Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1926.
II. volební období. 3. zasedání

605.

poslanců Bolena, Chlouby, Zápotockého a soudruhů

na vydání zákona,

jímž se částečně mění zákon o celním sazebníku pro československé celní území a celní sazebník.

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Zákon

ze dne.....,

jímž se částečně mění zákon o celním sazebníku pro československé celní území a celní sazebník.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Celní sazebník pro československé celní území pozměňuje se takto:

zboží uvedené pod sazebními čísly 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 30, 31, 32, 33, 34, 37, 41, 43, 45, 50, 51, 63, 64, 67, 66, 67, 68, 69, 70, 71, 75, 79, 89, 82, 86, 88, 89, 90, 91, 92, 93, 104, 105, 106, 115, 117, 120, 121, 122, 139 a 132, jest při dovozu cla prosto.

§ 2.

Veškerá ustanovení, jež odporují ustanovením tohoto zákona se zrušují.

§ 3.

Zákon tento nabývá platnosti dnem vyhlášení a provedení jeho se ukládá ministru financí v dohodě s ministrem průmyslu, obchodu a živností.

Odůvodnění:

Zavedení cel na předměty denní výživy nejširších vrstev obyvatelstva bylo omlouváno zemědělskou krisí a tvrzením, že stojíme před značným poklesem cen životních potřeb. Tvrzení toto se však během posledních měsíců ukázalo naprosto nesprávným a neodůvodněným a skutečnost ukazuje, že zavedení cel, již dnes pociťuje se velmi těžce ve všech konsumentských vrstvách. Naše stanovisko, jež jsme hájili při projednávání celních předloh v létě bylo vývojem událostí doslova potvrzeno, neboť skutečně cla způsobila, že drahota den ze ne stoupá i přes to, že úroda byla zcela dobrá a že na zahraničních trzích ceny obilí, mouky i ostatních rostlinných i živočišných potravin právě v důsledku dobré světové úrody silně klesají. V Československu neustálé stoupání cen předmětů denní výživy jest však tím nebezpečnější, že katastrofální nezaměstnanost ve spojení s drahotou činí statisícům nových obětí přímo nemožnou další existenci.

Sledujeme-li pohyb cen životních potřeb, vidíme, že od okamžiku postavení požadavků okamžitého zavedení agrárních cel, začala nepřetržitě stoupati drahota, a to velmi rychlým tempem. Tak index cen potravin rostlinných vykazuje v měsíci dubnu čís. 763, v květnu 790, v červnu 811, červenci 910 a v srpnu dokonce 969. Index cen potravin živočišných stoupá od čísla 825 v dubnu na 830 v květnu, 852 v červnu, 872 v červenci, 862 v srpnu a v září dokonce na 925. Rovněž i ceny ostatních potravin v důsledku stoupání cen živočišných a rostlinných potravin mají vzestupnou tendenci a index jejich cen stoupl z 870 na 913.

Zatím, co ceny potravin takovýmto, pro konsumenty přímo katastrofálním způsobem stoupají, klesá index cen průmyslových výrobků z 1032 na 1023, 1013, 1015, 1027 až v září na 1025, což znamená, že dělnické mzdy nejen že nestoupali, ale klesají, neboť na jejich účet se děje zlevňování průmyslových výrobků.

Enormní zvýšení drahoty nepochybně dokázalo, že zavedení t. zv. agrárních cel znamená útok na životní potřeby pracující třídy. V dnešní době katastrofální nezaměstnanosti nemůže býti zhoršována situace tím, že dovoz levnějších potravin ze zahraničí je znemožněn a otevřena cesta zdražování. Je nutno učiniti vše, co by těžkou situaci pracujících tříd ulehčilo. Tedy v prvé řadě nutno odstraněním cel na předměty denní výživy zameziti postup drahoty a sraziti ceny dovozem ze zahraničí.

Úbytek, který provedením tohoto zákona vznikne v příjmech státu ve výši 100 mil. Kč budiž uhrazen úsporami ve věcných vydáních ministerstva národní obrany.

Po stránce formální navrhujeme, aby návrh zákona byl přikázán výboru zásobovacímu a výboru rozpočtovému.

V Praze dne 14. října 1926.

Bolen, Chlouba, Zápotocký,

Kreibich, Kopasz, Haiplick, Sedorjak, Vrtaník, Hruška, Wünsch, Landová-Štychová, Major, Šafranko, Mikulíček, Čulen, Schmerda, Štětka, Cibulka, Dědič, Muna, Mondok, Čermák, dr. Gáti, Juran.



Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP