Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

I. posl. Srby, Hampla, Geršla, Kleina a soudruhů min. národní obrany o příčinách leteckých neštěstí, zvláště pak nedávné letecké katastrofy v Pardubicích.

II. posl. Pohla a druhů vládě o zastavení příspěvků provisionistům státních dolů.

III. posl. Windirsche a druhů min. národní obrany, aby byly odstraněny důvody různých stížností obce Pommerndorfu v okrese vrchlabském.

IV. posl. Windirsche a druhů min. školství a národní osvěty o zavedení celodenního vyučování na jednotřídních obecných školách v Krkonoších.

V poslední době udála se rychle za sebou ve vojenském letectví řada neštěstí, jimž padly v oběť životy letců, případně jako při nedávné slavnosti M. L. L. v Pardubicích postiženo bylo i občanstvo nevojenské.

Počet osob, které od ustavení republiky zahynuly v důsledcích leteckých úrazů, přesahuje již půl sta. Dlužno ovšem přiznati že vojenské letectví působí za okolností odlišných od letectví civilního, které pracuje u nás z části rovněž pomocí personálu a zařízení vojenské správy a řadí se co do bezpečnosti mezi prvé státy evropské. Vojenské letectví musí cvičit nové mladé síly, kdežto letectví civilní přebírá jen letce všestranně zralé a vyzkoušené. Vojsko zvláště při manévrech musí létat za všech povětrnostních poměrů a v terénu letecky neprozkoumaném, kdežto dopravní linie civilní mají vyzkoumané trati a dobře organisovanou informační službu povětrnostní. Nicméně však, i když se přizná, že vojenské letectví je nutně spojeno s mimořádným risikem, počet úrazů přestupuje míru, kterou bylo by lze považovat za nevyhnutelné risiko technicky stále ještě se vyvíjející aviatiky.

Dlužno především konstatovati, že úrazy dějí se nejen v době manévrů, při nichž vždy je nebezpečí větší, ale stejnou měrou i během výcviku za okolností zcela normálních.

Z toho lze usuzovati jednak celkově, že jsou zde příčiny všeobecného rázu, které počet úrazů zvětšují. Za prvou a hlavní považujeme skutečnost, že technická péče o vojenská letadla je nedostatečná. Stroje nejsou často dobře udržovány a ošetřovány. V počátcích našeho letectví byla tato technicko-dozorčí služba dosti dobře organisována a leteckým jednotkám přiděleni odborníci inženýři, později však, z důvodů neznámých tato služba ke škodě letectví byla omezena, případně zrušena. Ježto letectví je přece v prvé řadě odborem technickým, je nyní v situaci, že postrádá potřebného počtu technických orgánů dostatečně kvalifikovaných, což má těžké důsledky v prvé řadě pro lidské životy, v druhé řadě však také drahý letecký materiál je nedostatečným dozorem a ošetřováním znehodnocován, což v důsledcích značí těžké finanční ztráty pro vojenskou správu a stát.

Okolnost, že neštěstí postihuji síly zvláště poddůstojnické ukazovala by, že jednou z příčin katastrof je ještě nedokončený výcvik letců jak co do vyškolení technického, tak co do pohotovosti duševní a morálních vlastností, jichž nutno zde žádati. Rovněž žádá přísného vyšetření a veřejného objasnění příčina, proč nepoužívá se dostatečnou měrou padáků, a proč nedodržují se předpisy o zákazu akrobacie v nedovolené výšce.

Podepsaní táží se proto pana ministra národní obrany:

1. Jak je organisována technicko-dozorčí služba u vojenského letectví, jaké změny v této službě nastaly během trvání republiky, z jakých důvodů, a jaká opatření v tomto směru hodlá vojenská správa učiniti?

2. Co je zařízeno pro pomyslitelně nejdokonalejší výcvik pilotů a kontrolu jejich osobních vlastností, zaručující co největší bezpečnost létání, jakým způsobem postupuje se při obtížných úkolech vojenského letectvím zvláště v době manévrů, aby výběr osob k těmto úkolům dál se s příslušnými zřetely na stupeň výcviku každého pilota?

3. Co je zařízeno ohledně používání padáků a bezpečnostních opatření letecko-technických vůbec, zvláště při veřejných propagačních vystoupeních letectva?

4. Jak je postaráno o osoby vojenské i občanské nebo jejich pozůstalé, které staly se obětmi neštěstí při letech, přádaných vojenskými letadly a letci?

