Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Hospodářská krise v Československu nabývá takřka den ode dne ostřejších forem a zastihuje stále citelněji nejširší vrstvy pracující třídy. Podstata krise záleží v rozporu mezi kapacitou československého průmyslu a možností odbytu, jenž vykazuje tendenci klesající. Tuto okolnost je třeba zdůrazniti proto, poněvadž - byt' krise československá svými kořeny vězela ve vnitřních rozporech, do nichž kapitalism po válce upadl - přece jenom na stupni její ostrosti je vina hospodářská politika československá od samých dob převratových, zejména politika měnová, daňová, tarifní a celní:

Dnešní stav i podstata krise jsou patrny ve vážném poklesu vývozu a stále se zmenšující aktivitě obchodní bilance. Za prvých měsíců 1926 vykazuje bilance zahraničního obchodu - aktiv 1010 milionů Kč, čili je proti stavu loňského pokud za totéž období o 403 miliony nižší. A to ještě celkový stav byl nemálo zlepšen příznivou bilancí srpnovou, jež však není nikterak důkazem zásadního obratu k lepšímu, nýbrž právě naopak. Zlepšení vývozu je povahy přechodné, neboť vzniklo převážně uvolněním trhů v důsledku anglické stávky, kdežto na druhé straně opět pokles dovozu je vyvolán hlavně, poklesem dovozu surovin. Tento zjev je dokladem, že výroba klesá, což se projeví novým snížením vývozu v následujících měsících.

Redukce výroby dnes postihuje takřka všechna důležitá odvětví. V textilním průmyslu je zaměstnanost sotva 50%, v kovodělném průmyslu klesla zaměstnanost proti lednu letošního roku o 47%, ve sklářském průmyslu i v průmyslu kožním nedosahuje zaměstnanost ani 50%. V hornictví je vleklá krise přechodně zlepšena v důsledku uvolnění trhů anglickou stávkou. Těžká krise je v oboru stavebním, dřevařském průmyslu, v průmyslu lučebním, oděvním i ve všech drobných průmyslových odvětvích.

Redukce výroby je patrna v čísle nezaměstnaných, jež ad října loňského roku neustále vzrůstá, takže celkový počet nezaměstnaných možno dnes odhadnouti na 200.000, nepočítaje v to osoby pouze částečně zaměstnané. I když tedy nepřihlížíme k této poslední kategorii, můžeme bez nadsázky říci, že nezaměstnanost postihuje dnes přes půl milionu dělníků a příslušníků jejich rodin. Tento stav se ještě zhorší po skončení sezonních prací zejména v cukrovarech, v zemědělství a v oboru stavebním. Z celkovém počtu nezaměstnaných dostává však podporu sotva jedna čtvrtina kdežto ostatní jsou vydáni i se svými rodinami na pospas bídě a hladu. Dnešní krise odhaluje naprostý krach gentského systému, pokud jde o péči o nezaměstnané, a dokazuje na druhé straně přímo ďábelskou vypočítavost podnikatelů a vlády, kteří uměli nejen přesunout veškeru tíži břemene nezaměstnanosti na zaměstnance a odborové organisace, nýbrž zároveň si vytvořiti v nezaměstnaných, zbavených jakékoliv podpory, nástroj ke snižování mezd. I tak dnes nejen nezaměstnaní a pouze částečně zaměstnaní trpí nesnesitelně odbytovou krisí, nýbrž i zaměstnaní, jež žijí ve stálém strachu o svou existenci a existenci svých rodin a jsou vydáni na milost a nemilost nejhrubšímu teroru zaměstnavatelů, kteří nedbají zákonných předpisů o 8hodinné době pracovní, o práci žen, o noční práci, zákona o závodních výborech, ustanovení o propouštění z práce, volnosti spolčovací atd. Zejména přestupování zákona o 8hodinné době pracovní se děje soustavně, což ještě více zhoršuje stav nezaměstnaných. Státní úřady prodlužování pracovní doby buď přímo povolují nebo k němu mlčky a blahovolně přihlížejí, přecházejíce bez povšimnutí stížnosti zaměstnanců.

Tato bída dělnických vrstev je ještě zvětšována drahotou, která, již od dubna letošního roku stoupá. I podle dat státního úřadu statistického stoupl potravinový index pro republiku z 832 v dubnu na 878 v srpnu, t. j. o 55 %, a index životních nákladů dělnické rodiny v Praze (v I. skupině) ze 61 v dubnu na 817 v srpnu, t. j. 74%. Daleko nápadnější je stoupání drahoty přímo na cenách nejnutnějších životních potřeb, jež tvoří základ výživy pracující třídy, jako brambory, žitná mouka a cukr. Cena, brambor stoupla proti loňsku aspoň dvakrát, cukr v poslední době o 62 hal. Stoupání cenové hladiny je uměle vyvoláváno, je to důsledek přímo zločinné ochranářské celní politiky, jež pro lichvářské zisky velkoagrárníků hraje hazardní hru se zdravím a životem ohromných mas pracujících vrstev. Kam se až, tito lichváři a vláda, jež je jejich výkonným orgánem, odvažují, svědčí ta okolnost, že proto, aby se zabránilo dovozu a udržely domácí ceny obilí, hodlají nadiktovati černou mouku a dokonce uvažují o možnosti stlačiti konsum brambor na 1 kg týdně na osobu, t. j. na jednu čtvrtinu normální spotřeby, jež byla pokládána za nevyhnutelnou v dobách válečných.

