vykazuje čistý zisk 39 mil. Kč, Česká banka Union 33.5 mil. Kč, česká eskomptní banka a Úvěrní ústav 33.5 mil. Kč. Již několikráte bylo poukázáno na to, že vysoká úroková míra zatěžuje naši výrobu a zejména brání rozvoj i stavebního ruchu, který by přinesl nejenom nové zaměstnání, ale také nové byty, kterých je zvláště zapotřebí v nynější nouzi bytové. Zisky výše uvedené dokazují, že není odůvodněna.

Jako je nutno čeliti hospodářské krisi přátelskými vztahy obchodními a podporou vzájemných vztah a s cizími státy, tak je nutno také v domácím hospodářství učiniti všechna opatření, která mohou nahraditi aspoň dočasně ztracené zaměstnání a produktivně působiti. To jsou zejména veřejné stavby a práce, které by zajistily zaměstnání v době, kdy soukromé podnikání trpí nedostatkem objednávek. Není-li však možno opatřiti práci, musí býti postaráno o podporu. Zákonem ze dne 19. července 1921, který nyní se provádí, bylo postaráno z části o podporu prostřednictvím odborových organisací. Odborové organisace převzaly na sebe tento úkol, ačkoliv jim ukládá veliké oběti. Ukázalo se však, což bylo již dříve předvídáno, že zákon z roku 1921 nestačí na mimořádné poměry. V nich nyní žijeme. Je nutno proto činiti mimořádná opatření. Takovým opatřením zejména musí býti, aby zaměstnanci, kteří jsou bez své viny týdny, ano měsíce bez zaměstnání, a vyčerpali svůj nárok u odborové organisace a tím i nárok na státní příspěvek, nebyli ponecháni bídě v šanc a tím zoufalství, nýbrž dále byli přiměřeným způsobem podporováni.

Upozorňujíce takto na nebezpečný stav našeho hospodářství a doporučujíce požadavky odborových organisací, přímo vládě předložené, táží se podepsaní.

1. Jaké kroky hodlá vláda učiniti, aby zabránila dalšímu šíření nezaměstnanosti a jí vůbec předcházela? Je ochotna zejména urychliti státní stavby a veřejné práce?

2. Je ochotna vláda předložiti sněmovně osnovu nového celního tarifu, v němž by odstraněna byla cla na potraviny a snížena cla průmyslová? Je ochotna se zřetelem k nastalé drahotě použíti čl. 5. zákona ze dne 12. června 1926?

3. Je ochotna vláda sděliti sněmovně, v jakém stavu jest projednávání obchodních smluv a učiniti příslušné prohlášení o právním uznání Ruska, aby hospodářské styky s ním byly také touto cestou podepřeny?

4. Je ochotna vláda co nejdříve předložiti sněmovně osnovu zákona o reformě nepřímých daní, zejména snížení daně z obratu a odstranění její při potravinách, jakož i odstranění uhelné dávky?

Je ochotna působiti ke snížení úrokové míry ze zápůjček?

Je ochotna přezkoumati dopravní tarify nákladní a přiměřeně je snížiti, kde je to nezbytně nutno k podpoře domácího dovozu i vývozu za hranice?

5. Je ochotna učiniti nejdůraznější opatření proti lichvě a dalšímu zdražení životních potřeb?

6. Je ochotna k tomu účelu také podati zprávu o podpoře družstevních organisací výrobních i spotřebních a podati zprávu o dalších svých snahách v tomto ohledu?

7. Je ochotna vláda změniti osnovu zákona o podpoře stavebního ruchu, aby zajistila jeho rozvoj a podporu, aniž by ohrožena byla dosavadní ochrana nájemníků?

Je ochotna vláda předložiti návrh zákona, kterým by zajištěna byla ze státních prostředků další podpora nezaměstnaným, kteří vyčerpali svůj nárok podle zákona o státním příspěvku v nezaměstnání ze dne 19. července 1921 č. 267 a odstraněny jeho nedostatky, které se objevily při provádění?