Správa státních dolů a ministerstvo financí vydaly v červenci nařízení, že se zastavují dosavadní příspěvky provisionistů ve státních důlních podnicích. Všecka vyjednávání v této věci se správou státních dolů, s předsedu vlády, s ministrem financí a s ministrem veřejných prací měla jen ten výsledek, že třetina těchto příspěvků bude vyplacena naposled za měsíc listopad.

Tímto společným opatřením, jak správy státních dolů, tak také státní finanční správy byly několika tisícům státních pensistů nyní úplně zastaveny dosavadní drahotní přídavky ke skrovným provisím, vypláceným bratrskými pokladnami. Poukazuje-li se na to, že správa státních dolů nemůže sehnati oněch 17 milionů Kč, jichž jest třeba na tyto příspěvky, nelze to naprosto považovati za omluvu pro odnětí práv těmto lidem . Dlužno připomenouti, že drahotní přídavky byly vypláceny z rozkazu c. k. rakouského ministerstva veřejných prací ve Vídni a že tedy československé úřady olupují vysloužilé dělníky státních dolů na stará kolena o příspěvek, který jim poskytlo již c. k. rakouské ministerstvo. Dále dlužno připomenouti, že toto zcela neodůvodněné a neoprávněné zastavení příspěvků vrhá do nevýslovné bídy a nouze tisíce vysloužilých dělníků státních dolů a že přichází v době, kdy denně stoupající drahotou stává se osud těchto lidí beztoho den ode dne smutnější.

Podepsaní poslanci táží se tedy vlády:

1. Jak může odůvodniti, že administrativními opatřeními provádí opaření tak nepřátelská dělnictvu?

2. Na základě jakých zákonných ustanovení zastavila příspěvky pensistům státních dolů?

3. Jest ochotna postarati se, aby se státním pensistům neprodleně vyplácely neztenčené příspěvky i dále?

4. Jest ochotna podati o tom, poslanecké sněmovně obšírnou zprávu?

Protože se v Krkonoších na Výrovce staví vojenská budova,dováží se materiál tak zvanou cestou k Lahrovu lesíku, patřící obci pommerndorfské. Tato cesta byla teprve v posledních letech zřízena značným nákladem (asi 20.000 Kč), pro kterýžto výdaj byly berní přirážky v obci Pommerndorfu zvýšeny na 800 %. Poplatníci této obce pozorovali tedy s ustrnutím, že od započetí stavby na Výrovce velice trpí cesta k  Lahrovu lesíku, jež má místy velmi prudký spád, a že tedy ona oprava byla úplně marná. Obec pommerndorfská se obává, že zkáza cesty, která má velký význam pro spojení v obci bude pokračovati, neposkytne-li vojenská správa přiměřenou náhradu, aby se mohly znovu prováděti opravy této cesty.

Osada Rennerovky, patřící k obci Pommerndorf, stěžuje si dále, že vojenská správa umístila koně v budově jednotřídní školy v Rennerovkách, a že tím jsou ještě více omezovány beztoho skrovné školní místnosti.

Proto se tážeme pana ministra národní obrany:

1. Je-li ochoten postarati se, aby byl obci Pommerndorfu poskytnut přiměřený příspěvek na znovuzřízení obecních cest, zničených vojenskou stavbou na Výrovce?

2. Je-li ochoten působiti, aby koně ze školní budovy v Rennerovkách byli odvedeni a tak celá budova mohla býti brzy vrácena svému vlastnímu účelu?

Ke školnímu okresu vrchlabskému patří několik jednotřídních obecných škol v Krkonoších. Na těchto školách, které z části leží značně vysoko nad mořem a k nimž příchod z rozptýlených horských bud jest obtížný a zdlouhavý, bylo do konce školního roku 1925/26 polodenní vyučování. Bylo to proto, aby se tím zvláště dětem útlého věku umožnilo docházeti do školy bez příliš velikých obtíží. Při tom se hlavně přihlíželo k tomu, aby se ulehčila školní docházka za dlouhé zimy. Vedle toho polodenní vyučování také umožňovalo rozvrh hodin rozděliti tak, aby výsledek vyučování byl zaručen. Polodenní vyučování bylo kdysi zavedeno a prováděno po nabytých zkušenostech se zvláštním zřením k vyučování na horských školách. K jeho zavedení nedošlo tedy svévolně, nýbrž vyhovovalo zvláštnosti hor a jejich obyvatelů a, což jest hlavní věcí, polodenní vyučování mělo také úspěch. Přes tyto skutečnosti bylo však počátkem školního roku 1926/27 zavedeno celodenní vyučování a děti nyní musí v blížící se zimě choditi do školy a ze školy dvakrát denně, ve tmě, často za nepříznivých poměrů, když napadne mnoho sněhu. Co to znamená, jistě nechápou ony úřady, které v tomto případě nařídily změnu školního vyučování. Neboť jinak by nebylo možno, aby se s horskými školami nakládalo jen podle obvyklého jednotného schematu. Mimo to dlužno se ještě od zavedení celodenního vyučování obávati, že se nyní děti naučí méně. Jde o školy v Rennerovkách, Hrnčířských boudách, Keilových boudách, Herlíkovicích, Rýchorech a Stupné.