Zatím co drahota takto stoupá, zůstávají mzdy a platy při nejlepším na dosavadní výši. O stavu mezd svědčí i data Mezinárodního Úřadu Práce, který podle šetření k prvnímu dubnu 1926 stanoví index reálních mezd pro Prahu 58 a zařazuje tak Prahu až na dvanácté místo.

Drahotou a celou hospodářskou krisí nejsou přirozeně postiženy jen vrstvy dělnické, ale vrstvy zaměstnanecké vůbec a to ať soukromých zaměstnanců, kde neustále dochází k restrikci, tak státních a veřejných zaměstnanců, jichž zejména nižší kategorie z úpravy platů takřka ničeho nemají. Stejně jsou postiženi i malí živnostnici a zemědělci a všechny vrstvy obyvatelstva vůbec, které nejsou zúčastněny na tomto ohromném loupeživém tažení, jež nepatrná hrstka velkoprůmyslových, velkoagrárních a finančních vydřiduchů proti nemajetným vrstvám v tomto státě podniká.

S těmito vykořisťovateli jako by uzavřela kartel i československá vláda. Nejenže ničeho proti ohromné bídě širokých vrstev pracujících nepodniká, nejen že trpí spekulační omezování výroby, prodlužování 8mihodinné doby pracovní, vyhazování tisíců dělníků a zaměstnanců i zestárlých z práce, vzrůst drahoty a spekulaci s denními životními potřebami, nýbrž svou měnovou, celní, tarifní, daňovou a obchodní politikou podporuje všechno úsilí, aby hospodářská krise byla hojena na útraty pracujících vrstev. Zatímco ministr financí podává předlohy zákona o stabilisačních bilancích a zákona o přímých daních, jež mají snížiti berní břemeno velkým podnikům a umožniti hromadění nových ohromných zisků, prohlašuje ministr sociální péče, že průmysl potřebuje oddechu od sociálních břemen a doporučuje dělnictvu, aby s v podporách z nezaměstnanosti uskromnilo. V době všeobecného náporu domácích pánů na ochranu nájemníků, v době úsilí o prolomení závor bytové lichvy, chystá vláda reformu ochrany nájemníků a podpory stavebního ruchu, jež by pro nájemníky byla stejně osudnou, jako gentský systém pro nezaměstnané. V době zvyšování cen životních potřeb a spekulace s předměty nejnutnější výživy pracujících vrstev brání ministr zemědělství pod lichými záminkami dovozu cizozemských brambor, ministr národní obrany snižuje chudý žold vojáků a vláda odpírá výplatu státního drahotního přídavku k provisionistů na státních dolech.

Tyto vykořisťovací snahy na jedné straně a krajní bída a nespokojenost na straně druhé nás nutí, abychom varovali co nejvážněji vládu a vládnoucí vrstvy před touto vyhladovovací politikou a volali ji k zodpovědnosti s k sjednání co nejdalekosáhlejší nápravy.

Tážeme se:

Je vláda ochotna uznati naprostý krach gentského systému a předložiti návrh zákona na podporování nezaměstnaných státem?

Je ochotna zahájiti všeobecně prospěšné stavby a přikročiti co nejrychleji k provádění investičního programu?

Je ochotna zameziti povolování práce přes čas a práce nedělní a co nejpřísněji stíhati porušování mi hodinné doby pracovní?

Je ochotna brániti každému omezení neb zastavení výroby z důvodů spekulačních a předložiti návrh zákona, jenž by za kontroly závodních výborů a rad poskytoval dostatečné sankce proti takovému postupu podnikatelů i proti propouštění zaměstnanců?

Je vláda ochotna bez jakýchkoliv průtahů uznati de jure Svaz Sovětských Socialistických Republik?

Je vláda ochotna uznati neudržitelnost dnešní celně ochranářské politiky a zrušiti dovozní cla na předměty denní nutné potřeby širokých pracujících vrstev?

Je ochotna postarati se o zásobení domácího trhu lacinými zahraničními brambory a moukou a umožniti konsumním družstvům bezcelní dovoz těchto předmětů výživy pracujících vrstev?

Je ochotna upustiti od zamýšleného zavedení jednomleté mouky?

Je ochotna zakázati vývoz obilí a zrušiti systém t. zv. dovozních listin?

Je ochotna zvýšiti protilichevní dozor a předložiti osnovu zákona proti zdražování životních potřeb, vypracovanou dle zásad návrhu komunistických poslanců tisk čís. 446?

Je ochotna zrušiti daň z obratu a daně potravní?

Je ochotna snížiti potravní tarify zejména pro dopravu předmětů denní nutné potřeby?

Je ochotna zavésti za spoluúčasti družstevních organisací stravování nezaměstnaných a příslušníků jejich rodin, jakož i chudé školní mládeže a její ošacování, a zřizovati lidové kuchyň v dělnických čtvrtích měst?

Chce vláda upustiti od zamýšleného zhoršení a postupného odbourávání ochrany nájemníků a je naopak ochotna ochranu nájemníků zlepšiti a prodloužiti potud, pokud bude trvat nedostatek laciných a pracujícím vrstvám přístupných bytů a zavésti vydatnou podporu stavebního ruchu z prostředků státních a z prostředků velkých podniků?

Je vláda ochotna rázně odmítnouti jakékoliv úsilí zaměstnavatelů o zhoršení sociálního pojištění a jiných sociálně politických zařízení?

Je vláda ochotna upraviti důchody válečných poškozenců ve shodě s požadavky jejich organisací?

Je vláda ochotna odepsati dělníkům, zaměstnancům, malým rolníkům a živnostníkům, dlužné daně a minulá léta?