Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Podepsaní navrhují, aby se poslanecká sněmovna usnesla na tomto zákoně:

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tamto zákoně:

V působnosti konkurenčních (silničních) v okresů na Moravě a ve Slezsku vykonávanou okresními silničními výbory náležejí též záležitosti elektrisační, zejména podnikání a účastenství na podnicích pro výrobu, nebo dodávku elektrické energie pro všeobecnou potřebu účastenství při úpravě (regulaci) vodních toků v rozsahu, jaký přísluší v těchto věcech v Čechách zastupitelským okresům a účastenství při zřizorání, úpravě a provozu spojení železničních a automobilových.

Ustanovení zákona ze dne 22. července 1919, č. 438 Sb. z. a n. o státní podpoře při zahájení soustavné elektrisace a zákonů, jej doplňujících a měnících, týkající se korporací místní samosprávy, vztahují se též na konkurenční (silniční) okresy.

Konkurenční (silniční) okresy ve své působnosti v záležitostech v § 1 uvedených požívají týchž právních a finančních výhod, jichž nabýti mohou a účastny jsou zastupitelské okresy v Čechách v oboru téže působnosti podle zvláštních ustanovení zákonných.

Ustanovení zákonů o úpravě (regulaci) vodních toků se tímto zákonem nemění.

Zákon tento, který nabývá účinnosti dnem vyhlášení, provedou ministři vnitra, veřejných prací a zemědělství.

Účelem zákona, který se navrhuje, jest přizpůsobiti poměry na Moravě a ve Slezsku v záležitostech elektrisačních a v záležitostech úpravy (regulace) vodních toků poměrům v Čechách panujícím, pokud jde o účastenství a součinnost okresů v záležitostech těch. Jde zajisté o věci velice důležité pro místní rozvoj zemědělství, obchodu i průmyslu, jakož i pro celkový rozvoj národního hospodářství státu. Jest dostatečně známo, že vývoj v těchto směrech spěje v Čechách rychlejším tempem ku předu, nežli na Moravě a ve Slezsku, protože v Čechách zastupitelské okresy iniciativou svojí, radou i pomocí přispívají značnou měrou k utěšenému rozvoji podnikání výše zmíněného. Tuto činnost nemohou rozvíjeti pro omezený okruh své působnosti okresní silniční výbory na Moravě a ve Slezsku, čímž i příspěvky státu určené k podporování řečených oborů podnikání nemohou býti pro zmíněné země náležitě využity, tak že Morava a Slezsko by doznaly v tom ohledu újmy.

V osnově užívá se označení konkurenční resp. silniční okresy podle terminologie, jaké se užívá buď v zemských zákonech pro Moravu nebo v zemských zákonech pro Slezsko vydaných (sr. na př. § 11 zák. č. 38/1877 mor., nebo zákony č. 37/1868 a č. 15/1887 slez.).

Výslovný poukaz na podnikání resp. účastenství na podnikání pro výrobu nebo dodávku elektrické energie pro všeobecnou potřebu děje se a ohledem na ustanovení zákona č. 438/1919 Sb. z. a n. o státní podpoře při zahájení soustavné elektrisace.

Pokud jde o úpravu (regulaci) vodních toků neruší a nemění se ustanovení dosavadních zákonů, jak výslovně ustanovuje § 4 osnovy. Zákonů těchto jest celá řada, pročež se zvlášť nevypočítávají. Pokud jde o státní příspěvek na provedení zajišťovacích a opravných prací nouzových na moravských vodotocích byl vydán o tom po převratu ještě zákon ze dne 12. srpna 1921, č. 314 Sb. z. a n. Důvodem řečeného stanoviska, že nemění se zákony dosavadní v ohledu úpravy (regulace) vodních toků jest okolnost, že i v Čechách tato působnost přináleží z autonomních korporací toliko zemím, neboť ostatní orgány místní samosprávy nemají účasti ve správní činnosti vztahující se k vodním drahám. Podle § 10 zákona z r. 1903 č. 31 z. z. českého, může sice zákonem zemským býti přeneseno na obce, okresy nebo i vodní družstva provedení a příští udržování regulací menšího rozsahu, rovněž může býti zemským zákonem jistá minimální část nákladu na provedení jednotlivých prací regulačních uvalena na okres, obec nebo vodní družstvo. Avšak zákony takové nebyly dosud vydány. Omezuje se tudíž činnost okresních silničních výborů toliko na dobrovolné účastenství při úpravě (regulaci) vodních toků.

U podniku přeměněných na všeužitečné do konce r. 990 podle zákona ze dne 18. prosince 1924, č. 294 Sb. z. v. n., na nichž jsou konkurenční (silniční) okresy účastníky, lze provésti zápis elektrických vedení do pozemkových knih podle zákona, ze dne 13. června 1922, č. 187 Sb. z. a n.

Pokud jde o právní a finanční výhody při elektrisaci, poukazuje se na př. na citovaný už zákon č. 438/1919 a zákony jej doplňující a měnící, pak na zákon č. 143/1923 o finančních a právních výhodách na podporu soustavné elektrisace a na zákon č. 139/1926 o finanční podpoře elektrisace venkova.

Pokud jde o záležitosti úpravy (regulace) vodních toků, nelze, jak bylo již řečeno, vypočítávati četné, hlavně zemské zákony tuto věc upravující. Po převratu lze poukázati na př. na zákon č. 21/1920 Sb. z. a n. o zvelebení zemědělství stavbami vodními a na četné předpisy, týkající se dojednání úmluv pro podniky podporované ze státního melioračního fondu. Jak z těchto úmluv jest patrno, přispívají v Čechách na náklady regulací také zastupitelské okresy.

Jest zajisté v zájmu veškerého obyvatelstva Moravy a Slezska, aby se konkurenční (silniční) okresy platně mohly zúčastniti i zřizování, úpravy provozu a spojení železničních a autobusových, ve kterémžto oboru již zastupitelské okresy v Čechách značně svému obyvatelstvu prospěly.

Úhrady svých výdajů mohou si okresní silniční výbory opatřiti podle úhradových možností, jež jim poskytují dosud ustanovení § 12 zákona č. 38/1877 ve znění zákona č. 60/1898 (pro Moravu) a 8 zákona č. 37/1868 ve znění zákona 31/1888 (pro Slezsko). Podle chystané nyní zákonné úpravy hospodářství autonomních svazků navrhuje se pro okresy v Čechách, na Moravě i ve Slezsku stejná hranice pro limitování okresních přirážek.

Návrh tohoto zákona nebude míti v zápětí zvláštních výdajů státních.

Po stránce formální doporučujeme, aby tento návrh byl přikázán k urychlenému projednání výboru iniciativnímu, ústavně-právnímu a rozpočtovému tak, aby v plénu ještě tohoto zasedání mohl býti sněmovnami projednán a přijat.