Jest tedy třeba, aby dosud platný způsob školního vyučování na těchto jednotřídních obecných školách byl opět obnoven a proto se tážeme pana ministra školství a národní osvěty:

1. Zná poměry na jednotřídních obecných školách v Krkonoších?

2. Bylo zavedeno celodenní vyučování na těchto školách s jeho souhlasem?

3. Jestliže nebylo, jest ochoten obnoviti opět polodenní vyučování na těchto školách ještě v tomto školním roce?

Die Staatliche Grubenverwaltung und das Finanzministerium haben im Juli verfügt, daß die bisherigen Zuschüsse der Provisionisten auf den staatlichen Montanbetrieben eingestellt werden. Alle darüber stattgefundenen Unterhandlungen, sowohl mit der Staatsgrubenverwaltung, mit dem Ministerpräsidenten, mit dem Finanzminister und dem Minister für öffentliche Arbeiten hatten das Ergebnis, daß ein Drittel dieser Zuschüsse für den Monat November das letztemal zur Auszahlung kommt.

Durch diese gemeinsame Verfügung sowohl der Staatsgrubenverwaltung als der Finanzverwaltung des Staates wurden einigen Tausenden Staatspensionisten ihre bis dahin gewährten Teuerungszulagen zu den kargen Bruderladenprovisionnen nunmehr völlig eingestellt. Der Hinweis, daß die Staatsgrubenverwaltung die 17 Millionen Kronen, die diese Zuschüsse erfordern, nicht aufzubringen vermag, kann asolut nicht als Entschuldigung für die Entrechnung dieser Menschen angesehen werden. Erinnert muß werden, daß die Teuerungszulagen auf die Verfügungen des k. k. Ministeriums für öffentliche Arbeiten Österreichs in Wien zurückdatieren und daß daher die tschechoslowakischen. Behörden den alten ausgedienten Staatsgrubenarbeitern einen Zuschuß für ihre alten Tage rauben, die ihnen schon das k. k. österreichische Ministerium gewährt hat. Es muß ferner daran erinnert werden, daß die an sich ganz ungerechfertigte und unberechtigte Einstellung der Zuschüsse tausende ausgedienter Staatsgrubenarbeiter in namenloses Elend und Not stürzt und in einer Zeit erfolgt, in der durch täglich steigende Teuerung das Los dieser Menschen sich ohnedies von Tag zu Tag trauriger gestaltet.

Die gefertigten Abgeordneten fragen daher die Regierung:

1. Wie vermag sie es zu rechtfertigen, durch administrative Verfügungen derart arbeiterfeindliche Maßnahmen durchzuführen?

2. Auf Grund welcher gesetzlichen Bestimmungen hat sie die Zuschüsse an die Staatsgrubenpensionisten eingestellt?

3. Ist sie bereit, dafür zu sorgen, daß die Staatspensionisten unverzüglich ihre Zuschüsse in vollem Ausmasse weiter ausbezahlt erhalten?

4. Ist sie bereit, dem Abgeordnetenhause einen ausführlichen Bericht zu erstatten?

In Verbindung mit dem im Riesengebirge auf der Geiergucke zur Ausführung gelangenden Bau eines militärischnen Objektes erfolgen auf dem der Gemeinde Pommerndorf gehörigen sogenannten Lahrbuschwege die Materialzufuhren. Der Weg wurde erst während der letzten Jahre mit einem bedeutenden Kostenaufwande (etwa 20.000 Kč) hergerichtet und es trug diese Ausgabe dazu bei, die Steuerzuschläge in der Gemeinde Pommerndorf auf 800 % zu erhöhen. Von den Steuerzahlern der Gemeinde wurde deshalb mit Entsetzen bemerkt, daß seit dem Beginne des Baues auf der Geiergucke der Lahrbuschweg, welcher teilweise ein großes Gefälle aufweist, stark in Mitleidenschaft gezogen wird und daher die seinerzeitige Wgeherstellung ganz nutzlos gewesen ist. Die Gemeinde Pommerndorf befürchtet, daß der Verfall des Weges, der für die Kommunikation in der Gemeinde eine große Bedeutung besitztz, fortschreiten wird, wenn nicht von Seite der Militärverwaltung ein entsprehender Ersatz geleistet wird der gestattet, die Restaurierungsarbeiten diese Weges wieder in Angriff zu nehmen.

Von dem zur Gemeinde Pommerndorf gehörigen Ortsteile Rennerbauden wird wieter darüber geklagt, daß durch Einstellung von der Militärverwaltung gehörigen Pferden im Gebäude der einklassigen Schule in Rennerbauden eine Verkürzung der ohnedies beschränkten Schulräumlichkeiten erfolgt.

Der Herr Minister für nationale Verteidigung wird mit Rücksicht auf diese Angaben gefragt:

1. ob er bereit ist, dafür zu sorgen, daß der Gemeinde Pmmerndorf ein entsprechender Beitrag zur Wiederherstellung der durch den militärischen Bau auf der Geiergucke verursachten Zerstörung der Gemeindewege gegeben wird?

2. ob er geneigt ist, darauf Einfluß zu nehmen, damit das Schulhaus in Rennerbauden durch Entfernung der Pferde in Bälde zur Gänze seinem eigentlichen Bestimmungszwecke wieder zugeführt werden kann?

Zu dem Schulbezirke Hohenelbe gehört eine Anzahl einklassiger Volksschulen, die im Riesengebirge liegen. Diese Schullen, die sich zum Teil in einer bedeutenden Seehöhe befinden und zu denen der Zugang aus den zerstreut gelegenen Gebirgsbauden beschwerlich und zeitraubend ist, hatten bis zum Ende des Schuljahres 1925/26 den Halbtagsunterricht eingeführt. Die Ursache diser Einführung beruhte darin, daß damit besonders den im zarten Alter stehenden Kindern die Möglichkeit gegeben werden sollte, die Schulen ohne übermässige Beschwenis besuchen zu können. Dabei wurde hauptsächlich Rücksicht auf die Erleichterung des Schulbesuches während der langen Winterszeit genommen Außerdem bot auch der Halbtagsunterricht die Gelegenheit, den Stundeplan so einzuteilen, daß der Unterrichtserfolg garantiert war. Die Einführung und Handhabung des Halbtagsunterrichtes geschab seinerzeit unter besonderer Berücksichtigung des Schulbetriebes im Gebirge auf Grund der gesammelten Erfahrungen. Diese Unterrichtsführung war also nicht willkürlich getroffen, sondern sie entsprach der Eigenart des Gebirges, und ihrer Bewohner, und was die Hauptsache ist, der Halbtagsunterricht war auch erfolgreich. Entgegen diesen Tatsachen wurde mit dem Beginne des Schuljahres 1926/27 der Ganztagsunterricht eingeführt und es werden nunmehr die Kinder gezwungen, die zur und von der Schule führenden Wege während des herannahenden Winters zweimal täglich in der Dunkelheit oft bei ungünstigen Schneeverhältnissen zurückzulegen. Was das heißt, verstehen jene Ämter gewiß nicht, welche in deisem Falle die Anordnung zur Änderung des Schulbetriebes gegeben haben. Es önnte sonst nicht möglich sien, daß die Gebirgsschulen nur nach dem üblichen eingeitlichen Schema behandelt werden. Außerdem besteht siet der Einführung des Ganztagsunterrichtes die Befürchtung, daß die Kinder nurmehr wenig lernen werden. Die in Frage kommenden Schulen befinden sich in Rennerbauden, Töpferbauden, Keilbauden, Hackelsdorf, Rehorn und Stupna.

Es ist notwendig, daß0 der bisher in Geltng gewesene Schulbetrieb an diesen einklassigen Volksschulen wieder hergestellt wird und deshalb wird der Herr Schulnimister gefragt:

1. Sind ihm die Verhältnisse der einklassigen Volksschulen des Riesengebirges bekannt?

2. Geschah die Einführung des Ganztagsunterrichtes an diesen Schulen mit seiner Zustimmung?

3. Wenn das nicht der Fall sien sollte, ist er bereit, die Handhabung des Halbtagsunterrichtes an diesen Schullen noch im laufenden Schuljahre wieder herzustellen?